| |
Polemika nad chatem s ministrem E. Zemanem a jeho analýzouPohádka o ošklivém kačátkuJméno a e-mailová adresa autora tohoto příspěvku (na doméně msmt.cz) jsou redakci známy Váš dotaz = trefa do černého... Dovolím si použít parafrázi páně Pecinovy poznámky: "S Kotrbovým hodnocením rozhovoru se většinou ztotožňuji a nesouhlasím s Tomášem Pecinou, který se zde, podle mého soudu, nechal unést emocemi na úkor přesného hodnocení skutečnosti." Ač je to možná nepochopitelné, jako zaměstnanec MŠMT jsem rád, že moje dcera se opakovaně nedostala díky "kvótám" na Právnickou fakultu UK a nemohla tak "zadarmo" vystudovat v ČR. Vzděláni, kterého by se jí zrejmě dostalo na této zkostnatělé fakultě, kde se nekteří docenti a profesoři věnuji spíše než přípravě na výuku aktivitám v představenstvech a dozorčích radách akciových společností, má prachbídnou kvalitu (jako ostatně i na jiných vysokých školách - Vaše charakteristika v příspěvku Názorová pluralita sedí!). Dcera chtěla studovat a udělala pro to maximum. Kdyz ne v ČR, tak jinde. Bez problému byla přijata (po půlroce studia jazyka a složení příslušné zkoušky) na univerzitu (v jedné z evropských zemí - pozn. red.) a veškeré náklady si hradila jako samoplátce. Studium stálo několik set tisíc (samozřejmě jsme ji podporovali) a přestože jsme na její vystudováni (letos končí doktorandské studium) vyčerpali veškeré úspory a ještě jsme si půjčili, vůbec toho nelituji. Získala kvalitní vzdělání, umí tři jazyky a do této republiky, která jí neumožnila vůbec nic, se už nehodlá natrvalo vůbec vrátit, ostatně tak, jako další její vrstevníci. Z našeho školství je mi velmi, velmi smutno. Navíc z pozice řadového referenta, jehož názor "koriguje" několik dalších nadřízených, se dá udělat pro zlepšení stavu moc málo. Bohužel. Trochu obsáhlejší poznámka ŠK:
Ministerstvo školství - a nejen ono, potřebuje rváče, bouřliváky, kteří budou prosazovat věci, o nichž jsou přesvědčeni. Potřebuje tažné koně, kteří tu strnulou káru budou tlačit - jedním směrem, k 21. století. Ministerstvo školství potřebuje lidi, kteří se budou rvát za pravdu, nebudou bát prohry, a když prohrají, půjdou svou nezkrotnost očkovat jinam - třebas do některé ze škol, jedno jestli státních či soukromých. Potřebuje lidi s vizí. Potřebuje své Hausenblase, ale nejen jako blazeované knížecí rádce v poradních komisích, kde jejich hlas nikdo neslyší, ale jako odborníky, kteří budo uctít zásady své vlády a ku prospěchu ostatních je naplňovat obsahem. V kolektivu, který bude mít jasnou vizi, pro kterou bude chtít se rvát. A bude vítězit. Svého času, kdy jsem vydával vlastní list, jsem potřeboval odpověď ministra školství Eduarda Zemana na jeden odborný dotaz (matriál byl na celou tiskovou strnau a já si nemohl dovolit opominout názor exekutivy kvůli vyváženosti článku). Ministr souhlasil, pověřil svého náměstka, ten odborného referenta a onen referent na odpověď (která byla anoncovaná jako urgentní) zapomněl (?). Přitom to byla otázka deseti minut a půl hodiny hledání dat. Vydával jsem měsíčník, a nemohl jsem čekat, až se milostpán úředník mi uráčí odpovědět. Termín vydání a předání filmů tiskárně se blížil po hodinách. nejdříve jsem upomínal slušně. Nic. Poslal jsem nakonec tomu úředníkovi i jeho nadřízenému - náměstkovi ministra - velmi roztrpčený, několika sprostými slovy na adresu ministerských flákačů okořeněný e-mail. Na vědomí pak i sekretariátu ministra a ministrovi osobně. Ten v tom byl nevinně, neb chtěl co nejpregnantnější odpověď a proto pověřil odborný referát. Reakci jsem dostal obratem včetně požadovaného vyjádření, ovšem namísto omluvy za zdržení a způsobení problémů při vydávání periodika následovala na konci uražená douška, pravíce, že "u nás na ministerstvu jsme zvyklí mluvit pouze slušně... :(( ... a s Vámi se už nikdo nebude bavit.". Sděluji tedy dnes veřejně (neb s pisatelem oné doušky jsme si své postoje vyjasnili už dříve), že i nadále nehodlám mluvit slušně (ani s dámami), pokud státem placený (z mých daní) úředník/úřednice si neplní své povinnosti - v termínech, které jsou od něj požadovány a v kvalitě, za kterou je placen/a. Až budou úředníci i na ministerstvu školství méně dbát na bonton (třeba mohou i sprostě mluvit, já jsem tolerantní) a více dbát na rychlou a kvalitní práci pro ty, kteří je platí (tedy i pro mne), tehdy bude práce nejen ministerstva stát za víc, než dnes. A tehdy se nebude muset pisatel výše zveřejněného dopisu bát podepsat svůj názor. Bude hrdý, že dělá v kolektivu profesionálů, kteří i o jeho názor stojí, i jeho názor respektují a pomáhá jim pochopit složitou realitu doby. A změnit ji k lepšímu. Zazvonil zvonec, pohádky je konec. Dobrou noc. |
|
|