Pravda a láska...
Že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, je zvláštní heslo.
Když ho Václav Havel vyslovil před deseti lety, zdálo se snadno uskutečnitelné. Pak se ukázalo, že lež a nenávist mají větší schopnost přežít, než se původně zdálo, a Havlova myšlenka se stala předmětem jízlivých vtipů.
Možná to bylo tím, že byla vnímána pouze jako zaklínadlo, o kterém se zjistilo, že nefunguje.
Jenomže nedostatek pravdy a lásky činí život obtížným, nepříjemným. Když Václav Havel to heslo v sobotu večer na Václavském náměstí zopakoval, tisíce převážně mladých účastníků koncertu Deset let po té s ním vřele souhlasily.
Po deseti letech se ukazuje, že věta o tom, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, není žádnou naivitou. Vyslovíme-li tuto myšlenku věcně, bez emocí, ukáže se, že je to výzva k pragmatickému zamyšlení a konkrétním činům.
Lež kazí mezilidské vztahy, poškozuje chod ekonomiky, otravuje politické prostředí. Nenávist pak rozděluje společnost, staví proti sobě jednou rasy, jindy generace anebo stoupence různých politických vůdců.
Žít ve lži a nenávisti není pouze špatné, ale také nevýhodné.
Stále naléhavěji se ozývá myšlenka, že společnost nemůže dobře fungovat, pokud se slušnému člověku nebude slušnost vyplácet.
Neplatí to pouze v podnikatelských vztazích. Zdá se, že i u politiků se občan začíná zajímat o to, zda se chovají slušně, anebo zda vystupují nenávistně a jejich vztah k pravdě je spíše volný.
Jestliže byla společnost jistou dobu alergická na moralizování, dnes spíše nelibě nese nedostatek morálky.
Bez ní je svoboda pouhým chaosem a těch kteří dovedou z chaosu a nepořádku těžit nikdy nemůže být většina. Proto je pouze otázkou času, kdy se myšlenka o tom, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí stane naprostou samozřejmostí.
22.11.1999
