čtvrtek 18. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Železný a Lauder:
  • Neuvěřitelné názory v Britských listech (Václav Žák)
  • Poznámky k poznámkám Václava Žáka (Jan Čulík)Příloha (nenatáhne se jako součást Kompletních BL):
  • TEXT DOHODY O OCHRANĚ INVESTIC ČSFR - USA Budoucnost obrany Evropy:
  • NATO: nejvážnější krize od druhé světové války? Globální ekonomické spiklenectví proti středoevropským zemím?
  • O čem dnes přemýšlí Václav Klaus (Radim Valenčík) Česká politika:
  • Existuje mnoho opozičních smluv (Štěpán Kotrba, Pražský demokrat) Václav Klaus v LN dne 13. 11.:
  • Manipulace, nebo úhel pohledu? (Dana Cihelková) Zahlcený Internet On Line:
  • Jak to bude v ČR s přístupem k internetu? (Dalibor Žůrek) Ještě k 17. listopadu:
  • Dvě tváře výročí: západní potentáti chválí, bývalí studentští vůdci protestují (Ivan Hoffman)
  • Polemika s Danou Cihelkovou: pozor na mýty kolem 17. listopadu (Jan Konvalinka)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • NATO: nejvážnější krize od druhé světové války?

    Spojené státy plánují vybudovat si vlastní národní obranný štít před jadernými zbraněmi. Podle deníku Guardian to hrozí uvrhnout Severoatlantické společenství do nejvážnější krize od druhé světové války.

    Evropští partneři Washingtonu - včetně Británie - se ostře stavějí proti projektu, kteří, jak se obávají, by mohl vést k výraznému oslabení evropské bezpečnosti a mohl by vyvolat nové závody ve zbrojení.

    Návrh Washingtonu vybudovat tento protijaderný štít - je to nová generace futuristického plánu obranných "hvězdných válek", který v osmdesátých letech navrhoval Ronald Reagan - porušuje americko-ruskou smlouvu o zákazu užívání protibalistických střel z roku 1972.

    Moskva namítá, že pokud bude zlikvidována tato smlouva, která je považována za základní kámen, mohlo by dojít k destabilizaci globální strategické rovnováhy.

    Západní Evropa se obává, že by protijaderný štít poskytl exkluzivní obranu jen Spojeným státům a to by mohlo dovolit Washingtonu, aby se přestal starat o transatlantickou alianci. "Není pochyb, že by to vedlo k různé míře bezpečnosti v různých zemích Severoatlantického společenství,", uvedl německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer předminulý týden ve Washingtonu.

    Jeden francouzský činitel zase konstatoval: "Prezident Chirac sdělil prezidentu Clintonovi, že by se tím mohla otevřít Pandořina skřínka, která vůbec není v zájmu spojenců."

    Čelný americký představitel z oblasti obrany v Clintonově vládě nedávno soukromě přiznal, že tato otázka hrozí stát se sporem, který by mohl Severoatlantické společenství zlikvidovat.

    Britská vláda je stejně znepokojena jako všechny ostatní západoevropské vlády, ale je přesvědčena, že je na místě tiché přesvědčování Washingtonu Postoj Británie je důležitý. Británie je nejvěrnější spojenec USA a odborníci uvádějí že americká sledovací stanice ve Fylingdales v severním Yorkshiru by byla pro účely nového štítu zmodernizována a hrála by v novém americkém protibalistickém systému klíčovou roli.

    Podle smlouvy o zákazu balistických střel smí mít Rusko i USA, každá z obou těchto zemí jen jednu základnu. Kolem Moskvy má Rusko rozmístěno 100 protibalistických střel. Americké střely jsou soutředěny na velkém silu v Severní Dakotě. Cílem smlouvy je zajistit, aby oba státy byly zranitelné útokem balistických střel.

    Avšak podle plánu, který bude zřejmě schválen příští rok prezidentem Clintonem, na Aljašce bude vybudován nový protibalistický systém. Washington naléhá, že účelem systému bude ochraňovat Spojené státy a americká vojska rozmístěná v zahraničí před útoky dalekonosných střel z "teroristických států". Washington argumentuje, že to Moskva ví a že se neznepokojuje tolik, jak to dává najevo.

    Evropané si nejsou tak jisti. Mají obavy, že přestože Rusko nemá peníze, může dospět k závěru, že bude muset rozšířit svůj systém řízených střel. Čelní ruští vojenští činitelé varovali minulý měsíc, že by Moskva mohla přizpůsobit své střely Topol ze sovětské éry, aby dokázaly proniknout protibalistickou obranou. Rusové požadují, aby smlouva o zákazu protibalistické obrany z roku 1972 zůstala v platnosti.

    V evropských hlavních městech vzniká podezření, že se americký strategický zájem přesunuje z Evropy do Asie. Spojené státy se v budoucnu budou daleko více zajímat o Asii než o Evropu. Pokud je to pravda, nový protibalistický systém by nebyl zaměřen jen proti možnému útoku ze zemí jako je Írán nebo Severní Korea, jak Washington tvrdí, ale také z větších asijských zemí včetně Číny.

    Neboli, jak to formuloval jeden západní diplomat: "Je americký návrh vytvořit antibalistický systém opravdu jen omezený?"

    Nový americký systém vybudovaný na Aljašce by měl vážné důsledky pro Čínu, která má v současnosti méně dalekonosných střel než Rusko, a mohl by vyvolat na Dálném Východě závody ve zbrojení, jichž by se účastnil Tchajwan i Japonsko. Čínu vedlo znepokojení nad novými americkými plány k tomu, že v létě přiměla Severní Koreu, aby nerealizovala široce očekávanou zkoušku dalekonosných balistických střel.

    To ukazuje, že americký projekt už nyní odstrašuje zbrojení, argumentují někteří chladnokrevně uvažující analytikové. Jiní však poukazují na to, že Spojené státy si zřejmě myslí, že mají na světě v současnosti největší vojenský vliv, takže jim vůbec nevadí, jestli bude nějaká smlouvička zrušena. Z nynějších amerických plánů by časem mohly vzniknout plány na další ve vesmíru umístěné laserové zbraně, k čemuž by Spojené státy využívaly svou tajnou základnu na monitorování vesmírného prostoru ve Feltwellu na hranici anglických hrabství Suffolk a Norfolk. Někteří pozorovatelé se obávají, že ve Spojených státech sílí podpora pro opuštění principu kolektivní obrany a pro přechod k jednostrannému přístupu.

    Evropští činitelé bědují, že je v současnosti ve Washingtonu velmi málo lidí, prosazujících spolupráci s Evropou a konstatují, že prezidentský kandidát George W. Bush má "překvapivě izolacionistické" poradce. Jsou znepokojeni, že Richard Perle, vojenský poradce za prezidenta Reagana a výrazný stoupenec hvězdných válek, byl přijat Bushovým táborem.

    Evropské obavy ze směru americké obranné politiky vedly Tonyho Blaira, Jacquese Chiraca a Gerharda Schroedera, aby minulý měsíc předložili svůj bezprecedentní společenský apel americkému Senátu, ve snaze ho přesvědčit, aby ratifikoval smlouvu o zákazu zkoušek jaderných zbraní. Jenže dokument odmítá podepsat celá řada zemí, včetně Číny, Indie a Pákistánu, a Senát hlasoval proti ratifikaci.

    Washington také dává jasně najevo, že očekává, že budou Evropané platit víc za svou obranu a po Kosovu nejsou Spojené státy ochotny platit hlavní podíl nákladů na řešení evropských krizí. Prezident Chirac tento měsíc kritizoval americký Kongres, že se vzdává izolacionismu a požadoval, aby si Evropané vytvořili nezávislejší obrannou a zahraniční politiku.

    Evropské vlády se obávají, že budou muset vydávat víc peněz na obranu. Právě proto se tolik brání novému americkému plánu na vytvoření protibalistického štítu a proti změnám ve smlouvě o zákazu protibalistických zbraní.

    Začíná debata, která možná radikálně pozmění podstatu vztahů mezi Amerikou a Evropou.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|