Co je nového v České republice

Vazeny pane Culiku,

chtela bych Vas upozornit na knihu: "Zprava o vyvoji ceske spolecnosti 1989-1998", editor Jiri Vecernik, vedouci tymu Petr Mateju, vydala Academia 1998. Je tam hodne zajimavych faktu, ale zastavim se jen u vlivu organizace skolstvi na socialni mobilitu, protoze tyto udaje primo ilustruji obavy vyslovene O. Hausenblasem v patecnich BL.

"Pristup ke vzdelani u nas a ve svete (str. 58-68) V soucasne dobe ma petina dospeleho obyvatelstva zemi OECD vysokoskolske a dalsi dve petiny alespon uplne stredoskolske vzdelani. Podil lidi s vysokoskolskym diplomem je u nas vuci prumeru OECD polovicni a uplneho stredoskolskeho vzdelani dosahla mene nez jedna tretina dospeleho obyvatelstva. Nedavno uskutecnene setreni tzv. funkcni gramotnosti pritom ukazalo, ze v naproste vetsine zemi, ze kterych jsou zatim k dispozici oficialni vysledky (zatim 13 zemi krome Ceske republiky), predstavuje dosazeni alespon stredniho vzdelani klic k vyssim patrum schopnosti cloveka zachazet s informacemi a efektivne jich vyuzivat v zamestnani i v soukromem zivote (OECD, 1997).

Analyzy ukazuji, ze velke nerovnosti v urovni vzdelani se pochopitelne promitaji do velkych nerovnosti v zivotni urovni a kvalite zivota. Proto snaha o prekonani nerovnosti v pristupu k vyssimu vzdelani nepochybne patri k moderni demokraticke spolecnosti, nebot zpristupneni vzdelani umoznuje vyuzit existujicich schopnosti a talentu pro ekonomicky rozvoj a take udrzuje soudrznost spolecnosti diky mobilitnim pohybum mezi socialnimi vrstvami."

Pak jsou rozebrany pravdepodobne zivotni drahy deti z ruznych socialnich vrstev.

"Uvedena typologie potvrzuje vyrazny vliv rodiny na vzdelavaci drahu deti a prokazuje existujici prikre socialni rozdily. Napriklad rozdil mezi pravdepodobnosti, ze na vysoke skole bude studovat dite z rodiny "odborniku" nebo ze "staticke delnicke rodiny" je vice nez dvacetinasobny....Take srovnani se zememi EU dokazuje, ze nerovnosti v mezigeneracni reprodukci vzdelani jsou u nas zdaleka nejvyssi (variacni koeficient cini u nas 0.90 oproti 0.59 v prumeru zemi EU). K tomu prispivaji nizke sance studovat na vysoke skole a vysoka selektivita systemu....je nutne s plnou vaznosti upozornit na fakt, ze vysokoskolaci se v Ceske republice v porovnani se zememi EU rekrutuji vyrazne casteji ze vzdelanych vrstev obyvatelstva. Vyrazna selekce v pristupu k vysokoskolskemu vzdelani zpusobuje zostrenou soutez, ve ktere deti z mene vzdelanych rodin prohravaji.

...Nerovnosti v pristupu k vysokoskolskemu vzdelani, dane nesouladem mezi znacnou poptavkou po vysokoskolskem studiu a omezenou nabidkou, maji koreny v nerovnostech, ktere se vytvareji ci reprodukuji na nizsich stupnich vzdelani. Analyzy ukazuji, ze nase skolska soustava ma tendenci nerovnosti pochazejici z rodin spise reprodukovat a zvetsovat nez tlumit a prekonavat (Koucky, 1998). Cini tak nejen charakterem vyberu a prijimacich procedur na vyssi stupne skol, ale take celkovou podobou skolske soustavy, povahou jejich jednotlivych sektoru a instituci. ...Prezivajici jednostranna (transmisivni, akademicka, scientisticka, encyklopedicka) orientace nasi zakladni skoly uprednostnuje deti ze vzdelanejsiho prostredi, s vyssim kulturnim kapitalem...Nase stredni skolstvi je ve srovnani se zapadnimi zememi mimoradne selektivni v rozdelovani zaku do tri proudu skol, pricemz tato vyberovost je uzce propojena s reprodukci spolecenskych nerovnosti (vzdelanim rodicu). Cim vetsi je vyberovost podle typu skoly, tim vyssi jsou i nerovnosti vysledku podle vzdelani rodicu.

Vse nasvedcuje tomu, ze vyssi vzdelani je u nas na rozdil od vyspelych zemi prilis vzacnym statkem, jehoz dostupnost si proto nektere skupiny populace snazi monopolizovat. Vzdelani rodicu a s nim spojeny kulturni kapital vychozi rodiny jsou jiste legitimnimi nastroji zvysovani vzdelanostnich sanci. Prirozena snaha rostouci skupiny vzdelanych rodicu poskytnout svym detem alespon takove vzdelani, jake meli sami, by mela byt doprovazena takovym rustem vzdelavacich prilezitosti, ktery dovoli studovat rovnez detem mene vzdelanych rodicu. To je princip vzestupne vzdelanostni mobility, charakteristicky pro vyspele zeme. Vse nasvedcuje tomu, ze u nas jiz byla prekrocena mez, za kterou pusobeni rodinneho puvodu vede k uzavirani systemu a rustu nerovnosti."

PS Publikovane vysledky mi pripadaji sokujici.

Jenže interní statistiky firmy Internet Servis, které jsou pravděpodobně nejspolehlivější, jsou trochu jiné. Titulní stránka BL zaznamenala v dubnu 1999 celkem 57,114 přístupů, to je 1,903 přístupů za den; počítáme-li jen všední dny, v nichž BL vycházejí, to činí 2,720 přístupů za den, tj. na titulní stránku každého vydání časopisu. Kromě toho si v každém aktuálním vydání BL přečetli čtenáři za duben 1999 celkem 60,760 článků.

Dosti podstatné jsou podle statistiky Internet Servisu i počty přístupů čtenářů ke starším vydáním BL (mnoho lidí nestíhá číst BL v daný den a až později vydatně brouzdají staršími články časopisu.) Tak např. v dubnu 1999 si čtenáři kromě 57,114 přístupů na hlavní stránku Britských listů a 60,760 přístupů k ostatním článkům aktuálního vydání BL zároveň přečetli 44,448 starších článků za duben 1999, 37,792 starších článků za březen 1999, 10,312 starších článků za únor 1999, 9987 starších článků za leden 1999, 7,261 článků za prosinec 1998, 8,827 článků za listopad 1998, 9,133 článků za říjen 1998, 8,288 článků za září 1998, atd.

Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

• Z právního hlediska byla vojenská intervence v Jugoslávii nutná (Dana Cihelková)

• Neshody v NATO

• "Protiválečné nepokoje" v srbských městech

• Plánuje NATO útok na internet? {Andrew Stroehlein)

• Colin Powell kritizoval NATO

• NATO čelí novému nepříteli. Je jím čas (Observer)

• Pět mužů, kteří přinesli do Kruše smrt (Observer)

• Doufejme, že NATO bude zrušeno (Independent)

Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.