Chladnokrevně zavražděn - šéfredaktor, který kritizoval Miloševiče
Devětačtyřicetiletý Slavko Curuvija, šéfredaktor deníku Dnevni telegraf, byl zastřelen před svým domem, píše z Bělehradu Robert Fisk. Byla to profesionální vražda: 11 výstřelů zezadu do novinářovy hlavy, a pak další, které ho dobily, když ležel na zemi. Zastřelili ho v pondělí dva muži s lyžařskými maskami na obličeji.
Slavko Curuvija kritizoval vládu. Napsal v deníku Dnevni telegraf, že by se měl prezident Slobodan Miloševič zbavit Vojislava Seselje a ostatních nacionalistických ministrů v srbské vládě. Byl zastáncem bombardování Srbska, tvrdili jeho nepřátelé, "aby byl Miloševič přiveden k rozumu" . Poté, co tvrdé tiskové zákony, které byly zavedeny loni v říjnu, v podstatě zlikvidovaly čtyři z 11 bělehradských denních listů, cestoval do Washingtonu a jednal tam s činiteli amerického ministerstva zahraničí. A - co byla snad nejkontroverznější - býval policistou, inspektorem v analytické a špionážní sekci bezpečností policie.
Vysoký, vousatý, hezký muž, většinou oblečený podle poslední módy se snažil dlouhé měsíce, aby Dnevni telegraf mohl dál vycházet. Když už ho nemohl vydávat v Bělehradu, přesunul provoz do Černé Hory. Policie prohledávala vlaky a nákladní automobily jedoucí z Podgoricy do Bělehradu a konfiskovala výtisky - pak do bosensko srbského hlavního města Banja Luka a nakonec do Záhřebu.
"Byl velmi pyšný na své kontakty s establishmentem," řekl Fiskovi jeden jeho kolega. "Byl ambiciózní. Chtěl se jednoho dne stát velkým tiskovým šéfem, a možná pak velkým politikem.
Podle zákona, platného od října 1998, byli novináři pokutování částkou až 64 000 liber za tištění nedokazatelného materiálu, "lží" podle vlády. Pokud list nebyl schopen pokutu zaplatit, policie měla právo zkonfiskovat osobní šéfredaktorův majetek. V Curuvijově případě policie nejprve odvezla redakční počítače a pak mu zkonfiskovala osobní věci, s výjimkou rodinné postele a několika židlí. Dnevni telegraf vycházel v nákladu 100 000 výtisků, ale neměl velké peníze.
Curuvijův novinářský hřích bylo to, že otiskl otevřený dopis Miloševičovi, v němž navrhl v šestnácti bodech politický program pro budoucnost. Jednim z bodů bylo, že by se měl prezident zbavit svých "koaličních partnerů", členů Šešeljovy Srbské radikální strany, kteří "vedou zemi ke katastrofě". Charakterizoval je jako "gangstery a korupčníky". Vydání bylo zakázáno a úřady rozhodly, že všechna další vydání, která se do Srbska dostanou z Černé Hory, Bosny nebo Chorvatska, budou zkonfiskována.
Poté, co byly zahájeny letecké útoky NATO, vládní deník Politika Ekspres otiskl komentář, že "lidé jako Curuvija, kteří žádali NATO o bombardování, musejí být nyní šťastni". Jiným novinářům v Bělehradě to znělo jako výzva k vraždě.
Méně než před týdnem hovořili o tom bělehradští novináři v přítomnosti srbského ministra informací a redaktor Politiky byl dotazován, jak mohl o Curuvijovi otisknout takový komentář. Muž z Politiky řekl: "Nejsme tady od toho, abychom debatovali o redakční politice. Curuvija je fašista - chtěl toto bombardování."
Posledních několik srbských novinářů, kteří se stále ještě snaží alespoň do určité míry o svobodný tisk v Bělehradě dosud nevědí, kdo zavraždil Curuviju.
