Pravicoví nacionalističtí extrémisté slaví volební úspěchy v bývalé NDR
Uspech u volicu s radikalnimi hesly
"Lidova unie Nemecka" (Deutsche Volksunion) financovana a autoritativne vedena Gerhardem Freyem - uspechy zatim pouze na severu Nemecka
Hannes Burger - Die Welt, 28. dubna 1998
Mnichov - "Nenech se rozflakat!" (Lass Dich nicht zur Sau machen!), tak zni jedno z volebnich hesel pravicove extremisticke "Lidove unie Nemecka"(DVU) v Sasku-Anhaltsku. "Ne lid - ale politicti bonzove maji byt na socialni podpore! Za kazdeho noveho poslance z DVU musi v parlamentu sbalit kufry jiny poslanec starych stran! A to boli 'tu smetanku nahore'."
Obraz nepritele strany DVU po celem Nemecku se sklada z pestre smesi zlocincu stejneho kalibru, kteri skodi Nemcum ve vlastni zemi, kteri nevydavaji "nemecke penize pro nemecke cile", kteri "neprijimaji domaci rodaky, ale prispivaji k tomu, ze Sasko-Anhaltsko je hospodarsky zruinovano" a stal se z neho "chudobinec republiky". "Kriminalnici, podvodni zadatele o azyl, bonzove EU, zkorumpovani politici, zrouti prebend a cizi bandite".
Ze takovato hesla v nedelnich (26. 4.) volbach byla odmenena temer 13 procenty a vstupem do zemskeho parlamentu v Magdeburku, zrejme souvisi se znacne podobnymi bezradnymi stiznostmi stran SPD (socialni demokrate) a CDU (krestansti demokrate), kteri se sami necitili zodpovedni za nic v Sasku-Anhaltsku, ale svalovali plne vinu na politiku Bonnu. Neni tedy divu, ze jim muze byt prirceno pausalni selhani. Prave u mladych lidi zabrala pausalni ostra hesla jako "Konec s prilisnym poctem cizincu!" ci "Za nemecke zajmy!"
Aniz by si DVU tato pravicova volebni temata v kvalifikovane forme privlastnila a byla ochotna je konfrontovat s jinymi nazory, je mozno se nyni docist v tiskovych sdelenich DVU, ze jejich volebni programy byly nasilne naruseny a ze jim byl ve znacne mire odmitnut pristup k rozhlasovym a televiznim mediim. Dale jim byla prircena pochybna tvrzeni uradem ustavni ochrany Saska-Anhaltska. Tato tvrzeni teprve ucinila z temer neznamych kandidatu DVU mucedniky, coz posililo neduveru mladych lidi vuci demokracii, a dala tak teto strane moznost podat stiznosti pomoci rady populistickych procesu ohledne udajnych prestupku proti statni neutralite a jinych nepravosti. Zatim se vsak nepodarilo DVU a jejimu zakladateli, financnimu magnatovi a stranickemu predsedovi Gerhardu Freyovi uspet v pravnickych sporech, pres cetne zaloby a predbezna vysetrovani.
Frey se narodil v unoru 1933 v hornofalckem Chamu coby syn velkobchodnika a tam - jakoz i v nacisty prevzate klasterni skole v Ettalu - dokoncil zakladni vzdelani maturitou. Pote vystudoval prava v Mnichove a politologii v Grazu, kde ziskal titul doktora politickych ved. Dnes Gerhard Frey bydli v dobre opevnene a strezene vile na okraji Mnichova.
Jeho politicka role v Zapadnim Nemecku zapocala volnou spolupraci s "Novinami nemeckych vojaku" (Deutsche Soldaten Zeitung), ktere se mu postupne podarilo zcela ziskat v letech 1958 az 1960 a prejmenovat je na "Nemecke narodni noviny" (Deutsche National-Zeitung). Pozdeji Frey prikoupil "Nemecky tydenik"(Deutsche Wochenzeitung) strany "Nacionalnich demokratu Nemecka"(Nationaldemokratische Partei Deutschlands, NPD) a vybudoval si ekonomicke imperium, slozene z nakladatelstvi, novin, cestovnich kancelari a nemovitosti. Hodnota tohoto imperia je odhadovana na 100 milionu DM a z techto zdroju financuje Frey sve stranicko-politicke ambice. V r. 1971 byl zakladajicim clenem inkorporovane "Nemecke lidove unie", kterou pak v r. 1987 ve volebnim spojeni s NPD prejmenoval na "Nemeckou lidovou unii - Seznam D" (DVU).
Od te doby Gerhard Frey prilezitostne financuje, coby autoritativni spolkovy predseda DVU, znacnymi financnimi prostredky (vetsinou formou pujcek strane, ktera je u neho udajne zadluzena 8 miliony DM) jen vybrane kandidaty pri volbach prevazne v Hamburku, Bremach a Slesvicko-Holstynsku. Jeho strane, jejiz program je do znacne miry identicky s Freyovymi nacionalistickymi publikacemi, se zdarilo nekolikrat vstoupit do komunalnich ci zemskych snemu. Ale vetsinou tyto frakce dlouho nevydrzi, a kvuli nedostatecne praci v parlamentu ci absenci nejakeho politickeho uspechu, je DVU dosud pri nasledujicich volbach opet vyrazena z parlamentu.
Byvaly sef Republikanu Franz Schoenhuber a Frey nemohli spolupracovat, protoze, za prve, ani jeden z nich nechtel hrat druhe housle a, za druhe, Schoenhuber se dlouhou dobu snazil drzet si odstup od nacistickych hesel privrzencu Freye a DVU. Z techto duvodu mohla tez DVU zapustit koreny prevazne jen v severonemeckych, a nyni tez vychodonemeckych spolkovych zemich, ale ne v Bavorsku.
(prelozil Ales Zeman)