Peter Sissons: Dobrý večer. Po šesti dnech bombardování letadly NATO konstatuje prezident Miloševič, že je ochoten vyjednávat, ale jen po splnění jeho podmínek. Tyto podmínky zahrnují příměří NATO a odzbrojení kosovských rebelů.

Ruský premiér, který obnovil diplomatické jednání, je charakterizoval jako "dobrý začátek". Británie uvedla, že je od Miloševiče zapotřebí činů, nikoliv slov, a Německo rovnou odmítlo Miloševičovy návrhy jako nepřijatelné. A celý den rostlo západní rozhořčení nad klikatými kolonami lidské bídy, lidí, kteří se snaží uprchnout z Kosova a před srbskými masakry.

Dnes večer zašel prezident Clinton dále, než že by jen odmítl podmíněnou nabídku rozhovorů. Varoval jugoslávského vedoucího představitele, že ochromuje své právo mít vůbec jakýkoliv nárok na Kosovo.

Brian Hanrahan přináší informace o dni, v němž se alespoň začalo vyjednávat.

Brian Hanrahan: V době, kdy vyšly najevo první podrobnosti ruské iniciativy, vysílala srbská televize záběry tisíců uprchlíků, opouštějících Prištinu, hlavní město Kosova. Jeden západní diplomat, který pozoroval chudě oděnou kolonu, opouštějící své domovy a svá živobytí, poznamenal, že to zrovna nejsou důkazy, jaké požaduje NATO, totiž důkazy o ukončení srbského útlaku.

Není jasné, co motivovalo tento exodus, ale NATO hovoří o "Velkém teroru", (jako za Stalina), kdy jsou lidé vyhánění z domovů. NATO požaduje, aby každá případná dohoda umožnila těmto lidem vrátit se domů.

Namísto toho se objevil ruský premiér se seznamem podmínek prezidenta Miloševiče, které mají být splněny, než odvolá své jednotky a zahájí vyjednávání. Primakov a Miloševič strávili spolu šest hodin, během nichž konstatoval jugoslávský prezident, že NATO bude muset odvolat své bombové útoky, než sám podnikne jakékoliv kroky. Avšak NATO už předtím určilo své požadavky:

Jamie Shea, mluvčí NATO: Doufáme, že premiér Primakov bude dnes mít úspěch při přesvědčování Miloševiče, aby zastavil své útoky v Kosovu. To očekáváme. Klíčovým úkolem mise není zastavit útoky NATO, ale zastavit srbské útoky. To je měřítkem úspěchu.

Brian Hanrahan: Primakov odcestoval s výsledky svého vyjednávání do Bonnu a vyložil je německému kancléři. Němci zastávají v současnosti předsednický úřad Evropské unie a i když se přímo na bombových útocích neúčastní, považují tuto misi za důležitou, protože otevírá kanál pro příští vyjednávání.

Primakov vyjádřil názor, že je to dobrý začátek. Ale seznam šesti podmínek, které požaduje prezident Miloševič, byl rychle odmítnut německým kancléřem, který je odmítl jako podklad dohody.

Když potom byly rozšířeny podrobnosti o Miloševičových podmínkách mezi spojence NATO, odmítli je také.

Bill Clinton: Spojenci jsou sjednoceni v rozhořčení nad zvěrstvy prezidenta Miloševiče proti nevinným lidem. Jsme rozhodnuti pokračovat s naší politikou. Jak řekl včera prezident Chirac, to, co se děje dnes, musí posílit naši rozhodnost.

Brian Hanrahan: Najevo vycházejí další hrůzná svědectví s každou novou skupinou uprchlíků. Tito uprchlíci vypovídají, že byli popohnáni na cestu tím, že po nich byl hozen explodující ruční granát. Bude tím jakékoliv možné narovnání obtížnější. Rozhořčení nad jejich těžkým osudem nyní upevnilo rozhodnost postavení NATO.

Peter Sissons: Podle odhadů nyní téměř 120 000 kosovských Albánců bylo během šesti dnů od začátku bombardování donuceno opustit své domovy. Mnoho z nich bylo donuceno opustit své manžely a syny, kteří museli zůstat v Kosovu. Uprchlíkům byl odebrán majetek a peníze. Jedna úniková cesta z Kosova vede do sousední Makedonie. Ben Brown informuje z tamější hranice, kde přicházejí každou hodinu tisíce lidí.

Ben Brown: Albánští uprchlíci se probouzejí do dalšího rána v pekle. Poté, co byli nuceni jít pěšky po dobu tří dnů, konečně se jim podařilo dojít na tuto hranici. Pak ale je neuvěřitelně donutila makedonská vláda zůstat zde, na volném prostranství, po dobu 24 hodin, než jim nakonec dovolila jít dál.

Nemluvně visí nad táborovým ohněm, aby mu nebyla zima. Stařena spí na mrazivé zemi. Dítě brečí a volá matku. A lidé pláčí pro svou zemi.

Vypadalo to, jako že se vyprazdňuje celé Kosovo. Jde o etické očišťování v obrovském rozsahu.

Tito uprchlíci jsou stále ještě ve velmi nezáviděníhodné situaci, ale alespoň se už nemusejí obávat o své životy. Překročili hranici, jsou v Makedonii. Konečně bezpečí a útočiště.

Někteří z nich jsou ale velmi nemocní. Sotva se udržují po tak dlouhé cestě na silnici při vědomí. Jiní žíznivě pijí vodu z napajedla pro krávy, v zoufalství, že byli donuceni k takovému ponížení.

Pětašedesátiletá Sadia Mahmuti mi sdělila, že nic nevložila už dva dny do úst. Srbové zapalovali v jejím domovském městě Kačanek domovy, obchody a automobily. Ostatní uprchlíci, s nimiž jsem dnes mluvil, vypovídali obdobně o hrůzách, před nimiž unikli. Uprchlíci jako tato mladá stavební inženýrka:

"Srbové, oni nebojují, víte, oni jen zabíjejí, jako to dělali v těch druhých válkách a teď v Kosovu. Oni nebojují, jen střílejí, zatýkají civilisty, zabíjejí, pálí, kradou."

(hluk uprchlíků)

Jak roste exodus z Kosova, na místě je příliš málo humanitárních pracovníků, kteří si nemohou s příliš velkým množstvím uprchlíků poradit.

Humanitární pracovník: Je to děsivé.

Ben Brown: Jsou tito lidé teď zachráněni?

Humanitární pracovník: Nevíme. Několik jejich dětí během noci umřelo. Dnes v noci budou taky muset přenocovat pod širým nebem.

Ben Brown: Pro tyto uprchlíky, vyčerpané, ztraumatizované a terorizované, se snad blíží konec jejich cesty. Ale mnoho z nich má přátele a příbuzné, stále ještě v pasti v Kosovu dnes večer, jsou to lidé, kterým se dosud nepodařilo uniknout z tamějšího kotle zabíjení.

Peter Sissons: Britská zásobovací dopravní letadla začala dopravovat nouzovou pomoc do Albánie, kam dosud přišel největší počet uprchlíků. Albánie je nejchudší země v Evropě a nejméně je schopna vyrovnat se s uprchlickou krizí. Dnes odpoledne přišly do severní Albánie další čtyři tisíce lidí. George Alaghaia je v Kukeši na kosovsko-albánské hranici a sledoval jejich příchod.

George Alaghaia: Jako příznaky nemoci, to, co vidíte tady zvnějšku, není možná víc než jen náznak toho, co se děje uvnitř. Na druhé straně hranice si srbští vojáci opevňují své pozice. Zabrali si Kosovo pro sebe. Tato poslední vlna uprchlíků překročila hranici rychlostí 1000 lidí za hodinu. Celkem přišlo do Albánie za poslední tři dny přibližně 60 000 lidí. Někteří z nich mají štěstí, že se jim sem vůbec podařilo dojít. Příliš mnoho z nich vypovídá totéž, na to, aby bylo možno pochybovat o tom, že se odehrává něco systematického a strašlivého.

George Alaghaia u majitele automobilu: "Vidím, že na autě nemáte poznávací číslo."

Dan Vedžeb vypovídal o tom, jak byly uprchlíkům odebrány všechny průkazy totožnosti, i poznávací značky u automobilů. Už nemohou dokázat, že pocházejí z Kosova. Byli "očištěni" od občanství.

Jiná skupina mi sdělila, že byla donucena opustit vesnici Demjan, 15 kilometrů od hranice.

George Alaghaia: "Jak si můžete být jisti, že to byli srbští vojáci? Viděla jste je na vlastní oči?"

Muži, kteří jim vyhrožovali, byli maskováni. Duše Kransniková je nikdy nebude schopna identifikovat. Bude obtížné je pohnat k soudu.

Vzhledem k tomu, že ofenzíva NATO byla zahájena jménem humanitární intervence, tyto scény vyvolávají vážné otázky, jak úspěšná ta ofenzíva asi bude. Zejména existují pochybnosti, jestli letecká operace může být dostatečně efektivní dostatečně rychle, aby zabránila tomu, co už vedoucí představitelé NATO charakterizují jako genocidu.

Peter Sissons: Britské letectvo RAF hraje klíčovou roli při operacích NATO, a to nejen bombardéry Harrier. Britská letadla také kontrolují a koordinují spojenecké útoky na Jugoslávii. Naše hlavní korespondentka Kate Adieová dostala exkluzívní přístup na palubu letadla jménem Airborne Warning and Control System, AWACS, během letu nad Balkánem.

Kate Adie: Nejefektivnější strážní výspa. Britské oči a uči pro NATO, letící vysoko nad boji. Toto je letecké velitelství. Jeho cílem je vědět o všem, co se ve vzduchu pohybuje a to v prostoru více než 400 km. Brzo po startu jsme zaznamenali, jak letí do Bělehradu letadlo s premiérem Primakovem a jak signalizuje svůj ochranný diplomatický statut. Tato obrazovka ukazuje balkánskou hranici, kterou v tomto desetiletí zná NATO tak důvěrně. Počítač chrlí informace. Komunikační systémy hovoří vlastním žargónem. A pak se na obrazovkách objevily důkazy letů za dne. Vojenská letadla se shromáždila ve složitém vzorci u jugoslávského pobřeží.

Britská poručice: "V podstatě tady koordinuju veškeré akce. Zajišťuju všeobecnou spolupráci, aby spolu hovořily týmy se zbraněmi a pozorovací týmy. Zajišťuju, aby byly radary optimalizovány pro naše úkoly, abychom pozorovali správné oblasti a  abychom informovali správné lidi ve správný čas."

Kate Adie: A je to devět hodin soustředěné práce. Tento AWACS je včela - královna uprostřed činnosti nad Kosovem a nad Srbskem. Je to uzavřený elektronický svět, který se zdá být daleko od hořících vesnic a uprchlíků. Ale i zde vládne pocit, že tempo operace, probíhající ve dne v noci, se zintenzívňuje.

Peter Sissons: A nyní se podíváme do Bělehradu, kde se dnes konaly rozhovory mezi Ruskem a jugoslávským vedoucím představitelem. Náš editor pro zahraniční události John Simpson je v Bělehradě. Johne, dostali jsme tuto nabídku od prezidenta Miloševiče, k rozhovorům, avšak změnil se jeho postoj od Rambouillet?

John Simpson: Zaprvé musím upozornit, že musím volit slova velmi opatrně, v důsledku kontroly, pod níž tady jsme. Ano, do určité míry se ten postoj změnil. Zjevně se rozhodl vrátit se ke slibům, které dělal Američanům loni v říjnu, ke slibům, které nesplnil. To zjevně pro NATO nestačí, je rozhodnuto vyvíjet na něj dál nátlak.

Peter Sissons: Překvapuje to Bělehrad, že NATO, Británie, Německo, Spojené státy už odmítly jeho nabídku rozhovorů?

John Simpson: Je to pro ně velké překvapení. Myslím, že se domnívali, že celou záležitost vyřešili. Zjevně se stalo to, že NATO nepovažuje prezidenta Miloševiče za osobu, s níž mohou vyjednávat. NATO je nyní rozhodnuto Miloševiče přimět, aby ustoupil, aby v těchto principech úplně ustoupil. A to pro něho bude velmi obtížné. Dostáváme se nyní do velmi obtížné situace. Vývoj událostí až do nynějška byl dost obtížný, ale teď jsme opravdu v těžké situaci. Prezident Miloševič má zde mnoho podpory a NATO zjevně se nezačíná rozkládat, s jeho rozkladem ovšem Miloševič zřejmě počítal.

Peter Sissons: Johne, charakterizoval byste dnešní jednání Primakova v Bělehradě jako neúspěch?

John Simpson: No, byl to neúspěch v tom smyslu, že nevznikla dohoda, ale na druhé straně je to etapa, kterou musíme projít. Teď jsme se dostali do reality. Teď už si Miloševič nemůže myslet, že mu projde, aby udělal méně, než co od něho bude požadováno. Myslím si, že se Primakov bude muset vrátit, protože jedině tak dojde nakonec k dohodě. Ale teď jsme se dostali do opravdu obtížné situace. Jsme na jejím začátku.

Peter Sissons: A nyní se podíváme do Bruselu, tam je v ústředí NATO náš dopisovatel Mark Laity. Marku, jak přijalo vrchní velení NATO tuto nabídku?

Mark Laity: Přijalo ji dost záporně. V tom smyslu, že vedoucí představitelé všichni konstatovali, že to nestačí. V jednom smyslu vládla obava, že by mohla přijít nabídka, která by mohla NATO rozštěpit, ale nabídka byla tak omezená, v podstatě jen konstatovala, že jestliže NATO zastaví letecké útoky, Miloševič možná někdy, až se rozhodne, odvolá některá svá vojska, že bylo pro ně velmi lehké ji odmítnout. Takže se v podstatě nic nezměnilo a pokračuje se s leteckými útoky.

Peter Sissons: Změní NATO svou taktiku, až se mu podaří získat od Miloševiče nějakou reakci? Bude NATO třást stromem trochu silněji?

Mark Laity: O tom se právě debatuje. Velvyslanci NATO nyní právě ukončili schůzi, na níž debatovali o tom, jak se dostat do tzv. Fáze číslo 3. Fáze 2 se soustřeďuje velmi intenzívně na Kosovo a snaží se útočit na jednotky, které tam provádějí ofenzívu. Nyní chce NATO, alespoň některé státy, zintenzívnit boje ještě víc, a chtějí začít útočit na cíle v Srbsku. To by bylo vážné. Takže je NATO rozhodnější než kdy předtím. Ale jedním z důvodů, proč tak dramaticky zintenzívňují útoky, je to, že mají problémy se srbskou pozemní ofenzívou.

Peter Sissons: A potřebují také pokud vím dobré počasí. Co by se stalo, kdyby bylo nad Kosovem bezmračno?

Mark Laity. Kdyby bylo po tři dny bezmračno, Srbové by se stali terčem obrovských leteckých útoků. Do oblasti se přesunuje mnoho posil, letadla proti tankům, těžké bombardéry B1, britské posily, kanadské posily byly oznámeny. Bude-li dobré počasí, zaútočí intenzívně. Dosud bylo zrušeno padesát procent jejich letů, protože neviděli cíle. Proto došlo ke zpoždění. Vládne směsice uspokojení, že jsou schopni zasáhnout cíle, které vidí, a nespokojenost, že je spousta cílů, které nemohli zasáhnout a srbská ofenzíva probíhá velmi rychle, a to v měřítku a v zuřivosti, kterou neočekávali a těžko ji dohánějí.

Peter Sissons: A nyní, krátce, ostatní dnešní zprávy...