Pevnost Evropa: čtyři kruhy očistce
"Tento týden naléhá v Londýně prezident Václav Havel, aby bylo dovoleno jeho zemi překročit hradní příkop a přidat se k zemím za hradním opevněním. Brzo ale bude existovat nová přijímací daň: vysoce restriktivní politika vůči žadatelům o asyl a pevnější kontrola pohybu potenciálních přistěhovalců," napsal včera Guardian
Britské procedury pro zacházení s uprchlíky a žadateli o asyl se rozkládají, píše Guardian. Způsob, jakým se zachází se slovenskými Romy v Doveru, kteří tvrdí, že jsou ve vlasti pronásledováni, a s lidmi, kteří utíkají před konfliktem v Kosovu, ukazuje díry v této politice. Když letos v létě v jednom týdnu přijelo na letiště v Heathrow více než 250 kosovských uprchlíků, ukázalo se, že systém podpory pro uprchlíky je nedostatečný. Jeden londýnský komunální úřad, Ealing, dokonce šel tak daleko, že odmítl uprchlíky dál podporovat, ačkoliv je to podle zákona jeho povinnost, a namísto toho je předal dobročinným organizacím pro uprchlíky, aby věc zařídily.
Vyvolalo to novou minikrizi v britské vládě. Je důsledke nepromyšlenosti a nekompletnosti politiky Evropské unie vůči uprchlíkům. Evropská unie v posledních čtyřech letech zaujímá vůči uprchlíkům postoj opevněné, nepřístupné pevnosti.
Nyní zastávají prezidentství Evropské unie Rakušané, kteří tradičně dokáží ovládat své hranice, alespoň východní. Rakousko navrhlo plán, který nyní získává v západní Evropě širokou podporu. Navrhuje jednotnou imigrační a asylovou politiku Evropské unie, která by v podstatě udělala cár papíru z tradičního práva jednotlivých osob žádat podle ženevské konvence o politický asyl. Namísto práva, aby se uprchlíci usadili v zemi, v níž žádají o asyl, navrhuje Rakousko nový systém dočasné ochrany. V jeho rámci by možná potenciální žadatelé o asyl byli posíláni do sběrných táborů.
Rakousko argumentuje, že je prý dnes Ženevská konvence z roku 1951 už zastaralá. Prý ji vytvořili, mezi jiným, britští státní úředníci, kteří si potřebovali poradit s vlnami uprchlíků, utíkajících před totalitními komunistickými režimy z období studené války. Konvence prý nebyla vytvořena proto, aby ji využívali vlny lidí utíkajících z oblastí postižených etnickými konflikty ani pro hromadnou emigraci z krizových oblastí v Africe a jinde ve Třetím světě.
Rakousko navrhuje, že by měla být Ženevská konvence "doplněna dodatky, opravena nebo nahrazena." Právo na asyl by už nebylo zakotveno v zákoně. Přestalo by být právem. Ochrana by byla jen dočasná. Nynější dokument Evropské unie dokonce kritizuje Ženevskou konvenci, že povzbuzuje uprchlíky, aby se v hostitelských zemích usazovali natrvalo.
Tyto důvěrné návrhy byly předloženy tajnému výboru Evropské unie "K4" den po ukončení britského prezidentství EU. Návrhy prozradil veřejnosti rakouský deník Die Presse. Vyvolaly velké znepokojení mezi evropskýmá aktivisty, bránícími lidská práva. Návrhy se budou v prosinci projednávat ve výboru ministrů spravedlnosti a vnitra.
Hlavním cílem nového dokumentu je vymyslet způsoby, jak odradit budoucí vlny ilegálních přistěhovalců. Návrh zrušit základní lidské právo, právo na asyl při pronásledování, vyplývá z vědomí, že se Evropské unii dosud nepodařilo zastavit "neustálý příliv ilegálních přistěhovalců".
Začátkem devadesátých let, v důsledku války na Balkáně a rozkladu komunismu ve východní Evropě se přestěhovalo jinam přibližně deset miliónů lidí, nejvíce od ukončení druhé světové války. Čtyři milióny z nich se usadily v západní Evropě.
Počet žadatelů o asyl se stabilizoval a nyní klesá, jenže je to proto, že v důsledku reforem asylového zákona v mnoha zemích je nyní velmi obtížné pro ilegální přistěhovalce žádat o asyl, a tak mnoho z nich to už nečiní.
Podle nového dokumentu se však Evropské unii nepodařilo snížit počet nepodložených žádostí o asyl, ani stále se zvyšující počet ilegálních přistěhovalců.
Rakouský dokument varuje, že je nyní velmi vážná situace v Africe. Je mnohem horší než ještě před deseti lety. "Každý rok dosáhne dospělosti v Africe 80 miliónů mladých lidí. 100 miliónů lidí v této části světa se stěhuje do velkých měst, nemá však naprosto šanci, že by získali zaměstnání a spolehlivé živobytí. Celkový počet přistěhovalců do Evropské unie je každoročně vyšší než 1,5 miliónů osob. Je nutno předpokládat, že každý druhý přistěhovalec do EU je ilegálním přistěhovalcem."
Nový dokument navrhuje, aby v určitých vybraných, přistěhovaleckému náporu vystavených zemích, se výrazně zvýšila ostraha hranic, zavedla se přísná vízová politika, záruky pro skutečné uprchlíky a jednotná politika vracení všech imigrantů, kteří se do EU dostanou ilegálně.
Země, které usilují o vstup do Evropské unie, budou muset splnit všechny tyto požadavky.
V současnosti jsou některé tyto země tzv. přechodovým územím, odkud už lidé nepronikají do Evropské unie, "přesto však tyto země nezvládají kontrolu nad přistěhovalci příliš efektivně". Bude nutno zavést vízová omezení.
Čtvrtým "vnějším" kruhem budou hlavní země, odkud přistěhovalci pocházejí, totiž Blízký Východ, Čína a Afrika. V těchto zemích musí podle nového dokumentu EU fungovat "efektivní imigrační politika EU". Bude nuto zvýšit programy hospodářské pomoci, aby se snížil počet vystěhovalců, a budou muset být zavedeny "trestní a policejní přístupy nulové tolerance těch, kdo umožňují ilegální vystěhovalectví". Pokud takový tvrdý přístup nebudou tyto země praktikovat, Evropská unie jim odepře hospodářskou pomoc.
Je to velmi znepokojující dokument, soudí deník Guardian. Britská vláda dosud vůči němu nezaujala stanovisko, ale signály z Bruselu nazačují, že asi bude tato politika velmi populární. Britští ministři se tedy budou muset rozhodnout, zda budou taky stavět tlustší a vyšší zdi kolem Británie.
Pokud se Británie rozhodne proti tomuto dokumentu se postavit, jeden jeho aspekt však stojí podle listu Guardian za zachování.
Poprvé by totiž došlo k přímé souvislosti mezi hospodářskou pomocí EU a imigrační politikou. Před posledními všeobecnými volbami slibovali britští labouristé, že se budou zabývat přímými příčinami ilegálního přistěhovalectví.
"Chudoba, nestabilita a válečné konflikty v rozvojovém světě nutí lidi, aby se vydávali na cestu do jiných zemí," napsal tehdy v jednom vládním dokumentu nynější britský ministr vnitra Jack Straw. Dodal: "Až se dostaneme do vlády, budeme podporovat lidská práva a demokracii a začneme přesunovat finanční zdroje tak, aby bylo pomoženo nejchudším lidem v nejchudších zemích," uzavírá Guardian.
