pátek 28. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Světová finanční krize:
  • Pád světových finančních trhů v důsledku rozkladu hospodářského a politického systému v Rusku Česká republika:
  • Transparency International: Více než třicet procent Čechů platí úplatky Výročí Pražského jara:
  • Josef Škvorecký: Svědedctví o roce 1968 Česká televize:
  • Rozhovor s Danielou Drtinovou v Reflexu - No to snad ne! Do takové hloubky snad nebylo nutno klesat! (JČ)
  • Odpověď Jakuba Puchalského mne neuspokojuje (Pavel Trtík)
  • Ivo Mathé v konkrétních číslech vysvětluje, jaké jsou náklady na výrobu některých zpravodajských a publicistických pořadů České televize



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Ad náklady na pořad Aréna (aj.) v BL dne 27. srpna 1998

    Ivo Mathé

    Nechápu, co vedlo pana generálního ředitele Puchalského k tak zamlženému, nepravdivému a diletujícímu vyjádření. Doufám, že motivem nebyla nenávist a opovržení ke všemu - do jeho příchodu - fungujícímu.

    Průměrné náklady na každý pořad České televize vycházejí z celoročních objemů uvedených (s korunovou přesností) ve finančním vyjádření Výrobního úkolu České televize. Odděleny jsou náklady externí (honoráře, cestovné, nájmy, služby apod., zkrátka všechny služby a výkony původem vně ČT) a náklady interní (vlastní technické zařízení ČT, služby poskytnuté vlastními útvary ČT, platy zaměstnanců apod.).

    Konkrétně na jeden pořad Aréna pro rok 1998 připadalo průměrně 19.480 Kč na náklady externí (logicky málo - jde jen o honoráře externistů, např. kameramanů, cestovné apod.) a 40.689 Kč na náklady interní (studio, vlastní personál, technické zařízení, scénický provoz, např. stavba dekorace apod.). Je v pravomoci producenta (v tomto případě Jana Šterna) náklady mezi jednotlivými pořady přerozdělit (jedna Aréna nemusí stát totéž co druhá, např. do jedné musejí přijet mimopražští účastnící, jimž je nutno zaplatit cestovné, a v jiné mohou být jen ministři či poslanci, jimž se na cestovném nemusí zaplatit ani koruna).

    Na každý konkrétní pořad se sestavuje rozpočet vyžadující podpis vedoucího produkce, režiséra a samozřejmě producenta. Každému pořadu je hned na počátku přiděleno identifikační číslo (IDEC), pod kterým je veden v informačním systému výpočetní techniky od začátku (tzv. dohody o výrobě) až do konce (odvysílání a vyúčtování). Všechny na pořadu vzniklé náklady (externí i interní, čili i každá hodina záznamové techniky) jsou podle skutečnosti s korunovou přesností zaneseny - a zúčtovány - k tíži konkrétního pořadu na jeho konkrétní identifikační číslo. Po skončení výroby tudíž mají všichni povolaní přístup ke skutečným částkám - nákladům. Případným překročením se musí producent zabývat (nahradit z jiného pořadu své skupiny).

    Pro porovnání s teoretickou cenou stejného pořadu na trhu, t.j. případnou zakázkovou výrobu, je zpracováno ocenění každého disponibilního vlastního výkonu, služby apod. (České televize) a existují přesné kalkulační vzorce pro stanovení porovnatelné ceny (zjednodušeně: jakoby sama Česká televize pořad pro někoho vyráběla na zakázku) s trhem. Tak může dojít ke komparaci ceny nabízené dodavatelem se skutečnou cenou pořadu v tzv. vlastní výrobě.

    Celou problematiku vykládám záměrně lapidárně a pokouším se nezabíhat do detailů. Avšak systém počítal s každým detailem.

    Obdobná metoda stanovení kalkulace nákladů i zjištění (a vyúčtování) skutečnosti platí i pro další pořady (Karanténa, Debata). Malé odlišnosti vycházejí z atypického postavení výrobce, t.j. Redakce zpravodajství. Celoroční náklady (kalkulované i skutečné) jsou známy.

    Na vlastní zpravodajské pořady (Události, "21" aj.) jsou výrobním úkolem též určeny průměrné externí i interní náklady v celoročním objemu. Rozpočtové kalkulace se přirozeně na každý zpravodajský pořad nesestavují, ale skutečné náklady se mohou (a musejí) sledovat průběžně a velmi detailně.

    Náklady spojené s každým postem zahraničního zpravodaje České televize jsou taktéž přesně plánované a zjistitelné. Každý stálý zahraniční korespondent má vlastní číslo tzv. střediska, na které nabíhají náklady spojené s jeho činností (nájmy bytu, cestovné, příp. kamera v místě apod.) plus plat v korunovém přepočtu. Proto jsou vcelku bez problémů zjistitelné přímé náklady spojené s misí každého zahraničního korespondenta České televize. Existence celoročního plánu je samozřejmostí.

    Myšlenka odbourání tzv. interních nákladů je iluzorní tak dlouho, pokud Česká televize bude vlastnit výrobní kapacity (ba dokonce mít vlastní zaměstnance). Ostatně podobně je tomu, spíš však mnohem vrstevnatěji a méně transparentně, ve většině srovnatelných i nesrovnatelných institucích (veřejnoprávních i soukromých) v zemích s dlouhodobější tržní zkušeností.

    Důsledná likvidace vlastních kapacit je cosi velmi podobné tunelování. Bude-li totiž televize nadále chtít vyrábět a vysílat, všechny služby a výkony by si v případě absence vlastních musela najímat. Za mnohem více peněz než vynakládá v případě provozu vlastních. Zadávat (známým i vlastním) firmám je sen leckterých současných manažerů, mimo Českou televizi již často uskutečněný. Opačný trend lze zaznamenat např. u mazané ČNTS/TV NOVA budující obrovské mediální království včetně rozsáhlé (vlastní) výrobní základny.

    Na závěr si dovoluji předložit některé údaje, které byly současným vedením ČT před publikací v BL zatajeny. Např. roční plánované náklady na pořad Aréna činí v externích nákladech 1.012.969 Kč, v interních 2.115.828 Kč (při 52 vydáních lze zkontrolovat shora uvedené průměrné výdaje na jeden pořad; v době vzniku této kalkulace nebylo známo, že budou speciální "předvolební vydání"). Pořad Karanténa měl plánovány roční náklady (při 13 plánovaných vydáních) 45.552 Kč externích, 181.961 Kč interních a tak by bylo možno pokračovat. Všechny tyto údaje (a asi milion dalších) byly součástí předávacího protokolu (v tomto případě přílohy č.IX), který pan Puchalský spolupodepsal.

    Jistě není třeba dodávat, že každý finanční rok končil hodnocením vynaložených nákladů a kontrolou jejich detailního zúčtování, které muselo obstat před úředním auditem.

    Titulek před Puchalského dopisem v BL "ČT nemá zatím informace, kolik stojí výroba jednotlivých zpravodajských a publicistických pořadů" je tudíž skrznakskrz nepravdivý.*)

    Ivo Mathé

    (*) Titulek zformuloval podle obsahu dopisu Jakuba Puchalského redaktor BL. JČ)


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|