středa 1. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Vladimír Železný a televize Nova:
  • Zloděj volá chyťte zloděje (Milan Šmíd) Situace na českých vysokých školách:
  • Je práce zboží nebo není? (A nakonec dva návrhy, jak dál.) (Jan Kyncl) Česká politika:
  • Co naznačily doplňovací volby? (Dana Cihelková)
  • Macek nerozumí politice (Vladimír Čich) Reakce:
  • Paní Cihelková, neútočte na ODS! (Milan Pol) Ekologie v ČR:
  • České dráhy porušují zákon (Plzeňská ekologická nadace)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zloděj volá chyťte zloděje

    Milan Šmíd

    Když se klikne na stránce http://www.yahoo.com na "quotes" a potom se do okénka napíše symbol CME "CETV", lze získat nejen průběžnou informaci o akciích této společnosti, ale také přes "msgs" se člověk dostane na diskusní "board", kde si drobní akcionáři vyměňují názory. Diskuse je tam dosti neformální, ne všemu se dá věřit, musí se počítat s tím, že se tam cíleně šíří informace k ovlivňování. Toho využila minulý týden i CET 21, která zde na pokračování zveřejnila svůj Dopis správní radě CME.

    Okamžitě jsem se přesunul na www.cet21.cz s nadějí, že na Železného webových stránkách najdu nějakou českou verzi, ale marně. A tak jsem obětoval tuto sobotu (naštěstí deštivou) a větší část dopisu jsem přeložil, jen aby se širší veřejnost mohla seznámit s tímto pozoruhodným dílkem demagogie.

    Ale co čert nechtěl. Dnes, tj. v pondělí ráno, když se chystám ten text poslat mailem panu Čulíkovi, podívám se na www.cet21.cz a hele, on tam ten dopis je v krásném českém překladu. Takže jsem pracoval nadarmo. Nevadí.

    Ačkoliv pro českého čtenáře byl text v detailech upraven (např. v dopise americkým akcionářům se mluví o "regulačním hororu" v České republice, směrem do Česka se mluví o "regulačním rámci ČR" apod.), je v zásadě totožný, takže moje polemika, kterou jsem z pilnosti sepsal, neztratila nic na aktuálnosti.

    Jenom mne překvapilo, že z českého textu vymizel požadavek CET 21, aby ČNTS zaplatila "za poskytnuté plnění" 10 miliard, což by mělo vést k bankrotu ČNTS. Ale mezitím jsem si přečetl denní tisk, kam se podařilo Bajčanově agentuře protlačit zprávu o tom, že 24. srpna CET 21 podala návrh na konkurs, protože prý ji ČNTS zadržuje příjmy ve výši 5,43 miliardy Kč, což je asi 160 milionů US dolarů. A tak jsem pochopil, že text správní radě CME byl napsán již dříve, ale česká verze byla načasovaně zveřejněna až těsně před jednáním Rady ČR pro R a TV vysílání.

    Původně jsem chtěl provést podrobnou analýzu tohoto textu, ale pak jsem usoudil, že by to bylo příliš dlouhé, a navíc nudné, zvláště v odhalování drobných faulů a právního kličkování.

    Proto jsem se zaměřil jen na obchodní stránku problému, kterou lze ve stručnosti shrnout takto: Vladimír Železný někdy v letech 1996-97 za peníze CME skoupil podíly svých společníků v držiteli licence CET 21 a stal se jeho většinovým vlastníkem (60 procent). Krátce nato, v roce 1967 všichni z CETu 21 - až na Petera Kršáka - přes Železného prodali své obchodní podíly v ČNTS (konkrétně práva CET 21 na zisk plynoucí z činnosti ČNTS) za 28 miliónů US dolarů.

    Ovšem ČNTS bez spojení s držitelem licence CET 21 žádné peníze nevydělá, a proto se Američané ze CME cítí být podvedeni, když CET 21 nyní smlouvu s ČNTS vypověděl, a navíc si z ČNTS odnesl (ukradl?) všechno, co tam nebylo pevně přišroubováno explicitními smlouvami, neboť v té ceně, kterou CME zaplatila za plné ovládnutí ČNTS, byla tržní hodnota nejen podílů minulých, ale také budoucích, které měly vydělávat ještě dalších sedm let trvání licence.

    Takže CME teď Železného u mezinárodního soudu žaluje a chce ty peníze zpátky. Železný však typicky českým způsobem na ně dělá dlouhý nos a říká: chyťte si mě, nic vám nedám, já jsem si tu televizi vybudoval, já si ji také nechám. Zapomíná dodat, že ji budoval za cizí peníze, stejně jako teď buduje nový podnik opět s cizími penězi - čí ty peníze jsou, to vlastně nikdo pořádně neví.

    Taková jsou holá fakta, aniž bychom se klonili na kteroukoli stranu sporu.

    Fakt je, že ta televize byla komerčně úspěšná a vydělávala. Byla úspěšná také díky Vladimíru Železnému, který - ať už na něj a jeho charakter máme jakýkoli názor - je televizním odborníkem a dokázal dát dohromady dělný kolektiv a penězi ho motivovat. I on sám byl motivován.

    Američané ho neplatili špatně, získával procenta ze zisku, a proto se snažil zisk maximalizovat (v dopise se tím chlubí).

    Tím sice ochuzoval české diváky a českou audiovizuální scénu, ale celých pět let si s tím starosti nedělal, tvrdě šel za svým osobním prospěchem a právě proto dnes znějí tak pokrytecky jeho slova z dopisu správní radě CME, kde se tváří, jakoby to všechno dělal jen z altruismu, pro své americké přátele, kteří mu dnes tolik ubližují.

    O tom, jak se dá manipulovat fakty, jsem si z textu vybral několik názorných příkladů.

    Jak se dá falšovat historie a zákon

    Tvrzení:

    "Právně nestabilní uspořádání vztahů mezi CET 21 a ČNTS se stalo jedním z podnětů, které vedly parlament České republiky k upřesnění zákona o elektronických médiích."

    Skutečnost:

    Novela zákona 301/95 z prosince 1995 neměla vůbec nic společného s "právně nestabilním uspořádáním ČNTS" a už vůbec jím nebyla iniciována. Dá se říci, že ten zákon vůbec, ale vůbec nebyl o ČNTS, ale o tom, že ČT dostala druhý program a licenční režim se pro kabelové a satelitní stanice změnil na režim registrační. Kdo umí číst, ten si to v zákonu přečte. Nicméně do ustanovení přechodných a závěrečných se dostal proslulý paragraf o podmínkách - viz ještě dále.

    Tvrzení:

    "Zákon, který vstoupil v platnost 1. ledna 1996, nahradil pojem "držitel licence" pojmem "provozovatel vysílání" a vyloučil tak sdílení jakýchkoli funkcí vysilatele s jinými společnostmi."

    Skutečnost:

    Zákon skutečně zrušil pojem "držitel licence" ale tím, že začal důsledně používat pojem "provozovatel s licencí", pouze odstranil dvoukolejnost používání synonym "provozovatel vysílání" a "držitel licence", aniž by to mělo jakékoli konkrétní právní dopady.

    Zákon tudíž nevyloučil "sdílení jakýchkoli funkcí vysílatele s jinými společnostmi", jak se snaží dopis čtenářům sugerovat. Převod licence na jinou organizaci byl protizákonný již před touto novelou a k přísnějšímu pohledu na vztahy mezi držitelem licence - ať už se mu v zákonu říkalo jakkoli - a jeho servisními organizacemi Rada tuto novelu vůbec nepotřebovala.

    Tvrzení:

    "Současně zákon zrušil některé typy licenčních podmínek a znemožnil tak regulačnímu orgánu kontrolu nad servisními organizacemi, čímž ale rovněž vyloučil sdílení jakýchkoli funkcí licencované společnosti se společnostmi servisními. Jinak by se totiž ty funkce licencované společnosti, které by byly sdíleny, vymkly kontrole regulačního orgánu."

    Skutečnost:

    Kdo si pamatuje, jak to všechno bylo, může jenom užasnout nad takovým farizejstvím.

    Nejprve citace zmíněného paragrafu ze zákona 301/95:

    Část VI.

    (2) Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání může do 90 dnů od účinnosti tohoto zákona požádat Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání o zrušení podmínek, stanovených Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání podle dosavadních předpisů; této žádosti Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání vyhoví s výjimkou údajů, o kterých Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání může rozhodnout, že jsou závazné podle § 12 odst. 2 tohoto zákona."

    (Pozn.: závazný podle § 12 zůstal jen základní programový formát).

    Tento citát budiž důkazem toho, že to nebyl zákon, který "znemožnil regulačnímu orgánu kontrolu nad servisními organizacemi".

    Byli to právě provozovatelé, a jako první CET 21, kteří dělali všechno možné pro to, aby regulační orgán tu kontrolu ztratil, a to tím, že využili zákona a usilovali o zrušení všech podmínek, které kontrolu umožnovaly, a to za účelem plánovaných majetkových přesunů, jež by Rada již nemusela schvalovat.

    V případě CET 21 ta kontrola byla zajištěna podmínkou číslo 17, o kterou se válčilo skoro celý rok, než jí Rada pod nátlakem zrušila. A právě ztráta této kontroly se stala hlavním podnětem pro správní řízení Rady s požadavky, které dopis dále tak rozsáhle nyní cituje. A tvrzení, že by zákon explicitně vylučoval "sdílení JAKÝCHKOLI funkcí licencované společnosti se společnostmi servisními", už vůbec není žádná Wahrheit, ale jen Dichtung z poetické dílny mistrů Rozehnala a Železného.

    Jak se dají falšovat statistiky

    Dopis správní radě CME tvrdí, že CME získala v Česku za investice 65 miliónů USD majetek v hodnotě 200 milionů USD. To je skutečně pozoruhodný obrat.

    Zcela konkrétně: ve slavném "tajtrlickém" Volejte řediteli z 25. ledna 1997 Vladimír Železný českému národu vyprávěl, jak s panem Fertigem (citát)

    "jsme s tužkou v ruce počítali, co ta Česká republika těm zlým americkým imperialistům, mám-li použít minulou terminologii, z minulých let, co jim přinesla. Proinvestovali přes 40 miliónů dolarů. Zatím dostali zpátky necelých deset za tři roky. To je velmi korektní investor."

    Takže tehdy, v lednu 1997 to bylo 40 milionů USD s návratností 10 milionů. Dnes jsou to investice 65 milionů USD s návratností 200 milionů USD. Že by se situace tak pronikavě změnila?

    Umím-li dobře počítat a připočtu-li k těmto 40 milionům z ledna 1997 dalších 28 milionů USD za vyplacení Železného a spol. a přinejmenším dalších 15 milionů USD za nákup druhé půlky podílu České spořitelny (počítám, že tu první půlku CME zaplatila již na konci roku 1996 a pan Fertig si jí do 40 milionů započítal), tak mi to dává dohromady přinejmenším 83 miliónů USD investic.

    Ale jak přišel Železný k těm 200 milionům získaného majetku? Vytaženy z textu vypadají údaje takto:

    a) dividendy: 1 195 665 000

    b) service access fee: 220 000 000

    c) nerozdělený zisk do 1998: 617 171 000

    d) zisk roku 1998: 965 910 000

    e) Měšťanská Beseda: 670 000 000

    f) technika, knihovna pořadů: 2 572 491 000 Kč

    úhrnem: 6 241 237 000 (200 miliónů USD)

    Takže:

    a) dividendy pro CME jsou nespornou částkou, která v účetnictví a výkazech figuruje.

    Částka b) je mi nejasná a dokážu si ji vysvětlit pouze jako provizi mediálního zastupitelství, které si ČNTS obstarávala sama, ale pokud vím, tak takové částky probíhaly účetnictvím ČNTS, což znamená, že se měly promítnout do zisku a dividend, z čehož vyvozuji, že částka b) je částkou fiktivní, vymyšlenou pány Železným a Rozehnalem.

    V částce c) jsou nerozdělené dividendy do roku 1998. Pokud vím, tak jediný, kdo si dividendy nebral a nerozděloval, byla CET 21, jejíž majitelé to řešili jinak, své peníze nakonec dostali prodejem podílů v ČNTS, což jim přineslo více, jinak si tu částku neumím vysvětlit.

    Částka d) bude nesporná z účetnictví, nicméně v částkách e) a f) se dá manipulovat.

    Pokud vím, tak odhadní cena Měšťanské Besedy 670 milionů Kč je včetně technického zařízení, kteréžto je potom ještě jednou vyčísleno v částce f). Nehledě na to, že odchodem CET 21 od ČNTS hodnota částky f) prudce poklesla. Cena knihovny pořadů, které nelze nikde vysílat, je téměř nulová.

    Takže můj opravený odhad je přibližně takový:

    a) dividendy: 1 195 665 000

    b) service access fee: -

    c) nerozdělený zisk do 1998: 617 171 000

    d) zisk roku 1998: 965 910 000

    e) Měšťanská Beseda: 200 000 000

    f) technika, knihovna poř.: 1 000 000 000

    úhrnem: 3 978 746 000 (120 miliónů USD)

    V detailech se sice mohu mýlit, ale jsem přesvědčen, že můj odhad se mnohem více blíží pravdě než všechny báchorky, které nám jednou z jedné a podruhé z druhé strany servíruje Vladimír Železný.

    Celkově shrnuto: za 80 miliónů USD investic do TV NOVA se CME dostalo v Česku asi 120 milionů USD návratnosti. Tedy stále slušný byznys, i když jak v těch investicích (28 milionů USD pro CET 21 ještě nebylo plně splaceno), tak v majetku (je třeba odečíst nezaplacené úvěry u České spořitelny v přibližné výši 20 milionů USD) je třeba počítat s určitou korekcí.

    Ano, v zahraničním tisku se často objevuje ocenění TV NOVA na 200 i více milionů USD, ale tím se míní hodnota, kterou tato stanice měla pro fúzi s SBS, hodnota, do níž se promítala i její potenciální výdělečnost příštích sedm let, do vypršení licence v roce 2006. To vše je dneska minulostí.

    Jak se dá překrucovat realita

    A pokud někoho zajímá, jak je vyargumentován požadavek CET 21 na původně 300 milionů USD (v anglické verzi), později na polovičních 160 milionů USD (v návrhu na konkursní řízení) od ČNTS, pak text v dopise správní radě CME zní:

    "S ohledem na popsané skutečnosti nezbylo společnosti CET 21 nic jiného (v anglické verzi: CET 21 byla donucena), než ukončit smluvní vztah s ČNTS, a to i z důvodů, aby se podobná situace již v budoucnosti nemohla opakovat. Podle obchodního zákoníku v případě odstoupení od smlouvy platí následující: Strana které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve 16% p.s. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených." (Anglická verze pak ještě pokračuje: "To je důvod, proč CET 21 bude žádat od ČNTS, aby vrátila náklady placené ČNTS podle servisní dohody ve výši přibližně 10 miliard Kč, což může přivést ČNTS k bankrotu.")

    Suchá litera paragrafu 351, odst. 2 Obchodního zákoníku zní takto:

    "(2) Strana, které bylo před odstoupením do smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí; u peněžního závazku společně s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle §502. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených."

    Úsudek ať si udělá každý sám. Jenom mi není jasné, proč pan Rozehnal by žádal "úhradu nákladů s tím spojených", když údajné plnění má vracet ČNTS.

    Závěrem

    Při každém dalším mediálním výstřelu války o TV Nova z obou stran si vždycky říkám: My, co se tím profesně zabýváme, si dokážeme věci přebrat. Ale, co takový chudák občan, který na hluboké analýzy nemá čas? A také - jak s takovými informacemi asi pracuje rychlokvašený novinář, jenž nemá jiná fakta než ta, která mu zprostředkovávají PR agentury, a vydavatel od něj chce rychle článek či komentář?

    Budou si tito lidé říkat: "Železný má pravdu, co by od něj Amíci ještě chtěli? Už si tady nahrabali, tak co jim má co vracet! Naopak, ať oni ještě zaplatí jemu."?

    Nebo ti lidé pochopí, že v tom dopise jeden zloděj volá: "chyťte zloděje"?

    Copyright 1999 (přetisk jen se svolením autora a redakce Britských listů, nutno při tom uvést zdroj) Milan Šmíd

    P.S. Celý text nese výrazné rysy rukopisu Vladimíra Železného, ačkoliv jako autor je podepsán advokát Aleš Rozehnal. Nebudu se zmiňovat o jazykové stránce anglické verze. I se svojí chabou znalostí angličtiny jsme pochopil, že ten dopis je psán v Czenglish, a podivil jsem se tomu, že Vovka nemá peníze na zaplacení nějakého Američana, který by mu řekl, že "consistently" je odlišné od "constantly", že obětní beránek je "scapegoat" a nikoli "sacrificial lamb", a že problémy se neřeší "on our account", ale "at our expense".



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|