4. 5. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 5. 2007

Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energetická revoluce

Fidel Castro Ruz

Nemám nic proti Brazílii. V očích nemála Brazilců, zejména těch, kteří jsou bez ustání bombardováni argumenty všeho druhu schopnými zmást i lidi tradičně přátelsky nakloněné Kubě, bychom mohli vypadat jako štváči, jimž nesejde na tom, zda poškodí čisté příjmy jejich země v zahraniční měně. Mlčet by však pro mne znamenalo volit mezi myšlenkou na celosvětovou tragédii a předpokládaným přínosem pro lid oné velké země.

Nehodlám činit Lulu a Brazilce zodpovědnými za objektivní zákony, jež řídí historii našeho živočišného druhu. Uplynulo sotva sedm tisíc let od chvíle, kdy člověk zanechal hmatatelné stopy toho, co se stalo na kulturu a technické znalosti nesmírně bohatou civilizací .

Fidel Castro je prezidentem Kubánské republiky, o níž mnozí tvrdí, že je diktaturou

Svých pokroků nedosáhla ani v jediné době ani v jediném místě. Lze tvrdit, že vzhledem ke zjevně nesmírné rozloze naší planety, se mnohdy ani nevědělo o existenci té či oné civilizace. Nikdy za tisíce let nežil člověk ve městech s 20 miliony obyvatel, jako je Sao Paulo nebo Mexico City, nebo v městských aglomeracích jako Paříž, Madrid, Berlín aj., kde vídají projíždět vlaky po kolejích nebo vzduchových polštářích rychlostí přes 400 km/h.

V časech Kryštofa Kolumba, před nějakými 500 lety některá z těchto měst neexistovala nebo počet jejich obyvatel nepřekročil několik desítek tisíc. Žádné nespotřebovávalo ani kW na osvětlení svých domovů. Světová populace možná tehdy nečítala více než 500 milionů obyvatel. Je známo, že v r. 1830 dosáhla první miliardy, o sto třicet let později se ztrojnásobila a 46 let nato vzrostl celkový počet obyvatel planety na 6,5 miliardy, v naprosté většině chudých, kteří se musí dělit o potraviny s domácím zvířectvem a od nynějška i s biopalivy.

Lidstvo ještě nedisponovalo dnešními výdobytky výpočetní techniky a vyspělými komunikačními prostředky, avšak již explodovaly první atomové pumy nad dvěma obrovskými lidskými aglomeracemi, což byl brutální teroristický čin na bezbranném civilním obyvatlestvu vedený čistě politickými důvody.

Dnes má svět desítky tisíc padesátkrát silnějších a absolutně přesných atomových bomb s nosiči několikanásobně rychlejšími než zvuk, jimiž může náš vyspělý druh sám sebe zničit. Na konci 2. světové války, kterou národy svedly proti fašismu, vzešla nová síla, jež opanovala svět a prosadila současný absolutistický a krutý pořádek.

Před Bushovou cestou do Brazílie usoudil šéf impéria, že kukuřice a další potraviny budou vhodnou surovinou pro výboru biopaliva. Lula zase vyhlásil, že Brazílie ho může z cukrové třtiny dodávat, kolik bude zapotřebí. V tomto řešení spatřoval budoucnoust třetího světa a jediný nedořešený problém byl, jak zlepšit životní podmínky dělníků pracujících na třtině. Byl si dobře vědom a také řekl, že Spojené státy zase musejí zrušit celní bariéry a dotace poškozující export etanolu do Spojených států.

Bush odpověděl, že v zemi, jako jsou Spojené státy - největší světový producent etanolu z kukuřice, jsou celní sazby a dotace zemědělcům nedotknutelné.

Velké americké nadnárodní společnosti, vyrábějící toto biopalivo a urychleně investující desítky miliard, žádaly na šéfovi impéria, aby bylo na americkém trhu distribuováno nejméně 35 miliard galonů tohoto paliva ročně. Připočteme-li ochranářská cla a reálné dotace, roční částka dosáhne téměř 100 miliard dolarů.

Vzhledem ke své neukojitelné potřebě vyzvalo impérium svět k výrobě biopaliv, aby se Spojené státy, největší světový spotřebitel energie, zbavily jakékoli zahraniční závislosti na ropných palivech. Historie dokazuje, že třtinová monokultura byla úzce spjatá s otroctvím Afričanů, kteří byli násilím vytrženi ze svých přirozených komunit a převezeni na Kubu, Haiti a další karibské ostrovy. V Brazílii se v souvislosti s pěstováním třtiny stalo přesně totéž.

Dnes se v oné zemi sklízí téměř 80 % třtiny ručně. Prameny a studie brazilských badatelů uvádějí, že sekáč třtiny pracující v úkolu musí k uspokojení nejzákladnějších potřeb sklidit nejméně 12 tun. Tento pracovník musí provést 36 630 podřepů, 800krát projít po krátké trati s nákladem 15 kg třtiny v náručí a ujít za pracovní směnu 8800 metrů. Vypotí v průměru 8 litrů tekutiny denně. Takové produktivity lze dosáhnout pouze na plochách s vypalovanou třtinou. Ručně či mechanicky sklízená třtina se vypaluje z důvodu ochrany dělníků před nebezpečným kousnutím či bodnutím a především z důvodů zvýšení produktivity. Třebaže norma stanoví na tuto práci pracovní dobu od 8 do 15 hodin, při práci v úkolu se běžně pracuje 12 hodin. Teplota někdy dosahuje v poledne 45°C.

Sám jsem, stejně jako mnozí další soudruzi z vedení země, z pocitu morální povinnosti třtinu nejednou sekal. Vzpomínám si na srpen 1969. Vybral jsem si místo nedaleko metropole. Každé ráno jsem se tam velmi časně přesunul. Byla to zelená nevypalovaná třtina, ranná odrůda s vysokými výnosy i výtěžností. Po čtyři hodiny jsem bez přestání sekal. Někdo se postaral o nabroušení mačety. Ani jednou jsem neodevzdal méně než 3,4 tuny denně. Pak jsem se vykoupal, v klidu se naobědval a v jednom velmi blízkém místě si odpočinul. Při slavné třtinové kampani v 70. roce jsem získal několik bonusů. Tehdy mi bylo čerstvých 44. Po zbytek času až do usnutí jsem se věnoval svým revolučním povinnostem. Své osobní nasazení jsem přerušil, když jsem si způsobil zranění na levé noze. Ostrá mačeta pronikla ochrannou botou. Celostátní cíl byl cca 10 milionů tun cukru a 4 miliony tun melasy jako subproduktu. A třebaže jsme se k němu přiblížili, nikdy nebyl dosažen.

SSSR ještě nezmizel, to se zdálo být nemožné. Ještě nezačalo speciální období, které nás přinutilo vést boj o přežití a přineslo ekonomické nerovnosti nesoucí v sobě prvky korupce. Imperialismus věřil, že nadešel čas skoncovat s revolucí. Je třeba také poctivě přiznat, že v příznivých letech jsme se naučili plýtvat a náš heroický proces provázela nemalá míra idealismu a snů.

Vysoké zemědělské výnosty ve Spojených státech byly dosahovány díky rotaci obilnin (kukuřice, pšenice, ovsa, prosa) s luštěninami (sojou, vojtěškou, fazolemi atd). Ty dodávají půdě dusík a organickou hmotu. Výnosy kukuřice ve Spojených státech dosáhly v roce 2005 podle údajů Organizace Spojených národů pro zemědělství a výživu (FAO) 9,3 t/ha.

V Brazílii se dosahuje pouze 3 t této plodiny na stejnou plochu. Celková produkce této země byla v onom roce 34,6 milionů tun, které byly všechny spotřebovány jako potravina. Na světový trh (tedy) nemůže kukuřici dodávat.

Ceny této cereálie, hlavní potraviny mnoha zemí této oblasti, se téměř zdvojnásobily. Co se stane, až budou stamiliony tun kukuřice věnovány na výrobu biopaliva? A to se nezmiňuji o množství pšenice, prosa, ovsa, ječmene, čiroku a dalších obilovin, které používají průmyslové rozvinuté země jako surovinu pro palivo do svých motorů.

Připočtěme k tomu, že pro Brazílii je velmi obtížné provádět rotaci pěstování kukuřice s luštěninami. Z brazilských států, jež ji tradičně pěstují, vyprodukuje osm z nich 90 % produkce: Paraná, Minas Gerais, Sao Paulo, Goias, Mato Grosso, Río Grande de Sul, Santa Catarina a Mato Grosso do Sul. Současně je 60 % produkce cukrové třtiny, u níž nelze provádět rotaci s jinými plodinami, vyráběno ve čtyřech státech. Sao Paulo, Paraná, Pernambuco a Alagoas.

Motory traktorů, kombajny a těžké dopravní prostředky k mechanizaci sklizně by spotřebovávaly rostoucí množství ropných paliv. Zvyšování mechanizace by nikterak nepomohlo zabránit oteplování planety, což je jev ověřený specialisty provádějícími již více než 150 měření ročních teplot. Brazílie produkuje sóju, skutečně vynikající potravinu zvláště bohatou na bílkoviny: 50 115 000 tun. Spotřebovává téměř 23 milionů tun a exportuje 27,3 miliony. Přemění se snad významná část této sóji v biopalivo?

Producenti hovězího dobytka si již bezprostředně začínají stěžovat, že se pastviny přeměňují na třtinové plochy.

Bývalý brazilský ministr zemědělství Roberto Rodrígues, významný obhájce současné vládní linie a dnes jeden ze splupředsedů Meziamerické rady pro etanol zřízené v roce 2006 na základě dohody se státem Florida a Interamerickou bankou pro rozvoj (BID) na podporu využívání biopaliva na americkém kontinentu, prohásil, že program mechanizace třtinové sklizně nevytváří další pracovní příležitosti, nýbrž naopak vede ke vzniku přebytku nekvalifikovaného personálu.

Je známo, že těmi, kdo se z naléhavé potřeby hlásí na sklizeň třtiny, jsou právě nejchudší pracovníci z různých států. Někdy jsou to lidé, kteří se musí na mnoho měsíců odloučit od svých rodin. Totéž se dělo i na Kubě až do vítězství revoluce. Sekání a nakládka třtiny se prováděly ručně a sotva kde existovala mechanizace pěstování a dopravy. Když zmizel brutální systém vnucený naší společnosti, masově alfabetizovaní sekáči opustili během několika málo let svůj kočovný způsob života a bylo třeba nahradit je stovkami tisíc dobrovolných pracovníků.

Vezměme ještě v úvahu poslední zprávu Spojených národů o klimatických změnách, hovořící o tom, co se bude s pokračujícím růstem teploty ovzduší dít v Jižní Americe s vodou z ledovců a s povodím Amazonky.

Nic nezabrání americkému a evropskému kapitálu ve financování výroby biopaliv. Mohli by Brazílii a Latinské Americe dokonce darovat fondy. Spojené státy, Evropa a ostatní průmyslově rozvinuté země by ušetřily přes 140 miliard každý rok, aniž by se starali o klimatické dopady a hlad, který postihne v první řadě země třetího světa. Vždy by jim zbyly peníze na biopalivo a na nákup toho mála potravin, jež by byly k dispozici na světovém trhu, za jakoukoli cenu.

Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energeticá revoluce, spočívající nejen v nahrazení všech klasických osvětlovacích těles, nýbrž také v masové recyklaci všech domácích, obchodních, průmyslových, dopravních a společensky využívaných spotřebičů, které mají vzhledem ke starším technologiím dvoj- a trojnásobnou spotřebu energie.

Je bolestné pomyslet, že se ročně spotřebuje 10 miliard tun fosilních paliv, což představuje každý rok plýtvání tím, co trvalo přírodě milion let, než to vytvořila. Domácí průmysl má před sebou naplňování obrovských úkolů, jimiž zvýší zaměstnanost. Tak by se dalo získat trochu času.

Dalším rizikem jiného druhu je pro svět hospodářská recese ve Spojených státech. V posledních dnech překonal dolar rekord ve svém znehodnocování. Tato papírová měna a americké dluhopisy jsou z větší části tvořeny devizovými rezervami v převoditelných měnách všech zemí.

Zítřek, 1. máj, je příhodným dnem k rozšíření těchto úvah mezi pracujícími a všemi chudými světa spolu s protestem proti další neuvěřitelné a pokořující události -- propuštění monsta terorismu právě v době 46.výročí revolučního vítězství na Pláži Girón.

Vězení pro kata!

Svobodu pěti hrdinům!

                 
Obsah vydání       4. 5. 2007
6. 5. 2007 Sarkozy vyhrál francouzské prezidentské volby
5. 5. 2007 Vědci OSN: Není moc času
6. 5. 2007 Dělníci na vinici, aneb co za to? Zdeněk  Bárta
5. 5. 2007 Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energetická revoluce Fidel Castro Ruz
4. 5. 2007 Skotští nacionalisté zvítězili těsnou většinou ve volbách do skotského parlamentu
7. 5. 2007 Radary včasné výstrahy Stanislav  Kaucký
6. 5. 2007 Incident s politikou Egona Lánského na Světě knihy
4. 5. 2007 Americký plán na protiraketovou obranu zaznamenal neúspěch
4. 5. 2007 NATO přesvědčuje Rusko, aby neodstupovalo od vojenské smlouvy
4. 5. 2007 Probudí se Francouzi o víkendu v Sarkozyho náručí? Josef  Brož
4. 5. 2007 Občanské fórum má dnes sídlo v Trokavci, pane Havle
4. 5. 2007 Protiraketová základna a naše národní povaha Jan  Makovička
4. 5. 2007 Britské komunální volby: Labouristé zaznamenávají ztráty
4. 5. 2007 Udělejte Blaira velvyslancem v Bagdádu
4. 5. 2007 "Příběh jedné lži" v Reflexu Jan  Čulík
4. 5. 2007 Může stát žena v čele státu mezi samými "galskými kohouty"? Miloš  Dokulil
4. 5. 2007 Komunisté jsou skutečně nebezpeční Milan  Valach
4. 5. 2007 Konec dětí, konec rodiny -- aneb koho bude bránit (česká) armáda v roce 2100 Michal  Rusek
4. 5. 2007 Zpráva z tisku: Baroš Oldřich  Průša
4. 5. 2007 Antikomunismus navěky a nikdy jinak Štěpán  Drahokoupil
4. 5. 2007 kočičí Hana  Hadincová
4. 5. 2007 Má rozhánět policie neonacisty?
4. 5. 2007 Tiskové prohlášení Vlastenecké Fronty k prvnímu květnu 2007
4. 5. 2007 To si děláte srandu?
4. 5. 2007 Nápady obchodníků s deštěm
4. 5. 2007 Lhostejnost, která zabíjí Ignác  Pospíšil
4. 5. 2007 Tak jak je to s mizením včel? Michal  Mašín
4. 5. 2007 Retrospektiva Jiřího Davida v Galerii Města Blansko
4. 5. 2007 Vernisáž výstavy o spisovatelce Věře Sládkové
4. 5. 2007 Může být básník darebák? Petr  Král
4. 5. 2007 Umění a vina morální Jan  Motal
4. 5. 2007 Smrduté výroky proamerického poskoka Havla Luděk  Toman
4. 5. 2007 Kojzarovský útok na Václava Havla
4. 5. 2007 Mělo by se udělat vše pro to, aby americká základna v ČR nebyla vybudována
4. 5. 2007 Dodatek k destabilizační a destruktivní kampani západního společenství proti jugoslávské federaci na úsvitu balkánské tragédie Daniel  Veselý
4. 5. 2007 Umělci, objednavatelé, sběratelé a společnost, aneb Umění, co to je? Uwe  Ladwig
4. 5. 2007 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. dubna 2007
4. 5. 2007 Julínkova reforma -- hokynáři a nákupčí
4. 5. 2007 Anna Čurdová: Koaliční vláda káže vodu, ale pije víno Anna  Čurdová
3. 5. 2007 Vláda: Americký radar prý nic nevyzařuje Jan  Neoral
3. 5. 2007 Proč nemůže radar fungovat čistě s českými vojáky?
3. 5. 2007 Paraguay -- Jezuitský stát (1649 - 1767) Eduarda  Heczková
3. 5. 2007 Hulvátovské mazurky Václav  Dušek
3. 5. 2007 Nezkreslujme Máchův odkaz Lukáš  Zádrapa
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2007 Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energetická revoluce Fidel Castro Ruz
13. 4. 2007 Brutální odpověď Fidel Castro Ruz
12. 4. 2007 Internacionalizace genocidy Fidel Castro Ruz
4. 4. 2007 K předčasné smrti hladem a žízní je odsouzeno přes tři miliardy lidí Fidel Castro Ruz
29. 3. 2007 Kuba a ropa Petr  Baubín
8. 2. 2007 Invazi na Kubu Kennedy ve skutečnosti zdědil Michal  Brož
7. 2. 2007 "Naše práce je poskytovat inspiraci a výbušniny kubánskému lidu," říká Amerikou najatý vrah Štěpán  Kotrba
18. 1. 2007 Fidel Castro: Rozhodně ne nekrolog Miloš  Dokulil
15. 1. 2007 Chávez: V čem je problém? Já jsem také trockista, protože revoluce musí být permanentní   
2. 12. 2006 Nemocný Fidel Castro se neobjevil na obřích oslavách svých narozenin   
10. 10. 2006 Kuba popírá, že má Castro rakovinu   
27. 9. 2006 Nezúčastnená politika -- antisystémové hnutie privilegovaných Radovan  Geist
22. 9. 2006 Rozpad "Osy zla" : svět chce mír, média a Vondra chtějí krev Miroslav  Polreich
6. 9. 2006 Kuba: Nekonečný tropický totalitarismus Daniel  Veselý
16. 8. 2006 Fidel a Adidas   

Energetické úspory RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2007 Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energetická revoluce Fidel Castro Ruz
5. 4. 2007 Aktivisté, experti a politici: strašák jménem Temelín Jiří  Pálka
23. 2. 2007 Pragmatika energetické i jaderné bezpečnosti - vyvážená multilaterální politika Štěpán  Kotrba
22. 10. 2006 Zelení nebudou nadšeni, Klaus chce uhelné i jaderné elektrárny Štěpán  Kotrba
4. 10. 2006 Klaus: Cesta po dějinách komunismu s tržními prvky Štěpán  Kotrba
25. 7. 2006 Cena atómovej energie Matúš  Holý
26. 5. 2006 Energetická bezpečnost EU: akademická otázka nebo reálný problém ?!? Ladislav  Žák
21. 4. 2006 Čeká nás nová energetická krize ? Egon T. Lánský
31. 3. 2006 USA "v kostce" Ladislav  Žák
7. 7. 2003 Také dostávají vaše děti "rtuťové" injekce?   

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2007 Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energetická revoluce Fidel Castro Ruz
6. 4. 2007 Panevropský ropovod z Kazachstánu a Ázerbájdžánu   
5. 4. 2007 Aktivisté, experti a politici: strašák jménem Temelín Jiří  Pálka
30. 3. 2007 Americký vládní úřad GAO varuje: Připravte se na ropný zlom Michal  Brož
29. 3. 2007 Kuba a ropa Petr  Baubín
24. 2. 2007 Putin: "Systém vztahů, to je jako matematika - nemá osobnostní rozměr" Vladimír Vladimirovič Putin
23. 2. 2007 Pragmatika energetické i jaderné bezpečnosti - vyvážená multilaterální politika Štěpán  Kotrba
27. 1. 2007 Rusko-řecký ropovod povede přes bulharský Burgas   
17. 1. 2007 Tajné americké plány na získání irácké ropy   
9. 1. 2007 Ruská ropná kontroverze zasáhla ropné dodávky Evropě   
6. 1. 2007 Čína a Rusko spolupracující jako nikdy předtím   
3. 1. 2007 Ropný zlom či vrchol? Aneb zdroje jsou a budou Michal  Brož
3. 1. 2007 Novoroční zamyšlení Egon T. Lánský
2. 1. 2007 Peak Oil aneb výběr ze zpráv Rádia Jerevan Jan  Hošek
20. 12. 2006 OPEC: ropný zlom do deseti let Michal  Brož

Millennium Declaration RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2007 Čeho je bezprostředně zapotřebí, je energetická revoluce Fidel Castro Ruz
15. 1. 2006 Pachatelé nepravosti a zbyteční lidé Zdeněk  Bárta
7. 1. 2006 Nesmíme se orientovat jen na požitkářství a přepych Zdeněk  Bárta
29. 12. 2005 Světová ekonomika a globální problémy lidstva Stanislav  Heczko
3. 12. 2005 WTO: hra na jistotu Ludmila  Štěrbová
27. 11. 2005 WTO: dva týdny před konferencí Ludmila  Štěrbová
5. 9. 2005 Osm rozvojových cílů tisíciletí   
11. 6. 2005 Skupina G7 odpustí rozvojovým zemím dluhy ve výši 55 miliard dolarů, avšak rozvojové země potřebují volný trh   
31. 3. 2005 Lidská činnost ohrožuje přežití planety   
9. 4. 2004 Socialistická internacionála: Deklarace za Sao Paula   
21. 1. 2004 Globální podnikatelé se musejí snažit víc   
20. 1. 2004 Informačná spoločnosť -- globálna výzva v novom miléniu   
6. 11. 2003 Bohaté státy se musí více snažit: zvýšit pomoc chudým zemím je nejen možné, ale i nutné   
16. 4. 2003 Lidská práva jako globální problém Miloš  Dokulil