čtvrtek 21. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled aktuálních zpráv z ČR Pokračujeme v dokumentaci historie krádeží čelných českých deníků:
  • Jak byly ukradeny Zemědělské noviny
  • Dokument: 27. března 1991: Petr Pithart se dopisem ministru zemědělství Kubátovi přimlouvá za ukradení Zemědělských novin
  • Dokument: 27. března 1991: Ratibor Majzlík informuje PNS, že Zemědělské noviny i nadále bude vydávat státní podnik
  • Dokument: 3. dubna 1991: Ministerstvo kultury ČR registruje nového šéfredaktora ZN: "ostatní vydavatelské podmínky se NEMĚNÍ"
  • Dokument: 3. června 1991: Ministr Kubát jmenuje Pavla Kačera ředitelem ZN Sdělovací prostředky: Česká televize:
  • Kolem České televize přituhuje (Václav Žák, Právo, 20. května 1998) Petice českých vědců o více peněz pro vědu:
  • Je předvolební petice vědců, usilující o zvýšení financování české vědy, akcí jen několika málo kverulantů? (Pavel Vachtl)
  • Jak široká je podpora pro dopis vědců politikům? (Petr Sebo) Oznámení:
  • Hradní stráž a Policie ČR vás zve na koncert na počest George Gershwina

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zde je včerejší vydání Britských listů.
  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.

    Co je nového v České republice


  • Odbory organizují předvolební stávku. K výstražné jednohodinové stávce vyzvaly své členy odborové svazy sdružující zaměstnance rozpočtové a příspěvkové sféry. Reagují tak na skutečnost, že na úterním jednání s těmito deseti odborovými svazy premiér Josef Tošovský zamítl jakékoliv zvýšení platů těchto pracovníků v letošním roce. Stávka se uskuteční v pondělí 8. června v době od 9 do 10 hodin. - Organizovat nedlouho před volbami stávku je trochu podivné: proč se odbory handrkují s vládou, jejíž funkční období končí? Proč nenapřou v předvolební kampani přesvědčovací síly vůči občanům tím směrem, aby voliči hlasovali pro ty strany, které splní odborářům jejich požadavky, jsou-li tak přesvědčivé a nosné? Nebo se prosazováním stávky v předvolebním období chtějí snad odbory vyhýbat demokratickému procesu a vymáhat si ústupky na vládě bez ohledu na vůli občanů, přestože právě v této době mají občané největší moc tuto demokratickou vůli projevit?

  • Sněmovna nevydala Kočárníka trestnímu stíhání. Díky tomu, že republikáni zaujali neutrální postoj a nehlasovali, nepřijala sněmovna návrh na vydání někdejšího ministra financí a vicepremiéra Ivana Kočárníka k trestnímu stíhání. O Kočárníkovo vydání požádal Úřad vyšetřování hl. m. Prahy v souvislosti s podezřením, že podpisem garancí ve výši 4,1 miliardy Kč pro Českou spořitelnu zneužil pravomoci veřejného činitele a jinému úmyslně opatřil značný prospěch. Podle Josefa Luxe poskytl Kočárník tuto garanci České spořitelně, aniž by předem o tom řádně informoval vládu. Tím, že Kočárník nebyl zbaven imunity a vydán k trestnímu stíhání, je navždy jeho stíhání v této věci vyloučeno. Podle mluvčího lidoveckého klubu Jaroslava Orla "je pravděpodobné, že bývalý ministr porušil zákon", o čemž svědčí důkazy v policejních spisech. Orel rovněž zpochybnil vyjádření premiéra Tošovského, expremiéra Klause i samotného Kočárníka, že "tichá" záruka státu za ČS byla nejlepším řešením v dané situaci, a naznačil, že se Česká spořitelna asi dostala do tíživé situace kvůli předchozím chybám ekonomické transformace. Za Kočárníka se postavili poslanci ODS a Unie svobody, kteří poukazovali na to, že exministr učinil politické rozhodnutí a varovali před jeho vydáním k trestnímu stíhání, protože by to vytvořilo nebezpečný precedens do budoucna, neboť by pak hrozilo, že policie bude přešetřovat politická rozhodnutí, kdykoliv se to komukoliv zamane. Argumentovali také tím, že je absurdní trestně stíhat někoho, "kdo svým postupem zachránil úspory miliónům vkladatelů, zabránil základním otřesům komunální sféry a zachránil majetek státu". - Není divu, že se za Kočárníka stavějí poslanci ODS a US, neboť mají máslo na hlavě: kdoví, někdo by mohl pohnat k soudu i je za zpackanou privatizaci, a zejména za do nebe volající zákon 210/1993 Sb., kde se par. 10. říká: Na rozhodování o privatizaci se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení. Toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání soudem. Rozhodování o privatizaci je neveřejné. - Nejsem si jist, zda by autoři tohoto ustanovení neměli být pohnáni před soud. Nebo se tento neobyčejně arogantní a drzý zákon bude také bagatelizovat jako "politické rozhodnutí" (odebrat občanům a nezávislým soudům právo rozhodovat o rozdělování státní majetek, jejich vlastní majetek, který byl jejich úsporami na stáří)?

  • Poměrem hlasů 136 ze 172 přítomných za nesouhlasu tříposlanců byl včera vydán k trestnímu stíhání poslanec Jiří Payne (ODS), který způsobil vážnou autonehodu, při níž byli těžce zraněni dva lidé včetně jeho malé dcery.

  • Zlepšení životní úrovně, snížení daní a pracovní soudy požadovali zemědělci v prohlášení k politickým stranám přijatém na včerejší protestní demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze. Podporu zhruba pěti a půl tisíci demonstrujících zemědělských odborářů vyjádřily i další svazy. Lidé skandovali a mávali transparenty s nápisy typu: "Situace je tu vážná, ale vláda lehkovážná."

  • Po současném korupčním skandálu, kdy byl čelný představitel ministerstva obrany obviněn z vydírání v souvislosti se zásobováním armády, policie spolu s Inspekcí ministra obrany a vojenskou policií prošetří další podezřelé armádní zakázky. Hloubkovou kontrolu armádních zakázek nezávisle na policii včera nařídil i ministr obrany Michal Lobkowicz (US). Připustil, že do aféry přebírání úplatků je zapojena řada pracovníků ministerstva obrany.

  • Poslanecká sněmovna přijala ve středu zákon o ochraně utajovaných skutečností, který nově definuje podmínky ochrany a práce s utajovanými skutečnostmi a upravuje postavení Národního bezpečnostního úřadu. Přijatý zákon má význam i pro předpokládaný vstup České republiky do NATO, neboť ČR umožní získávat od aliance citlivé informace. Sněmovní projednávání předlohy skončilo vítězstvím poslanců nad vládou především v otázce postavení Národního bezpečnostního úřadu jako ústředního správního úřadu pro oblast ochrany utajovaných skutečností. Sněmovna schválila, že ředitele úřadu bude po projednání v jejím bezpečnostním výboru jmenovat vláda, která ho bude moci také odvolat. Vláda původně usilovala o to, aby státní správu v oblasti ochrany utajovaných skutečností vykonávalo ministerstvo vnitra. Národní bezpečnostní úřad bude zajišťovat ochranu utajovaných skutečností, povede ústřední registry utajovaných skutečností poskytovaných v rámci mezinárodních styků a bude zajišťovat a provádět bezpečnostní prověrky organizací a osob, které budou s utajovanými skutečnostmi přicházet do styku. S utajovanými skutečnostmi se bude moci seznamovat jen osoba, jíž bude vydáno osvědčení nebo bezpečnostní oprávnění.Seznamy utajovaných skutečností bude na návrh ústředních orgánů zpracovávat Národní bezpečnostní úřad a svým nařízením je pak vydá vláda. Utajované skutečnosti se budou členit do čtyř stupňů utajení, a to přísně tajné, tajné, důvěrné a vyhrazené.

  • Rekordním počtem přihlášek ke studiu je opět letos zavalena Univerzita Karlova. Na všech šestnáct fakult se hlásí 45 245 zájemců, což je o 908 přihlášek více než loni a 12 069 přihlášek více v porovnání s rokem 1994/95. Šance dostat se na vysokou školu není o nic větší než loni. Univerzita hodlá v letošním akademickém roce přijmout 7000 uchazečů. Tradičně se největší oblibě těší filozofická fakulta (8728), fakulta právnická (6585) a pedagogická (6632).

  • Zemědělci považují současné sucho v ČR za katastrofální, ale meteorologové konstatují, že prý počasí není nijak výjimečné.


    Výběr textů z posledních dní:

  • Výzva českým vědcům: Pište před volbami politickým stranám, aby zvýšily financování české vědy! Jde o ekonomické přežití národa
  • The Drudge Report: Podvratný americký internetový časopis, který čte 6,5 miliónů lidí měsíčně a kterého se bojí prezident Clinton
  • Pavel Dostál, ČSSD: Rudé právo nebylo ukradeno tak, jak byla ukradena Mladá fronta
  • Co mohli dělat Ukrajinci za druhé světové války, v lisu mezi Rusy a Němci (Peter Potichnyj)
  • Situace v České televizi: Ivan Kytka, šéf zpravodajství ČT, se pokusil umlčet Andrewa Stroehleina, když poukázal na vydírání ČT ze strany mluvčího MNO
  • Ministerstvo obrany ČR vydírá Českou televizi: Konkrétní případ (Andrew Stroehlein, reakce mluvčího MNO Milana Řepky)
  • Volá si mediální komise českého parlamentu Puchalského a Kytku na kobereček? Původní rozhovor s Pavlem Dostálem (ČSSD)
  • Ještě k Havlově kontroverzní "milosti" pro útočníky na Sládka: Litera a duch zákona (Jiří Jírovec)
  • Tragédie krála Havla: Chyby českého prezidenta jsou symbolem obecnější české tísně (Sunday Times)
  • K Havlově kontroverzní "milosti" pro útočníky na Sládka: Tvoření českého státu (Jiří Jírovec)
  • Bydlení: Platil jsem v Praze za podnájem 92 procent svého platu! (Jan Lipšanský)
  • Zadluženost třetího světa: britští poslanci a charitativní organizace požadují, aby státy skupiny G8 nejchudším zemím energicky pomohly
  • Cena bydlení a jeho sociální souvislosti (Tomáš Kostelecký)
  • Špatní moderátoři a špatné formáty pořadů v ČT: Je to Debata nebo V pravé poledne? (Jan Čulík)
  • Velká Británie: Je ospravedlnitelné vyvážet zbraně do zahraničí za účelem svržení diktátora? Puč Robina Cooka v Sierra Leone
  • Uvnitř České televize (Andrew Stroehlein)
  • Havlova blesková milost pro útočníky na Sládka je karikatura demokracie (Jiří Jírovec)
  • Studie provozního prostředí České televize (Coopers and Lybrand, květen 1998)
  • Stalinova bomba: Jak Rusové v Československu drancovali uran (Zbyněk Zeman)
  • Pozadí jaderné bomby (Vladimír Wagner)
  • Pražský deník (Andrew Stroehlein)
  • Hrozí Brnu záplava radioaktivním kalem?
  • Vandalismus evropského formátu: kostel svatého Michaela Archanděla na Staroměstském náměstí je přestavován na disneyovskou multimediální show
  • Události bez událostí: reforma zpravodajství České televize - pokus o první analýzu
  • Věnec sonetů (Jaroslav Seifert) - báseň, vyjadřující úzkost z komunistického útlaku, kterou autor vydal v Praze r. 1956
  • Američané objevili dvě bílkoviny, které v součinnost likvidují rakovinové nádory, zatím u myší
  • Velká Británie a případ etiky a spravedlnosti: pronásledování dětské vražedkyně Mary Bellové
  • Otevřený dopis Ivanu Kytkovi (Jiří Jírovec)
  • Jaro 1968 na Západě: studentské bouře: co to bylo, proč se to dělo a jaký to mělo dlouhodobý dopad (Neal Ascherson, účastník, nyní známý britský novinář, The Observer)
  • Václav Havel v  roce 1968 (Financial Times)
  • V Británii byla vyrobena vakcína proti zubnímu kazu
  • Ekonomický vývoj ve světě: Budoucnost zaměstnanosti - nebude žádná?
  • Rakovině způsobované kouřením dokáže prý zabránit jediný gen
  • Vysoký činitel ČT byl po volbách v roce 1996 nucen chodit na výslechy na policii - je nezávislost veřejnoprávní ČT skutečně zajištěna? (Jan Čulík)
  • Nacházející volby v ČR: Nerozhodní voliči jsou nadějí české politické scény (Andrew Stroehlein)
  • Zneužívání antibiotik hrozí vyústit v epidemie nevyléčitelných chorob
  • Předvolební blues v ČR (Andrew Stroehlein)
  • Británie: Znovu se hovoří o třetí cestě - je ČR na takovou debatu připravena? (Andrew Stroehlein)
  • Konečně rozumný přístup: EU odmítla sudetoněmecké radikály (Andrew Stroehlein)
  • Čeští poslanci: nechodíte-li do práce, očekávejte, že zaměstnání přijdete (Andrew Stroehlein)
  • 23. dubna, světový den knihy: Počítače nikdy nezvítězí nad knihami, jejichž popularita je věčná! (The Times)
  • Miroslav Holub v Glasgow a Pražské jaro (Jan Čulík)
  • Klaus o Mlynářovi (Andrew Stroehlein)
  • VÝZVA: sbírka peněz na pomník českým pilotům, padlým za druhé světové války
  • Ještě jednou Tunisko - je ho možno hodnotit podle měřítek evropských zemí (reakce Jana Čulíka na článek Vojtěcha Kmenta)
  • Trest smrti: je nemorální a zbytečný (Andrew Stroehlein)
  • České privatizační fondy budou donuceny k odprodávání akcií (Financial Times)
  • Jak se vyrovnat s totalitní minulostí (Jiří Jírovec)
  • Ještě jednou Boeing a Aero (Ondřej Zvěřina)
  • Rozhovor s Ivanem Kytkou, šéfem zpravodajství ČT: Je zpravodajství ČT nyní ještě horší než dřív?
  • Tunisko: život v socialismu? (Jan Čulík)
  • Tunisští "Všichni dobří rodáci" - stalinistické praktiky. Úryvek z románu Mustafy Tliliho "Lví hora"
  • Co by měl český prezident učinit po volbách (Andrew Stroehlein)
  • Jak se psalo na jaře roku 1968: Obrodný proces v Semilech (Ludvík Vaculík, Literární listy 27. června 1968)
  • Kanadská mlékárna, občanská společnost a Aero Vodochody (Jiří Jírovec)
  • Manifest, který způsobil sovětskou invazi v roce 1968: DVA TISÍCE SLOV (Ludvík Vaculík, Literární listy 27. června 1968)
  • Lži, zatracené lži a statistiky (Andrew Stroehlein)
  • Pozapomenutá kultura: česká literatura v exilu za komunistické éry (Jan Čulík)
  • Koupíte si v dražbě auto za 100 000 Kč, zaplatíte plnou cenu, ale auto nedostanete a za tři roky nevysoudíte nic. Otřesné poměry v českém podnikatelství a soudnictví. KTERÉ NOVINY BUDOU USILOVAT O NÁPRAVU?
  • Den, kdy zemřel Kristus. K velikonočnímu zamyšlení
  • Angličtina světově vítězí jako lingua franca - učme se rychle anglicky! (FT)
  • Český stát na prahu třetího milénia (Michal Janata, časopis Prostor)
  • Ještě Boeing a Aero Vodochody: nezodpovězené otázky: Kdo se bude smát celou cestu do banky? (Jiří Jírovec)
  • Jak bojovat proti nacionalistickým mýtům? (Jan Čulík)
  • Paul Johnson: Co způsobuje, že jsou národy ekonomicky úspěšné
  • Deset let vězení za jedinou noc, strávenou v pražském hotelu (Observer)
  • Čína, lidská práva, ČR a světové ekonomické summity: PŘEHLÍDKA TYRANŮ (Observer)
  • Promarněná příležitost pro snášenlivost: ČR odmítla zákon o homosexuálním partnerství (Andrew Stroehlein)
  • Udělá Boeing s firmou Aero Vodochody totéž, co učinil s podnikem de Havilland? (Jan Čulík)
  • Povědomí o demokracii: Pohraniční stařenka (Jiří Jírovec)
  • Andrew Stroehlein zase znovu - o mně (Jiří Pehe)
  • Reakce na poznámky Jiřího Peheho (Andrew Stroehlein)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Zpravodajství ČT - poslání pro příští tisíciletí a principy k jeho naplnění (Ivan Kytka, nový šéf zpravodajství ČT)
  • PROJEKT REFORMY ZPRAVODAJSTVÍ ČT IVANA KYTKY: Plán naléhavých operačních, taktických a strategických změn ve zpravodajském týmu (Ivan Kytka)
  • Změna volebního systému v ČR problémy neodstraní (Andrew Stroehlein)
  • POZOR: PRECEDENS: Boeing a Aero Vodochody: Boeing už jednou převzal jednu menší (kanadskou) leteckou firmu a za pár let ji vládě zase za drahé peníze vrátil (Jiří Jírovec)
  • Finanční dary pro politické strany? Není problém, pokud víme přesně, kdo to platí (The Guardian)
  • K petici biologů na záchranu české vědy: Vědecký omyl (Jiří Jírovec)
  • Media in the Czech Republic: the current state of affairs (Jan Čulík)
  • Dvojí občanství: Jsou dva pasy lepší než jeden? (Wall Street Journal 25.3.1998)
  • Role vzdělanců v chaosu české společnosti (přednáška Jana Čulíka)
  • Ostře odmítavá i souhlasná diskuse k výše uvedené přednášce Jana Čulíka (Vladimír Mlynář, Milan Uhde, Jiří Vančura, Zdeněk Pinc, Sylvie Richterová, Eduard Goldstuecker, Milan Horáček, Milan Hauner a další)
  • Naléhavá výzva vědcům: je třeba vytvořit silnou lobby pro vědu (ČEŠTÍ BIOLOGOVÉ)
  • Kosovo: Poznámky z jednoho londýnského semináře o tom, co skutečně rozděluje Evropu
  • Krásné sny. Kolaborace už není v ČR jediným způsobem, jak udělat kariéru, je to však způsob nejvýnosnější. (Sunday Times, 22.3. 1998)
  • České sdělovací prostředky publikují jen názory, které jsou v linii (Emanuel Mandler, vyšlo v MFD)
  • Češi v Americe a Češi doma: "Kdo nechtěl odejít, nemusel? Otevřený dopis do Čech (Michal Málek)
  • Prostituce: Praha, středoevropský Bangkok (Andrew Stroehlein)
  • Václav Havel a "kmenový stát" (Andrew Stroehlein)
  • Vývoz zbraní z ČR: Praha, Alžír, Brusel (Andrew Stroehlein)
  • Ukradená Fronta, ukradené Právo (Jiří Vančura, Listy č. 1/1998)
  • Prestiž BBC pramení z neposkvrněné historie a jasné vize (Ivan Kytka
  • Děláme něco proti krizi české identity v dnešním světě? (Ivan Kytka, Česká televize)
  • SEBEVĚDOMÍ JE ZÁKLAD SVOBODY. Významná diskuse o roli sdělovacích prostředků a školství při pěstování kritického myšlení, vysílaná Svobodnou Evropou. Ivan Kytka, Ondřej Hausenblas, Jan Čulík


    Pokračujeme v dokumentaci historie krádeží čelných českých deníků: Zemědělské noviny

    (Následující svědectví a dokumentaci zprostředkoval Britským listům svědek, který byl přímo u "privatizace" Zemědělských novin v roce 1991. Nepřeje si být jmenován, ale jeho jméno a adresa jsou známy.

    Ve předvčerejším vydání Britských listů hájil privatizaci deníku Rudé právo Pavel Dostál, poslanec za ČSSD. O privatizaci deníků Rudé právo a Mladá fronta psal v dvouměsíčníku Listy Jiří Vančura, článek jsme zveřejnili i v Britských listech. O ukradení těchto deníků se hovořilo v pořadu Netopýr České televize v září 1997. )


    Mezi stranickými a mládežnickými novinami, které měly skončit v majetku demokratického státu, avšak byly ukradeny jejich redaktory, jsou nejen Mladá fronta (Dnes) a (Rudé) Právo, ale také Zemědělské (Zemské, ZN) noviny.

    Před vytunelováním velkých deníků se nenašla obrana, ale jen proto, že se nikdo nepostavil proti. Naopak, krádeže deníků umožnily pomoc a souhlas nejvyšších politických představitelů České republiky, Syndikátu novinářů, Poštovní novinové služby (PNS) a dalších.

    Když se dnes začínají odkrývat velké privatizační skandály nedávné minulosti, o tunelování novin se mlčí - novináři by totiž museli také obvinit a pošpinit sami sebe.

    Jak to bylo se Zemědělskými novinami

    Případ Zemědělské noviny začal počátkem roku 1991. Státní podnik, který vydával noviny ZN, se vyčlenil z bývalého vydavatelství Rudé právo a přešel pod působnost ministerstva zemědělství.

    Tehdejší redakce ZN, kterou vedl šéfredaktor Petr Schoenfeld (mimochodem, jeho strýc je Pavel Tigrid) se stále více dostávala do konfliktu s ministrem zemědělství Bohumilem Kubátem. Zatímco levicové ZN stály na straně zemědělských velkopodniků se starým socialistickým managementem, ministr zemědělství Kubát usiloval o vrácení zemědělského majetku včetně půdy původním vlastníkům. Podporoval vznik soukromého zemědělství.

    V konfliktu mezi pravicovým ministrem Kubátem a levicovým osazenstvem Zemědělských novin podpořila levicovou redakci ZN celá řada spíše socialisticky orientovaných politků jako byl Petr Pithart, Marián Čalfa, Pavel Rychetský, Miloš Zeman.

    Redakce ZN se rozhodla převzít dosud státní zemědělský deník do vlastní správy. Redaktoři vytvořil tzv. První zemskou akciovou společnost zaměstnanců ZN a chtěli, aby deník převzala do vlastní režie.

    Když se ministr Kubát dozvěděl, že redakce se chce dosud státního deníku zmocnit, začal ihned jednat. Jmenoval ředitelem státního podniku ZN Ratibora Majzlíka. Ten musel ihned anulovat sdělení obchodního ředitele ZN Bráty, že od 1. dubna 1991 nebude už deník ZN vydávan státním podnikem ZN, ale že deník přejde do správy a do vlastnictví soukromé První zemské akciové společnosti zaměstnanců. První zemská akciová prostě oznámila PNS, že od 1. dubna 1991 bude dosud státní deník ZN vydávat ona, nikoliv stát, a basta.

    Ratibor Majzlík jednal s představiteli První zemské akciové společnosti a bylo mu jasné, že státní podnik ZN všichni zaměstanci opustí k 31.3.1991. Byly připraveny i jejich výpovědi.

    Aby stát mohl vydávat Zemědělské noviny i po 31.3.1991, našel Ratibor Majzlík nového šéfredaktora a společně narychlo začali dávat dohromady novou redakci.

    Mezitím vznikla v Zemědělských novinách - které ovládali lidé z První zemské akciové společnosti - i v jiných sdělovacích prostředcích mediální kampaň, v níž se útočilo na ministra zemědělství Kubáta. Byl kritizován, že se prý staví proti svobodě tisku a chce sám vydávat noviny, které mají být hlásnou troubou státu.

    Nikdo však nikomu nebránil vydávat žádné nové noviny. Ministr Kubát se stavěl proti zneužití ochranné známky Zemědělské noviny, proti převzetí čtenářského kmenu tohoto deníku a inzerentů.

    Nová, soukromá, redakční akciová společnost však skutečně převedla veškeré dosavadní smluvní vztahy s distributorem - PNS - na sebe, ukradla i inzerenty a čtenáře ze státního podniku. Nechala státu jen prázdnou slupku, s počítači, s kancelářským a novinovým papírem. Politikové, jako byl Petr Pithart, nechtěli pochopit, že státní Zemědělské noviny byly nově zřízenou soukromou akciovou společností bezostyšně vytunelovány.

    Rychle utvořená nová redakce státem legálně vlastněných Zemědělských novin pracovala na prvním, dubnovém čísle vlastního periodika, aby PNS mohla čtenářům nabídnout v dubnu 1991 také deník Zemědělské noviny, vlastněný, jako dosud, státem. Během přípravy tohoto 1. vydání náhle oznámil 31.3. 1991 redakci státního deníku ZN ředitel tiskárny Česká typografie Jan Urban, že zastavil výrobu státních ZN po zásahu předsedy Syndikátu novinářů Rudolfa Zemana. Nově vzniklá redakce státních Zemědělských novin - ve správě Ratibora Majzlíka a pod vedením šéfredaktora Pavla Kačera - byla v novinářských i v politických kruzích velmi nepopulární. Novináři jí zazlívali, že žurnalistům kteří si státní ZN ukradením "zesoukromnili", jaksi "nepřejí, aby si přišli na svý".

    1. dubna 1991 tedy vyšly už jen ukradené, Českomoravské Zemědělské noviny, které připravila k vydání První zemská akciová společnost. Předplatitelé pak automaticky dostávali už tyto ukradené noviny, přestože si předplatili noviny státní.

    Za ukradenou značku, kmenové čtenářstvo a distribuci ZN nikdo státu nikdy nic nezaplatil.

    Osud "Kubátových", státních Zemědělských novin byl pak následující. Po řadě jednání se podařilo obnovit vydávání Zemědělských novin ve státním podniku nejprve jako týdeník, později se z tohoto státního periodika stal deník. Noviny však neměly šanci obstát, protože byly de facto novým titulem. Reklamní kampaň, kterou financovaly, paradoxně přinesla další čtenáře ukradeným Zemědělským novinám. Lidé si totiž většinou oba tituly pletli. Soudní žaloby na tuneláře neměly úspěch.

    Že nešlo při ukradení státních Zemědělských novin o svobodu tisku, ale především o peníze, o tom svědčí skutečnost, že ukradené Zemědělské noviny byly brzo poté prodány německému nakladatelství Verlag Bohemia z Koblenze.

    Každý zaměstnanec Zemědělských novin si v březnu 1991 mohl za tisíc korun za akcii koupi až 60 akcií První zemské akciové společnosti. Když byly noviny později prodány Němcům, vyplácelo se 675 marek za jednu akcii. Nebyl to špatný obchod: ukradené noviny přinesly vlastníkům z redakce dvanáctkrát vyšší zisk, než kolik za koupi zcizeného majiteku redakční kolektiv původně zaplatil.

    Konflikt mezi Pithartem a Kubátem (nejen o Zemědělské noviny) vedl k několikanásobným neúspěšným snahám premiéra Pitharta odvolat ministra Kubáta z vlády. Lobování Petra Pitharta pro První zemskou akciovou společnost nelze popřít - viz jeho dopis z 27. března 1991 ministru Kubátovi.


    Dokument: 27. března 1991: Petr Pithart se dopisem ministru zemědělství Kubátovi přimlouvá za ukradení Zemědělských novin

    Vážený pan

    MVDr. Bohumil Kubát

    ministr zemědělství

    České republiky

    Praha

    V Praze dne 27. března 1991

    Vážený pane ministře,

    než spolu budeme zítra mluvit, prosím vás o písemné zodpovězení těchto otázek:

    Co vadí na tom, když Zemědělské noviny bude podobně jako Mladou frontu dnes vydávat akciová společnost zaměstnanců, jestliže majetek státního podniku zůstane nedotčen?

    Je pravda, že jste se s pomocí redaktora Kačera pokoušel vytvořit nový redakční kolektiv? Je pravda, že Vámi nově jmenovaný ředitel státního podniku Zemědělské noviny podniká kroky, aby společnost zaměstnanců nemohla list vydávat a distribuovat? Hrozí tak nebezpečí, že počínaje 2. dubnem přestane tento největší deník pro venkov vycházet vůbec. Zvažujete, jak by to působilo na veřejnost právě v době, kdy se projednává zákon o půdě?

    Ano, chcete zabránit možnému úniku majetku či finančních prostředků ze státního podniku do soukromé akciové společnosti. Patrně právě proto jste novým ředitelem jmenoval ing. Majzlíka? Není mi jasné, proč kromě tohoto opatření podnikáte ještě další kroky (PNS), které situaci vyhrocují a hrozí konfliktem s nepříjemnými politickými důsledky.

    Jsem-li dobře informován, vznikající společnost zahajuje svou činnost pouze s prostředky, pocházejícími z akciových podílů svých členů. I veřejně prohlásila, že si na majetek státního podniku, byť jej vytvořil kolektiv ZN bez jakéhokoliv státního příspěvku, nečiní žádný nárok. Naopak navrhuje použít těchto prostředků ve prospěch ztrátových odborných periodik se zemědělským zaměřením, čímž by zároveň také byla zachována existence dosavadního státního podniku.

    Je-li tomu tak, Vaše kroky vůči akciové společnosti může veřejnost pochopit jako snahu Vašeho ministerstva proměnit nezávislý deník v pouhého mluvčího Vašeho úřadu. Jak tuto obavu vyvrátíte?

    S pozdravem,

    Petr Pithart v.r.

    Předseda vlády České republiky

    JUDr. Petr Pithart

    (Z výše uvedeného dopisu vyplývá, že chudák Pithart, ač premiér ČR, neměl naprosto ponětí o hodnotě ochranné značky ZN, čtenářské obci a inzerentů. Svatá prostoto! JČ)


    Dokument: 27. března 1991: Ratibor Majzlík informuje PNS, že Zemědělské noviny i nadále bude vydávat státní podnik

    Ing. Tichý

    obchodní náměstek

    PNS - ÚED

    Jindřišská 14

    125 05 Praha 1

    27. 3. 1991

    Vážený pane náměstku,

    berte prosím tímto na vědomí, že ruším rozhodnutí obchodního náměstka Zemědělských novin s.p. Ing. Ladislava Bárty, které sdělil dne 19.3. 1991 vedoucí obchodního útvaru PNS Ing. Kubínové ve věci vydávání deníku Zemědělské noviny.

    Deník Zemědělské noviny bude i nadále, tj. od 1.4. 1991, vycházet pod vydavatelem Zemědělské noviny s.p.

    Žádám Vás proto o dodržení závazků plynoucích z dosavadních hospodářských vztahů mezi našimi organizacemi.

    Děkuji a jsem s pozdravem,

    Ing. Ratibor Majzlík, CSc.

    ředitel

    Zemědělské noviny

    Státní podnik

    Na Florenci 19

    112 86 Praha 1


    Dokument: 3.4. 1991: Ministerstvo kultury ČR registruje nového šéfredaktora ZN: ostatní vydavatelské podmínky se NEMĚNÍ

    Ministerstvo kultury ČR

    Valdštejnské náměstí 4

    118 11 Praha 1

    čj 7 020/91

    V Praze dne 3.4. 1991

    Věc: Změna vydavatelských podmínek titulu ZEMĚDĚLSKÉ NOVINY

    Na základě Vašeho oznámení byly dnem 3.4. 1991 ve smyslu par. 7 odst. 4 zákona č. 81/1996 Sb. a jeho novely čj. 86/1990 Sb. provedeny tyto změny výše uvedeného titulu:

    - šéfredaktorem byl zaregistrován pan Pavel Kačer, nar. dne 26.3. 1952 v Holicích, občan ČSFR, trvale bytem Nedašovská 362, Praha 5.

    Ostatní vydavatelské podmínky se nemění.

    S pozdravem,

    JUDr. Ladislav Tůma

    oddělení periodického tisku

    Dokument: 3. června 1991: Ministr Kubát jmenuje Pavla Kačera ředitelem ZN

    Vážený pan

    Pavel Kačer

    Nedašovská 362

    V Praze dne 3. června 1991

    Č.j.: 30/561/1991-120

    Vážený pane,

    na dobu do konečného vyřešení otázky řízení dále uvedeného státního podniku pověřuji Vás řízením Zemědělských novin, státního podniku, s účinnosti od 4. června 1991.

    Vaše dosavadní zařazení ve funkci šéfredaktora tímto pověřením zůstává nedotčeno.

    Očekávám od vás, že v této funkci uplatníte své znalosti a dosavadní zkušenosti k dalšímu rozvoji podniku.

    V této odpovědné práci Vám přeji mnoho úspěchů.

    Bohumil Kubát

    ministerstvo zemědělství České republiky


    Kolem České televize přituhuje

    Václav Žák

    Právo 20. května 1998

    V LN začaly vycházet na pokračování úryvky z pamětí Martina Fendrycha, bývalého náměstka ministra vnitra. I z několika úryvků lze usoudit že půjde o zajímavé, i když dost smutné čtení. Autor ukazuje, sice asi nechtěně, zato velmi přesvědčivě, že lidé, v jejichž rukou se na několik let ocitly silové instituce státu, neměli - až na dobré úmysly - elementární předpoklady k jejich řízení.

    Za pozornost zvlášť stojí pasáž, v níž líčí, jak se ministr Ruml připravoval na pořad veřejnoprávní(!) televize Aréna. Připomeňme, že podle zákona má televize mj. "poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů". Podle Fendrycha otázku, na kterou měl ministr Ruml v Aréně odpovídat, připravoval v předstihu jeho tým! To je závažná degradace televize. Ukazuje názorně, že ředitel Mathé, který řídil televizi v mnoha ohledech velmi dobře (důkazem je např. podíl ČT na filmu Kolja), politickou publicistiku nezvládl. Pořady, v nichž si politikové vymýšlejí otázky, které mají obhajovat, nejsou žádným příspěvkem k objektivní informovanosti veřejnosti, jsou pouhou propagandou.

    Nedávno Rada ČT zvolila nového ředitele, 28-letého Jakuba Puchalského. Ten v ČT provedl celou řadu změn. Vedoucí, který vyměňuje podřízené bez toho, že v instituci sám pracoval, jedná na základě informací předávaných z doslechu. Nutně pak dělá chyby. V ČT vládne značné rozčarování. Mnozí zaměstnanci sledují s pochybami - podle nich - amatérské počínání nového vedení.

    Při volbě tak mladého vedení lze očekávat počáteční chyby a tápání. Ovšem alespoň někteří noví pracovníci si přinesli západní zkušenost oddělení žurnalistiky od politiky - a narazili za zažrané zvyky "Czech made".

    Nedávno se v deniku Britské listy, vydávaném na Internetu, objevil článek Andrew Stroehleina, vedoucího pořadu "21", o tom, jak si tiskový mluvčí Ministerstva obrany vynucoval, že ztrátu dokumentů Vojenského obranného zpravodajství přijde z ministerstva do televize někdo vysvětlovat pouze tehdy, nebude-li ve studiu poslanec ČSSD Bašta! A. Stroehlein na tyto praktiky odmítl přistoupit a zveřejnil je. Prohlásil, že bude veřejnost informovat, jak politici reagují na pozvání ČT k rozhovoru. Okamžitě se začaly dít věci. Jeho nadřízený, který mu funkci nabídl, mu zakázal publikovat bez předchozího souhlasu! Jinými slovy, televize hodlá tajit, kdo na ni vyvíjí nátlak.

    Praktiky, kdy si politici a jejich zástupci diktují podmínky, za kterých jsou ochotni do studia přijít nebo nepřijít, jsou naprosto nepřijatelné. Ukazuje to na selhání celého mechanismu kontroly. Rada ČT televize má zvolit vedení a pak analýzou vysílání kontrolovat, jak ČT plní funkce určené zákonem. Místo toho se vměšuje do chodu televize, jedná s podřízenými pracovníky ČT, atd. Stálá parlamentní komise pro sdělovací prostředky má zase dohlížet na funkci rad. Místo toho její předseda Kasal (KDU-ČSL) hrubě zasahuje do chodu televize, bez věcných podkladů kritizuje vysílání, ať to bylo v případě povodní nebo lidovecké konference, na níž děkan Mlčoch přednesl plán nápravy špatné privatizace.

    Teď si parlamentní komise předvolává ředitele televize, po 6 týdnech jeho uvedení do funkce! Dokud ČT zobala politikům z ruky, dokud si štáby ministrů vymýšlely otázky, které jim televize dávala, ředitel televize před poslance zván nebyl. Najednou, když se televize konečně začíná chovat tak, jak jí zákon ukládá, předvolán je.

    To je důvod ke znepokojení. Doufám, že ředitel tlaku nepodlehne a poslance vykáže do patřičných mezí. Doufám, že vedoucí pracovníci televize pochopí, že prodají-li postavení za princip, prodávají tím zároveň svoji duši. Politici stojí o propagandu, objektivita je nezajímá. O to víc by však měla zajímat nás, občany. Měli bychom pečlivě sledovat, jak se případ bude vyvíjet dál, a být připraveni dát hlasitě najevo nesouhlas, bude-li se parlament snažit samostatnost televize omezit.

    Jde skutečně o vážné věci: demokracie funguje spolehlivě pouze tehdy, mohou-li občané rozhodovat na základě spolehlivých informací. Na základě propagandy se kvalitně rozhodovat nedá, to jsme snad už poznali. Účet za stovky miliard, které náprava chyb transformace bude stát, budeme platit my a naše děti.

    (Soudě podle tohoto textu, který dostaly BL přímo od autora, v Právu Václavu Žákovi přepsali v tomto článku první větu: místo "V LN" otiskli jen obecnou formulaci "V novinách". To asi proto, aby si náhodou nějaký čtenář Práva místo tohoto deníku jednou nekoupil Lidové noviny a třeba k nim nepřešel od Práva? Je to teda malicherná cenzura. JČ)


    Je předvolební petice vědců, usilující o zvýšení financování české vědy, akcí jen několika málo kverulantů?

    From: Pavel Vachtl

    Vazeny pane Culiku,

    chtel bych rici, ze v Britskych listech pravdepodobne vznikla jakasi mylka o me ucasti v techto peticich (viz napr. nedavny clanek pana Jirovce v BL, kde mluvi primo o mne jakozto autorovi petice).

    Ja se s temito peticemi panu Seba, Horejsiho atd. samozrejme naprosto ztotoznuji, nicmene jsem nemel tu cest byt jakkoliv pri jejich vzniku.

    Pouze jsem podobne jako Vy ponekud prispel k jejich rozsireni na Internetu prostrednictvim mailu (az mne nekteri lide zacali asi povazovat za spammera :-)) a webove rubriky AmberZinu Occamova Britva.

    Pripadne ohlasy a podpora tedy chodi nikoliv na mou adresu, ale hlavne na adresy sedmi hlavnich iniciatoru petice.

    Nepochybuji o tom, ze tyto petice maji uvnitr vedecke obce naprosto vetsinovou podporu, sam jsem se setkal pouze s nekolika hlasy proti (byli to totiz naprosto skalni klausovci, kteri si odvykli pouzivat rozum :-)).

    Rekl bych, ze na tuto situaci jiz zacala reagovat napr. Unie svobody prostrednictvim sve "Sekce prirodnich a technickych ved".

    To, ze vedecka obec vypada presto zatim celkove navenek pasivne, je myslim spise zpusobeno jistou unavou, letargii a take vysokym prumernym vekem vedcu.

    Nicmene myslim, ze ohlasy na tuto akci budou a zrejme budou chodit i napr. na adresy politiku, ktere jsou prilozeny v textu. Pokud vim, pak napr. pan dr. Sebo jiz nekolikrat v televizi byl a nemusel mit pritom za sebou ani zadnou petici.

    Diky.

    S pozdravem

    Pavel Vachtl


    Jak široká je podpora pro dopis vědců politikům?

    Peter Sebo

    Vazeny pane Culiku,

    Tento otevreny dopis politikum z 18. kvetna sel pres spravce site po vsech nam znamych akademickych institucich v CR po e-mailu. Krome toho jsme jej osobne poslali asi 80 "aktivistum, ktere ja eviduji z nejruznejsich instituci v CR. Dale jsme poslali text do redakci nejvyznamnejsich medii a osobne asi 20 poslancum. Dale pak 4 hlavnim (statotvornym) parlamentnim stranam.

    Pokud jde o ohlasy na nase aktivity:

    Prvni vyzvu z unora 1997 podepsala rada (40) vyznamnych badatelu z celeho spektra badatelskeho vyzkumu CR.

    Petice do parlamentu vloni v prosinci pred hlasovanim o rozpoctu kolovala a byla odesilana z ruznych parcovist AV CR a VS ruzneho zamereni:

    - AV CR: UTAM, FZU, ISI Brno, UACh, FU, UEB, PU, UMBR, UCHP, MU, UIVT, GLU AV CR, UTM AV CR Plzen, UOChB, GFU AV CR;

    ostatni: ChF VUT Brno, 1. LF UK, FF UK v Hradci Kralove, MFF UK, KGM PrF UK, KMG PrF UK, ZCU Plzen, FJFI CVUT, FD CVUT, Cesky Geologicky ustav)

    Jenom v nasem arealu ji podepsalo 250 lidi, kolik dalsich to bylo jinde nevime. Nicmene, predseda peticniho vyboru PSP nam osobne odpovedel.

    Pokud jde o tento treti otevreny dopis z 18. kvetna, je opet o tom samem, co ty predesle, az na drobne variace.

    Jde nam o to neustale na toto tema zivit verejnou diskusi az se problem dostane nasim politikum pod kuzi. Zatim je predcasne hodnotit jeho ohlas.

    Ja osobne dostavam denne radu zadosti o zaslani originalniho textu a verim, ze Ti, co si jej vyzadali jej pak po vetsine take odeslou do sekretariatu prislusnych stran, nebo jej alespon vmetou do obliceje nejakemu kandidatovi na poslance na predvolebnim mitingu.

    Zadnou formalni evidenci ohlasu ale opet nevedeme. Zatim mohu jenom rici, ze se k tomuto tretimu dopisu prihlasili jenotlivci z techto instituci:

    - Ustav fyziky materialu, Entomologicky ustav, Matematicky ustav, Ustav jaderne fyziky, Ustav fyziky plazmatu, Institute of Scientific Instruments Brno

    Velike spouste (cca 80) dalsich "provednich aktivistu", kteri se nekdy projevili na diskusnim foru CZECHSCI, dostali dokument primo a verime, ze alespon cast je svym politikum predhodi.

    To jak to delame, je jiste kritizovatelne. Nasim prvotnim ukolem, za ktery si nas danovi poplatnici zivi, je ovsem slusna vedecka prace a ne politika.

    My delame na co nase ubohe sily staci. Pokud chce v tomto state clovek provozovat nejakou experimentalni vedni disciplinu na trochu slusne urovni, tak je kazdodennim soubojem s realitou teto zeme a hlavne zapasem o sve osobni a vedecke preziti tak znaven, ze mu na organizovani neceho opravdu masoveho nezbude moc sil.

    Proto se omezujeme na sireni petic a dopisu hlavne po Internetu a postou, novinami a skutecne hnuti nezakladame. Obavame se ztraty efektivnosti, formalizace cele veci a neunosne caso-pracovni investice.

    Totiz pro verejnou angazovanost pak cloveku nezbude cas produkovat slusnou vedu a publikace a pak nedostane ani ty male granty, ktere tady v Cechach rozdelujeme, a je vyrizeny.

    Muze laborator rozpustit, protoze zadne institucionalni penize na vedu v AV CR nemame.

    Nasim tajnym pranim neustale je vyvolat retezovy vznik podobnych aktivistickych skupinek, jako je ta nase, ve vsech vyznamnejsich vyzkumnych centrech. Zatim to uplne tak nefunguje.

    Domnivam se, ze roli hraji dva faktory:

    1/ V kazdem centru musi vzniknout vhodne krystalizacni jadro alespon nekolika iniciativnich jedincu, jez maji energii a silu na aktivitu nad ramec kazdodenni starosti o vlastni biftek. K tem se pridaji posleze dalsi.

    2/ Mnoho dobrych badatelu u nas tu silu jiz nema, a hlavne je nakazeno morem minule zkusenosti, ktera veli nevycuhovat z rady. Zivot je naucil...

    Treba ale neni vsem dnum konec.

    Peter Sebo, PhD

    Cell and Molecular Microbiology Division

    Institute of Microbiology

    Czech Academy of Sciences

    Videnska 1083

    Czech Republic

    phone: (4202) 475 2762

    fax: (4202) 472 2257

    e-mail: sebo@biomed.cas.cz

    privat: (4202) 617 102 92


    Hradní stráž a Policie ČR vás zvou na koncert

    From: Public Relations MV public@mvcr.cz

    REDITEL HUDBY HRADNI STRAZE A POLICIE CR plk. Miroslav Hanzal si Vas dovoluje pozvat na KONCERT

    Koncert se kona 31. kvetna 1998 ve 20.00 hodin v Obecnim dome - Smetanove sini v ramci Mezinarodniho hudebniho festivalu Prazske jaro.

    Ucinkuji: Hudba Hradni straze a Policie Ceske republiky

    Soliste: Lucie Bila - zpev, Josef Hala - klavir

    Dirigent: Libor Pesek

    GEORGE GERSHWIN - 100 let vyroci narozeni

    Program

    Kubanska predehra

    Rapsodie v modrem

    solista na klavir: Josef Hala

    Girl crazy - predehra

    vyber pisni pro solovy hlas s doprovodem orchestru

    solistka: Lucie Bila

    American v Parizi Listky na koncert muzete zakoupit v predprodeji MHF Prazske jaro - Helichova 18, Praha 1, telefon: 53 34 74, fax: 53 60 40

    Podrobnosti najdete rovnez na adrese http://www.mvcr.cz/ascii/aktualit/tiskovky/hhs1-98.html

    Odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra

    e-mail: mailto:public@mvcr.cz

    internet: http://www.mvcr.cz/

    adresa: Nad Stolou 3, CZ - 170 34 Praha 7 - Letna, Ceska republika

    telefon: +420 - 2 - 61 43 29 74

    fax:+420 - 2 - 61 46 16 46


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|