čtvrtek 12. února

O B S A H

CO JE NOVÉHO V ČR:

  • PŘEHLED AKTUÁLNÍCH ZPRÁV Z ČESKÉ REPUBLIKY New York Times, 10.2.1998 ironicky o ČR, Clintonovi a rozšiřování NATO:
  • Je to pro vás dobré
  • It's Good for You Znovu o česko-německém problému:
  • Odpověd Matthiasi Roeserovi (Andrew Stroehlein)
  • Reply to Matthias Roeser (Andrew Stroehlein)
  • Jen žádné zbytečné emoce do česko-německých vztahů (Aleš Zeman)
  • S kým má ČR problém (Jiří Jírovec)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.

    Co je nového v České republice

  • Český parlament zahájil ratifikaci vstupu ČR do NATO, proti němu vystupovali republikáni a komunisté. Poslanci bývalé vládní koalice a ČSSD se většinou parlamentní rozpravy neúčastnili. Premiér Tošovský odůvodnil vstup ČR do NATO potřebou zabezpečit ČR vojensky, pozoruhodně také poukázal na údajné výhodné ekonomické aspekty vstupu ČR do NATO, že prý se zvýší po vstupu ČR do NATO "důvěryhodnost České republiky pro investory". Miloš Zeman poukázal na to, že by smlouvu o vstupu do NATO neměl ratifikovat tento starý parlament, ale až po volbách nově zvolená sněmovna.

    Shodou okolností jsem včera navštívil na Glasgow University přednášku dánského politologa Michaela Andersena. Důrazně se v ní vyjádřil proti rozšiřování NATO do Střední Evropy. Uvedl, že neexistují žádné přesvědčivé argumenty, proč by NATO mělo být rozšířeno, že je rozšiřování NATO pro středoevropské země druhořadou náhražkou za brzký vstup do EU, který Evropská unie schválně zdržuje, že NATO nijak nemůže přispět k sociální či hospodářské stabilizaci středoevropských zemí, je to vojenská aliance, že si lidé nemají představovat, že NATO může splnit úkoly, které měla udělat Evropská unie. Dále konstatoval, že je dohoda o rozšiřování NATO natolik nenosná, že existují vážně obavy, bude-li skutečně dlouhodoběji naplněna a nepotká-li se s osudem versailleských dohod uzavřených Spojenci po první světové válce. Je podle něho neférové, uvalovat na chudé postkomunistické ekonomiky obrovské finanční břemeno rozšiřování NATO a říkat Středoevropanům: "Jste nyní svobodni, tak plaťte zvýšené daně." Argumentoval, že Rusko považuje západní rozšíření NATO po snaze o spolupráci z jeho strany za zradu a že to bude mít dosti podstatný negativní dopad na vyjednávání dohod o snížení zbrojení mezi Ruskem a Západem. Rusko by také schválně mohlo navzdory Západu začít podporovat zločinecké státy (Irák, Libyii, Írán, atd.) Argumentoval jsem českými postoji, že je pro Středoevropany vstup do NATO důležitý jako západní pohlazení, moc přítomých jsem nepřesvědčil. Spíš si mysleli, že je to velmi frivolní a drahé pohlazení, bude to prý pro Středoevropany hloupá, zbytečná, nepromyšlená zátěž. Strategické důvody pro rozšiřování NATO do střední Evropy prý neexistují. Naopak existují velmi silné strategické důvody pro rozšiřování NATO do pobaltských zemí, protože ty jsou Ruskem ohroženy, tam se ale nerozšiřuje. - Andersen hledal v britském parlamentě dokumenty o debatách o rozšiřování NATO, zjistil, že neexistují, protože se o tom vůbec nedebatovalo: prostě Clinton a Madeleine Albrightová postavila západní alianci před hotovou věc. Řekl jsem, že se Středoevropané Ruska bojí, a to asi oprávněně. "Zbavujme se stereotypních obrazů nepřítele, jako např. zločineckého Ruska," konstatoval Andersen. Dodal: "Pro nás Dány to taky nebylo moc lehké, vůči Němcům, my jsme ve srovnání s Německem takhle maličká země." - K přednášce Michaela Andersena se vrátím, upozorňuji také na překlad článku o ČR a NATO z New York Times z 10. února 1998 v dnešních BL .

  • Dluh Slovenska vzniklý při dělení Státní banky československé při zániku federace skončí patrně u soudu. ČNB je ze zákona povinna vymáhat dlužnou částku, neboť jde o prostředky z veřejných rozpočtů, tedy peníze daňových poplatníků, řekl mluvčí banky. Dluh Národní banky Slovenska vznikl tak, že při dělení federace měly české banky více vkladů a méně půjček u SBČS, zatímco na Slovensku byl tento poměr opačný.

  • Ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý teprve až po Albrightové přiznává, že by ČR mohla vyslat do Perského zálivu nějakou vojenskou pomoc. Proč to říkal nejprve v Americe a neprojednal to v první řadě s českým parlamentem? Teď musí ustupovat. Česká republika by podle něho případně po projednání ve vládě mohla vyslat do Iráku třeba specialisty na detekci chemických látek nebo tým lékařů. O bojových jednotkách se ani při jednání s ministryní zahraničních věcí USA Madeleine Albrightovou neuvažovalo, řekl nyní opožděně.

  • Voličská podpora pro ODA klesla v únoru na 3,5 procenta, zjevně v důsledku neobjasněných předstírání ohledně sponsorských darů. Ministryně spravedlnosti Parkanová (ODA) zdůrazňuje, že vedení aliance musí urychleně odtajnit veškeré informace, týkající se jejích sponzorů.

  • Zmateně hovoří o problému dvojího občanství Milan Špaček (KDU-ČSL) předseda komise Senátu pro krajany (sic!) žijící v zahraničí (sic!). Cituji: "Špaček upozornil na to, že postavení části krajanů z asi nejpočetnější komunity v USA se stalo složitější po 20. srpnu 1997, kdy byla vypovězena Úmluva o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy americkými z 16. 7. 1928 výměnou nót obou stran, za jejíž platnosti nemohli mít dvojí občanství." (???) Jiřina Fuchsová na to bude reagovat v zítřejších BL.

  • Automobilka Škoda, kterou vlastní podnik Volkswagen, bude montovat vozy i v Rusku. Jsem zvědav, jestli je to první krok k přesunutí celé mladoboleslavské továrny do levnějších krajů. Jak známo, česká vláda dala mladoboleslavskou Škodovku bez jakýchkoliv záruk německé firmě, za posléze nesplněné přísliby investic ve výši více než 8 miliard marek, a to v podstatě zadarmo.

  • Podle Institutu pro výzkum veřejného mínění má nyní ČSSD podporu 29 % hlasů, ODS pouhých 10 %. Unie svobody (US) 10 % a tato nová strana je tak spolu s ODS druhým nejpreferovanějším politickým subjektem. Lidovci mají podporu 8,5 % hlasů a ODA jen 3,5 %. V případě ODA to jsou nejnižší preference od loňského léta. KSČM si drží svůj průměr kolem 8 %, podpora SPR-RSČ, které by se s 6 % hlasů bezpečně dostalo do parlamentu, stoupla. Případných voleb by se zúčastnilo 75 % voličů.

  • Havel se sešel s odboráři a uvedl, že k  větší sociální jistotě občanů by přispěla přesnější představa o  rozvoji veřejného sektoru a vůbec koncepce vývoje České republiky. Odborářský předák Richard Falbr varoval, že Tošovského vláda chce zvyšovat nájemné a ceny energií, ale že k tomu nemá mandát.

  • Senátor za sociální demokracii Jan Kavan se musí omluvit českému publicistovi Benjaminu Kurasovi, žijícímu v Londýně, jehož článek označil před dvěma lety v rozhovoru pro Lidové noviny za nehoráznou lež , a zaplatit mu polovinu ze stotisícového odškodného, které po něm Kuras požadoval. Rozhodl o tom včera Městský soud v Praze.

    V článku "Křivá přísaha", který vyšel v roce 1992 v týdeníku Respekt, popisoval Kuras aféru s jednou ze zásilek disidentské literatury, kterou Kavan poslal v 80. letech odpůrcům komunistického režimu. Kamion zadržela na domácí udání komunistická policie a zatkla v této souvislosti osm disidentů. Nenašla však proti nim v kamionu důkazy. Kuras shodně s reportérem komerční televize ITV Julianem Manyonem argumentoval, že prý byl v kamionu seznam disidentských adres. Balíky, určené k odevzdání disidentům, však byly označeny anonymními hesly a komunistická policie adresáty kamionu nezjistila. V kamionu ale byla také složka samolepek, s předtištěnými adresami ústředních komunistických institucí, knihoven, jmen náhodně vybraných z pražského telefonního seznamu a některých disidentů, pro namátkové rozesílání disidentské literatury. Existenci těchto samolepek, kterých nemohla komunistická policie užít jako důkazů proti disidentům, Kavan původně u britské komise vyšetřující nedostatky Manyonova dokumentárního pořadu o českých disidentech, kontroverzně, v zájmu zjednodušení popřel. Kavan má podle Městského soudu v Praze uznat, že Kurasovo obvinění, že se v Británii "dopustil křivé výpovědi", je správné. Podle soudkyně lze totiž z článku chápat Kavanovu "křivou výpověď" jen v obecné rovině, a ne jako trestně-právní pojem. Proti rozsudku se chce senátor Kavan odvolat k Vrchnímu soudu v Praze. - Podrobné informace o tomto Kavanově případu jsou v Britských listech z 30. 5. 1997.


    Výběr textů z posledních dní:
  • SEBEVĚDOMÍ JE ZÁKLAD SVOBODY. Významná diskuse o roli sdělovacích prostředků a školství při pěstování kritického myšlení, vysílaná Svobodnou Evropou. Ivan Kytka, Ondřej Hausenblas, Jan Čulík
  • To, že Ústavní soud odmítl stížnost sládkovců na volbu prezidenta republiky, je velmi znepokojující (Andrew Stroehlein)
  • Tošovského vládní prohlášení mohl napsat Lubomír Štrougal - analýza (Jiří Jírovec')
  • Vazalské pojetí českého občanství nyní i pro občany České republiky tvrdě přetrvává. Hanba. (Jiřina Fuchsová)
  • O Franzi Neubauerovi a českých politicích: Stále horší a stále víc pošetilé (Andrew Stroehlein, v tomto čísle najdete také reakci historika Matthiase Roesera)
  • Poznámky Ivana Kytky k politické scéně, k novinářství, k Viktoru Koženému
  • Bigotnost a xenofobie v ČR potvrzeny? 82 procent Čechů si nepřeje, aby Češi v zahraničí směli hlasovat v českých volbách (JČ)
  • Film Titanic překonává všechny rekordy. Proč? (Jan Čulík)
  • O novém šéfovi ČT Jakubu Puchalském
  • K názorům českých mladých lidí na "kapitalismus": Továrník Vinopal (Jiří Jírovec)
  • Užitečnost zpochybňovacího pohledu - aneb O socialisticko-realistické "umělkyni" (JČ)
  • Dopis nově zvolenému prezidentu Havlovi (Andrew Stroehlein)
  • Rozumí Václav Havel dnešní politické situaci? (Petr Očko)
  • Je či není pořad České televize Aréna bulvární? (a předchozí části této diskuse)
  • O informátorech Stb a jiných státních organizací (Jiří Jírovec)
  • Severní Amerika jako zaslíbena země - mluví se tu jenom o sexu (Jiří Jírovec)

  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|