Noví židé Evropy
Článek vyšel v pátek 5. listopadu 1999 v americkém deníku Christian Science Monitor na této adrese.
Deset let po pád berlínské zdi staví komunální úřad v českém městě Ústí nad Labem jinou zeď, tentokrát proto, aby byla oddělena romská (cikánská) čtvrť od slovanské čtvrti.
Navzdory námitkám vedoucích českých politiků, Evropského komisaře pro lidská práva a evropských vlád pokračují dále městské úřady v Ústí nad Labem se stavbou tohoto památníku temné středoevropské minulosti ghet a etnické diskriminace. Účelem této zdi byla provokace. Místní politikové reagují na přání rasistického voličstva. Avšak mají obecnější záměr: zabránit integraci České republiky do Evropské unie, postavit zeď kolem sebe.
Ústí nad Labem bývalo sudetoněmeckým městem jménem Aussig. Po druhé světové válce byli však jeho němečtí obyvatelé vyhnáni. Romové a většina dnešních Čechů se usadila v prázdných domech po Němcích. Ekonomika města je založena na těžkém průmyslu, který užívá lignitu. Pokud vstoupí Česká republika do Evropské unie, bude muset omezit užívání tohoto ekologicky znečišťujícího hnědého uhlí. Volná soutěž se západoevropskými výrobci pravděpodobně zlikviduje dosavadní pozůstatky českého těžkého průmyslu z komunistické éry. Někteří obyvatelé se obávají, že se původní německé obyvatelstvou asi pokusí získat oplátkou za podporu Německa pro českou integraci do EU zpět své domovy.
Více než protiromská je zeď v Ústí nad Labem protievropská. Romové se jednoduše hodili k tomu, aby bylo možno vytvořit provokaci, která odloží nevyhnutelné změny, které odstraní jejich jinak ubohý způsob života.
Oficiálně podporují všechny české parlamentní strany, s výjimkou komunistů, integraci ČR do Evropské unie. Problém zdi v Ústí pravděpodobně půjde k českému Ústavnímu soudu, který bude muset rozhodnout, zda je postavení zdi neústavní.
Zájem západní Evropy pochází daleko více z obav před vystěhovalectvím Romů než z účasti s jejich osudem. V České republice vyvolal romské vystěhovalectví před několika lety dokumentární televizní film o Romech v Kanadě. Poprvé v životě viděli čeští Romové profesionálně kvalifikované středostavovské Romy, žijící v hezkých domech. Stovky Romů se pak pokusily emigrovat do Kanady a do Británie. Většina byla vrácena zpět. K obdobnému procesu došlo na Slovensku, jehož Romové se snažili emigrovat většinou do Skandinávie, do Rakouska a do Belgie.
Evropské země reagovaly hrobou či uvalením víz na občany těch zemí, z nichž se Romové pokusili emigrovat. Západoevropané se obávají, že jestliže poskytnou asyl některým Romům, bude následovat všech 5 miliónů východoevropských Romů.
Problémy východoevropských Romů jsou reálné a akutní. Romové nemají přístup k rovnému vzdělání a trpí vážnou diskriminací při získávání bytů a zaměstnání. Vysoká nezaměstnanost vede k chudobě, drobné zločinnosti, závislosti na sociální podpoře, vysoké porodnosti, vysoké úmrtnosti nemluvňat a k antipatiím od etnických většin.
Tlak západoevropských vlád na východoevropské vlády, aby lépe chránily práva Romů a zlepšovaly způsob života romského obvyvatelstva je nápomocný. Ale protiromský rasismus je ve východoevropských kulturách tak hluboce zakořeněn a potřeba pro obětní beránky v době bolestných změn je tak velká, že pochybují, že by vládní zásahy dokázaly vážněji zlepšit situaci Romů, anebo že by vůbec mohly být politicky realizovatelné. Romové jsou "novými Židy" východní Evropy. Emigrace, řešení, kterému dává mnoho Romů přednost, je pravděpodobně pro ně řešením nejlepším.
Aviezer Tucker rediguje East European Constitutional Review na právnické fakultě New York University. V České republice žil šest let.
