|
Et tu, Jene Čulíku? Politika "naměkko" na Britských listech
Tomáš PecinaMám pocit, že v interview s ministrem Kavanem zůstal Jan Čulík svému novinářskému standardu dost dlužen; vzniká dokonce obava, jestli jeho vztahy k Janu Kavanovi již nenabyly charakter "informačního paktu," tedy spojenectví, které sám u českých novinářů s oblibou odsuzuje. Měkké otázky - informace, tvrdé otázky - mlčení, eventuálně Erbenovo "Pan ministr se na vás zlobí...".Nebuďme podezíraví a věřme, že šlo o nahodilý výpadek. Podívejme se, co v rozhovoru s Janem Kavanem chybělo: Postavení Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda (RFE/RL) bylo až do nástupu Zemanova týmu naprosto nestandardní: v uznání za zásluhy, jimiž tato stanice přispěla k pádu totalitního režimu, přistoupila Česká republika na podmínky, které by pro kterýkoli jiný zahraniční mediální subjekt musely být označeny za skandální nadržování. Je proto třeba položit Janu Kavanovi otázku, jak toto preferenční zacházení vláda hodnotí a zda má v úmyslu u dané politiky setrvat, nebo využije svých exekutivních pravomocí, aby RFE/RL postupně převedla na bázi standardních vztahů - s pochopitelným rizikem, že pro stanici může být výhodné přenést své operace jinam, jak to v nedávné minulosti - mimochodem k velké škodě České republiky - učinila Sorosova Středoevropská univerzita. Vše nasvědčuje domnění, že Jan Kavan byl v otázce vysílání do Íránu přehlasován. To je závažná skutečnost, protože zahraniční politika je tak specifická, že nebývá obvyklé, aby jí kolegové z ostatních resortů rozuměli natolik, že by se mohli kvalifikovaně postavit názoru odpovědného ministra zahraničních věcí. Uvážil Jan Kavan za této situace možnost demise? Nejde přece o marginální záležitost, nýbrž o věc primární "policy-making" důležitosti. Jak vážný by musel být kolektivní zásah do jeho pravomocí, aby Kavan odstoupil? Konkrétně - odstoupí Kavan v případě, že vláda nepovolí vysílání do Iráku? Právě ministr Kavan byl tím, kdo první pronesl obavu, byť hypotetickou, že by vysílání mohlo být štvavé. V diplomacii bývá zvykem vážit slova na lékárnických vážkách - tento malmot by vyžadoval spíše decimálku. Ergo, může pan ministr doložit, že by vysílání RFE/RL do kterékoli země bylo někdy v minulosti takové, že by to k této obavě opravňovalo? Profesionální noviář by patrně neakceptoval ani výmluvu na Velkou Británii, která údajně také vysílání odmítla - Británie, na rozdíl od České republiky, nemá totiž pro preferenční zacházení s RFE/RL žádný důvod. Otázka poslední, a podle mne nejdůležitější: Proč se záležitost kolem RFE/RL řeší v médiích formou jakéhosi plebiscitu, proč vláda neřekne: "Ano, souhlasíme s vysíláním, " a nevysvětlí, jak bezpečnostní aspekty tohtoto vysílání souvisejí mj. se vstupem ČR do NATO, nebo proč naopak nepřipustí, že za dané situace není ČR schopna přimout rizika, neboť její bezpečnostní infrastuktura to prozatím nedovoluje? Pokud však Jan Kavan bude i nadále předvádět tak neobratný tanec mezi vejci, jako v případě Zemanova sudetského průšvihu a v RFE-gate, nemůž e se divit, že mu bude přisuzována proruská orientace, a je velmi pravděpodobné, že se sám diskvalifikuje pro angažmá v budoucích sociálně demokratických vládách, jejichž složení, jak jsem přesvědčen, bude daleko méně bizarní, než nominace Zemanova. Praha, 31.8.1998
Tomáš Pecina |