Kandidáti
Možná, že mají pravdu ti pozorovatelé, kteří říkají, že volby senátora či senátorky na místo zesnulého Václava Bendy vlastně nejsou tak důležité, jak se soudí. K úpravě volebního systému, tak aby malým stranám bylo zatrženo jejich zhoubné působení na blahodárnou roli dvou gigantů, nebude totiž patrně ústavní většina v obou parlamentních komorách nezbytná.
Přesto však je předvolební chování nejvážnějších kandidátů zajímavé. Mezi lidmi jsou slyšet a vidět kandidát čtyřkoalice Ivan Medek a nezávislý Václav Fišer. První přesvědčuje občany v kavárnách, druhý pořádá mítinky před sídlem své cestovní kanceláře. S vyšších pater na ně shlíží kandidátka ODS Jiřina Jirásková. Zašla se podívat do senátu a probrala volby u kávy na zahrádce Obecního domu s panem profesorem Klausem. Voličům zatím poslala dvacetiřádkový dopis. Sociálně demokratický kandidát Srp se podstatně víc než volebnímu programu věnuje vyvracení obviňování ze spolupráce se Státní bezpečností.
V chování kandidátů se tak vlastně odrážejí jejich životní osudy. Medka s Fischerem spojuje mnohaletá exilová zkušenost z tradičních demokracií, kde kandidátům stojí za osobní oslovení každičký volič. Vědí, že čím víc času stráví mezi lidmi, tím víc zvýší svou věrohodnost. Fischer navíc nemůže mít ani pocit marné práce - i když nebude zvolen, tato kampaň jeho firmě jen a jen poslouží.
Paní Jirásková si roli exilové zkušenosti svých nejvážnějších soupeřů patrně uvědomuje, když hned na počátku svého dopisu voličům připomíná, že necítila i těžkých dobách totality potřebu oddělit svůj osud od osudu této země a jejích obyvatel, bez ohledu na důsledky. Byla jsem s vámi, buďte se mnou, parafrázuje vlastně třicet let staré heslo. Odkladem veřejného vystoupení pak dokazuje, že ví, že nejdůležitější okamžiky dramatického kusu přicházejí v jeho finále. A Karla Srpa pronásleduje stín Státní bezpečnosti i devět let poté, co byla zrušena.
Ano, postavy děje jsou v tomto volebním kuse důležité. Ne programy.
Vysílá se ve čtvrtek 5. srpna 1999 ráno.
