Proč mi leze politická korektnost krkem?
Někteří lidé si z ní udělali životní poslání podobně, jako jiní lidé se pídí
po prohřešcích třeba proti quebeckému jazykovému zákonu a s měřítkem v ruce
zjišťují, zdali se obchodník neprovinil tím, že by měl anglická písmena na
firemním štítu stejně velká jako písmena francouzská, když zákon výslovně
nařizuje, že ta francouzská musejí být větší. Nejsou-li, je to důvod pro
udání a pro hřejivý pocit, že jsem napravil hrozivou jazykovou situaci.
Lidé, kteří našli zalíbení v politické korektnosti, se patrně diví, proč
takovou záslužnou činnost znevažuji.
Politická korektnost nedovoluje rozšiřovat vtipy ani o Skotech ani o
instalatárech nebo policistech. Každý má přece právo na to, aby si z něho
bližní nedělali legraci, pokud si nevydělává na živobytí jakožto klaun - v
tom případě je urážející, jestliže se bližní nesmějí.
Politická korektnost se mezi nás vplížila pod záminkou, že odstraní
diskriminaci. Neodstranila ji, ale vytvořila novou, nyní se lidé dělí na
politicky korektní a politicky nekorektní. Nedělejte si vtipy ani z jedněch
ani z druhých, bylo by to politicky nekorektní.
Jak se vpližovala? Tak třeba v době předkorektní, kdy politicky korektních
lidí bylo jako šafránu, přišel přistěhovalec ze země, kterou dnes z důvodů
rozvinuté politické korektnosti nemohu jmenovat, ale mohu říci, že v té zemi
nejsou ženy považovány za lidské bytosti. Do Kanady ten muž přivedl svou
početnou rodinu zřejmě v naději, že najde demokracii, která mu umožní, aby
se občansky realizoval. Koupil si něco a ono se mu to nehodilo, takže to
přišel do obchodu vrátit. (Bylo oblíbené koupit si v pátek sako, o weekendu
se předvést známým a v pondělí sako vrátit pro nevhodnou barvu, která se
nehodila ke kalhotům nebo pro úzké rukávy). Dostal se ale do prekérní
situace - vracení zboží i peněz vyřizovala nikoliv lidská bytost, ale žena.
Takhle se přece pán tvorstva, byť byl zatím jen přistěhovalcem bez
kanadského občanství, neponíží, aby jednal se ženou. Vyhledal pana vedoucího
a vysvětlil mu, že mu jeho zvyky, nábožentství a tradice velí, aby v tak
důležitých záležitostech, jako je vracení zboží, jednal jen se sobě rovným -
tedy mužem. Pan vedoucí (dnes by to musel být opravdu politicky nekorektní
zabedněnec) doporučil zákazníkovi, ať to vyřídí s příslušnou pracovnicí.
Když ten odmítnul se takto ponížit, pan vedoucí ho doprovodil ven z obchodu
bez ohledu na přísloví "náš zákazník - náš pán".
Později, jak se politická korektnost plíživě šířila, dopadla v jedné škole
kritická situace pro jiného příslušníka stejné národnosti mnohem lépe.
Přišel se zeptat ředitele na prospěch svého syna. I on zažil šok, protože
tak důležitou funkci ve škole nezastával člověk, ale pouze žena. Místo, aby
šel domů balit a stěhovat se z tak ďábelské společnosti zpět do vlasti,
přistěhovalec trval na tom, že o prospěchu svého syna bude mluvit pouze s
mužem. Paní ředitelka školy buď už byla poučena nadřízenými orgány nebo měla
přirozený smysl pro politickou korektnost, takže jednomu mužskému učiteli
propůjčila svou funkci ředitelky a tento dočasný pan ředitel jednal s
přistěhovalcem k jeho úplné spokojenosti.
Je zajímavé, že v Kanadě nikdy nejednají politicky nekorektně přistěhovalci
nebo členové menšin nýbrž domácí lidé a příslušníci většiny. Kanaďani jsou
skutečně od přírody velice tolerantní. Tak toleratní, že netolerantním lidem
dovolí, aby ti měli nadvládu. Před 30 lety a dříve bývalo zvykem, aby se
přistěhovalci (kteří přicházeli většinou z Evropy) přizpůsobili kanadským
poměrům. Všichni jsme o tom věděli a ti, kteří si pamatovali slova básníka o
tom, jak hovoří vlast ("Opustíš-li mne, nezahynu - opustíš-li mě, zahyneš"),
trpěli depresemi. Časem to přešlo, když se vlast často nechovala jako matka
ale spíš jako macecha. Situace v Evropě se značně zlepšila a Kanada přestala
Evropany přitahovat. Demografický profil přistěhovalectví se změnil a začali
převládat lidé z Afriky a Asie. I když politická korektnost velí
negeneralizovat, dovolím si nicméně generalizovat v tom smyslu, že jsou
národnosti i na těchto jiných kontinentech, které se Kanadě aspoň částečně
přizpůsobují a jiné národnosti naopak vyžadují, aby se Kanada přizpůsobila
jejich požadavkům. Zřejmě mají mentální blok, ale není politicky korektní na
jeho existenci upozorňovat. Tyto národnosti sebou přinášejí svoje problémy
ať kastovní, náboženské, rasové nebo ve vztahu k ženám. Kanaďani jsou z toho
nešťastni, protože až dosud všechno klapalo jako hodinky a nyní začínají
diktovat svoje podmínky lidé, kteří využili kanadského pohostinství.
Mluvíte-li s obyčejnými lidmi, ti mají jediný požadavek - aby si
přistěhovalci nepřinášeli do Kanady ze svých zemí svoje problémy. Jestliže
se doma nesnášeli Turci s Azerbajžánci, Chorvati se Srby, Síkové s Hindy,
dalo by se očekávat, že chtěli těmto a jiným problémům uniknout na tento
kontinent. Politická správnost tak, jak se praktikuje, situaci nezlepšuje
ale naopak zhoršuje.
Podotýkám, že jsem proti všem možným druhům diskriminace ať jsou podle
libovolného kritéria. Přistěhuje-li se do Kanady animista, muslim nebo
buddhista, nechť mu nikdo nezabraňuje v jeho víře a neodstrkuje ho. Ale
současně nechť mě přestanou politicky korektní lidé přesvědčovat, že musíme
z vánoc odstranit křesťanský "nátěr" a to jak na veřejnosti tak i ve
školách, abychom neuráželi nové přistěhovalce. (Jak by k tomu ti ubožáci
přišli, aby museli v Kanadě hledět na jesličky? Ve staré vlasti by si nikdo
nedovolil něco takového jim vnucovat, tak proč to trpět v nové vlasti?)
Nechť jsou lidé přijímáni do práce podle svých schopností a ne podle nějaké
kvóty, která by zaručila politicky korektní poměrné zastoupení menšiny ve
všech povoláních. Jestliže se třeba 6.37% všech Kanaďanů přistěhovalo z
Měsíce, je politicky korektní požadovat, aby bylo nejméně (!) 6.37% Měsíčanů
zaměstnáno v hasičských a policejních sborech, v městských radách, ve
sborech plavčíků na plážích, mezi lesníky i v personálu letišť, prostě
všude, bez ohledu na to, že jsou velice drobného vzrůstu? Politická
korektnost bohužel upravila zkoušky tělesné zdatnosti zejména pro hasiče
tak, aby se Měsíčané mohli v tomto povolání uplatnit a bylo rozhodnuto
nebrat po dobu příštích 3 roků do úvahy uchazeče, jedná-li se o zdravé silné
bílé muže. Politicky neuvědomělí čtenáři novin, mezi něž zřejmě patřím, dali
v anketě najevo, že by byli při požáru zachraňování raději silným a obratným
než politicky správným hasičem. Není politicky správné hledat pro Měsíčany
uplatnění tam, kde by pro to měli vynikající předpoklady, protože by to
odvádělo jejich pozornost od hasičských a policejních sborů i basketbalových
družstev a "segregovalo" by je to.
Politicky korektní je také neustále vyžadovat od Měsíčanů vyjádření, zdali
jim nikdo neukřivďuje a nezesměšňuje je. Jestliže si některý (-á, -é)
stěžuje, že pro svůj malý vzrůst nebyl (-a, -o) údajně povýšen (-a, -o) do
postavení ředitele, generálního ředitele nebo jejich náměstků nebo přijat
(-a, -o) do národního basketbalového družstva, přikázat provinilým
organizacím okamžitou nápravu.
Nebývalo zvykem, aby evropský přistěhovalec okatě prosazoval krajana,
protože platilo přijímání pracovníků na konkurs, kdy místo získal ten
nejlepší. Tato praxe vzala za své zejména na místech, kde se do vedoucího
postavení dostal příslušník nové přistěhovalecké vlny. Brzy měl kolem sebe
plno svých krajanů a ti začali prosazovat své vlastní kulturní tradice, jak
se v případě přistěhovalců říká politicky korektně jejich diskriminačním
praktikám. Prostě dochází k tomu, že si domácí lidé svou přepjatou
politickou korektností podřezávají větev, na které sedí. Jakmile bude
většina vedoucích míst obsazena novou vlnou, nebude se nadále tolerovat
dřívější tolerantnost. To je jeden z důvodů, proč mi politická korektnost
leze krkem.
Politická korektnost je všude. V Britských listech jí vyniká jejich
vydavatel, pan J. Čulík. Bylo by jistě nekorektní podezírat ho, že svoje
poznámky dává na konec téměř každého článku z obavy, že by mu nějaká vyšší
Autorita mohla vytknout: "Pane vydavateli, tohle vy necháte bez připomínky,
takovou nekoreknost nenapravíte?" Ne, v demokracii takové připomínky
neděláme ze strachu před úřady, nýbrž proto, že jsme niterně přesvědčeni o
tom, že konáme dobro, vlastně Dobro. Asi bychom večer těžko usínali,
kdybychom museli mít vnitřní obavu, že bez našich poznámek nepochopí řada
laskavých čtenářů, jakých politických nekorektností se autoři dopustili.
Není sice politicky korektní podezírat čtenáře, že jsou nechápaví nebo že by
snad dokonce s omyly autora souhlasili. Jsme-li ale přesvědčeni, že právě my
vidíme, oč je anglické písmenko na quebeckém firemním štítu větší než
francouzské, písemně na to upozorníme. Ano, je politicky korektní důrazně
upozorňovat na politickou nekorektnost a varovat před ní.
Některé věci nechápu. Jednoho dne třeba čtu, že nebýt národních buditelů
jako byl J. Jungmann, mohli mít dnes Češi za mateřský jazyk němčinu (za mých
mladých let tedy správně s přívlastkem "samospasitelnou") a tedy by daleko
lépe komunikovali s ostatními členy EU. Zřejmě tedy nejednal Jungmann
politicky správně. Jenže o několik dní později vidím, že je politicky
nekorektní odsuzovat Turky za to, že se německy učit nechtějí. Jedná se
nikoliv o Turky žijící v České republice, kde bych se sám pozastavil nad
tím, proč by se měli učit německy, nýbrž o Turky žijící v Německu, kteří by
se tomu jazyku podle mého zřejmě nekorektního názoru naučit měli, jestliže
tam chtějí žít a živit se prací. Snad je to jiné v Británii, kde se Turci
ani jiné národnosti nemusí učit anglicky a každý dostává státem placeného
tlumočníka. Kanada vyžaduje, aby se přistěhovalci naučili alespoň jednomu
úřednímu jazyku - angličtině nebo francouzštině, a posílá je do jazykových
kurzů. Disproporce mezi politickou korektností pro různé skupiny lidí jsou
tedy dalším důvodem, aby mi ta korektnost lezla krkem, protože heslo "Co je
dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi" se politicky korektně aplikuje tak,
až ten vůl je z toho jelen...
