středa 19. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Politická kultura v ČR:
  • Nesnášenliví čeští studenti: Ekonomičtí liberálové, intelektuální dogmatici (Steven Saxonberg)
  • Intolerant Czech students: economically liberal, intellectually illiberal (Steven Saxonberg) Rusko:
  • Ruská finanční krize Česko-německé vztahy:
  • Sudetští Němci v Kanadě (Aleš Zeman) USA:
  • "Naše ceny padají rychleji než prezidentské kalhoty!" (Aja Bufka) Znalost řečí:
  • Které by měli lidi v ČR, ministři, novináři, řadoví občané, znát jazyky? (JČ) Důchody:
  • Poznámka k důchodovému zabezpečení (Jiří Jírovec) Oznámení:
  • Nové číslo časopisu Hurontaria
  • Jihočeské Rádio Faktor už rok vysílá na Internetu



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Sudetští Němci v Kanadě

    Aleš Zeman

    Čelní představitelé sudetoněmeckých sociálních demokratů v době 2. světové války

    Patri k dosti malo zname casti nasich dejin, ze dosti velky pocet sudetskych Nemcu Hitlera nepodporoval. Byli to predevsim sudetonemecti socialni demokrate (Deutsche Sozialdemokratische Partei, DSP), ktere vedl do r. 1938 dr. Ludwig Czech, narozeny r. 1870 v dnesnim Lwowe (tehdejsim Lembergu). Czech, brnensky advokat, patril k tzv. sudetonemeckym "aktivistum", kteri byli pro spolupraci v ramci cs. predvalecne demokracie a v roce 1929 vstoupili do vlady. Czech se stal ministrem socialni pece a s jeho jmenem jsou spojeny tzv. "Czechkarty", ktere zejmena pomahali lidem postizenym hospodarskou krizi tricatych let. Krize, ktera vseobecne zpusobila vysokou nezamestnanost, zasahla oblast tehdejsich Sudet velmi tezce. V roce 1934 prevzal Czech ministerstvo prace a v roce 1935 ministerstvo zdravotnictvi. V pohnutem roce 1938 vystridal na predsednickem miste DSP L. Czecha Wenzel Jaksch. Czech byl zidovskeho puvodu, z rasovych duvodu byl nacisty uveznen, a zemrel na zapal plic v terezinskem koncentraku v r. 1942. O Czechovi existuje biografie v nemcine od jeho sekretare a pozdejsiho vyznacneho sudetonemeckeho historika Johanna W. Bruegela, ktery od r. 1948 pobyval ve Velke Britanii.

    Dle soucasnych sudetonemeckych pramenu v predmnichovske CSR mela DSP asi 80 000 clenu, z nichz asi jen 5000 mohlo po Mnichove emigrovat. 20 000 sudetskych socialnich demokratu bylo zatceno po nacistickem obsazeni Sudet. Naciste zatykali nejen prislusniky DSP, ale i jine sudetonemecke odpurce Hitlerova a Henleinova rezimu, zejmena z cirkevnich a mestanskych kruhu.

    Sam Wenzel Jaksch s nekolika spolupracovniky prozil leta valky vetsinou v  Londyne. O  svych trpkych zkusenostech s exilovou vladou Edvarda Benese (a tez s valecnou britskou vladou) napsal knihu "Evropska cesta k Postupimi", ktera vysla v nekolika vydanich. Mam pro statecneho antifasistu Jaksche velky obdiv, ale musim napsat, ze kniha bohuzel neni zcela objektivni a  uvadi nektera i dosti dulezita fakta nespravne. Je dobre tyto cenne pameti porovnat s ostatni dejepisnou literaturou. V r. 1953 se stal Jaksch poslancem v nemeckem Spolkovem snemu, byl prezidentem Sudetonemeckeho krajanskeho sdrizeni (Bundesversammlung der Sudetendeutschen) - coz neni stejna organizace jako dnesni SL - a prezidentem celonemeckeho Spolku vyhnancu (Bund der Vertriebenen). Jakschovi se dostalo cetnych poct, mezi nimiz nechybi ani cestny doktorat jedne americke univerzity. Jaksch zemrel v roce 1966 ve veku 70 let v nemeckem Wiesbadenu.

    Emigrace sudetských Němců do Kanady

    Prvni sudetonemecti emigrante po Mnichovu v druhe polovine zari r. 1938 prichazeli do oklesteneho Ceskoslovenska spolecne s ceskymi a zidovskymi uprchliky. Wenzlovi Jakschovi a jinym celnym funkcionarum DSP bylo jasne, ze zmensene ceske vnitrozemi nebude schopno vetsi pocet nemeckych uprchliku absorbovat, zejmena ne kvuli protestum nacistickeho Nemecka. Nemecke prameny uvadeji, ze dokonce dochazelo z ceske (ci presneji cs.) strany k  nasilnym odvozum nemeckych odpurcu Hitlera zpet do Sudet, kde se jich rychle a nemilosrdne zmocnilo gestapo.

    Moznost emigrovat do jinych zemi zapadni a severni Evropy byla na konci vlekle hospodarske krize pro prislusniky DSP velmi omezena, i kdyz v nich sudetonemecti emigrante docasne pobyvali. Nejvetsi pocet techto emigrantu byl shromazden ve Velke Britanii. Par jednotlivych emigrantu prijala Australie; Novy Zeland mel zajem toliko o kvalifikovane stavebni delniky.

    Nadeje sudetonemeckych emigrantu se soustredily na Kanadu. 13. ledna 1939 rozhodla kanadska federalni vlada, prijmout vsechny "fyzicky vhodne rodiny" a to bez ohledu na to, zda to byli zemedelci ci nikoliv. Kanadska vlada vyslovila podminku, ze kazda rodina musi vlastnit na tehdejsi dobu znacnou sumu 1500 kanadskych dolaru a ze tez nove prichozi si musi hradit vsechny dopravni naklady. Sudetonemecti emigrante, kteri byli vetsinou naprosto bez financnich prostredku, vyuzili rozhodnuti britske vlady, ktera v ramci neblahe Mnichovske dohody prislibila financni dar k obnove pomnichovske CSR. Tento dar se tykal tez pece o uprchliky.

    Po dlouhem vyjednavani ziskali prestavitele sudetonemckych emigrantu sumu 4 milonu britskych liber. Vlastni vystehovani do Kanady probehlo od dubna do konce cervence r. 1939. Rodiny nedostaly penize primo, ale tyto byly prevedeny britskymi uredniky urednikum kanadskym. Prepravou emigrantu do divokeho kanadskeho pomezi ("frontier") byly povereny dve nejvetsi kanadske zeleznicni spolecnosti "Canadian National Railway" (CN) a "Canadian Pacific Railway" (CP).

    Skupina, kterou prepravovala spolecnost CN se octla na severozapade provincie Saskatchewan, zatimco druha se spolecnosti CP byla dopravena do oblasti Peace River v Britske Kolumbii. Usidleni v Saskatchewanu bylo snazsi, neb tam jiz existovaly farmy. V Britske Kolumbii museli nejprve sudetsti Nemci vymytit asi 8000 hektaru lesa. Diky teto namahave praci se hospodarilo v Britske Kolumbii v pocatecnich letech kolchoznim zpusobem (a s nim spojenymi nevyhodami). Jednalo se o sociologicky pokus neb vetsina sudetonemeckych imigrantu nebyli zemedelci, ale delnici a kvalifikovani specialiste v ruznych odvetvich lehkeho prumyslu. Proto casem doslo k  odchodu mnohych rodin ze zemedelstvi do jinych zamestnani v jinych castech Kanady. Presto asi dve tretiny pristehovalcu zustaly na pridelene zemedelske pude.

    Dalsi sudetsti Nemci prisli do Kanady, casto uprkem, po povalecnem odsunu ci vyhani; povetsinu koncem 40. a zacatkem 50. let. Jednalo se zejmena o ty sudetske Nemce, kteri byli nasilne premisteni (se zavazadlem do vahy 60 kg a rucnim zavazadlem do vahy 10 kg!) do tehdejsi DDR. Je zahodno se zminit, ze diky jejich pracovitosti se sudetsti Nemci casem v Kanade vypracovali na  vyznamne spolecenske pozice. Pro Kanadu sudetsti Nemci rozhodne dodnes predstavuji jednoznacne pozitivni faktor.

    Použitá literatura:

    Willi Wanka: Dokonce dvakrat ztracena vlast (Die Heimat gleich zweimal verloren), Deutsche Presse, 17. 4. 1985

    Rudolf Hemmerle: Sudetenland Lexikon, Weltbild Verlag GmbH, 1996



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|