čtvrtek 12. února

O B S A H

CO JE NOVÉHO V ČR:

  • PŘEHLED AKTUÁLNÍCH ZPRÁV Z ČESKÉ REPUBLIKY New York Times, 10.2.1998 ironicky o ČR, Clintonovi a rozšiřování NATO:
  • Je to pro vás dobré
  • It's Good for You Znovu o česko-německém problému:
  • Odpověd Matthiasi Roeserovi (Andrew Stroehlein)
  • Reply to Matthias Roeser (Andrew Stroehlein)
  • Jen žádné zbytečné emoce do česko-německých vztahů (Aleš Zeman)
  • S kým má ČR problém (Jiří Jírovec)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.

    Co je nového v České republice

  • Český parlament zahájil ratifikaci vstupu ČR do NATO, proti němu vystupovali republikáni a komunisté. Poslanci bývalé vládní koalice a ČSSD se většinou parlamentní rozpravy neúčastnili. Premiér Tošovský odůvodnil vstup ČR do NATO potřebou zabezpečit ČR vojensky, pozoruhodně také poukázal na údajné výhodné ekonomické aspekty vstupu ČR do NATO, že prý se zvýší po vstupu ČR do NATO "důvěryhodnost České republiky pro investory". Miloš Zeman poukázal na to, že by smlouvu o vstupu do NATO neměl ratifikovat tento starý parlament, ale až po volbách nově zvolená sněmovna.

    Shodou okolností jsem včera navštívil na Glasgow University přednášku dánského politologa Michaela Andersena. Důrazně se v ní vyjádřil proti rozšiřování NATO do Střední Evropy. Uvedl, že neexistují žádné přesvědčivé argumenty, proč by NATO mělo být rozšířeno, že je rozšiřování NATO pro středoevropské země druhořadou náhražkou za brzký vstup do EU, který Evropská unie schválně zdržuje, že NATO nijak nemůže přispět k sociální či hospodářské stabilizaci středoevropských zemí, je to vojenská aliance, že si lidé nemají představovat, že NATO může splnit úkoly, které měla udělat Evropská unie. Dále konstatoval, že je dohoda o rozšiřování NATO natolik nenosná, že existují vážně obavy, bude-li skutečně dlouhodoběji naplněna a nepotká-li se s osudem versailleských dohod uzavřených Spojenci po první světové válce. Je podle něho neférové, uvalovat na chudé postkomunistické ekonomiky obrovské finanční břemeno rozšiřování NATO a říkat Středoevropanům: "Jste nyní svobodni, tak plaťte zvýšené daně." Argumentoval, že Rusko považuje západní rozšíření NATO po snaze o spolupráci z jeho strany za zradu a že to bude mít dosti podstatný negativní dopad na vyjednávání dohod o snížení zbrojení mezi Ruskem a Západem. Rusko by také schválně mohlo navzdory Západu začít podporovat zločinecké státy (Irák, Libyii, Írán, atd.) Argumentoval jsem českými postoji, že je pro Středoevropany vstup do NATO důležitý jako západní pohlazení, moc přítomých jsem nepřesvědčil. Spíš si mysleli, že je to velmi frivolní a drahé pohlazení, bude to prý pro Středoevropany hloupá, zbytečná, nepromyšlená zátěž. Strategické důvody pro rozšiřování NATO do střední Evropy prý neexistují. Naopak existují velmi silné strategické důvody pro rozšiřování NATO do pobaltských zemí, protože ty jsou Ruskem ohroženy, tam se ale nerozšiřuje. - Andersen hledal v britském parlamentě dokumenty o debatách o rozšiřování NATO, zjistil, že neexistují, protože se o tom vůbec nedebatovalo: prostě Clinton a Madeleine Albrightová postavila západní alianci před hotovou věc. Řekl jsem, že se Středoevropané Ruska bojí, a to asi oprávněně. "Zbavujme se stereotypních obrazů nepřítele, jako např. zločineckého Ruska," konstatoval Andersen. Dodal: "Pro nás Dány to taky nebylo moc lehké, vůči Němcům, my jsme ve srovnání s Německem takhle maličká země." - K přednášce Michaela Andersena se vrátím, upozorňuji také na překlad článku o ČR a NATO z New York Times z 10. února 1998 v dnešních BL .

  • Dluh Slovenska vzniklý při dělení Státní banky československé při zániku federace skončí patrně u soudu. ČNB je ze zákona povinna vymáhat dlužnou částku, neboť jde o prostředky z veřejných rozpočtů, tedy peníze daňových poplatníků, řekl mluvčí banky. Dluh Národní banky Slovenska vznikl tak, že při dělení federace měly české banky více vkladů a méně půjček u SBČS, zatímco na Slovensku byl tento poměr opačný.

  • Ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý teprve až po Albrightové přiznává, že by ČR mohla vyslat do Perského zálivu nějakou vojenskou pomoc. Proč to říkal nejprve v Americe a neprojednal to v první řadě s českým parlamentem? Teď musí ustupovat. Česká republika by podle něho případně po projednání ve vládě mohla vyslat do Iráku třeba specialisty na detekci chemických látek nebo tým lékařů. O bojových jednotkách se ani při jednání s ministryní zahraničních věcí USA Madeleine Albrightovou neuvažovalo, řekl nyní opožděně.

  • Voličská podpora pro ODA klesla v únoru na 3,5 procenta, zjevně v důsledku neobjasněných předstírání ohledně sponsorských darů. Ministryně spravedlnosti Parkanová (ODA) zdůrazňuje, že vedení aliance musí urychleně odtajnit veškeré informace, týkající se jejích sponzorů.

  • Zmateně hovoří o problému dvojího občanství Milan Špaček (KDU-ČSL) předseda komise Senátu pro krajany (sic!) žijící v zahraničí (sic!). Cituji: "Špaček upozornil na to, že postavení části krajanů z asi nejpočetnější komunity v USA se stalo složitější po 20. srpnu 1997, kdy byla vypovězena Úmluva o naturalizaci mezi Československem a Spojenými státy americkými z 16. 7. 1928 výměnou nót obou stran, za jejíž platnosti nemohli mít dvojí občanství." (???) Jiřina Fuchsová na to bude reagovat v zítřejších BL.

  • Automobilka Škoda, kterou vlastní podnik Volkswagen, bude montovat vozy i v Rusku. Jsem zvědav, jestli je to první krok k přesunutí celé mladoboleslavské továrny do levnějších krajů. Jak známo, česká vláda dala mladoboleslavskou Škodovku bez jakýchkoliv záruk německé firmě, za posléze nesplněné přísliby investic ve výši více než 8 miliard marek, a to v podstatě zadarmo.

  • Podle Institutu pro výzkum veřejného mínění má nyní ČSSD podporu 29 % hlasů, ODS pouhých 10 %. Unie svobody (US) 10 % a tato nová strana je tak spolu s ODS druhým nejpreferovanějším politickým subjektem. Lidovci mají podporu 8,5 % hlasů a ODA jen 3,5 %. V případě ODA to jsou nejnižší preference od loňského léta. KSČM si drží svůj průměr kolem 8 %, podpora SPR-RSČ, které by se s 6 % hlasů bezpečně dostalo do parlamentu, stoupla. Případných voleb by se zúčastnilo 75 % voličů.

  • Havel se sešel s odboráři a uvedl, že k  větší sociální jistotě občanů by přispěla přesnější představa o  rozvoji veřejného sektoru a vůbec koncepce vývoje České republiky. Odborářský předák Richard Falbr varoval, že Tošovského vláda chce zvyšovat nájemné a ceny energií, ale že k tomu nemá mandát.

  • Senátor za sociální demokracii Jan Kavan se musí omluvit českému publicistovi Benjaminu Kurasovi, žijícímu v Londýně, jehož článek označil před dvěma lety v rozhovoru pro Lidové noviny za nehoráznou lež , a zaplatit mu polovinu ze stotisícového odškodného, které po něm Kuras požadoval. Rozhodl o tom včera Městský soud v Praze.

    V článku "Křivá přísaha", který vyšel v roce 1992 v týdeníku Respekt, popisoval Kuras aféru s jednou ze zásilek disidentské literatury, kterou Kavan poslal v 80. letech odpůrcům komunistického režimu. Kamion zadržela na domácí udání komunistická policie a zatkla v této souvislosti osm disidentů. Nenašla však proti nim v kamionu důkazy. Kuras shodně s reportérem komerční televize ITV Julianem Manyonem argumentoval, že prý byl v kamionu seznam disidentských adres. Balíky, určené k odevzdání disidentům, však byly označeny anonymními hesly a komunistická policie adresáty kamionu nezjistila. V kamionu ale byla také složka samolepek, s předtištěnými adresami ústředních komunistických institucí, knihoven, jmen náhodně vybraných z pražského telefonního seznamu a některých disidentů, pro namátkové rozesílání disidentské literatury. Existenci těchto samolepek, kterých nemohla komunistická policie užít jako důkazů proti disidentům, Kavan původně u britské komise vyšetřující nedostatky Manyonova dokumentárního pořadu o českých disidentech, kontroverzně, v zájmu zjednodušení popřel. Kavan má podle Městského soudu v Praze uznat, že Kurasovo obvinění, že se v Británii "dopustil křivé výpovědi", je správné. Podle soudkyně lze totiž z článku chápat Kavanovu "křivou výpověď" jen v obecné rovině, a ne jako trestně-právní pojem. Proti rozsudku se chce senátor Kavan odvolat k Vrchnímu soudu v Praze. - Podrobné informace o tomto Kavanově případu jsou v Britských listech z 30. 5. 1997.


    Výběr textů z posledních dní:
  • SEBEVĚDOMÍ JE ZÁKLAD SVOBODY. Významná diskuse o roli sdělovacích prostředků a školství při pěstování kritického myšlení, vysílaná Svobodnou Evropou. Ivan Kytka, Ondřej Hausenblas, Jan Čulík
  • To, že Ústavní soud odmítl stížnost sládkovců na volbu prezidenta republiky, je velmi znepokojující (Andrew Stroehlein)
  • Tošovského vládní prohlášení mohl napsat Lubomír Štrougal - analýza (Jiří Jírovec')
  • Vazalské pojetí českého občanství nyní i pro občany České republiky tvrdě přetrvává. Hanba. (Jiřina Fuchsová)
  • O Franzi Neubauerovi a českých politicích: Stále horší a stále víc pošetilé (Andrew Stroehlein, v tomto čísle najdete také reakci historika Matthiase Roesera)
  • Poznámky Ivana Kytky k politické scéně, k novinářství, k Viktoru Koženému
  • Bigotnost a xenofobie v ČR potvrzeny? 82 procent Čechů si nepřeje, aby Češi v zahraničí směli hlasovat v českých volbách (JČ)
  • Film Titanic překonává všechny rekordy. Proč? (Jan Čulík)
  • O novém šéfovi ČT Jakubu Puchalském
  • K názorům českých mladých lidí na "kapitalismus": Továrník Vinopal (Jiří Jírovec)
  • Užitečnost zpochybňovacího pohledu - aneb O socialisticko-realistické "umělkyni" (JČ)
  • Dopis nově zvolenému prezidentu Havlovi (Andrew Stroehlein)
  • Rozumí Václav Havel dnešní politické situaci? (Petr Očko)
  • Je či není pořad České televize Aréna bulvární? (a předchozí části této diskuse)
  • O informátorech Stb a jiných státních organizací (Jiří Jírovec)
  • Severní Amerika jako zaslíbena země - mluví se tu jenom o sexu (Jiří Jírovec)

    Je to pro vás dobré

    New York Times, 10. února 1998

    Bylo zajímavé být v Praze a dívat se v televizi na CNN, jak americký Kongres povstal a uspořádal prezidentu Clintonovi ovace za to, že požadoval, aby bylo NATO rozšířeno do Polska, do Maďarska a do České republiky. Bylo to zajímavé, protože by Clintonovi v českém parlamentě takové ovace neuspořádali.

    Ano, po dlouhých měsících, co česká vláda bombarduje zde veřejnost propagandou ohledně toho, proč by měla země vstoupit do NATO, průzkumy veřejného mínění ukazují, že tuto myšlenku podporuje jen 54 procent Čechů. Tak pamatujte na tuto rovnici: dvě třetriny amerického senátu budou žádány, aby ratifikovaly rozšířeno NATO, což bude nakonec stát americké daňové poplatníky miliardy dolarů, ale jen polovina Čechů, kteří mají být do NATO přijati, tuto myšlenku podporuje....

    Ano?

    Čeští zastánci vstupu do NATO museli začít používat rudého strašáka. Nikde v Rusku dnes nenajdete obraz bývalého sovětského představitele Leonida Brežněva. Ale v Praze byla nedávno jeho tvář na mnoha místech, nad sarkastickými slovy, "Děkuji vám, že jste se svobodně rozhodli nevstoupit do NATO." Účelem kampaně bylo šokovat Čechy, aby začali podporovat myšlenku vstupu do Severoatlantické aliance.

    A vskutku: pokud v ČR existuje podpora pro vstup do NATO, je motivována všemi těmi důvody, které podle Clintonova týmu nemají s rozšiřováním NATO vůbec nic společného. Clintonovci trvají na tom, že rozšiřování NATO není zaměřeno proti Rusku, ale Češi říkají, že jestliže není rozšiřování NATO protiruské, tak k čemu to proboha může být? "Pro Čechy je to velmi matoucí," konstatuje český analytik průzkumů veřejného mínění Jan Hart z agentury Stem. "Říkají, 'My chceme NATO proti Rusku, a jestliže není NATO zaměřeno proti Rusku, na co tedy je?'"

    Ti Češi, kteří se nezajímají o členství v NATO, patří do několika kategorií. Mnoho lidí prostě nevidí žádnou hrozbu, takže není důvodu vstupovat do NATO. Někteří starší Češi se víc obávají Německa než Ruska. Mnoho mladých lidí zastává velmi skeptické názory ohledně vydávání peněz na českou armádu, , která zemi neubránila v roce 1938 před nacisty, v roce 1948 před komunisty, ani v roce 1968 před Sověty.

    Ve snaze bojovat proti této skepsi organizuje Jiří Bis, šéf reklamní agentury Impact v Praze, soukromě financovanou kampaň pro NATO. Často používá známé osobnosti ze sportu a filmové hvězdy a jejich prostřednictvím prodává rozšiřování NATO, jako by to byl deodorant. Je to český ekvivalent postoje: "Dobrý den, jmenuji Michael Jordan a přišel jsem, aby si s vámi pohovořil o NATO... Dobrý den, jmenuji se Cindy Crawfordová a chci s vámi mluvit o východní frontě." Taky se snaží učinit NATO zábavným tématem. Na Štědrý večer rozdal 100 kaprů prvním 100 lidem, kteří přišli na hlavní pražské náměstí se stužkami, zasazujícími se o rozšiřování NATO. Také rozdávali polské knedlíky, maďarský guláš a české pivo na počest tří nových členů NATO. Kromě toho se zdůrazňuje, že je vstup do NATO "způsobem, jímž se Češi vrátí do Evropy, od níž byli odděleni studenou válkou," konstatuje Bis.

    Ale i ti Češi, kteří považují vstup do NATo jako most do západní Evropy, by daleko raději nejprve vstoupili do Evropské unie, ale EU se tomu brání, protože nechce východoevropské pracovní síly ani jejich zemědělské produkty. Když se organizace Stem nedávno dotazovala, co je důležitější, členství Evropské unie nebo NATO, 44 procent Čechů řeklo, že členství v EU, 13 procent uvedllo, že členství v NATO.

    Náklady na vstup do NATO zatím nezačaly být problémem, neboť nikdo neví, kolik to bude stát. Ale bude to stát hodně. ČR je zemí, která vyměnila své jediné moderní stihačky, 10 Migů 29, do Polska za vrtulníky, protože si nemohla dovolit údržbu těchto letadel. Říká to Miroslav Vacek, bývalý český ministr obrany a vedoucí činitel zdejší komunistické strany, "V jejím dnešním stavu nemůže česká armáda do NATO přinést nic a pochybuju, zda budeme mít v nadcházejících letech dostatečný hospodářský růst, abychom byli schopni zaplatit za modernizaci."

    A jestliže se za rozšíření NATO bude muset platit sníženou zdravotní péčí, sociálnímí službami a zhoršením kvality školství, ztratí to hodně podpory. Když začal onehdy debatovat o ratifikaci členství v NATO výbor pro zahraniční vztahy českého parlamentu, dostavilo se jen 6 z 18 členů tohoto výboru.

    Takže si uvědomte toto: Clintonova vláda zoufale prosí Čechy, aby si něco vzali - rozšiřování NATO - a to pro jejich vlastní ochranu. Jenže jen asi polovina Čechů má pocit, že to chtějí, potřebují a budou schopni to zaplatit. Ale to nevadí, Clintonovi lidé rozšiřování NATO prosadí stejně. Kdo říká, že nemůže být americká zahraniční politika legrační?


    It's Good for You

    The New York Times

    February 10, 1998

    It was interesting to be in Prague watching on CNN as the U.S. Congress gave President Clinton a standing ovation for his call to expand NATO to Poland, Hungary and the Czech Republic. It was interesting because Mr. Clinton couldn't get a similar standing ovation for that proposal from the Czech Parliament.

    Yes, after months of the Czech Government bombarding the public here with propaganda about why they have to join NATO, polls still show that only 54 percent of Czechs favor the idea. So just remember this equation: two-thirds of the U.S. Senate is going to be asked to ratify a NATO expansion that will ultimately cost U.S. taxpayers billions of dollars, but only half the Czech people being expanded to support the idea. . . .

    Hello?

    Czech advocates of NATO have had to resort to evoking the "Red scare." You can't find a picture of former Soviet leader Leonid Brezhnev anywhere in Russia today. But his face was recently plastered up in Prague, above the sarcastic words, "Thank you for freely deciding not to join NATO." The campaign was meant to shock Czechs into joining the alliance.

    Indeed, to the extent that there is support here for NATO membership, it is for all the reasons the Clinton team says NATO expansion is not about. The Clintonites insist it is not an anti-Russian move, but Czechs say if it is not anti-Russian what use could NATO expansion be? "It is highly confusing to Czech people," said the Czech polling analyst Jan Hartl from the Stem agency. "They say, 'We want NATO against Russia, and if it's not against Russia, who needs it?' "

    Those Czechs who remain indifferent to NATO membership fall into several camps. Many simply see no threat, so no reason. Some older Czechs are more afraid of Germany than Russia. Many younger people are deeply skeptical of spending money on the Czech military, which did not defend the country from the Nazis in 1938, from the Communists in 1948 or from the Soviets in 1968.

    To break down this skepticism, Jiri Bis, head of the Impact ad agency in Prague, has been running a privately financed, pro-NATO campaign, often using sports heros and movie stars to sell NATO expansion as though it were deodorant. It's the Czech equivalent of "Hi, I'm Michael Jordan and I'm here to talk to you about NATO. . . .

    Hi, I'm Cindy Crawford and I'm here to talk to you about the Eastern Front." He's also tried to make NATO fun. On Christmas Eve they gave out 100 fresh carp to the first 100 people who showed up in Prague's main square wearing pro-NATO ribbons. They also gave away Polish dumplings, Hungarian goulash and Czech beer to honor the three would-be NATO members. There has also been an effort to underscore that joining NATO "is a way for Czechs to rejoin Europe, which we were separated from by the cold war," said Mr. Bis.

    But even those Czechs who see NATO membership as a bridge to Western Europe would really prefer to join the European Union first, but the E.U. has been dragging its feet because it does not want Eastern European workers or farm products. When asked in a Stem poll what was more important, E.U. membership or NATO, 44 percent of Czechs said they preferred E.U. membership and 13 percent said NATO.

    So far cost of membership has not been an issue, because no one really knows how much is involved. But it will be high. This is a country that traded its only advanced fighter jets, 10 MIG-29's, to Poland for helicopters because it could not afford to maintain the planes. Says Miroslav Vacek, a former Czech Defense Minister and leader of the Communist Party here, "For the NATO alliance the Czech Army cannot mean anything in its present condition, and I doubt we will have the economic growth in the coming years to pay for the upgrades."

    And if NATO expansion has to be paid for with reduced health care, social care and education, he added, it is going to lose a lot of support. When the Czech Parliament's Foreign Relations Committee began debating ratification of NATO membership the other day, only 6 out of the 18 members of the committee showed up.

    So get this: The Clinton team is begging Czechs to take something -- NATO expansion -- that is for their own protection, and yet barely half feel they want it, need it or are ready to pay much for it. But never mind, the Clintonites intend to plow ahead with expansion anyway. Who says American foreign policy can't be funny?


    Znovu o česko-sudetoněmeckém problému

    Odpověď Matthiasi Roeserovi

    Andrew Stroehlein

    (Vychází též v dnešním deníku Slovo.)

    I když jsem se už zabýval většinou otázek, o nichž píše Matthias Roeser, ve své diplomové práci pro titul MPhil na Glasgow University (viz Britské listy z 17. září 1997), rád bych se stručně znovu vyjádřil k jeho argumentaci bod po bodu.

    1. Zdá se, že oba souhlasíme, že česko-německá otázka je pro Čechy a pro české sdělovací prostředky emociální záležitost. Ano, tisk skutečně reaguje jako Pavlovovi psi na každou zmínku slova "Neubauer".

    Bohužel, politikové musejí brát při vytváření své politické linie emoce občanů v úvahu. Bylo by jistě krásnější, kdyby byli všichni lidé naprosto rozumní, ale ono tomu tak není. Politikové prostě nejsou schopni radikálně změnit za několik let dlouhodobý hlubinný, emocionální postoj české veřejnosti a přimět ji, aby začala o záležitosti debatovat věcně, logicky a uměřeně. Pokud něco dokázala česko-německá deklarace, dokázala právě tuto skutečnost.

    Dále, vzhledem k tomu, že je známo, že politikové usilují jen o jedinou věc, není nepravděpodobné očekávat, že se politikové zcela zjevně nebudou příliš energicky pokoušet o to, aby byli čeští občané vůči svým "bývalým sudetským spoluobčanům" tolerantní, laskaví a otevření. Naopak, politikové využijí a zneužijí emocionálního náboje tohoto problému v nadcházející volební kampani. Rád bych byl idealistou a rád bych věřil, že k tomu nedojde, obávám se však, že jsem takovýto idealismus ztratil už před mnoha lety.

    2. Neubauerova nominace je opravdu rozhodným předělem v česko-německých diskusích, nevidím ho však tak pozitivně jako vy. Neubauerovo jmenování může jen už tak politováníhodnou situaci zhoršit, neboť to vyvolává etnickou nenávist.

    Představa, že Češi budou mít nyní možnost poslouchat necenzurovaného Neubauera a že to změní jejich názor na sudetské požadavky, je asi tak realistická, jako naděje, že kdyby byl do diskusního fóra z české strany nominován Sládek, změnilo by to německé veřejné mínění.

    Z praktického hlediska: čeho doufá Česká republika dosáhnout jednáním s člověkem, který bude spokojen, teprve až budou hranice v Evropě navráceny do stavu, v jakém byly v roce 1938? Proč by měla Praha s Neubauerem jednat? Co z toho můžepro ni vzejít dobrého?

    3. To, že Neubauer má v Německu dostatečné množství příležitostí rozšiřovat tam svou nenávist neznamená příliš mnoho. Chce fórum, z něhož by mohl obtěžovat a destabilizovat Českou republiku, a nyní takové fórum má.

    Prosím, nezapomínejme, že v Německu samotném je Neubauer prakticky neznámý, ale většina lidí v ČR ho zná. To, že pro Němce, kteří Neubauera slyšeli, jsou jeho výroky nudné, je vedlejší. Z českého hlediska dokáže Neubauer vyvolat rozčilení a zuřivost jako jen málokdo.

    4. Co se týče role českých intelektuálů jako katalyzátora pro vznik česko-německé deklarace, odkazuji vás na svou diplomovou práci, avšak rád bych k tomu dodal několik slov. Někteří radikálové v sudetoněmecké lobby požadují už celá léta přímé rozhovory s Prahou ve snaze získat různé ústupky. Samozřejmě, během studené války byl tento postoj z oficiálních míst podporován.

    V posledních letech se změnil postoj pražského vedení. Dá se to říct takto: Dlouhá desetiletí klepali sudetští Němci na české dveře. Teprve nedávno jsou v ČR někteří lidé, kteří jsou ochotni na toto klepání reagovat. Většina lidí v ČR je však přesto dosud přesvědčena, že otevřít ty dveře by bylo nesprávné.

    Mezi českou a německou vládou však neexistovaly žádné problémy. Dlouho předtím, než se začalo s katastrofou česko-německé deklarace, zdůrazňovala po mnoho let otevřeně bonnská vláda, že podporuje vstup ČR do NATO a do EU. Toto bylo řečeno mnohokrát i od vzniku České republiky a dokonce i před tím, na mnoha úrovních německé vlády. Řekl to dokonce i Kohl sám. Vyřešení "sudetoněmecké otázky" nebylo nikdy, navzdory opakovaným Neubauerovým požadavkům, podmínkou německé vlády pro vstup ČR do EU a do NATO. Kromě toho, před česko-německou deklarací spolupracovala česká a německá vláda v celé řadě oblastí a česko-německé hospodářské styky byly vynikající.

    S tímto názorem někteří kritikové nesouhlasí. Tvrdí, že bylo česko-německé deklarace zapotřebí, aby byly odstraněny problémy mezi českou vládou a Němci.Nikdo však nebyl nikdy schopen ukázat, co to bylo za údajné "problémy", ani vyvrátit jasný fakt, že před rokem 1995 byly česko-německé styky vynikající.

    5. Souhlasím, že diskusní fórum nemá žádné formální pravomoci, ale rád bych zdůraznil, že má obrovskou symbolickou moc.A právě tato symbolická moc se dotýká z hlediska většiny Čechů emociálního podtextu česko-německého problému. Právě tohoto symbolu, přítomnosti Neubauera v diskusním fóru, budou nyní využívat čeští politikové z celého politického spektra.

    Pokuste se na okamžik představit si, jaké by to bylo, kdyby česká strana do diskusního fóra nominovala Miroslava Sládka. Skutečně se domníváte, že by se německá reakce výrazně odlišovala od nynější české reakce na nominaci Neubauera?

    Andrew Stroehlein


    Reply to Matthias Roeser

    Andrew Stroehlein

    Although I have already dealt with most of the points Mr Roeser makes in my MPhil thesis; I'd like to just address his points briefly one by one.

    1: It seems that we agree that the Czech-German issue is an emotional issue for Czechs and the Czech media. Yes, the press does respond like Pavlov's dogs to the very mention of the word "Neubauer."

    Unfortunately, politicians must take people's emotions into account when making policy. It might be nicer if everyone was completely sensible, but they are not. Politicians can not change public opinion so drastically from a long-held emotional response to a measured logical debate in the space of a few years. If the Declaration has proven anything it is this.

    Furthermore, knowing that politicians seek only one thing, it is not unreasonable to expect that rather than try to convince people to be loving, kind and open towards their "byvali spoluobcane", the politicians will use and abuse the emotional character of the issue in the upcoming electoral campaign. I'd like to be idealistic and think that this won't happen, but I am afraid that I lost that kind of idealism long ago.

    2: Neubauer's nomination is certainly a decisive break in the Czech-German discussion, but I cannot see how it is positive as you claim. It can only make a bad situation worse as it inflames ethnic hatred.

    The opportunity to see the unexpurgated Neubauer through the medium of the new Discussion Forum will only change Czech public opinion in the way that Sladek's nomination to and sitting on the Discussion Forum would change German public opinion.

    On the practical side, what can the Czech Republic ever hope to gain from talking to a man who really won't be satisfied until the borders of Europe are put back to their 1938 condition? What is the incentive for Prague?

    3: The fact that Neubauer has plenty of opportunity to spread his hate in Germany means little. He wants a forum from which to harass and destabilise the Czech Republic, and now he has one.

    Please remember that Neubauer is practically unknown in Germany itself, but most in the Czech Republic knows him. The fact that he is rather boring for the Germans who have heard him is not germane. For Czechs, he can whip up excitement and fury like few others.

    4: As regards the role of many Czech intellectuals as the spark for the Declaration, I again point you to my MPhil thesis, but I will say a few words here. Certain radicals in the Sudeten German lobby have been barking for years in an effort to talk directly to Prague to gain various concessions. Of course, during the Cold War, this was encouraged in some official quarters.

    What's changed in recent years is the leadership in Prague. I can put it this way: there has been a knocking at the door for decades, but only recently has there been someone within the house who will answer that knocking. Still, most people in the house think that answering the door is a bad idea.

    Between the governments, there was no problem, however. Long before the Declaration disaster started, the government in Bonn had for many years openly insisted that it supports the entry of the CR into NATO and the EU. This was stated time and time again since the birth of the new country and even before at many levels of the German government including Kohl himself. A resolution to the "Sudeten question", despite the repeated demands of Neubauer, was never put as a condition for entry by the German government. In addition, the two governments were co-operating in a number of areas and Czech economic relations with Germany were second to none.

    I have heard criticism of this position from several quarters. My critics say that a Declaration was needed to eliminate problems between the Czech government and the Germans. No one, however, has ever been able to show what these "problems" actually were nor disprove the clear fact that relations between the two countries were excellent before 1995.

    5: I agree with you that the Discussion Forum has no formal power, but I point out to you that it has incredible symbolic power. It is the symbolic power that touches the emotional quality of the Czech-German issue for most Czechs. It is the symbol of Neubauer on that Forum that will be used by Czech politicians across the political spectrum.

    Try to imagine Sladek on that Forum for one minute. Do you really think the German reaction would be much different to the Czech reaction we are seeing now?

    Andrew Stroehlein


    Jen žádné zbytečné emoce do česko-německých vztahů

    Aleš Zeman

    BL (9/2) se sympaticky ozval pan Matthias Roeser, pusobici na univerzite v Drazdanech, a po lopate krasnou perfektni cestinou (skutecne klobouk dolu!) vysvetlil, proc se mame radovat z jmenovani pana Franze Neubauera do diskusniho fora. "Nominovani Neubauera neni kratkozrake, ale naopak prulom v cesko-nemeckych diskusich, ktery nelze hodnotit jinak nez kladne".

    Ceska verejnost, zglajchsaltovana nesvedomitym tiskem (pry asi tak z 80 % v  nemeckem vlastnictvi), reaguje na jmeno Neubauer jako ti Pavlovovi psi. Jen neslintaji, coz by podle slavneho vedce Pavlova meli, ale stekaji. Nu, ne kazdy. Ozvalo se prekvapive dost ceskych hlasu, ze jim zrovna pan Neubauer v debatnim foru nevadi.

    Kdo to vlastne je ten straslivy Frantisek Neubauer? Zli jazykove tvrdi, ze  jeho tatinek byl nacistickym hostinskym ve Velke Hled'sebi (Gross-Sichdichfur) u Marianskych Lazni a ze ho cesti pametnici videli pobihat po rodne navsi v hnede kosilce koncem druhe svetove valky.

    Solidnejsi zdroje uvadeji, ze jako patnactilety prozil v roce 1945 vyhnani sudetskych Nemcu, ze je to sestasedesatilety pravnik a banker v Bavorsku, ktery byl 16 let poslancem za Krestanskosocialni unii (CSU) a v breznu 1993 stanul v cele Bavorske zemske banky, cimz se stal druhym nejdulezitejsim muzem bavorskeho peneznictvi. Tez ovsem soucasny mluvci Sudetonemeckeho krajanskeho spolku (Sudetendeutsche Landsmannschaft, SdL).

    Jinak nam ho lici pan Roeser a neni duvod o jeho zpravach pochybovat. Pan Neubauer neni pomstychtivy clovek a tudiz neusiluje o zrizeni nove "Sudetengau". Navic nema zadnou koncepci, "pravo na vlast" je jen formule z  rozpacitosti a kdybychom se optali, "co tim basnik vlastne chtel rici", obdrzeli bychom pouze velmi mlhavou odpoved. Navic v nemecke televizi porad mele jen totez stale dokola a nikoho to moc nevzrusuje.

    Nalezl jsem staricky rozhovor s panem Franzem Neubauerem, ktery poskytl tydeniku "Respekt" (c. 5, 1991). Pan Neubauer tam treba sve stanovisko "objasnil" nasledovne: "Jsem tehoz nazoru jako pan Calfa, ze je treba udelat konecnou caru, avsak takovym zpusobem, ktery je postaven na pravnim zaklade a ktery umoznuje pokojne souziti v budoucnosti".

    Dale se ctenar docte, ze pan Neubauer sice nikoho vyhanet z jeho nynejsiho bydliste nechce, ale presto by chtel majetkove otazky a moznost navratu sudetskych Nemcu projednavat. Tez se tam docteme, v rozporu s vysledky badani treba prof. Brugela ci prof. Seibta, "ze vsechny sudetonemecke strany chtely az hluboko do r. 1937 a castecne i 1938 autonomii, nikoliv pripojeni k Nemecke risi". Za pozornost tez stoji: "Podle platne nauky o  mezinarodnim pravu vsak Mnichovska dohoda vznikla pravoplatnym zpusobem." Pan Neubauer by mel studovat dejiny sepsane sudetonemeckymi historiky!

    Nevim, proc by se mel prumerny nemecky divak, dle p. Roesera jednotvarnymi, diskusnimi prispevky pana Neubauera prilis bavit. Jinak tomu ovsem je u  ceskeho publika. Kdyby misto "mlzeni" pan Neubauer "pravo na vlast" jasne definoval, mnoha ceskym obyvatelum byvalych Sudet by se asi ulevilo. Nemecko-ceske vztahy by se tak zadoucne zbavily zbytecnych emoci, jak si preje shodne mnoho Cechu s panem Roeserem.

    Dle p. Roesera CR nema problem s Nemeckem, nybrz se sudetskymi Nemci. Ovsem potiz je v tom, ze deklarace byla podepsana mezi vladami SRN a CR, ne mezi CR a SdL. Deklarace se zabyva minulosti pouze v Bodu 2 (nemecke prohresky) a v Bodu 3 (ceske prohresky). V Bodu 3 neni ani zminka o Postupimi, ac by tam v ramci historicke pravdy plne patrila. Bod 4 pak konstatuje shodu, ze  spachane krivdy nalezi minulosti a ze "obe strany nebudou zatezovat sve vztahy politickymi a pravnimi otazkami pochazejicimi z minulosti".

    Jeste ze ten Bod 4 bude nyni radne osvetlen a ceska verejnost bude mit moznost zazit pana Neubauera "live" z prve ruky.

    Zcela vazne: jestli jmenovani pana Neubauera do diskusniho fora nekomu prospelo, pak v prve rade ceskym komunistum a sladkovcum, kterym to bude voda na jejich protinemecky sovinisticky mlyn. Coz si toto nikdo v Bonnu neuvedomil? Bylo dosazeno timto neprilis vstricnym gestem vskutku "prulomu" v cesko-nemeckych diskusich?

    Aleš Zeman


    S kým má ČR problém

    Jiří Jírovec

    Precetl jsem si s velkym zajmem (BL 9.2. 1998) dopis Matthiase Roesera, jimz vyvraci omyly, jichz se podle nej dopousti Andrew Stroehlein v clanku rozebirajicim politicke dusledky nominace Franze Neubauera do koordinacni rady diskusniho fora..

    Zpusob uvazovani MR je vskutku neobycejny. Podle nej je zrejme odsun Nemcu drobnou patalii, ktera se ani Nemecka jako celku vlastne netyka. "Ceska republika nema problem s Nemeckem, ale se Sudetskymi Nemci", coz jsou, jak pise, vetsinou o neskodni starici, kterym zjevne staci "... kdyz se jednou rocne v Norimberku na sjezdu mohou setkat se starymi sousedy za statni penize. Pravo na vlast pro ne znamena ze mohou jezdit do vesnice, kde kdysi bydleli, ze tam maji hroby v poradku a mozna i to, aby je Cesi - moralne - uznali jako byvale spoluobcany." Umirnenou vetsinu sice doplnuje par radikalu, ale ti jsou neskodni stejne jako Neubauer, nepomstychtivy clovek bez koncepce, ktery ma zajem predevsim o to, aby z Landsmanchaftu neutekli ani jedni ani druzi, protoze by to vedlo ke snizeni clenskych prispevku a statnich dotaci.

    MR se pta, proc jsou Cesi emocionalni v teto zalezitosti a zda jde o smysluplny postoj. Asi se domniva, ze obe strany nemohou byt soucasne emocionalni a ze by Cesi meli v ramci racionalnosti ustoupit, zvlast kdyz je v sazce pouha upravenost hrobu a navsteva rodnych visek.

    Nominace Neubauera do Koordinacni rady diskusniho fora je podle MR vysledkem toho, ze Cesi nechteli za kovarem s nimz maji problem (viz vyse). Kovarickovi (nemecke vlade) tedy nezbylo nez zasahnout, protoze "cesti representanti se odmitaji bavit se Sudetaky" a udelal to zpusobem, ktery MR povazuje za "prulom v cesko-nemeckych vztazich, ktery nelze hodnotit jinak nez kladne."

    Z myslenek MR se mi zda nejvyznamnejsi ta o umelem udrzovani clenske zakladny kvuli statnim dotacim. Jde o zavazne obvineni, ktereho by si mely prislusne urady SRN vsimnout. Samotne diskusni forum ma podle MR pro Cechy skoro vetsi vyznam nez pro Nemce, protoze "co si o takovych sousedech budou myslet treti zeme" pokud tato "nezavazna" platforma pro vymenu nazoru rychle zanikne - coz je jedna z moznych variant. (Vzhledem ke gramaticke konstrukci one vety neni jasne, co si "treti zeme" pomysli o Cesich jako sousedech Nemecka, nebo co si pomysli o sousedskych vztacich Cechu a Nemcu. Spis jde o prvni variantu, protoze MR upozornuje na to ze skoda bude vetsi pro CR, ktera "chce jeste (snad teprve, JJ) vstoupit do NATO a EU, zatimco SRN tam uz je".)

    Podle MR muze diskusniho forum fungovat i tak, ze se bude "diskutovat do nekonecna a vysledek bude nulovy", nebo v  "lepsim pripade" se bude "vyrabet jedna nezavisla rezoluce za druhou". V nejlepsim pripade, pise MR, "...povede diskusni forum prave diky svemu kontroverznimu obsazeni k tomu, aby se Cesi a Nemci dozvedeli o strachu, starostech a pozadavcich druhe strany z prvni ruky".

    Pominu zabavnou otazku, co se mohou Cesi dozvedet od Neubauera, o nemz nemecky historik sam tvrdi, ze je bezkoncepcni a mu navic ani nemuze jit, kvuli ztrate statnich dotaci, o  reseni problemu.

    Zda se, ze Ceska vlada skocila na spek tim, ze pristoupila na tu cast deklarace, ktera oficialne zrizuje neoficialni diskusni forum pro zdanlive bezvyznamne diskuse.

    Pozadavky odsunutych Nemcu (a pripojenim Sudet a valkou) poskozenych Cechu prece nemohou byt definovany a reseny na jine nez vladni urovni. Obcane obou statu se o oficialnich pozadavcich a navrzich na reseni tohoto problemu museji dozvidat od svych vlad nikoli od predsedu nejakych spolku. Pokud takove naroky legitimne existuji a ceska verejnost o nich nevi (osvetu z prvni ruky bude podle MR predstavovat prave ono diskusni forum), tak neco nehraje ve vztazich mezi CR a SRN, pripadne mezi vladou CR a vlastnimi obcany.

    Pokud takove pozadavky neexistuji, mela by si spolkova vlada udelat doma poradek, aby si "treti zeme" nemusely myslet nic spatneho o sousedskych vztazich v centru Evropy.

    Doufejme, ze pri tom nebude pouzivat sluzeb MR. Stoji za zminku, ze skoro kazda vlada (mozna krome ceske) ma dvoji agendu - verejne deklarovanou a skrytou. Skryta agenda je daleko zajimavejsi, protoze zahrnuje dlouhodobe cile a zpusoby, jak jich dosahnout. Uniky informaci, zdanlive nesmyslna jmenovani do funkci, vyroky predstavitelu (extremistickych) organizaci, neautorizovana prohlaseni nizsich vladnich uredniku a podobne mohou, ale nemusi byt projevy hlouposti a pripadne nezodpovednosti. Muze jit o testovani toho co projde a co ne v domaci ci zahranicni politice.

    Diskusni forum je mozna pro nemeckou vladu testovaci polem a jmenovani Neubauera jednim z prvnich testu, jak daleko se da momentalne jit. Je-li dlouhodobym cilem dostat Sudety zpatky bylo by to jen pochopitelne. Proc by se nemohlo "diskutovat do nekonecna"? Dulezite prece je tu vec nepromlcet. Jednou treba prijde den, kdy bude mozne uplatnit pravo na autonomii, zupu ci, jak by se ten novy rad mel jmenovat. Mozne je vsechno, Henlein mozna jen trochu predbehl dobu s tim pravem na sebeurceni a etnicke procistovani historickych uzemi.

    Ceska vlada se mohla tomuto testovani lehce vyhnout. Pokud ma totiz nemecka vlada vyhrady proti odsunu jako takovemu, ma vyhrady proti usporadani po druhe svetove valce a ty by mela adresovat viteznym velmocem. Benes dostal zelenou, protoze se to velmocem hodilo. Obrazne receno, na Hradcanech neni o cem diskutovat. Washington, Moskva, Pariz a Londyn jsou spravni adresati. Je mi jasne, ze na tomto miste veci silne zjednodusuji, ale snad mi to ctenar jako nehistorikovi promine.

    Jiří Jírovec


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|