Regionální uspořádání a pražský centralismus
Rad bych neco rekl k clankum pana Hradila a pana Behuncika.
V Cesku a Ceskoslovensku skutecne krajske deleni bylo, a zda se, ze stale
je, centralizacnim opatrenim. Zupni zakon z roku 1920 mel po vzoru
porevolucni Francouzske republiky 'konsolidovat' novy stat, coz prelozeno
znamena potlacit slovensky a moravsky nacionalismus.
Nakonec tento zakon
nebyl uskutecnen pro odpor moravskych a slovenskych politiku, a v roce
1927 tradice zvitezila - Ceskoslovensko rozdeleno do ctyrech zemi - Cech,
Moravy (Slezsko ovsem autonomii nedostalo, nebot nemecka vetsina v teto
zemi byla povazovana za problem, a bylo pricleneno k Morave), Slovenska a
Podkarpatske Rusi.
Krajske cleneni z roku 1949 odstranilo Zemske narodni vybory v Cechach a
na Morave, opet kvuli obavam z moravskeho nacionalismu a take kvuli tomu,
ze v zemskych organech byli lide, ktere komunisticka vlada nepovazovala za
loajalni.
Kraje po roce 1949 byly velmi podobne dnesnim ctrnacti, s tou
vyznamnou vyjimkou, ze v prazskem kraji byly i cele stredni Cechy.
Nove
krajske cleneni z roku 1960 se navic vyporadalo se slovenskym
nacionalismem, a to tak, ze rozdelilo Slovensko do trech kraju rizenych z
Prahy, a odsoudilo dosavadni slovenske autonomni organy v Bratislave k
bezvyznamnosti. Jak znamo, Morava byla rozdelena do dvou kraju taktez
rizenych z Prahy.
Souhlasim s tim, ze nynejsich ctrnact kraju ma podobnym zpusobem
unifikovat stale jeste 'novy' stat, Ceskou republiku.
Bohuzel pro
priznivce moravske autonomie se domnivam, ze nesou velkou cast
zodpovednosti za stav, se kterym nesouhlasi.
Hluboke rozpory v moravskem
hnuti zpusobily, ze snahy po autonomii Moravy nebere prazsky establishment
vazne.
Ne ze by moravsti autonomiste byli kdy po revoluci v Praze vlidne
prijimani, ale po nekolik let po listopadu byli aspon politickou silou, se
kterou bylo nutno pocitat.
To se neda rici o dobe po roce 1996, kdy se
rozhodlo o vnitrnim cleneni statu.
Ze tu potencial pro moravskou stranu zrejme byl, ukazalo scitani lidu v
roce 1991, kdy pres milion lidi se prihlasilo k moravske narodnosti. Nove
scitani v roce 2001 ukaze, jestli slo o jev trvalejsi ci prechodny.
Pripominam ovsem, ze mnozi Moravane voli centralisticke strany, jako je
ODS. Mohou se i citit Moravany, ale neprevadeji tuto identifikaci do
politicke roviny.
Nekteri obyvatele Moravy a Slezska se navic citi Cechy,
a mnozi z nich jsou bytostne proti moravskym autonomnim organum. Ponekud
zjednodusene receno, cim dale od Brna, tim je nadseni pro 'moravskou vec'
mensi.
U mnohych prazskych a ceskych (cestina ani nema pridavne jmeno pro Cechy
jako ne-moravskou a ne-slezskou cast teto zeme) politiku a novinaru mame
co do cineni s 'obcanskym imperialismem', jak to nazval Adam Michnik.
Tento termin znamena odmitani jakychkoliv odlisnosti od standardu
stanoveneho v centru, pokud tyto odlisnosti jsou postaveny na
odlisnostech kulturnich ci nacionalnich.
Ceska politika nebyla schopna
pojmout odlisnosti ani slovenske ani moravske, a nazyva normou to, na cem
je shoda v Praze, mnohem spise nez v Cechach.
Podle me lezi znacna
zodpovednost na novinarich celostatnich medii - protoze jina celostatni
media nez ta produkovana v Praze u nas nejsou.
Nemecti liberalove po roce 1848 uvazovali podobne jako polistopadovi
'obcansti demokrate' ve vztahu ke Slovensku. Nemecti liberalove tehdy
zvali moravskeho Cecha Palackeho do ustavodarneho snemu Nemeckeho spolku
ve Frankfurtu a pocitali s ucasti ceskych zemi na budovani nemeckeho
statu.
Nechapali, proc by ceske zeme neprijaly 'nemecky standard', a velmi
se divili, kdyz Palacky odmitl do Frankfurtu jet.
Ve zredene forme se
odpor ceske politiky ke slovenskym nacionalmim zvlastnostem a pranim
projevuje i ve vztahu k Morave jako kulturne odlisnemu regionu, ktery je
dnes navic i v horsi ekonomicke situaci nez jsou Cechy.
Vít Novotný
