Korupce - zákon o veřejných zakázkách k ni přímo vybízí
V nedávné době se má firma zúčastnila výběrového řízení, vypsaného jednou vládní agenturou (CzechInvest), jež je rozpočtovou organizací. V zakázce jsme neuspěli. Protože jsem se domníval, že náš návrh byl kvalitní, zajímal jsem se, v čem byla vítězná společnost lepší. Pracovníci agentury mi umožnili nahlédnout do zákulisí tohoto výběru.
K mému velikému překvapení byl vítězný návrh zdaleka nejhorší ze všech pěti předložených, navíc hrubě nesplňoval podmínky zadání (*pro úplnost uvádím níže). Pro doplnění obrazu, ona vítězná společnost neměla žádné přiměřené reference z daného oboru. Nahlédl jsem do zákona, abych prověřil možnosti kontroly podobných rozhodnutí. Došel jsem k neradostným, ovšem velmi zajímavým skutečnostem:
Zákon o veřejné zakázce (do 5 milionů korun, §49) mj. stanoví, že:
a.. zadavatel nemusí sestavovat hodnotící komisi, nabídky může posoudit kdokoli
b.. zadavatel nemusí vystavit zprávu o hodnocení nabídek
c.. zadavatel nemusí zveřejnit text vítězné nabídky, ani jej dát k nahlédnutí ostatním účastníkům výběrového řízení
Jediné místo zákona, které se zabývá obsahem nabídek a jejich hodnocením (navíc nepřímo), je §49, odst. 8.
Říká, že "zadavatel musí uzavřít smlouvu s uchazečem, jež předložil nejvhodnější nabídku, hodnocenou podle kritérií, stanovených v zadání ". Toto je jediný bod, na kterém lze stavět při námitce a odvolání. Ostatní odstavce zákona se vůbec nevěnují podstatě a férovosti soutěže, ale formálním záležitostem.
Zákon umožňuje odvolání, ve 2 stupních: může podat námitku zadavateli, a poté se odvolat k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vedle toho lze žalovat zadavatele u soudu pro porušení zákona.
Veliký problém vidím v tom, že tento úřad (ÚOHS) se bojí jakkoli prověřovat obsahovou stránku výběrového řízení, jak je vidět z rozsudků na http://www.compet.cz (**citace níže).
Pokud si je tohoto faktu zadavatel vědom, zamítne námitky proti čemukoliv, co se týká obsahu (lépe řečeno: co se netýká formalit), jelikož ÚOHS mu rozhodnutí jen potvrdí. Nevím, zda je UOHS slabý vinou nedostatku pravomocí plynoucích ze zákona, či vinou vlastních pracovníků, kteří se nechtějí se pouštět do žádných kontroverzí, které by jim mohly přivodit více práce.
JAK lze zpochybnit hodnocení nabídek, nepřikazuje-li zákon zadavateli přehledně a transparentně prezentovat výsledky hodnocení?
Dovedeno ad absurdum je legální, aby se domluvili dva ředitelé společností (zadavatel a účastník), vypsala se veřejná soutěž na zakázku s přísnými kritérii, ředitel zadávající společnosti bez jakéhokoli hodnocení rozhodl ve prospěch onoho uchazeče a sepsali smlouvu na 4 999 999Kč.
Co víc, návrh vítězné společnosti nemusí vůbec pojednávat o válcování plechu (jež mohlo být zadáním), ale pěkně popsat roubování meruněk. Rád si přečtu návrhy čtenářů, kde podle zákona o veřejných zakázkách (zejména §49 odst. 8) zadavatel pochybil a jak lze jeho rozhodnutí může někdo napadnout.
Kolikrát se asi podobný podvod ve skutečnosti odehrál?
Možná, že poslanci při schvalování tohoto zákona v roce 1994 chtěli, aby se řízení zjednodušilo, ovšem utajení hodnocení a nemožnost reálného odvolání napovídají o tom, že to mohlo být záměrem. Pět milionů je již vysoká částka na to (při průměrném platu 14000tis. Kč v rozpočtových organizacích), abychom se spoléhali na čistotu a nestrannost hodnotitelů a nedali nikomu možnost jejich kontroly.
Shrnu výše uvedené: zákon o veřejných zakázkách je slabý, zadavatelé jej zneužívají. Není možné reálně napadnout rozhodnutí zadavatele. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže alibisticky tvrdí, že se řídí pouze (tímto slabým) zákonem a odmítá se věnovat evidentním případům pochybení při hodnocení nabídek.
Myslím si, že je nutné:
a.. aby zákon (o veřejných zakázkách, 199/1994 Sb.) umožnil lépe kontrolovat zadávání středně velikých veřejných zakázek a zejména přinutil zadavatele zveřejnit hodnocení jednotlivých nabídek, alespoň tak, jak je to nyní v zákoně pro zakázky nad 5 milionů.
b.. aby se úřad pro hospodářskou soutěž neomezoval jen na formální stránku odvolání. To zvládne každý soud. Jeho úkolem musí přeci být dozor nad poctivým rozhodováním o státních výdajích!
Poznámky:
*
V našem případě šlo o rekonstrukci internetové prezentace CzechInvestu. Součástí zadání bylo rozšíření současných segmentů a tvorba on-line databáze českých firem. Vítězná nabídka tuto databázi (jež tvoří podstatnou část projektu) vůbec nezpracovala a navíc ji ani nezahrnula do ceny. Co víc, tato nabídka založila celý projekt na platformě, jež zadavatel nevlastní a bude muset investovat statisíce na její pořízení. Samozřejmě, vítězná společnost je distributorem této platformy. Tato cena také nebyla součástí ceny.
Výsledek veřejné soutěže zcela nasvědčuje tomu, že o řízení nebylo rozhodnuto náhodně. Obě organizace (zadavatel a vítěz) mají k sobě velmi blízko, mají i stejnou právničku. Další informace z pozadí ovšem přesahují rámec mých vyšetřovacích schopností, je to úkol pro novináře, a nikoli pro někoho z IT.
**
Citace z posudků úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na téma veřejné zakázky (www.compet.cz):
"posouzení technicko ekonomických podmínek je věcí zadavatele. Orgán dohledu (míněn UOHS - pozn. autora) věc zkoumá z hlediska dodržení zákona při podávání veřejných zakázek, avšak nepřísluší mu nabídky posuzovat a hodnotit".
"K námitce týkající se vyhodnocení nabídek uvádím, že podle § 49 odst. 8 zákona může zadavatel uzavřít smlouvu pouze s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku podle stanovených kritérií hodnocení. Zákon zadavateli ukládá uvést pouze kritéria hodnocení a jejich pořadí podle přisuzovaného stupně významu. Vlastní hodnocení včetně způsobu vyhodnocení a porovnání jednotlivých nabídek podle kritérií a způsob zohlednění jejich stupně významu pro zadavatele je ponechán na zvážení a rozhodnutí zadavatele.
Podle § 49 odst. 4 zákona má zadavatel povinnost stanovit pro všechny zájemce o veřejnou zakázku shodné požadavky a podle § 11 odst. 1 zákona nezvýhodnit žádného z uchazečů oproti ostatním. Zadavatel tím, že všechny nabídky hodnotil stejně a podle vyhlášených kritérií, postupoval v souladu se zákonem."
