Kolem České televize přituhuje
Právo 20. května 1998
V LN začaly vycházet na pokračování úryvky z pamětí Martina Fendrycha, bývalého náměstka ministra vnitra. I z několika úryvků lze usoudit že půjde o zajímavé, i když dost smutné čtení. Autor ukazuje, sice asi nechtěně, zato velmi přesvědčivě, že lidé, v jejichž rukou se na několik let ocitly silové instituce státu, neměli - až na dobré úmysly - elementární předpoklady k jejich řízení.
Za pozornost zvlášť stojí pasáž, v níž líčí, jak se ministr Ruml připravoval na pořad veřejnoprávní(!) televize Aréna. Připomeňme, že podle zákona má televize mj. "poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů". Podle Fendrycha otázku, na kterou měl ministr Ruml v Aréně odpovídat, připravoval v předstihu jeho tým! To je závažná degradace televize. Ukazuje názorně, že ředitel Mathé, který řídil televizi v mnoha ohledech velmi dobře (důkazem je např. podíl ČT na filmu Kolja), politickou publicistiku nezvládl. Pořady, v nichž si politikové vymýšlejí otázky, které mají obhajovat, nejsou žádným příspěvkem k objektivní informovanosti veřejnosti, jsou pouhou propagandou.
Nedávno Rada ČT zvolila nového ředitele, 28-letého Jakuba Puchalského. Ten v ČT provedl celou řadu změn. Vedoucí, který vyměňuje podřízené bez toho, že v instituci sám pracoval, jedná na základě informací předávaných z doslechu. Nutně pak dělá chyby. V ČT vládne značné rozčarování. Mnozí zaměstnanci sledují s pochybami - podle nich - amatérské počínání nového vedení.
Při volbě tak mladého vedení lze očekávat počáteční chyby a tápání. Ovšem alespoň někteří noví pracovníci si přinesli západní zkušenost oddělení žurnalistiky od politiky - a narazili za zažrané zvyky "Czech made".
Nedávno se v deniku Britské listy, vydávaném na Internetu, objevil článek Andrew Stroehleina, vedoucího pořadu "21", o tom, jak si tiskový mluvčí Ministerstva obrany vynucoval, že ztrátu dokumentů Vojenského obranného zpravodajství přijde z ministerstva do televize někdo vysvětlovat pouze tehdy, nebude-li ve studiu poslanec ČSSD Bašta! A. Stroehlein na tyto praktiky odmítl přistoupit a zveřejnil je. Prohlásil, že bude veřejnost informovat, jak politici reagují na pozvání ČT k rozhovoru. Okamžitě se začaly dít věci. Jeho nadřízený, který mu funkci nabídl, mu zakázal publikovat bez předchozího souhlasu! Jinými slovy, televize hodlá tajit, kdo na ni vyvíjí nátlak.
Praktiky, kdy si politici a jejich zástupci diktují podmínky, za kterých jsou ochotni do studia přijít nebo nepřijít, jsou naprosto nepřijatelné. Ukazuje to na selhání celého mechanismu kontroly. Rada ČT televize má zvolit vedení a pak analýzou vysílání kontrolovat, jak ČT plní funkce určené zákonem. Místo toho se vměšuje do chodu televize, jedná s podřízenými pracovníky ČT, atd. Stálá parlamentní komise pro sdělovací prostředky má zase dohlížet na funkci rad. Místo toho její předseda Kasal (KDU-ČSL) hrubě zasahuje do chodu televize, bez věcných podkladů kritizuje vysílání, ať to bylo v případě povodní nebo lidovecké konference, na níž děkan Mlčoch přednesl plán nápravy špatné privatizace.
Teď si parlamentní komise předvolává ředitele televize, po 6 týdnech jeho uvedení do funkce! Dokud ČT zobala politikům z ruky, dokud si štáby ministrů vymýšlely otázky, které jim televize dávala, ředitel televize před poslance zván nebyl. Najednou, když se televize konečně začíná chovat tak, jak jí zákon ukládá, předvolán je.
To je důvod ke znepokojení. Doufám, že ředitel tlaku nepodlehne a poslance vykáže do patřičných mezí. Doufám, že vedoucí pracovníci televize pochopí, že prodají-li postavení za princip, prodávají tím zároveň svoji duši. Politici stojí o propagandu, objektivita je nezajímá. O to víc by však měla zajímat nás, občany. Měli bychom pečlivě sledovat, jak se případ bude vyvíjet dál, a být připraveni dát hlasitě najevo nesouhlas, bude-li se parlament snažit samostatnost televize omezit.
Jde skutečně o vážné věci: demokracie funguje spolehlivě pouze tehdy, mohou-li občané rozhodovat na základě spolehlivých informací. Na základě propagandy se kvalitně rozhodovat nedá, to jsme snad už poznali. Účet za stovky miliard, které náprava chyb transformace bude stát, budeme platit my a naše děti.
(Soudě podle tohoto textu, který dostaly BL přímo od autora, v Právu Václavu Žákovi přepsali v tomto článku první větu: místo "V LN" otiskli jen obecnou formulaci "V novinách". To asi proto, aby si náhodou nějaký čtenář Práva místo tohoto deníku jednou nekoupil Lidové noviny a třeba k nim nepřešel od Práva? Je to teda malicherná cenzura. JČ)
