We shall overcome
Jak znamo, svetova historie jiz zaznamenala stret mezi ceskym obcanem a vladou USA. Panove Sverak a Smojlak, jejichz vyznamne postaveni v ceske spolecnosti jiste nikdo nepopira, sdelili pred casem vsem Cechum (ktere ona vec zajima), ze Cimrman marne bojoval za prosazeni sveho navrhu o dostaveni panamskeho pruplavu.
Podle dosud znamych skutecnosti, mel Jara Cimrman v Americe vlivne zname, kteri se mu ve svych dopisech zminovali, aby se na ne obratil, kdyby cokoli potreboval. Jak se ukazalo, ceska lobby ve Washingtonu vsak byla slaba (marne chodil cukrar Kulikowski s indiany do Bileho domu), a tak vlada USA zustavala k argumentum naseho velikana hlucha a prosadila svoje vlastni zajmy. Cimrman se s vladou USA vyrovnal zpusobem sobe vlastnim: nedava souhlas k provozovani sve olbrimi zpevohry Panama. Odeprit jim kulturu, barbarum. Tak se na ne musi.
Doba pokrocila, lec fakt, ze zajmy americke vlady nemuseji byt vzdy v souladu s tim, co si preji jini, pretrvava. Stejne tak pretrvava naivita Cechu, kteri se domnivaji, ze novodobi Kulikowsti a Hronkove budou uspesnejsi nez jejich historicti predchudci.
Jirina Fuchsova navrhuje vladnoucim kruhum svou ideu ohledne vstupu CR do NATO. K jejim vyvodum vsak zustavaji Americane hlusi. Nejspis proto, ze jim to je jedno, protoze bude-li NATO rozsireno, stane se tak proto, ze to USA a jejich spojenci budou povazovat za vhodne a nikoli proto, ze by vstup byl vysostnym pranim obcanu CR ci jineho zucastneneho statu. Metoda cukru a bice je dobre zavedena. Zadna zeme se do NATO nedostane vlastnimi zasluhami mezi nez pani Fuchsova zrejme radi vraceni jakesi sumavske louky do jejiho vlastnictvi.
Vyvoj kolem NATO v USA, tedy odlozeni hlasovani v Senatu, naznacuje, ze zrejme neexistuje absolutni pravda, podle niz je treba tuto organizaci rozsirit co nejdriv, ať to stoji co to stoji. Existuje-li, pak jsou senatori nezodpovednymi zvanily, kteri si prihrivaji svoji polivcicku ( osobni a stranicke zajmy) na ukor svetove bezpecnosti. Do stejne kategorie by pak patrili obcane USA ceskeho puvodu, kterym je zatezko obetovat kus nejake louky nebo staveni na oltar svetoveho miru a prosperity (kterou ma NATO zarucovat) a tak v podstate lobuji proti uslechtilemu zajmu ceske vlady uz uz tam byt.
Jirina Fuchsova si ve svem dopise senatorovi Thurmondovi (BL, 20.3. 1998) stezuje, ze americky senat v tuto chvili NENALEHA, aby ceska vlada vratila ceske obcanstvi 30 000 americkych obcanu ceskeho puvodu, kteri byli ve sve zemi zbaveni prirozenych lidskych prav. Tento vyrok je velmi pozoruhodny. Jirine Fuchsove totiz unika, ze Senatu USA do priznavani ceskeho obcanstvi nic neni a ze to tak je dobre. Jako (pravdepodobne) budouci ceske obcance by ji melo jit o to, aby se cizi staty, vcetne jeji nove vlasti, do ceskych zalezitosti nevmesovaly. Stejne tak ji unika i to, ze naprosta vetsina lidi emigrovala (po roce 1948 a 68) z vlastni vule, a ze se emigranti, ve svobodnem svete svobodne o nove obcanstvi uchazeli a pripadne tim i vzdavali puvodniho ceskoslovenskeho. V onom obdobi bylo z Ceskoslovenska vyhnano nekolik jedincu (kterym vlada nepovolila, proti jejich vuli navrat ze zahranici - tusim, ze do teto kategorie spada napriklad Milan Kundera). Nekteri se mozna ani vyhnat nedali - Vaclav Havel udajne odmitl vycestovat bez zaruky dvojsmernosti vyjezdni dolozky. Vsichni ostatni odesli na zaklade osobniho odhadu sve politicko-ekonomicke budoucnosti. Byli mezi nimi i takovi, pro nez nepochybne platil obraceny Dyk (neopustis-li me, zahynes), ale ani oni nebyli vyhnani.
Na rozdil od Cimrmana, ktery americke vlade svoje dilo zasadove uprel, se Jirina Fuchsova snazi nechapajiciho senatora umenim ziskat. Je to pateticke a neucinne. Navic se sloganem we shall overcome se asi daleko nedojde. Je prilis spojen s odporne liberalnimi sedesatymi lety a komunistou (jak mu nekteri nadavali) Pete Segerem.
Chtit se jako American vratit do zeme predku a tam zemrit nedava obchodni smysl. Neco jineho by byla stiznost, ze tyz American nemuze ve sve puvodni zemi delat business, protoze jeho majetek tam pouziva nekdo jiny a nepratelska vlada (v tomto pripade ceska) nechce o jeho vydani slyset.
P.S. V souvislosti s okolnostmi nabyvani a ztraty obcanstvi stoji za pozornost vymena mezi Jaromirem Krepelkou a Petrem Šafránkem (BL, 20.3. 1998), zejmena pak nazor PŠ, ze pro Demokratickou unii, jejimz je mistopredsedou, je rozhodujici, ze lide opusteli republiku na zaklade existence totalitniho komunistickeho rezimu, v dusledku cehoz vsechno ostatni (tedy fakta, souvisejici v tomto pripade s nabyvanim a ztratou obcanstvi - poznamka JJ) je podruzne.
V Kanade probiha v soucasne dobe proces prave opacny a tak fakta zacinaji nabyvat na puvodni cene. Vlada totiz dala prikaz k deportaci nekolika udajnych valecnych zlocincu, ktere po dlouha leta kryla - slo prece o uprchliky pred komunistickymi rezimy.
