O zastřelené ženě v Mělníce
Policie nedodržuje předpisy pro zacházení se zbraněmi
Jsem přesvědčen, že problém není ve špatných předpisech pro zacházení se zbraněmi, ale v nedodržování těchto předpisů, které je způsobeno zejména nedostatečným výcvikem policistů v používání zbraní. Mělnický případ se mi jeví jako zvlášť alarmující. Policista si neuvědomil, že ustanovením odst. 5 § 39 zákona o Policii ČR je použití střelné zbraně podle odst. 1 písm. f) téhož § (viz citace níže) na ulici ve městě prakticky vyloučeno, nemůže-li si být policista jist všemi eventualitami, kam při odchýlení rány může kulka doletět nebo se odrazit, anebo si nemůže být jist tím, že v žádné eventuální dráze střely se nenachází žádná osoba.
V zákoně 283/1991 Sb., o Policii ČR, v platném znění je použití zbraně policistou upraveno dle mého názoru dostatečně jasně:
㤠39
Použití zbraně
(1) Policista je oprávněn použít zbraň,
a) aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v nutné obraně odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby;
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;
c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku;
d) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;
e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, a by bylo upuštěno od útoku;
f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštního předpisu nezastaví;
g) aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů nezastaví.
h) když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů policisty směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby;
i) když je třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(3) Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až g) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(4) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví a nebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.
(5) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.“
(Zavádějící však je v tomto ustanovení výraz “při pomoci v nutné obraně“, protože § 13 trestního zákona tento výraz nezná a nutná obrana je tam definována a v teorii i praxi trestního práva vykládána tak, že zahrnuje jak případy, kdy někdo odvrací útok proti své osobě nebo vlastnímu majetku, tak případy, kdy někdo odvrací útok proti jiné osobě nebo cizímu majetku, a konečně i případy, kdy někdo jinému pomáhá při odvracení útoku.)
Při služebním zákroku se policista musí rozhodovat ve zlomcích vteřiny, pravidla, poučky a návody nemůže hledat v paměti nebo v příručce, ale “mít je v krvi“, proto musí být v používání zbraně pravidelně cvičen pod vedením odborníků. Čeští policisté (snad s výjimkou útvaru rychlého nasazení) postrádají dostatečný výcvik v řešení mimořádných situací. Řešit mimořádné situace, kdy má být použita zbraň, se policista nemůže naučit ani dlouhodobější praxí ve výkonu služby, neboť se s nimi setká pouze výjimečně, ani na střelnici. Praxe je ovšem taková, že policisté jsou přetěžováni službami (navíc většinou 12ti hodinovými, kteroužto praxi považuji za naprosto nevhodnou, vzhledem k tomu, že služba policisty je fyzicky a zejména psychicky náročnou činností, kterou vykonávat kvalitně rozhodně nelze 12 hodin nepřetržitě), se zbraní jsou cvičeni jen sporadicky a pouze na střelnicích, kde se sice naučí střílet, ale ne rychle vyhodnocovat situace, do kterých se mohou dostat. Jak vyplývá z článků z britského tisku, publikovaných v BL, zřejmě ani ve Velké Británii není v tomto směru situace výrazně lepší.
Použití zbraně je podle § 15 trestního zákona beztrestné jen tehdy, je-li zbraň použita v mezích zmocnění příslušných zákonných předpisů. Použije-li policista zbraň v situaci, kdy to zákon nedovoluje, odpovídá za způsobený škodlivý následek podle příslušných ustanovení trestního zákona. Podle informací, které se k případu objevily ve sdělovacích prostředcích, lze vyvozovat důvodné podezření, že policista se dopustil nedbalostního trestného činu ublížení na zdraví s následkem smrti v důsledku porušení důležité povinnosti uložené mu zákonem podle ustanovení § 224 odst. 1 a odst. 2 tr. zákona (za což je stanoven trest odnětí svobody na šest měsíců až pět nebo trest peněžitý a připadá též v úvahu současné uložení trestu zákazu činnosti podle § 49 tr. z.).
Jak jsem naznačil výše, nejde však podle mého názoru v tomto případě pouze o hrubou chybu jednotlivce, ale též o důsledek systémových chyb.
Jaroslav Štemberk je advokát.
