Nejenom pokrokářů, ale i politických korekčníků, ouřadů a vůbec
prosťáčků. Na obou lokálních stranách konfliktu jsou v čele staré
struktury.
Ve vedení UCK jsou lidé z aparátu Envera Hodži, vyškolení
nejprve Stalinovým a pak Maovým systémem spolu s mladými lidmi, kteří
kromě samostatnosti chtějí vydělávat pro Kosovo peníze.všemi způsoby .
Obě skupiny se neštítí žádného prostředku, aby dosáhly svého cíle. K těm
prostředkům patří jmenovitě i všechny druhy desinformace určení jak
vlastním řadám, tak i světové veřejnosti.
Takže se "zavražděné"
vynikající osobnosti kosovských Albánců objevují po několika dnech v
televisi, když už zpráva o jejich smrti splnila svůj účel a jestliže se
někdo neobjeví, neznamená to nutně, že byl zavražděn Srby. Mohl být
zavražděn Albánci, protože se odchýlil od správné linie, anebo je
uklizen někam do ciziny s novou identitou.
Vraždění civilistů, pokud by
se ho nedopouštěli sami Srbové v dostatečné míře, je možno provést
vlastními silami. Podobně to už udělal Hitler na začátku války, když dal
přepadnout německou vysílačku Němci v polských uniformách a také masakr
na tržišti v Sarajevu před několika lety velice pravěpodobně způsobili
sami moslimové, aby zapůsobili na západní veřejné mínění. Leccos
nasvědčuje tomu, že UCK zpracovává i nic netušící kosovské Albánce.
Tak
na příklad vyštěkl kosovský uprchlík na korespondenta holandského deníku
De Telegraaf (30.3.99) při přechodu hranic:"naše město bylo zpustošeno.
Kde jsou pozemní jednotky (NATO)?"
Jak na to přišel, když propaganda
NATO v té době tvrdila, že k nasazení pozemních vojsk nedojde? Mladší
Albánci se až příliš rychle zapojují do obchodu s drogami a do
zločinecký gangů po celé Evropě, čímž financují nejen UCK, ale i v
některých místech Kosova jinak dost těžko vysvětlitelný poměrný
blahobyt. Ani to není nic nového. Kolumbijští drogoví baroni staví kolem
svých sídel na tamější poměry výstavní vesnice, aby si zajistili podporu
místního v bídě žijícího obyvatelstva a tím i sociální nátěr pro svou
činnost.
Na srbské straně má Miloševič rovněž solidní komunistické pozadí a
používá obdobných prostředků jako Albánci, má ovšem neoddiskutovatelnou
výhodu, že hájí celistvost svého statu. Jako zkušený komunismem
odchovaný politik musíl být a je všemi mastmi mazaný a všeho schopný,
což ovšem, podíváme-li se na věc střízlivě, nemusí být tak obtížné tváří
v tvář amatérům z politického vedení NATO.
Ti totiž zahájili politicky
korektně útok na Miloševiče, nikoliv proti srbskému národu, jak bylo
halasně vyhlašováno, jako by nikdo netušil, že srbsko-albánský
antagonismus je hlavně z historických důvodů velmi hluboký ve všech
vrstvách společnosti.
Dnes, po 3 týdnech bombardování je už Jugoslavie
těžce porušena, ale Miloševič nemá ani pomačkané puky na kalhotech.
Američtí generálové se nedomnívali, že by bombardováním mohli něčeho
dosáhnout a americká zpravodajské služba upozorňovala, že taková akce
povede k vystupňování etnických čistek.
To vůbec nebylo potřeba. Jiří
Dienstbier pohybující se již delší dobu s pověřením OSN v kosovské
oblasti, říká v LN 13.4.99: " před útoky nebylo vyhlášeno jedno
ultimátum, ale dvě, první dalo NATO jugoslávskému presidentovi a to
druhé, ačkoliv nikdy nebylo vyhlášeno, dal jugoslávský president
etnickým Albáncům a alianci. Bylo jasné, že po dopadu první bomby bude
Kososo etnicky vyčištěno..." (citace převzata doslovně přes její
"pythičnost" ve věci vyhlašování) . Proč jsme se o tom nedověděli ze
západních zdrojů?
Tady se musím zastat V. Klause, kterého kritisoval pro podobný názor
kdekdo a podpořit ho míněním kanadského generála Lewis Mac Kenzie,
velitele sil OSN v bosenské válce 1992: "Jestliže mi někdo do očí
tvrdí, že zvýšení útoků na obyvatelstvo Kosova během posledních 48 hodin
není v žádné souvislosti s bombardováním NATO, ale naopak je to výhradně
záležitost presidenta Miloševiče, nemohu jinak než vyjádřit svůj
nesouhlas. Je přece nad slunce jasnější, že vyhánění Albánců z Kosova je
přímým důsledkam bombardování".(Kan. listy 12.4.99)
Kdo vlastně a kdy tedy dal impuls k politicky nepochybně korektnímu
protože humanitárnímu leteckému bombardování proti názoru vojáků a
zpravodajských služeb? Clinton na radu naší rodné Madlenky či evropští
stratégové v klotových rukávech? V každém případě se tu hraje poker
dobře schovaných politiků na účet civilního obyvatelstva, srbského a
kosovského. Jedním z velice pravděpodobných výsledků celé akce bude to,
že si NATO definitivně znepřátelí obě strany a vtáhne zase Rusy do
Evropy.
J.T.
