Medvídek z Bogoty
Nejsledovanějším pasažérem, který včera přiletěl do Prahy, byl plešatý mužík z Bogoty. Václava Urbana-Novotného provedla letištní halou eskorta policistů v kuklách a odvezla do Hradce Králové, kde má být postaven před soud za organizování obchodu s kokainem. Podle policistů byl teprve druhým drogovým mafiánem, kterého Kolumbie vydala k potrestání do jiné země.
Můžeme samozřejmě usoudit, že Urban -Novotný nám byl vydán, protože kolumbijské úřady dospěly k závěru, že tento případ dovedeme ke zdárnému konci rychleji než v Bogotě. V což doufá i státní zástupce Miroslav Antl, který by byl rád, aby mafián byl do konce roku odsouzen.
Jenomže máme také dost důvodů se domnívat, že Urban-Novotný měl na záběrech z letiště tak klidný úsměv proto, že si myslí něco docela jiného. Pokud se k němu dostávaly zprávy o tom, jak liberálně se u nás k problému drog přistupuje a jak snadno unikají organizátoři obchodu s drogami spravedlnosti, nemusel být jeho úsměv jen maskou, ale výrazem úlevy. V převážné většině zemí by ho totiž za to, co udělal, čekal nepoměrně vyšší trest už ze zákona. Možná, že ví i tom, jak liknavě naše soudy pracují a jak nepochopitelnou benevolenci někteří vyšetřovatelé i soudci projevují k jiným zadrženým obchodníkům v této špinavé branži. Znechucení nad tím ostatně nejednou vyjádřil i šéf protidrogové brigády Jiří Komorous.
Případ medvídka Novotného-Urbana z Bogoty by proto neměl být jen mediálně atraktivní událostí, která se rozpadne do nekonečného soudního přetahování o podružné delikty, jež má kromě obchodu s drogami na svědomí. Pro narkomafii by se měl stát důkazem, že český stát není bezradnou zemí s bezzubou justicí. Pro nás pak výzvou, že je nejvyšší čas k důsledné tvrdosti ke všem, kdo se na šíření drog podílejí. Času je málo a počet obětí Novotného-Urbana a jeho kolegů stoupá.
Vysílá se ve středu 4. srpna ráno.