Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé vydání dnešních BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
Stráský odmítl zveřejnit, které nemocnice by chtěl zrušit nebo předělat
Jindřich Ginter
Stráský zatím neopodstatněně tají, které nemocnice chce rušit a předělávat, i když materiál tajný není. Odmítl nemocnice jmenovat. Stráský pouze na středeční vládě informoval, že ministerstvo vypracovalo seznam 39 nemocnic, které by se měly předělat na ošetřovatelské ústavy (těch je vážný nedostatek). Dalších 11 nemocnic má být zrušeno zcela, bez náhrady. Objekty budou prodány, s tím, že se peníze vrátí zdravotnictví.
Seznam je jen představou státu; není vyloučeno, že když se zde mluví o zrušení Ústavu péče o matku a dítě v Praze-Podolí, tak nakonec bude zrušena jiná pražská porodnice a tento ústav zůstane, konstatoval Stráský. Právě tato představa vyvolala rozruch, protože je to prakticky ta nejvytíženější porodnice u nás. Oprávněně to vzbuzuje obavu, že jde o to, jak prodat levně zajímavou budovu a pozemek nějakému kamarádovi z ministerstva. Vždyť už dnes například jeden známý člověk z ministerstva, který je i dnes veřejně činný, podle výpovědi jednoho důvěryhodného lékaře si prý nechal oceňovat budovy ve Všeobecné fakultní nemocnici. Nedá se to zveřejnit natvrdo, protože mu to zatím nedokážu natvrdo, ale dá se o tom uvažovat jako o závažné spekulaci. Ví o tom i jiní novináři. Takže proto se zvedla taková vlna údivu a šoku, když se uvažuje o zrušení Podolské porodnice.
Požádal jsem ministra Stráského o zveřejnění předběžné představy státu, tedy které nemocnice chce rušit a předělávat. Stráský to odmítl se slovy: “Materiál tajný není, ale je to státní představa o které teď mluvit nechci a snad mi to ani po jednání vlády nepřísluší. Obstaráte si to určitě jinak." “Stejně to budu muset zveřejnit, i když se mi do toho moc nechce," dodal ministr těsně před koncem tiskové konference.
Ministerstvo je z mnoha stran napadáno, že nad nemocnicemi rozhoduje od zeleného stolu. Ministr i další pracovníci úřadu však dokazují, že tomu tak není a pečlivě váží své úvahy. Kritéria máme. Záleží třeba kolik musí mít interna lůžek, pro kolik obyvatel v dané oblasti slouží, tvrdí ministr. Přestože podle něho připravovalo ministerstvo materiál zodpovědně, zveřejnit ho nechtěl.
Proč? Proč tají představu státu o veřejných subjektech? To si může ministr v demokratické zemi dovolit, když se jedná o tak závažnou věc? Stráský se tím nejspíš chce vyhnout protestům, oddálit projevy odporu ze strany těchto zařízení i veřejnosti.
Když se ale uvažuje o rušení nemocnic, tak to se musí občanům dlouze vysvětlovat, přesvědčovat - a především srozumitelnými a dobře podloženými argumenty. A ty v mnoha případech ministerstvu schází. Pak působí úřad nedůvěryhodně. Nakonec začne pročesávat nemocnice sama Všeobecná zdravotní pojišťovna - a to vlastně může, protože výběrová řízení nejsou pro ni závazná.
Když ministr nechce sám říci jak představa zní, pak se nemůže divit, že si to novináři obstarávají pokoutně. Pak se ani nemůže divit, že když jedna zpravodajka jedné televize navázala kontakt (velmi důvěrný) s jedním jeho náměstkem, a pak vynesla značně pokroucenou informaci. Tehdy se v ministerském materiálu mluvilo o rušení statutu “fakultní" u sedmi fakultních nemocnic. A ona z toho udělala zprávu, že Stráský chce zrušit sedm fakultních nemocnic. Prostě rádio Jerevan, které ve zdravotnictví plaší národ už hodně dlouho. Snad by se dala omluvit snaživá, roztržitá a zamilovaná reportérka Zorka horká(člověk je prostě tvor omylný) - problém je v tom, že když ministr něco bude utajovat, a je to na výsost veřejné, tak si škodí sám a dává prostor ke spekulacím.
Suchá zpráva zní: O dalším osudu nemocnic, tedy zda některé budou zrušeny či předělány na ústav, rozhodnou až výběrová řízení. Vláda vzala na vědomí ideový záměr ministra zdravotnictví Jana Stráského snížit počet akutních lůžek o dvacet tisíc, z toho šest tisíc zrušit definitivně a ze zbytku udělat ošetřovatelská lůžka. O konkrétních zařízeních nejednala. Výsledky výběrových řízení, která se postupně v jednotlivých okresech vyhlašují na dané typy lůžkové péče, však nejsou závazné pro zdravotní pojišťovny. A ty mají existenci nemocnic v rukách.
Když se záměry pojišťoven, tedy především dominantní Všeobecné zdravotní, a ministerstva zdravotnictví budou u konkrétních nemocnic lišit, nedojde pak ke střetům?. “Nemělo by. Záměr státu, tedy ministerstva je téměř společný s VZP a společný s VZP a dalšími pojišťovnami. O konkrétních zařízeních jsme s pojišťovnami zatím nejednali, ale celková představa je velmi obdobná. Výběrová řízení jsou ze zákona nutná a budou pro pojišťovny vodítkem," odpověděl ministr.
Poslední část výběrových řízení na nemocniční péči je vyhlašována mnisterstvem zdravotnictví nyní. Výsledky řízení by měly být známy na konci roku. Definitivního zrušení se mohou vybrané nemocnice dočkat již v březnu 1998. Vláda si od tohoto kroku slibuje úsporu čtyř až šesti miliard korun ročně.
Jindřich Ginter
