Může ČR v příjmech z turistiky dohnat a předehnat Rakousko?
" Rakousko ma oficialni prijem z turistiky pres dvacet miliard americkych dolaru rocne. CR necelych pet. Obe zeme maji, pokud jde o atraktivnost pro turisty ze zahranici, priblizne stejne podminky. (Vratislav Kuska v předchozím článku)
Sorry, ale tohle je prece nesmysl.Petr Paleta
Vazeny pane Paleta,
dekuji za Vas nazor. Neni vylouceno, ze representuje nazor vetsiny odborniku na ekonomii a cestovni ruch v CR. To ale jeste neznamena, ze je spravny.
Pokusim se naznacit par duvodu pro nazor zcela opacny. Vetsina mych nazoru je samozrejme tez snadno napadnutelna, nemam k disposici (verim, ze neexistuji) SOLIDNI marketingove studie, na zaklade kterych by argumentace byla mnohem presvedcivejsi. Musim vychazet z toho, ze temer kazda nevyhoda predstavuje soucasne vyhodu. Dobre marketingove studie jsou drahe a ne vsechny maji, pres vsechno vynalozene usili, vzdy pravdu. Ve vyjimecnych pripadech mohou byt zcela zavadejici. Pripustime-li, ze Rakousko, ve srovnani s CR, se vyvijelo poslednich padesat let "normalne" (vim, definice by byla obtizna, ale mozna) a CR (Ceskoslovensko) ne, mame prvni predpoklad. Jakekoli zpozdeni vytvari v narodnim hospodarstvi soucasne reservy. Vyrovnani je snadnejsi nez objevovani noveho.
Doufam, ze tento zakladni predpoklad prijmete, i kdyz kazde pravidlo ma vyjimku. Pokud by jste argumentoval neodbornosti a neschopnosti lidi, kteri jeste stale mnoha odvetvi hospodarstvi v CR ridi, musel bych Vam dat zapravdu. Soucasna situace naznacuje, ze CR nema a v poslednich padesati letech nemela dostatek odborniku na rizeni jednotlivych useku narodniho hospodarstvi, respektive, ze odbornici se na rizeni narodniho hospodarstvi v dostatecne mire nepodileli a zatim nepodileji.
Muj predpoklad vychazi z toho, ze by o dohnani a predehnani Rakouska v prijmech z turistiky usilovali lide schopni, ne neschopni. Je mozne, ze by to pro zacatek znamenalo nutnost zamestnani zahranicnich odborniku, treba prave z Rakouska. Samozrejme by nebylo mozne jim platit pouze padesat tisic korun mesicne, ale vyplatilo by se to.
Mozna, ze jste vasnivy lyzar a Vase presvedceni vychazi z toho, ze CR nema Alpy a bez Alp se Rakousku konkurovat neda. Bylo by mozne argumentovat vysledky marketingovych studii, ale ty, ktere v CR existuji, pokud existuji, budou spise na Vasi strane. Pokusim se tedy argumentovat logicky, a, bohuzel, z nedostatku faktu, ponekud emocionalne. Vyjadruji pouze svuj nazor, ne nezvratnou pravdu. Je mozne, ze se mylim, ale jedine verohodna zkouska by dokazala, jestli jsou me nazory spravne, castecne spravne, nebo nespravne. V Anglii byl jeste na konci minuleho stoleti souzen a uveznen podnikatel, ktery se pokousel ziskat penize na vyvoj a vyrobu letadel. Byl obzalovan z podvodu ("letat prece neni mozne" rikala tehdy cirkev a vetsina lidi cirkvi verila) a odsouzen. Vetsina odborniku u soudu svedcicich, vcetne prominentnich clenu Kralovske akademie ved, resolutne prohlasila, ze stroj tezsi vzduchu nemuze a nikdy nebude letat. Ze je to nesmysl. Nebyl.
O Alpach (mimochodem, mam je take velmi rad) jsem se rozepsal proto, ze tento priklad muze poslouzit jako klasicka ukazka zavadejiciho pristupu. Ve vykonnych ekonomiich rozhoduje o tom, co se prodava a jak se to prodava, marketing, ne zakaznik. Je to zdanlivy paradox, ale v podstate jiz prijaty fakt, ktery se presentuje i v nejzakladnejsich kursech marketingu. V podstate jde o stare prislovi, ze "Nezalezi na tom, co se prodava, ale jak se to prodava". V nekterych z ucebnic marketingu by jste nasel popis zkousky, provedene v Americe, kdy v mnoha inzeratech byl nabidnut novy Cadillac za cenu kolobezky. Z tisicu ctenaru, kteri inzeraty videli, projevil zajem pouze jeden clovek. Ostatni nabidce neverili. A naopak, statisice lidi v Americe si koupilo za cenu az padesat dolaru obycejny kamen (Pet rock), protoze marketing je presvedcil, ze to neni obycejny kamen. Ale toto jsou vyjimky. Sila marketingu se da nejlepe ilustrovat na pripadu, ktery puvodne byl vyjimkou, ale nyni je zakladnim, masove kopirovanym pravidlem - MacDonald hamburgery. Ani propagace firmy MacDonald by si netroufla tvrdit, ze nabizeji nejlepsi, nejchutnejsi, nejlevnejsi, nebo nejzdravejsi jidlo. Ale je to jedno z jidel nejprodavanejsich. Proc? Marketing. Nic jineho. Takze je temer jedno, co se prodava. Na stejne urovni se nyni napr. v U.S.A. masove produkuje a uspesne prodava do celeho sveta zabava aplikovanim metody, objevene a dovedene temer k dokonalosti pri vyrobe a prodeji hamburgeru.
Ono totiz opravdu do znacne miry nezalezi na tom, co se prodava, ale jak se to prodava. Nevim, jak dalece se zabyvate marketingem a co o nem vite, ale i v tech nejzakladnejsich kurzech se o tom bezne mluvi.
A kdybych mel uplne bagatelizovat, predstavte si dva lidi, stojici u trimetrove zdi. Jeden se mnohokrat pokusi na ni vylezt, ale marne. Vysledkem je, ze prohlasi, ze jde o neprekonatelnou prekazku. Druhy, ktery se o tento druh prekonani zdi ani nepokousel, si vyrobil (sehnal) zebrik a pohodlne po nem zed prelezl. Marketing je ten zebrik. Bez dobreho, VYKONNEHO marketingu se v soucasnem svete zadna ekonomie nepohne kupredu a bude pomalu odumirat.
Doufam, ze se ozvou lide z cestovniho ruchu, s kterymi budeme diskutovat konkretni moznosti. Rakousko je krasna zeme, ale CR take. Vetsina Americanu nezna ani jednu z nich a pritom stale vice a radeji cestuji. Proc je nepozvat?
Na zaver si dovolim uvest dalsi z banalit marketingu (prominte, jestli Vas tim urazim):
je vseobecne znamy fakt, ze kdyz vezmete temer jakekoli zbozi z regalu samoobsluhy a vystavite ho tesne vedle pokladny, kde je na ocich stovek zakazniku denne, zvysite jeho prodej az padesatkrat. Pritom jde o stejne zbozi, stejnou cenu, stejny obchod a stejne zakazniky. Lide proste nemohou kupovat to, o cem nevi. Prehlednout vyrobek mezi tisici dalsich je snadne.
Z vlastni zkusenosti mohu potvrdit, ze to plati i na cestovni ruch, nekdy prekvapive. Uvedu dva typicke pripady:
- Americane, kteri byli v Evrope poprve (Americanu, kteri budou v Evrope poprve pokud do ni prijedou, je pres devadesat procent) a navstivili pouze CR, meli po navratu dojem, ze CR je z turistickeho hlediska nejzajimavejsi zemi v Evrope, ne-li na svete. Tento dojem se da vyvolat i u zkusenych turistu vhodnymi nabidkami a jejich profesionalnim splnenim.
- predevsim z financnich duvodu jsem vzal skupinu americkych a kanadskych novinaru a pracovniku cestovniho ruchu na studijni ceste v CR na jednu noc do Vsetina. Temer kazdy mi tvrdil, ze delam chybu, ze budou zklamani. Jelikoz slo pouze o tydenni pobyt, jeden den mohl ovlivnit celkovy dojem. Ovlivnil. K memu vlastnimu prekvapeni tak, ze mnozi povazovali navstevu ve Vsetine za jeden z nejlepsich zazitku cele cesty.
Proc? Samozrejme nechci tvrdit (opet musim podotknout, ze Vsetin se mi libi, ale nelibi se mi nejvice ze vsech mist, ktere znam), ze Vsetin je pro turisty z Ameriky tim nejzajimavejsim mistem v cele CR.
Ono totiz o zajimavost nejde tolik, jako o zazitek, o to, ze pri cestovani lide touzi vice nez jindy se bavit. Ve Vsetine tekla slivovice proudem, doplnena Radegastem, cimbalovou muzikou a mozna i uvitanim starosty, reditele hotelu a dalsich vyznamnych osobnosti, vytvorila pro Americany zcela novou, fascinujici atmosferu, ktera ovlivnila i jinak velmi reservovane ucastniky zajezdu. Vysledkem bylo vseobecne veseli a nadseni, a hlavne, nezapomenutelny dojem.
Kontrastem k tomu byla vecere v hotelu Bristol v Karlovych Varech, kde prostredi bylo luxusnejsi, jidlo lepsi, obsluhujiciho personalu bylo vice nez stolovniku, uvitani starostou, tedy primatorem, take bylo, atmosfera byla take prijemna, ale celkovy vysledek byl pouze "normalni". Navstevnici dostali pouze to, co ocekavali, ve Vsetine dostali mnohem vice.
Architektura Karlovych Varu na ne samozrejme zapusobila silneji nez architektura Vsetina, ale poznavaci a esteticke faktory se nesmi v cestovnim ruchu precenovat. Mnozi, i vzdelani, Americane mi pri studijnich zajezdech do CR casto rikaji: "Pane Kuska, tohle uz byl treti zamek (behem zajezdu, ne dne!), to uz by snad stacilo, pojdme radeji do hospody". Pokud s timto nazorem budete nesouhlasit tak, ze budete tomuto druhu turistu vnucovat zamky a odpirat hospody, neuspejete. Emoce jsou v zivotech lidi velice dulezite a turistika, postavena na uspokojovani a vyvolavani kladnych emoci ma nejvetsi nadeji na uspech. Ta se da delat temer vsude. Krasa Alp, hradu, mest a lazni je pouze slehackou na dorte, necim navic, co, samozrejme, pomaha.
Se srdecnymi pozdravy a omluvou, ze jsem napsal vice, nez jsem mel puvodne v umyslu Vas
PS
Kdybych trvrdil, ze hospodarstvi CR prichazi rocne o stovky miliard korun jen v cestovnim ruchu nevyuzivanim nebo neefektivnim vyuzivanim vsech moznosti, ktere moderni marketing nabizi, prohlasili by mnozi lide v CR, ze je to nesmysl. Jsem presvedcen, ze neni.
