To, co se v tom clanku skvele popisuje!, je v USA uz dnes realitou...
Tento proces se zacal rozvijet v polovine osmdesatych let, byl zrychlen padem zelezne opony v letech 1989 - 1990, a dovytvaren do dnesni podoby generaci prevazne profesionalu, kteri ztratili zamestnani v dusledku "zestihlovani" podniků pokracujiciho az dodnes.
S pomoci kompjuteru, na zaklade nutnosti se uzivit i kdyz corporate world nemuze lidem pres petactyricet let zamestnani na plny uvazek nadale poskytovat, a na zaklade snahy mladsi generace "vydelavat, ale zaroven venovat cas i partnerovi, detem, a rodine", existuji dnes v Americe rozsahle enklavy nezavislych "contractors" a sebe-zamestancu pracujicich na zakazku ze svych domovu.
Zachytna sit podnikoveho zivotniho a zdravotniho pojisteni mnohdy pro tyto lidi neexistuje, jsou nuceni sve problemy v teto oblasti resit "creatively" ("tvůrčím" způsobem) - nekdy i tak, ze jsou nuceni se bez pojisteni toho ci onoho druhu zcela obejit, coz je velmi neprijemne, pri nejmensim...
Na druhe strane lide, kteri jsou okolnostmi nuceni prijmout, nebo se svobodne rozhodnou pro tento zpusob zivota, nalezaji a vytvareji zcela nove "mody" (modes) lidske existence, existence priblizujici se situaci davnych pionyru smerujich z Evropy na Zapad, v Americe z vychodniho pobrezi timtez smerem...
Evropu ceka totez...Zda se, ze, presne jak je v clanku napsano, doby, kdy clovek mohl ve dvaceti nastoupit drahu u prumysloveho ci jineho podniku a dozit se tam az vzdalene penze, jsou navzdy, alespon pro vetsinu jak v USA, tak v Evrope, ty tam...
Jiřina Fuchsová, Los Angeles