Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
Adresa Britských listů je zde.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
Romové v Británii - Přehled britského tisku z úterý 21. října 1997
Reportér Josef Klíma z televize Nova dosáhl v britském tisku krátkodobé popularity jako člověk, který to zřejmě všechno způsobil
Lákadlo zaslíbené země
je titulek článku pražské reportérky deníku Independent. V článku se zdůrazňuje, že se začali vystěhovávat Romové z ČR a ze Slovenska ve větších počtech od letošního srpna, poté, co televize Nova odvysílala dokumentární film o cestě Romů do Kanady. Ve filmu byli v Kanadě Romové na výletech, učili se řídit auto a jeli se podívat na Niagarské vodopády. Údajně se po odvysílání pořadu rozhodlo vydat se do Kanady pět tisíc Romů. Zaplnili všechny lety do Toronta na dobu dvou měsíců.
Když se ukázalo, že to v Kanadě není tak krásné - žadatelé o asyl se museli podrobit tvrdým výslechům a nutnosti, že budou muset strávit dlouhé měsíce v levných ubytovnách bez vyhlídky na peníze či práci, a pak začaly být ubytovny cílem útoků skinheadů, Romové se začali poohlížet po jiných cílech. Vydali se na cestu do Doveru.
Josef Klíma, reportér, který natočil film televize Nova o Romech v Kanadě, pak zaměřil svou kameru na Británii, pokračuje deník Independent. 30. září odvysílala televize Nova, v pořadu Na vlastní oči, v nejpopulárnějším českém publicistickém televizním programu, dvacetiminutovou reportáž o osudu českých a slovenských Romů, plánujících se usadit v Británii.
Přispělo to k vzrůstu počtu přistěhovalců, cestujících do Británie. Avšak Klíma tvrdí, zdůrazňuje Independent, že není "původcem této imigrační vlny, ani nevlastní cestovní kancelář, která by řídila exodus Romů"
"Kdybych dokumentární film nenatočil, znamenalo by to, že k témuž vývoji dojde o dva či tři měsíce později. Jen jsem záležitosti urychlil." Ve filmu o Romech v Británii vystupovaly romské rodiny, hledající v Doveru přátele a známé a podrobující se výslechům imigračních úředníků. Ti Romové, kteří už byli v Británii, hovořili s nadšením o penězích a o pomoci, které se jim dostalo, píše Independent.
Na jiném místě analyzuje list Independent rozporné reakce od českých a slovenských Romů a od místních doverských obyvatel. Podle deníku Independent se o "slovenských parazitech" hovořilo v Doveru už před minulým víkendem, než se příjezd dalších Romů dostal na první místa zpravodajských relací. Romové jsou ale také znepokojeni.
"Plivali na mě, jak jsem vyšla ve svatební den z obřadní síně, protože jsem se provdala za cikána. Lidi byli plni nenávisti. Tak to prostě je," řekla zpravodaji listu Independent Hana, která sama není cikánka, ale v důsledku nepřátelské atmosféry v ČR, zaměřené vůči Romům, se rozhodla s celou rodinou zemi opustit. "Já bych si na to sama zvykla. Ale trpěly moje děti. A to jsem nemohla snést."
Independent cituje newyorskou organizaci na obranu lidských práv Human Rights Watch, podle níž dochází v ČR a na Slovensku k "otevřené diskriminaci a násilným zločinům proti Romům", které úřady netrestají.
Slovenský cikán v Doveru vyprávěl o tom, jak byl vyhozen z autobusu, jehož osazenstvo mu přitom nadávalo "černá huba". "Když lidé viděli, jak nás vyhazují skinheadi, byli rádi. Lidi křičeli: Vraťte se do Indie!" Dům jedné cikánské rodiny, která nyní žije v Doveru, byl vypálen. Dcera má na nohách stále ještě jizvy po popáleninách.
Rasismus, jemuž Romové v ČR a na Slovensku čelí, je skutečný, píše Independent. To ovšem neznamená, že to nějak ulehčuje situaci kentskému komunálnímu úřadu. Celkem už je v Doveru kolem 800 Romů a péče o ně už stála kolem miliónu liber.
Alespoň jednou se stalo, že jeden žadatel zažádal podvodně dvakrát o sociální podporu. Také dochází ke krádežím v obchodech. Protože jsou Romové ubytováni v penziónech, znamená to, že tráví většinu svého času v ulicích města.
To všechno, spolu s dostatečným množstvím bulvárních novinových titulků, vytvořilo v Doveru proti Romům silné antipatie. Slovák, který žije v Doveru už dva roky, uvedl, že ze začátku to tam bylo velmi příjemné. "Lidi se na mě usmívali, když jsem řekl, že jsem Slovák. Teď už to nedělají."
Ti, kdo denodenně pracují s Romy, konstatují, že se problémy s nimi obrovským způsobem nafukují. Potíže prý vyvolává jen absolutní menšina z nich.
Deník Independent však zjistil, že doverští občané reagují dosti nenávistně: "Je do nebe volající, že je sem pustili. Angličani platí za všechno a sami nedostanou nic." Jeden čtenář uveřejnil dopis v místních novinách, kde si stěžoval, že lékárny vydávají Romům zadarmo množství léků na předpisy, a ty léky jsou přebírány rukama, z nichž visí více zlata, než měl sám Tutanchámon. List Independent nevylučuje, že Británie zavede pro ČR a pro Slovensko vízovou povinnost.
Za příliv Romů do Británie "může nová dohoda Evropské unie",
zdůrazňuje deník Times. Od září totiž platí nová konvence Evropské unie, a v jejím důsledku není možné rychle deportovat z Británie žadatele o asyl. Podle nové Dublinské konvence o přistěhovalectví nemusí nyní žadatelé, cestující do zemí EU bez víza, požádat o asyl nikoliv hned v první bezpečné zemi, do níž vstoupí, ale mohou žádat až v tom státě, v němž si přejí žít. Žádosti o asyl musejí zpracovat imigrační úřady země, kterou si asylant vybere.
Kentský komunální úřad otevřel pro české a slovenské Romy nové ubytovací středisko v bývalém starobinci a ministerstvo obrany nabídlo bývalá kasárna v městě Deal.
Komunální úřad města Doveru odhaduje, že sociální služby pro české a slovenské Romy ho budou stát až 2 milióny liber, a to v době, kdy ho ústřední vláda nutí realizovat rozpočtové škrty ve výši 27 miliónů liber. Obyvatelé Doveru jsou proti Romům velmi nepřátelsky naladěni. Potíž je, že Dover nyní čelí hospodářským problémům, protože jeho ekonomika závisela na převozní lodní dopravě mezi Británii a Francií, jenže po otevření tunelu pod kanálem La Manche je převozní lodní doprava v krizi.
Výroky některých Romů situaci nenapomáhají. Jeden z nich řekl: "Za ty peníze, co tady dostanu jako přistěhovalec, si mohu žít lépe, než bych žil, kdybych v ČR chodil do zaměstnání".
Rozčilení rodiče doverských dětí
Rodiče doverských dětí vyhrožují, že přestanou posílat své ratolesti do škol, která byly celkem nuceny přijmout více než 100 romských dětí z ČR a ze Slovenska. Děti byly rozděleny mezi sedm místních škol. Do doverské školy Aycliffe Primary na jednom dělnickém sídlišti nyní chodí 6 slovenských dětí a brzo se k nim přidá dalších 14. Protože neumějí anglicky, mají na sobě cedulky se jménem, aby se s nimi místní děti bavily.
Každé ráno vyučují doverské školy samostatně slovenské děti angličtině před začátkem pravidelného vyučování. Slovenské děti se potom učí společně s britskými dětmi a hrají si s nimi o přestávkách. Ředitel Aycliffe Primary Ian Shepherd zdůrazňoval, že by nebylo dobré oddělovat slovenské děti, protože "mají strach a stydí se". Vyjádřil znepokojení, že někteří britští rodiče pohrozili, že své britské děti nebudou do školy posílat, avšak uvedl: "mohu přísahat, že se kvalita výuky britských dětí nijak nezmění".
V pondělí oznámil kentský komunální výbor, že náklady na vyučování romských dětí budou půl miliónu liber ročně. Jedna místní matka sdělila listu Times: "Je to šokující. Měli by je poslat domů. Musejí chodit do školy jistě někde, ale nevím, proč by tím měly trpět naše děti. V té škole je řada dětí, která čeká na zvláštní dodatečné vyučování už velmi dlouhou dobu."
Jiná matka uvedla: "Jsou tolik ve středu pozornosti a vydávají se na ně všechny tyhle peníze. Je možné, že za rok se rozloučí a zmizí. Mnoho rodičů je velmi rozhněváno. Máme pocit, že jsme byli zneužiti."
Ve městě je hodně rozhořčení. Lidé si stěžují místním novinám na množství "parazitů", kteří zaplavují Dover, město s 30 000 obyvateli. Keith Ferris, zástupce starosty města Doveru, poskytl rozhovor slovenské televizi, v němž uvedl: "Nic tady pro vás není. Není tady žádná sezónní práce, nemáte tady kde bydlet. Váš domov je na Slovensku."
Kolik peněz dostávají Romové v Doveru?
Ty osoby, které okamžitě po příjezdu do Velké Británie zažádají o politický asyl, získají právo na státní sociální podporu, a na přídavky na děti podle osobní situace až do výše 100 liber (5500 Kč) týdně, získají nárok na školní docházku a zdravotní péči zdarma.
Komunální úřad hrabství Kent umístil do doverských škol asi 200 slovenských a českých dětí, ale místní činitelé uvažují o tom, že je soustředí ve zvlášť zřízených učebnách a poskytnou jim specializované vyučování pro jejich potřebu. Komunální úřad také musí platit tlumočníky a sociální pracovníky, kteří vyřizují případy romských rodin.
Sociální oddělení hrabství Kent muselo také Romům poskytnout nouzové oblečení a o víkendu otevřelo mimořádné středisko, v němž ubytovalo skupinu českých a slovenských Romů, kteří přijeli autobusem.
Komunální úřad už vyplatil Romům 17 500 liber na činže. Vláda jejich činže už dotovala celkem částkou 315 000 liber.
Dlouhá cesta za lepším životem
Deník Times interviewoval šestadvacetiletého příchozího z bývalé Jugoslávie a jeho manželku, kteří se do Británie dostali na korbě náklaďáku a museli za cestu zaplatit svůj tříměsíční plat. V Srbsku mladíka pronásledovala policie. List hovořil také s příchozími z Košic - dověděli se tam že budou v Doveru přijati vlídně. "Naše děti se tu naučí anglicky," řekl otec tří slovenských dětí, bývalý ocelářský dělník. "Dostane se jim lepšího vzdělání a lepšího života. Když jsem já byl mladý, takové možnosti jsem neměl. Rád bych získal zaměstnání a chodil do práce." Na doverské pláži řekl zpravodaji listu Times muž z Michalovců: "S těmi penězi, které tady dostávám jako přistěhovalec, se mám lépe než na Slovensku, když jsem pracoval. Všichni jsme měli špatné zkušenosti. Pracuje proti nám mafie, která se dala dohromady se skinheady."
Romové přicházejí do Británie, protože se bojí možného pogromu,
napsal list Times. Po celé Evropě se romské komunity obávají systematického pronásledování, jaké vedlo k usmrcení jejich předků v patnáctém století. Romové jsou v současnosti obětí pronásledování - v ČR a v Německu zapálili neonacisté romské ubytovny, v Bulharsku a v Rumunsku bije Romy policie a Romové se stávají dokonce obětí i bombových útoků.
400 000 Romů zemřelo v nacistických koncentračních táborech. V Německu nedostali za to odškodnění. Po pádu komunismu využívají nacionalistické strany střední a východní Evropy protiromských emocí. Romové byli první, kdo se stali obětí hospodářských reforem. Romky přišly o zaměstnání ve státních podnicích jako uklízečky a Romové byli při propouštění první na řadě. 95 procent obyvatel romských ghet v Bulharsku je nezaměstnaných. Živí se drobnou zločinností, včetně krádeže automobilů.
V ČR zabraňují Romům byrokratické překážky získat trvalý pobyt a české občanství. Po druhé světové válce zalidnili Romové v Československu po odsunu Němců Sudety. Když se Československo v roce 1993 rozdělilo na ČR a na Slovensko, česká vláda tvrdila, že většina těchto Romů - asi 250 000 osob - jsou Slováci a pokusila se je dostat na druhou stranu česko- slovenské hranice. Hlavním důvodem byla podle deníku Times obava, že budou tito Romové příliš velkým břemenem pro české sociální zabezpečení.
Slovensko je dokonce ještě méně vstřícné. Vladimír Mečiar požadoval, aby byly sníženy přídavky na děti. Nezaměstnanost mezi Romy na Slovensku je vysoká - většina mladých Romů pracuje v manuálních zaměstnáních v sousedním Rakousku.
I v Rakousku se však zachází s Romy nepřátelsky. nedaleko jednoho bývalého rakouského koncentračního tábora byl vytvořen neonacisty symbolický náhrobní kámen pro Romy. Když se ho čtyři Romové pokusili zlikvidovat, vybuchla bomba a usmrtila je.
Romský exodus do Kanady a posléze do Británie vyvolaly reportáže v soukromé televizi Nova. Kanadské úřady pořad odmítly jako nepravdivý. Pořad navodil dojem, že je v Kanadě lehké získat asyl, občanství a velkou sociální podporu.
Pak se zaměřila televize Nova na Británii. Pořad Na vlastní oči, který byl vysílán 30. září, ukázal cestu jednoho Roma, jeho těhotné manželky a pěti dětí z Košic do Doveru, kde Rom požádal o politický asyl.
Doporučení o tom, že by bylo dobré cestovat do Británie, se rozšířilo ústním podáním v komunitě, která většinou nečte noviny ani nesleduje televizi.
Romové jsou téměř vždy v Británii považováni za falešné žadatele o asyl, konstatuje deník Times. Přitom z důkazů, které shromáždily organizace na obranu lidských práv, jasně vyplývá, že jsou Romové pronásledováni po celém evropském kontinentě. V Evropě žije osm miliónů Romů. Je to její největší menšina, která nemá vlastní stát.
V redakčním komentáři kritizuje deník Times velmi ostře novou asylovou dohodu Evropské unie, v jejímž důsledku se nyní mohou vyhnout země jako Německo či Rakousko, sousedící s postkomunistickými státy, velkému přílivu přistěhovalců. Přistěhovalci z východních zemí už totiž nemusejí žádat o asyl v první bezpečné zemi, do níž přijedou, ale mohou si vybrat zemi, kam chtějí jít, třeba Británii.
Přicestují-li do Británie lodí, Británie je podle nové smlouvy nemůže odeslat zpět do Francie či do Belgie. V současnosti čeká v Británii na vyřízení žádosti o asyl 53 000 žadatelů. Znamená to, že žadatelé budou na vyřízení čekat léta. Jedinou možností je nyní pro britskou vládu vracet neúspěšné žadatele o asyl do jejich původních zemí, jako nyní v případě České republiky a Slovenska, ale to není vždycky bezpečné.
Mladé romské dvojice jsou "průzkumníci", varuje Daily Telegraph
Čeští a slovenští Romové, nyní přijíždějící do Doveru jsou podle listu Daily Telegraph průzkumníci. Pokud se ukáže, že je Británie vůči Romům vstřícná, přijedou jich prý do Británie další tisíce.
Jeden Čech, který pracuje s Romy, uvedl: "Nechtějí se dostat do obtížné situace jako posledně v případě Kanady, kdy lidi prodali veškerý majetek a pak jim nebylo dovoleno do Kanady vstoupit. Tentokrát jedou mladé dvojice s dětmi, ale nechávají v ČR své strýce, tety, dědečky a babičky. Budou-li vpuštěni do Británie, pošlou pro své příbuzné."
Čeští a slovenští vládní úředníci se zoufale snaží exodus Romů zastavit. Obávají se, že publicita ohledně hluboce zakořeněného rasismu v jejich zemích ohrozí žádosti o vstup do Evropské unie. Vláda ale nemůže donutit 750 000 Romů, aby do zahraničí necestovali.
Hana Syslová, česká univerzitní pracovnice konstatovala, že Romové chtějí žíit životem, v němž by se neustále nemuseli potýkat s každodenní perzekucí. "Romové tu žijí od středověku, nejsou to už nomádi. Rádi by tady zůstali, ale mnozí se domnívají, že tu nemají budoucnost. I když se chtějí integrovat, Češi je prostě odmítají."
Od pádu komunismu silně vzrostl počet případů násilí proti Romům. Za posledních pět let bylo zavražděno 28 českých Romů v rasových útocích a 450 Romů bylo vážně zraněno. Nezaměstnanost mezi Romy je 70 procent, zatímco průměrná nezaměstnanost v ČR je čtyři procenta.
Problémy, jaké působí čeští a slovenští Romové v Kentu, se bude zabývat tento týden konference, kterou organizuje v Pardubicích Rada Evropy.
Romové sice nemluví anglicky, ale dobře vědí, co mají kdy říct, aby to bylo v jejich prospěch
tvrdí podle deníku Daily Telegraph jeden imigrační úředník v Doveru. "Jakmile uslyšíme slovo 'asyl', musíme zahájit složité procedury hodnocení jejich případu. Potřebujeme tlumočníky a mnoho formulářů. Je to, jako kdyby bylo těm Romům předem vysvětleno, co mají říkat."
V ulici Folkestone Road uvidíte v těchto dnech skupinky Romů s igelitovými taškami s nákupem. Majitelé obchodů svědčí o incidentech zastrašování od Romů , kteří sice nemají peníze, ale odvážejí si z obchodů vozíky plné nákupů. Prodavačky či kasírky se proti tomu neodváží protestovat, protože je Romů velké množství.
Někteří Romové se prý pokusili si nechat oxeroxovat své imigrační formuláře, aby prý mohli několikrát žádat o podporu v nezaměstnanosti.
Čtyřicetišestiletý novinář Josef Klíma z TV Nova je hvězdou i pro deník Guardian
Byl to příjemný obraz. Rodiny hrály na kytaru a zpívaly v penziónech, procházely se po slunečné přímořské promenádě v Doveru a házely oblázky do moře. Byl to pořad televize Nova, který se vysílal minulý měsíc. Sledoval skupinu Romů, cestujících autobusem do Doveru a zazanamenal i jejich pohovory s britskými imigračními úředníky.
V Doveru nyní přebývá například Ladislav Ščuka, který přijel se ženou a třemi dětmi 16. července. "Jednoho dne jsme se rozhodli odjet. Už jsme to nemohli v České republice vydržet. Moje dcera nechtěla chodit do školy, protože jí tam říkali "cikánka" a "negr". Tak jsme si koupili lístky a přijeli sem autobusem."
Zedník Ščuka sdělil Guardianu, že dostává pro rodinu od kentského komunálního úřadu 140 liber týdně (31 000 Kč měsíčně) a bydlí v hotelu, než pro ně bude k dispozici řádný byt. V lednu dostane Ščuka pracovní povolení. "Nevadí mi, že přijdu o podporu v nezaměstnanosti, protože budu pracovat a platit daně a chci vydělat dost peněz, abych nakrmil rodinu. Nepřijel jsem sem kvůli penězům," uvedl.
Ščuka velmi chválil nestrannost britské politice ("neptali se na trestní rejstřík") a také kvalitu škol, do nichž byly zařazeny jeho děti.
"Je tady katolická škola a jiná škola. Školský úřad vás vyzve, abyste se vyjádřil, jestli se vám škola líbí, a pokud ne, můžete dítě posílat do jiné školy," řekl."
"Všechny národy světa byly odškodněny za své utrpení. Romové nikoliv. Jsem přesvědčen, že tohle je naše odškodnění," řekl Ščuka.
Pořady o Romech natočil pro televizi Nova šestačtyřicetiletý Josef Klíma. Odmítá obvinění české vlády, že vyvolal náhlou vystěhovaleckou vlnu Romů do Kanady a do Británie. "To je velké nedorozumění," uvedl. "Lidé si myslí, že jsme k odjezdu přiměli Romy my. Ale my jsme jen zmapovali situaci a prezentovali jsme ji divákům."
Sociální zabezpečení v Británii
Británie
Stát platí automaticky činži
Podpora v nezaměstnanosti pro manželskou dvojici činí 69,44 liber týdně (15 300 Kč měsíčně), každé dítě dostane 29. 60 liber týdně (6500 Kč měsíčně). Svobodná osoba obdrží 44,24 liber týdně (9700 Kč měsíčně). Nárok na tyto sociální dávky vzniká jen, pokud okamžitě po příjezdu zažádáte o asyl.
Předchozí materiál k této tematice naleznete ve včerejších Britských listech, kde najdete i odkazy k článkům o romské tematice z posledních dní. Pohlédněte také na BL z 19. srpna 1997 a zejména na Britské listy z 25. srpna 1997 , kde se tématem exilové vlny Romů zabýváme poprvé podrobněji.
