Události ČT v novém hávu
Dnes poprvé vyšly Události na ČT1 v nové podobě. Studio poněkud ožilo, i
když proti Nově, jejíž TN tu byly zřetelným vzorem, působí poněkud
neuspořádaně. Systém dvou moderátorů se zdá rozumný.
Bohužel, to, co dělá Události tak nudnými, totiž strukturování zpráv,
zůstalo beze změny. Moderátor nejdřív přečte oficiálním tónem v toporném
četkovském formátu stylizovanou zprávu, a potom následuje obrazová
ilustrace. Divák nemusí přemýšlet a analyzovat, závěr za něj udělala
televize, a aby nebyl překvapován ani v nejmenší míře, dozvěděl se ho
předem.
K hlavním prohřeškům dnešní relace patřilo, že Svobodovy nehorázné výroky
o Radiu Svobodná Evropa/Radio Svoboda (prohlásil, že vysílat do Iráku stejně nemá smysl, když Saddám Husajn bude vysílání rušit!) komentovali zaměstnanci RFE, takže televize úspěšně
vyvolala dojem, že v celé věci nejde o střet principů, ale jen o
partikulární zájmy - "polívčičku" - lidí z RFE/RL.
Publicistická pětiminutovka, jíž by od nynějška měly každé Události
končit, byla vyvedena v té nejhorší nadorazové tradici. Doufejme v
postupné zlepšování.
Události Plus, nový zpravodajský pořad vysílání od 22 hodin na ČT1, svou
oprávněnost neprokázal. Vyšš í analytičnost se nekoná, jde víceméně o reprízu
prvních Událostí, tedy servis pro diváky, kteří toto vysílání nestihli.
Stejnou službu by posyktl videorekordér.
Nejvýraznější změnu k lepšímu jsem zaznamenal u Občanského juda na Nově. I
když některá témata (reklamační řád, vydražení nemovitosti...) byla pojednána
v až brutální zkratce, dynamičtější pojetí pořadu svědčí.
Technická poznámka k rušení krátkovlnného vysílání
Krátkovlnné vysílání se nedá rušit v jediné zemi. Vysílání na krátkých vlnách se totiž šíří jednak přímou vlnou od vysílače, a to jen do vzdálenosti cca 10 - 15 km, a pak odrazem od ionosféry, a to na vzdálenost několika set až tisíc kilometrů, podle délky krátké vlny. Ionosféra ovšem musí být osvícena slunečními paprsky. Z Československa se tedy vysílání Svobodné Evropy, určené pro Československo, rušit dalo jen velmi obtížně. RSE v češtině a slovenštině vysílala z Portugalska. Aby bylo rušení účinné, bylo nutno frekvence rušit ze stejné vzdálenosti na východě, totiž ze Sovětského svazu, z Uralu.
Tady se ale dostal do hry nezměnitelný zeměpisný faktor, totiž, rozdílnost časových pásem. Časový rozdíl mezi Portugalskem a Uralem byl přibližně tři až čtyři hodiny. Na Uralu bylo o tři až čtyři hodiny dříve tma než v Portugalsku. Z toho vyplývalo, že rušení krátkovlnného vysílání v nejvolatilnějších pásmech 13, 16 a 19 metrů bylo z hlediska českého posluchače po dobu čtyř hodin pozdního odpoledne a začátku večera v Československu zcela neúčinné. V tuto dobu totiž už bylo v Rusku tma, takže rušičky svůj signál nemohly odrazem od ionosféry šířit, a nad Portugalskem byla ionosféra stále ještě ozářena sluncem. V Československu tedy bylo od cca 16 do 20 hodin slyšet vysílání československého oddělení Svobodné Evropy téměř úplně bez rušení.
S jedinou výjimkou: s výjimkou velkých měst. Prahu se komunistický režim snažil rušit onou přímou vlnou, která měla ovšem dosah pouhých 10 - 15 kilometrů. Neměl však finanční prostředky na to, aby po celé republice rozmístil rušicí vysílače na každém patnáctém kilometrů. V Praze se Svobodná Evropa většinou poslouchat nedala, stačilo však vyjet za Zličín (mám chatu 18 km na západ od Prahy) a tam už bylo Svobodnou Evropu slyšet od 16 do 20 hodin zcela nerušeně, v ostatní denní dobu byl poslech horší, ale sledovat se pořady dalo.
Vzhledem k tomu, že Saddám Husajn nemá žádný Sovětský svaz, který by mu rušil vysílání z Portugalska ze stejné vzdálenosti na východě, jeho rušení může být jen velmi neúčinné. V nejlepším případě pokryje rušením velká města, víc ne. Otázka je, zda jeho režim, který je finančně na pokraji bankrotu, má finanční prostředky na velké množství elektrické energie, kterou rušení vyžaduje, přesto je však neefektivní.
JČ
