Staří spojenci odmítají britský fond pro přeživší oběti holocaustu
Britská vláda založila v úterý 2. prosince darem jednoho miliónu liber (58 miliónů korun) fond pro přeživší oběti nacistického holocaustu, avšak projekt se okamžitě octl uprostřed kontroverze. Francie a Holandsko, jak se zdá, nechtějí podpořit odvážnou myšlenku britského ministra zahraničních věcí Robina Cooka.
Britský ministr zahraničních věcí Robin Cook zahájil londýnskou konferenci k otázce nacistického zlata tím, že novému mezinárodnímu fondu přislíbil od britské vlády dar ve výši 1 miliónu liber. Spojené státy nabídly 4 milióny dolarů a dalších 21 miliónů dolarů má následovat.
Avšak některé z oněch patnácti zemí, mezi něž má být nyní rozdělen zbytek nacistického zlata v hodnotě více než 40 miliónů liber, nepřijaly novou britskou iniciativu zrovna nadšeně.
Argentina a Lucembursko oznámily, že něčím do nového fondu přispějí, není ovšem známo, kolik budou ochotny dát.
Cook navrhl, aby pět a půl tonu zlata, které mají být vráceny do zlatých rezerv zemí, jež byly nacisty rozkradeny, by měly být raději vloženy do nového fondu pro oběti nacismu a jejich rodinné příslušníky.
Ale Francie, které má být vráceno 2,2 tuny zlata, což je největší část, oznámila, že ničím do nového fondu asi nepřispěje, i když uvažuje o tom, že by se zlato mohlo rozdělit mezi 600 000 francouzských židů.
Holandsko uvedlo soukromě, že mu dosud bylo vráceno jen padesát procent zlata, ukradeného Němci. Holandští delegáti konstatovali, že se rozhodnou, co učiní se zlatem, teprve až po nynější londýnské konferenci.
Lond Janner, bývalý labouristický poslanec a předseda organizace Holocaust Educational Trust, z jehož iniciativy se nynější londýnská konference koná, řekl, že je překvapen, že Francouzi odmítají následovat britského a amerického příkladu.
Británie, Francie a USA jsou společně správci zlata, které bylo získáno od Němců v roce 1945 a které je rozdělováno podle rozhodnutí trojstranné zlaté komise.
Lord Janner konstatoval, že by do nového fondu měla přispět nejen Francie, ale všech 42 národů, účastnících e konference.
"Bylo by to pro velký francouzský národ nedůstojné, kdyby si měl všechno ponechat pro sebe a nedat nic například východoevropským obětím nacismu, které tyto peníze zoufale potřebují," řekl Lord Janner.
Avšak Abraham Hirchson, předseda Restituční komise izraelského parlamentu, uvedl, že peníze nejsou důležité, důležité je vyšetřování.
"Chtěl bych, aby bylo přístupné všechno, co je v archívech a aby nám byl vrácen majetek. Nedávejte nám žádnou nadaci. Fond se mi nelíbí, protože mám rád pravdu."
Židovské organizace, Švýcarsko a Spojené státy naléhají, aby byly otevřeny archívy zájemcům z celého světa. Británie a Francie se octla pod tlakem, aby zpřístupnila dokumentaci Trojstranné komise pro zlato, v níž je prý přesně uvedeno, odkud pocházelo zlato, ukořistěné od Němců na konci druhé světové války.
Avšak mluvčí britského ministerstva zahraničí konstatoval, že tato dokumentace bude zveřejněna, až bude práce komise ukončena. To bude prý brzo.
Londýnská konference se zabývá tím, co se stalo se zlatem, ukradeným nacisty za druhé světové války a kam se to zlato podělo po ukončení války. Zkoumá, kolik se dostalo poškozeným osobám odškodnění a zda mají nárok na další odškodňování.
