Nepřípustně hysterické chování ministra Jaroslava Bašty
Lidové noviny se dostaly do sporu s ministrem bez portfeje Jaroslavem Baštou. I když celou záležitost reportují trochu neuměle, a při líčení vztahů mezi novináři a politiky na Západě (přesně řečeno v Británii a v Americe) docela naivně, Britské listy považují za nutné se postavit na jejich stranu. Chválíme reportéra Ondřeje Drábka, který hulvátsky arogantní chování ministra Bašty nezametl pod koberec a zveřejnil ho. Doufejme, že se za reportéry Lidových novin postaví v této věci i ostatní novináři. Je to zásadní věc: tak, jak si novináři a veřejnost politiky vychovají, takové je budou mít. Pokud Baštovi arogantní hysterické záchvaty projdou, znamená to úpadek české politické kultury.
Aby nebylo mýlky: úroveň novinářské práce v českých sdělovacích prostředcích je nízká. Jak už jsme o tom psali, novináři se přitom rozhořčují při jakékoliv, i oprávněné kritice žurnalistické práce, jak tomu bylo například při otevřeně manipulačním, propagandisticky zavádějícím pořadu Nadoraz ČT o Janu Kavanovi. Přitom parlament má stanovit pravidla kvality, objektivnosti a nezávislosti, která musejí sdělovací prostředky dodržovat. Novináři nejsou páni, stejně jako nejsou páni politikové. V každém případě je nutno vycházet od zdroje, totiž od kritizovaného pořadu či článku a objektivně zhodnotit, zda byl seriózní a férový.
Nemohu posoudit, zda Lidové noviny informovaly o schůzce mezi ministrem Baštou a některými činiteli Bezpečnostní a informační služby (bez vědomí jejich šéfa, což je prý nezákonné) seriózně a objektivně.
Ať už však Lidové noviny napsaly cokoliv, ministr v žádném případě nemůže reagovat hysterickým záchvatem. Tím shazuje sebe i svou vládu. Pokud se ministru Baštovi nelíbilo, co o něm otiskly LN, měl napsat věcné nevzrušené vysvětlení, jak věc byla doopravdy, a požádat Lidovky, aby ho zveřejnily.
Ministr nesmí reagovat těmito slovy, viz níže. Pokud jsou tato slova citována v LN přesně, Bašta by měl rezignovat.:
Jaroslav Bašta v rozhovoru s redaktorem LN podle Lidových novin mj. konstatoval:
Odpusťte si ten výslechový tón, protože na něj jsem alergický.
Vám není nic do toho, kde, kdy a s kým se scházím. Jsem
ministr české vlády. A za druhé vám není nic do toho, jestli
někdo překročil nebo nepřekročil své pravomoce, protože vy
nejste zaměstnanec policejního prezidia ani ředitel. A za třetí jste
se dostal k informacím, ke kterým jste se dostat neměl, protože já
se domnívám, že evidence o tom, kdo, kde, koho, v kolik hodin
navštívil, není určena pro novináře.
Lidové noviny o věci informovaly ve vydáních z 15.9 a 16. 9. 1998
Miroslav Korecký o věci v Lidových novinách správně napsal:
Jestliže dříve hrozil novinářům fackami Miroslav Macek, dnes ve
stejných šlépějích postupuje Jaroslav Bašta. Neoficiálně se pak
ministři vyslovují o novinářích jako o póvlu , nebo jim přímo
přidělí vulgární přídomek. Veřejnost musí hájit svůj zájem. Každá
moc postupně tíhne k rutinizaci, kabinetním dohovorům,
panským manýrům, přezíravosti, uzavírání se, opevňování svého
postavení a vládnutí se pro ni stává samoúčelem, říká ředitel
Střediska empirických výzkumů, sociolog Jan Hartl. Obrana
proti tomu je prý jediná: silné veřejné mínění: To musí vytvořit
silný protitlak. U nás se ale obávám, že zatím tak silné není.
Občan pořád stojí proti státní moci sám. ČSSD ale podle Hartla
ještě nedosáhla pravé arogance moci: Zatím je to jen hledání
cesty. Uzavírá se, získává panské manýry, ztrácí chuť informovat
o sobě. Asi to souvisí s její malou sebedůvěrou, nejistotou před
novými úkoly.
Miroslav Korecký
Důležité ale je, aby tato věc nezapadla, aby ostatní sdělovací prostředky, jak bývá v kraji zvykem, záležitost neignorovaly či nebagatelizovaly jen jako kampaň, vedenou v osobním zájmu LN. - Přitom doufám, že poskytnou Lidové noviny Baštovi dostatečné množství prostoru, aby svůj pozoruhodný přístup vysvětlil.
JČ
Tomáš Pecina k tomu dodává:
Podotkl bych, ze:
1. Cesti politici mohli s medii zachazet jako s onuci jenom za
predpokladu, ze jim to media dovolila. Vytykat ted Klausovi, ze chtel
mit ze sdelovacich prostredku prodlouzenou vladni ruku, je pokrytecke;
pripomina mi to dobu podpisu Anticharty, kdy rezim vyvijel na umelce
"obrovsky" tlak - dokonce pry se delala prezence!
2. Nemohu si pomoci, ale vetsina dotazu novinaru ke Klausovi byla
nespravne polozena. Smula je, ze ty spravne polozene si tazatel zle
odskakal (viz osud Jany Bobosikove).
S pozdravem,
T.P.