pondělí 24. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Česká společnost:
  • Sedmé schwarzenberské setkání o stavu občanské společnosti v Čechách a na Slovensku (Jan Čulík) Scheinfeld:
  • Systematicky sledujme sdělovací prostředky a požadujme změnu (Jan Čulík) Diskuse v Scheinfeldu:
  • Sdělovací prostředky a občanská společnost (Jaroslav Šonka, Petr Zajac, Jiří Pehe, Karel Schwarzenberg, Milan Znoj, Jan Čulík) Knihovnictví:
  • Knihovna v Ústí hledá mecenáše (František Roček) Společnost pro vědy a umění v Americe:
  • V záři návštěvy Václava Havla (Miroslav Rechcígl) Alexandr Vondra v Los Angeles:
  • O slavnosti a hostech (Jiřina Fuchsová)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Co je nového v České republice

  • Zánět průdušek prezidenta Havla začal ustupovat. Když začali lékaři léčit Václava Havla jinými antibiotiky, bylo to zřejmě úspěšné - v noci na neděli se mu trochu zlepšila bronchitida a teploty ustoupily. Prezident však ještě nebude propuštěn ze střešovické nemocnice.

  • Z Ostravy odcházejí desítky Romů do Británie podle dnešní Mladé fronty Dnes hlavně proto, aby si tam údajně našetřili ze sociální podpory, než jim bude odmítnuta žádost o asyl.

  • Přístup ke vzdělání v ČR. Reagovala jedna čtenářka:

    Vazeny pane Culiku,

    chtela bych Vas upozornit na knihu: "Zprava o vyvoji ceske spolecnosti 1989-1998", editor Jiri Vecernik, vedouci tymu Petr Mateju, vydala Academia 1998. Je tam hodne zajimavych faktu, ale zastavim se jen u vlivu organizace skolstvi na socialni mobilitu, protoze tyto udaje primo ilustruji obavy vyslovene O. Hausenblasem v patecnich BL.

    "Pristup ke vzdelani u nas a ve svete (str. 58-68) V soucasne dobe ma petina dospeleho obyvatelstva zemi OECD vysokoskolske a dalsi dve petiny alespon uplne stredoskolske vzdelani. Podil lidi s vysokoskolskym diplomem je u nas vuci prumeru OECD polovicni a uplneho stredoskolskeho vzdelani dosahla mene nez jedna tretina dospeleho obyvatelstva. Nedavno uskutecnene setreni tzv. funkcni gramotnosti pritom ukazalo, ze v naproste vetsine zemi, ze kterych jsou zatim k dispozici oficialni vysledky (zatim 13 zemi krome Ceske republiky), predstavuje dosazeni alespon stredniho vzdelani klic k vyssim patrum schopnosti cloveka zachazet s informacemi a efektivne jich vyuzivat v zamestnani i v soukromem zivote (OECD, 1997).

    Analyzy ukazuji, ze velke nerovnosti v urovni vzdelani se pochopitelne promitaji do velkych nerovnosti v zivotni urovni a kvalite zivota. Proto snaha o prekonani nerovnosti v pristupu k vyssimu vzdelani nepochybne patri k moderni demokraticke spolecnosti, nebot zpristupneni vzdelani umoznuje vyuzit existujicich schopnosti a talentu pro ekonomicky rozvoj a take udrzuje soudrznost spolecnosti diky mobilitnim pohybum mezi socialnimi vrstvami."

    Pak jsou rozebrany pravdepodobne zivotni drahy deti z ruznych socialnich vrstev.

    "Uvedena typologie potvrzuje vyrazny vliv rodiny na vzdelavaci drahu deti a prokazuje existujici prikre socialni rozdily. Napriklad rozdil mezi pravdepodobnosti, ze na vysoke skole bude studovat dite z rodiny "odborniku" nebo ze "staticke delnicke rodiny" je vice nez dvacetinasobny....Take srovnani se zememi EU dokazuje, ze nerovnosti v mezigeneracni reprodukci vzdelani jsou u nas zdaleka nejvyssi (variacni koeficient cini u nas 0.90 oproti 0.59 v prumeru zemi EU). K tomu prispivaji nizke sance studovat na vysoke skole a vysoka selektivita systemu....je nutne s plnou vaznosti upozornit na fakt, ze vysokoskolaci se v Ceske republice v porovnani se zememi EU rekrutuji vyrazne casteji ze vzdelanych vrstev obyvatelstva. Vyrazna selekce v pristupu k vysokoskolskemu vzdelani zpusobuje zostrenou soutez, ve ktere deti z mene vzdelanych rodin prohravaji.

    ...Nerovnosti v pristupu k vysokoskolskemu vzdelani, dane nesouladem mezi znacnou poptavkou po vysokoskolskem studiu a omezenou nabidkou, maji koreny v nerovnostech, ktere se vytvareji ci reprodukuji na nizsich stupnich vzdelani. Analyzy ukazuji, ze nase skolska soustava ma tendenci nerovnosti pochazejici z rodin spise reprodukovat a zvetsovat nez tlumit a prekonavat (Koucky, 1998). Cini tak nejen charakterem vyberu a prijimacich procedur na vyssi stupne skol, ale take celkovou podobou skolske soustavy, povahou jejich jednotlivych sektoru a instituci. ...Prezivajici jednostranna (transmisivni, akademicka, scientisticka, encyklopedicka) orientace nasi zakladni skoly uprednostnuje deti ze vzdelanejsiho prostredi, s vyssim kulturnim kapitalem...Nase stredni skolstvi je ve srovnani se zapadnimi zememi mimoradne selektivni v rozdelovani zaku do tri proudu skol, pricemz tato vyberovost je uzce propojena s reprodukci spolecenskych nerovnosti (vzdelanim rodicu). Cim vetsi je vyberovost podle typu skoly, tim vyssi jsou i nerovnosti vysledku podle vzdelani rodicu.

    Vse nasvedcuje tomu, ze vyssi vzdelani je u nas na rozdil od vyspelych zemi prilis vzacnym statkem, jehoz dostupnost si proto nektere skupiny populace snazi monopolizovat. Vzdelani rodicu a s nim spojeny kulturni kapital vychozi rodiny jsou jiste legitimnimi nastroji zvysovani vzdelanostnich sanci. Prirozena snaha rostouci skupiny vzdelanych rodicu poskytnout svym detem alespon takove vzdelani, jake meli sami, by mela byt doprovazena takovym rustem vzdelavacich prilezitosti, ktery dovoli studovat rovnez detem mene vzdelanych rodicu. To je princip vzestupne vzdelanostni mobility, charakteristicky pro vyspele zeme. Vse nasvedcuje tomu, ze u nas jiz byla prekrocena mez, za kterou pusobeni rodinneho puvodu vede k uzavirani systemu a rustu nerovnosti."

    PS Publikovane vysledky mi pripadaji sokujici.

  • Ivo Mathé. Bývalý ředitel České televize Ivo Mathé protestuje, že v přednášce o sdělovacích prostředcích v České republice, napsané pro schenifeldskou konferenci a zveřejněné v pátek, Jan Čulík necitoval jeho kritiku rozhovoru s Ivanem Kytkou. - Čulík necitoval Mathého text, protože ho nepovažuje za "systematickou kritiku" Kytkova pojetí reformy zpravodajství (jeho projekt byl zveřejněn, hovořit, jak to činí Ivo Mathé, o jakémsi tajnůstkářství, je nesmysl), spíše za osobní obhajobu, a to velmi subjektivního ražení, která příliš nepřispívá k obecnější debatě o  filozofii efektivního televizního zpravodajství. Nechť si čtenář učiní úsudek sám. Rozhovor s Ivanem Kytkou je zde, kritika Ivo Mathého na Kytkovu adresu je v Britských listech zde. V textu Ivo Mathého je podle názoru Jana Čulíka mnoho skutečností, o nichž by bylo nutno pracně, větu po větě, debatovat a vyjasňovat je.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ. Za pomoci Jiřího Gallase z Internet Servisu jsme dali do provozu Tematický archív Britských listů, v němž naleznete podle obsahu roztříděné a v každé tematické kategorii chronologicky uspořádané články, které vyšly v BL od 1. září 1997. Archív sice ještě obsahuje určité množství překlepů a některé další provozní chyby, ale to opravíme v nejbližších dnech. Můžete brouzdat Britskými listy a podívat se, jak se různá témata během času vyvíjela. (Předchozí vydání BL jsou také k dispozici v jiném, starším tematickém archívu, viz zde.)

  • Jaký máte názor na intervenci NATO v Jugoslávii? Byl jsem požádán o článek o názorech českých občanů na válku v Jugoslávii. Prosím, napište Britským listům svůj názor. Proč souhlasíte/nesouhlasíte s leteckými údery NATO proti Jugoslávii? Proč odsuzujete/neodsuzujete masakrování a vyhánění Albánců z Kosova? Má být vraždění, páchané státními úřady trestáno, anebo je náutno dodržovat státní suverenitu, ať se v zemi děje, co se děje? Mají mít Albánci, jichž je v Kosovu většina, demokraticky právo vytvořit si z Kosova vlastní zemi nebo musejí poslouchat Miloševiče? Předem děkuji.

  • Čtenost Britských listů. Podle auditu firmy DCCI se podívalo na Britské listy v dubnu 1999 13,457 samostatných počítačů (IP adres). Uživatelé si celkem každý den přečetli v Britských listech podle DCCI průměrně 11,011 článků (přírůstek vůči březnu 1999 o 27 procent) a denně si otevřelo podle DCCI Britské listy 1,111 čtenářů (přírůstek vůči březnu o 11 procent).

    Jenže interní statistiky firmy Internet Servis, které jsou pravděpodobně nejspolehlivější, jsou trochu jiné. Titulní stránka BL zaznamenala v dubnu 1999 celkem 57,114 přístupů, to je 1,903 přístupů za den; počítáme-li jen všední dny, v nichž BL vycházejí, to činí 2,720 přístupů za den, tj. na titulní stránku každého vydání časopisu. Kromě toho si v každém aktuálním vydání BL přečetli čtenáři za duben 1999 celkem 60,760 článků.

    Dosti podstatné jsou podle statistiky Internet Servisu i počty přístupů čtenářů ke starším vydáním BL (mnoho lidí nestíhá číst BL v daný den a až později vydatně brouzdají staršími články časopisu.) Tak např. v dubnu 1999 si čtenáři kromě 57,114 přístupů na hlavní stránku Britských listů a 60,760 přístupů k ostatním článkům aktuálního vydání BL zároveň přečetli 44,448 starších článků za duben 1999, 37,792 starších článků za březen 1999, 10,312 starších článků za únor 1999, 9987 starších článků za leden 1999, 7,261 článků za prosinec 1998, 8,827 článků za listopad 1998, 9,133 článků za říjen 1998, 8,288 článků za září 1998, atd.

  • Cena poroty za překladový slovník. V soutěži Slovník roku 1999 získal cenu poroty Josef Fronek z katedry slavistiky na Glasgow University za svůj vynikající Anglicko-český a česko-anglický slovník, LEDA, Voznice, 1998. Blahopřejeme. Podrobnosti o soutěži jsou na adrese Jednoty tlumočníků a překladatelů.

  • Pišme poslancům a dožadujme se informací a nápravy věcí veřejných!Veškeré e-mailové adresy poslanců českého parlamentu jsou zde. - Internetové stránky českého parlamentu jsou skutečně velmi dobré, zejména vynikající je knihovna dokumentů, zahrnující stenografické záznamy zasedání od roku 1861 až do současnost, včetně vyhledávajícího stroje. - Otázka však je, zda poslanci používají své e-mailové adresy. No, vyzkoušejte to. JČ

  • Nová stránka časopisu Prague Business Journal shrnuje důležité informace o Praze a obsahuje i celou řadu dalších užitečných faktů, zpráv a informací.

  • Oficiální server o zákonném pojištění motorových vozidel je na  adrese www.ruceni.cz.

  • Zajímavý odkaz. Mam jeden zajimavy odkaz http://kosovainfo.com/english/politics/990305-peace.htm .- dokument predlozeny Srbum v Rambouillet. Zvlaste bod cislo 8 velice pobouril mnoho lidi u nas. Zajimave je tez vyjadreni A. Solzenicyna, ktery rozhodne nepatri k neeticky jednajicim lidem. I.H.

  • Link na srbskou televizi na internetu. Druhe bombardovani objektu Srbske TV jiste vyvola dalsi diskusi. Protoze jen malo lidi muze vysilani Srbske TV videt, dovoluji si nabidnout k uverejneni v BL link na Real video jejich zpravodajskych relaci: V diskusi by meli byt slyset i ti o nez jde, tedy Srbska TV. Zde je link na Real Video/Audio jejich zpravodajskych relaci tlumocenych do anglictiny: http://www.c-span.org/guide/international/kosovoserbiatv.asp. Marek Sojka.

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.


  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a  také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|