Otevřenost

(JČ, z Fóra Britských listů, mírně rozšířeno)

Na reakcích pana Kmenta a spol. jsou nejzajímavější ony emocionální tiky.

Vy jste si prostě určité oblasti lidského diskursu zakázali. Vytvořili jste si velké tabuové oblasti, a některé věci prostě nesmíte říkat. Omezili jste si oblast lidské zkušenosti. Máte iracionální hrůzu z komunismu, která zabarvuje všechno. (Přičemž situace se už za posledních deset let podstatně změnila a hrozí dnes trochu jiné věci). Ale dospělý člověk by se asi neměl takhle strašně bát.

Nemusím snad opakovat primitivní klauzuli, vyskytující se v českých novinách, že "zveřejněné příspěvky nemusejí vyjadřovat názor redakce". Je snad jasné, že bych já sám příspěvek pana Jírovce nenapsal tak, jak ho napsal on sám, přitom se mi zdá zajímavý. Jistěže se asi dlouho žilo za komunismu v Československu z rakousko-uherské a prvorepublikánské hospodářské podstaty.

Jak se dalo čekat, článek pana Jírovce vyvolal trapně komické reakce. Důkaz tabuového myšlení. Ale předem si z myšlení vylučovat některé možnosti a alternativy je zhoubné zejména pro člověka, který to dělá, už proto, že existují jiní, kteří to nedělají a jsou myšlenkově otevřenější. Tím, že hodnotí všechny možnosti, mají přirozeně nad lidmi s tabuovým myšlením mj. i podnikatelskou výhodu.

Mě zajímají myšlenky, o nichž se normálně nemluví, nikoliv omílání ideologických, konvenčních přístupů. Myslím si, že by to mělo zajímat každého. Jistě, je pohodlnější a zdánlivě bezpečnější setrvávat u bigotní víry, kterou nám v dětství do podvědomí vštípili rodiče a jen ji opakovaně vyšperkovávat dalšími a dalšími, pečlivě vybranými argumenty. Mně osobně se to zdá nudné a nebezpečné.

Myšlenka, že státní ekonomika, která existovala v ČR, dokázala na určité úrovni docela dobře a bez zadlužení uživit čtyřicet let český národ, je věc, o níž by se mělo diskutovat. Jižní Korea měla také od druhé světové války velmi tvrdý státní příkazní systém, do určité míry ho mělo i Japonsko. Prostě o těchletěch věcech by se mělo mluvit.

Proboha, to neznamená, že jsem zastáncem státního kapitalismu. Ani to přece neznamená, že schvaluji zločiny komunismu a komunistický útlak. Zkuste se přestat bát a uvažovat trochu samostatně, mimo ideologická klišé.