Knihy kontra počítače: 23. dubna: Světový den knihy, vyhlášený OSN
Při této příležitosti otiskl 22. dubna v deníku Times Simon Jenkins komentář, z něhož vyjímáme:
Co učinila baronka Thatcherová poté, co odešla z úřadu? Napsala knihu. Co udělal Michail Gorbačov? Napsal knihu. Dělají to všichni lidé ve veřejném životě. Princezna Diana otřásla národem prostřednictvím knihy. Její manžel taky. Vyhoďte někoho z práce a napíše knihu. Dejte někomu vyznamenání a napíše knihu. Zeptejte se milionáře, rozvedeného člověka, filmové hvězdy, podvodníka, dokonce i manželky ministra zahraničních věcí, jak to bylo, a všichni zvolají jednotným hlasem: "Přečtěte si mou knihu!"
Kniha má přitažlivost, která neumírá. Každoročně se píše více knih než kdy v historii. Za posledních deset let se v Británii zdvojnásobil počet vydávaných knih. Celosvětově každoročně stoupá počet prodaných knih. Jen počet knih prodaných dětem, stoupl v roce 1997 o šest procent. Knihy jsou zařízením mysli. Gutenbergův a Caxtonův vynález nebyl nikdy překonán. Kniha je tak věčná jako dům. Má zdi, střechu, dveře a okna, je přístřeškem pro lidského ducha.
Kniha však přesto náhle ztratila sebedůvěru. Knihy dnes už nejsou módní. Není v nich technologie. Novými komunikátory jsou počítače. Právě proto, v důsledku své nejistoty, si vyprosil knižní průmysl u Spojených národů, aby vyhlásila "Světový den knihy".
Nejnovější hrozbou je, že prý knihy budou nahrazeny internetem. Britská vláda se rozhodla vydat příští rok 100 miliónů liber (5,5 mld Kč) na počítače pro knihovny a jen 35 miliónů liber na nákup knih. Že prý je internet klíčem k "demokracii znalostí". V každé třídě a v každé knihovně musí být počítačový terminál. Kdo potřebuje knihy, argumentuje se, když je možno zpřístupnit celou knihovnu amerického Kongresu na pouhé zmáčknutí myšího zadku?
Jenže historie technologie je poznamenána množstvím takovéhoto vulgárního myšlení. Otevřete skříň v jakékoliv britské škole a vyvalí se na vás zaprášené CD ROMY. Školám byly prodány, přestože je nechtěly. CD ROMY i ještě dražší "vyučovací počítací stroje" skončily v koši. Počítačová gramotnost je důležitá kvalifikace a je jí možno získat za pár hodin. Není však náhradou za literární gramotnost. Americké pokusy vytvořit "virtuální učebnu" prostřednictvím uzavřených intranetů, nebo dokonce internetu, zoufale selhaly. Rozumní pedagogové vědí, že nejlepšími učiteli pro děti jsou lidi, nikoliv stroje.
Čtěte v dnešní době počítačové časopisy a dočtete se o prodělávajících softwarových firmách a finančních ztrátách podniků, zabývajících se rozvojem internetu. Zdá se, že z internetu většinou vzniká nástroj pro nakupování a pro prohlížení pornografie. Pak se také používá jako intranet pro odborníky. Role internetu jako "počítačové demokracie" je zapomenuta. Největší americká firma, prodávající na internetu knihy, Amazon.com, sice zvyšuje počet prodávaných knih, nezaznamenává však zisky. Ironií internetu je, že z něho měly dosud největší prospěch tradiční knihy a tradiční pornografie.
Je záhada, proč mají potřebu nadšenci pro internet dívat se spatra na knihy. Je to už celou řadu let, co se elektronické noviny firmy Knight-Rider pokusily porazit tištěné slovo - a zbankrotovaly. Román na počítačové obrazovce taky byl chvíli v módě, internet měl údajně umožnit čtenářům, aby vstoupili s románem v interakci a jeho text sami upravovali, čímž by se prý "osvobodili od diktatury autora". (Další množství obdobných pitomostí lze najít v knize The Future of the Book of Geoffreye Nunberga.)
Minulý týden oznámil Massachussets Institute of Technology, že vyrobil další technickou hračku, dvě stě stránkovou digitální knihu na baterie. V budoucnosti by se prý daly do elektronické knihy digitálně přenést stovky svazků a stránky by se pak elektronicky obracely. Media Lab MIT produkuje takové krkolomné hračky každoročně.
Kniha nedělá na technofily žádný dojem. Nepotřebuje zdroj napájení, ani laboratoř, ani vědce, ani kvalifikační kursy a - což je nejhorší - nepotřebuje žádné vědecké granty. Proto knihy politiku nezajímá. Kniha je předmět radosti.
Toto je ale triviální debata. Internet, stejně jako všechna ostatní technologie, má svoje místo ve světě komunikací. Jsou to všechno kanály pro pracovní včely kultury. Nad nimi se však vysoko tyčí kniha, výrobek tak zavedený, že se za něj nemusíme omlouvat. Kniha není jen přenosnými informacemi, ale světem imaginace, který se vejde do dlaně jedné ruky. Podstatou knihy je příběh, tak starý, jako lidstvo samo.