Kolja - tentokrát pohledem filmového diváka
V clanku v BL 29.5.l998 nam Nancy Isenson predklada pohled na film KOLJA a hodnocení tvorby Jana Sveraka z pohledu studentky Glasgow university. Jeji zavery mi nedaji, abych z pohledu ceskeho filmového divaka jejímu prispevku neoponoval. Kolja v zadnem pripade neni nejakym novym vytvorem Jana Sveraka, v nemz by pojal novy pristup k nataceni ve stylu Holywoodu, jak se domniva autorka. Mam za to, ze je logickym vyustenim Sverakovy tvorby, pocinaje Obecnou skolou, pokracuje Jizdou a konce Koljou. V Jizde si Sverak osahal ceskou krajinu,a zkusenosti zde ziskane plne zurocil v Koljovi. Poucil se z filmu Akumulator I, ktery na rozdil od Kolji pojal prave zcela v hollywoodskem duchu, kdy se snazil zaujmout divaka triky a pribehem v duchu scifi pretechnizovaneho sveta. Ten film byl naprosty propadak ( i financni) a nepomohla mu ani Edita Brychta v titulni roli.
Kolja - film, ktery vratil ceskeho divaka do kin, je sentimentalni pribeh Frantiska Louky, postaveny na genialnich dialozich scenaristy (otce) Zdenka Sveraka, ktere sebelepsi titulky a pojeti duse autorky nemohly postihnout - sverakovsky humor je srozumitelny, ale ceske dusi je prece jen vlastni a blizky.
Uz samo pojeti KOLJI jako pribehu Louky postizeneho rezimem v hodnoceni autorky neobstoji - Louka je zde licen jako obet rezimu, pricemz jde o obcana, ktery jako desetistice jinych se prispusobi vseobecnemu marasmu a snazi se radovat z malickosti - viz pojeti Loukovy prace v krematoriu, odvzdusneni od kazdodenního smutku a tragedii.
Nepochopil jsem, kde autorka prisla k zaveru, ze Louka se snazil sve problémy vyresit emigraci, kdyz o tom neni ve filmu ani zminka, naopak jeho odpor vuci rezimu vyvrcholeny utekem z Prahy pusobi vice nez sympaticky. Louka si musel byt vedom (a Sverak logicky rovnez), ze bez cestovniho pasu a vyjezdni dolozky od StB byla emigrace nemozna, a dramaticky utek pres ostnate draty se k naturelu Louky vubec nehodi.
Autorka zcela spatne hodnoti Loukuv vztah vuci Rusum, ze Louka dochazi ke smirlivosti - proc asi Louka neumoznil vojakum vstup pres prah bytu? Hodnoceni postoje prislusniku StB cinkajicimi klici na Valclavskem namesti je naprosto mylné - co asi meli delat, pokud nechteli, aby je dav nerozslapal - tato hydra se proste prizpusobila dobe, a zadne procitnuti a podpora politickych zmen (svata prostoto!) v tom nebylo. Ne, prosim v listopadu 1989, ne, to snad clovek,ktery trochu zazil atmosferu v CR nemuze prijmout ani nahodou, a zcela urcite to tak nemyslel Zdenek Sverak - autor scenare. (StB v te dobe zdatne monitorovala co se deje a snazila se ovlivnovat deni, ale jak rekl vedouci 13.oddeleni UV KSC s.Hegenbart -"Pokud je na Vaclavaku 100 000 lidi, tak jsme v prdeli i s milicema ").
Jsem presvedcen ze z firmu Kolja vyzaruje prosty lidsky humanismus, a v osobe Louky charakter prostych lidi, kteri se nenechali zlomit rezimem, ale ani nemeli odvahu a silu se postavit primo proti rezimu.Film odhaluje absurdnost systemu a na zaklade vtipnych cesko-ruskych dialogu prinasi pohled na dobu, na kterou se snazi spousta lidi zapomenout. Kolja vratil lidi do ceskeho kina, a v zadnem pripade to neni film, v nemz se vse v dobre obratilo - jak lici autorka, cesky divak citil Loukovu tragedii ze prisel o Kolju, ve kterem nasel smysl zivota po dlouhem staromladenectvi, a v kinech bylo mnoho divaku, kteri pri skonceni filmu slzeli.
Autorka precenuje Loukuv vztah ke Klare,ktera s nim otehotnela jen proto, ze jej utvrdila, ze s manzelem nemohou mit deti, nikoliv proto, ze by chtela toto dite mit s Loukou. Sama mu pozdeji upresnila, ze chyba neni na jeji strane, a ze Louka si jeji predchozi vyjadreni asi spatne vylozil. Louka po ztrate Kolji zustal zcela sam, nikoliv s Klarou, ale s viditelnou nadeji a chuti v novy zitrek.
Uvadi-li autorka, ze po tvorbe sedesatych let se vynoril az Kolja, mam za to, ze autorka v hodnoceni ceske filmografie opominula tvorbu minimalne Milose Formana, Ivana Passera, kteri v podminkach svobodneho sveta rozvinuli svuj talent - napr.v listu Los Angeles Times po vyhlaseni vysledku Americke akademie k filmu Amadeus vysel z titulkem na prvni strane - "Cesky vecer v Hollywoodu" na filmu se podilela rada Cechu -kameru drzel v rukou Miroslav Ondricek ( kupodivu Oscara nedostal ) kostymy vytvoril Theodor Pistek.I tato dila a osoby patri svym zpusobem k ceske filmografii.
Kolja je mozna podle autorky zapomenuty film, ktery neprinesl nic noveho, ja soudim, ze to je meznik a ukonceni urcite etapy v tvorbe Jana Sveraka, kdy vyuzil dokonale vsech domacich zdroju, a svym humanismem vtiskuje v mozek laskaveho divaka pocit ze pravda a láska zvítezí nad lzi a nenavisti.
Jak je mozne ze tento film, podle autorky zcela bezvyznamny, ziskal oceneni americke filmove akademie? Jiz tim se prece zapsal do dejin ceske, ale i svetove kinematografie.
J. Jiřík
Upozorňuju taky na recenzi filmu Kolja od Jana Čulíka v těchto Britských listech z 26.3.1997, a pokračování z 27.3. 1997 zde ("Oskar není měřítkem vynikající kvality") a z 28.3.1997("Šest stránek o Koljovi"). JČ
