Ještě o případu Jiřího Szuty:
Proč hned volit závěry, které se snadno nabízejí ? Odpověď nejen Fabianu Golgovi
Jan Čulík v úvodníku BL ze dne 22.5.01 napsal: "Zbavte se Fabiana Golga. Napsal jeden čtenář: Zbavte se pana Golga. Alespoň oficiálně. Akorát si naserete lidi, kteří vám fandí a jsou "mírně" nedůvěřiví k zahraničním a navíc levičáckým moudrostem. Mně osobně stačí Pecina. Motivací zřejmě bylo, že Fabiano Golgo projevil lidský soucit a zájem o brutalizovaného chlapce Jiřího Szutu a vyjádřil znepokojení, jak s takovými případy zacházejí české úřady. Že by v důsledku čtyřiceti let komunismu ztratili někteří Češi povědomí o lidskosti?
Tohle ale nebylo vůči čtenářům BL korektní pane Čulíku, vybrat v souvislosti s panem Golgem okamžitě tu horší alternativu. Proč hned volíte závěry, které se tak snadno nabízejí? Je zajímavé, že něco podobného - jen jinak formulované, jsem na pana Golga slyšel již od víc lidí, kteří čtou BL. Já nejsem žádný národní patriot (kromě patriotství k BL :-))), zcela naopak a také si nemyslím, že jsem stižen nějakou národnostní nenávistí a až na malé vyjímky jsem snášenlivý typ.. Texty pana Golga se mi ale zdají tendenční, protože mám za to, že projevuje minimální snahu porozumět tématům a jen je barvotiskově lavíruje. Podle mne je problém v tom, že nepřistoupil k textu o Jiřím Szutovi seriozně i přesto, že je třeba si ho vážit za snahu, na Jirkův případ upozornit.
Příkladem může posloužit jeho odpověď na moji reakci, v níž ironizuje a z kontextu vytrhává věci, které jednak není objektivně schopen posoudit a které si to navíc ani nezaslouží. Například píše: "Tento muž (Řezníček, ředitel VÚM v 80.letech, pozn.autora) jehož pan Paul nazývá legendárním, měl způsob, jak zvládnout "své" chlapce. Dal jim najevo, že: "Nejsi tu proto, abychom tě litovali, protože když už tady jsi a cokoliv pozitivního uděláš, děláš pro sebe a nikoliv pro nás." Hloubka této osvícené věty mě okouzlila. No vida" !
Já jsem vyzdvihl Golgovu lidskou účast v případě Jiřího Szuty, ale tyto řádky může napsat jen někdo, kdo té věci prostě nerozumí. Slovní obrat "SVÉ" chlapce zračí přece tu skutečnost, že ředitel se s těmi kluky ztotožnil v jejich údělu (tak jsem to také myslel) a nikoliv že by je VLASTNIL !!! Golgova podezřívavost je proto neprofesionální. Ředitelovo tvrzení o tom, že cokoliv dělají, dělají pro sebe, skutečně hloubku má, ale Golgo nezná situaci ve výchovných ústavech v polovině osmdesátých let u nás. Nezná souvislosti a slovo legendární mu přijde nepatřičné, protože se domnívá, že na ředitelování v pasťáku nemůže být z povahy věci nikdy nic legendárního.Omyl. Hluboce se mýlí jen proto, že nemá tu zkušenost a tak to prostě vidí paušálně.
Především mě ale zaráží způsob, jakým vyhodnotil moji snahu přiblížit podmínky ve VÚM na Klíčově a vůbec nepochopil hodnotový systém, který tam za ředitele Řezníčka panoval. Ten jsem se mu především snažil naznačit. Naopak,značně přezíravě a s notnou dávkou arogance replikuje, že osobně moc nedůvěřuje ani ruským metodám výchovy, ani papírovým bolševikům. Výchovný ústav Klíčov nebyla „jedna z těch institucí pro děti“ jak opět s odporem píše, ale na tehdejší poměry zcela mimořádný experiment právě v přístupu k „chovancům“. Samozřejmě že lze těžko zprostředkovat zkušenost kterou mám,ale minimálně bych od zahraničního novináře - který chce hodnotit naše minulé poměry - očekával dostatečnou informovanost. Československo přece jen nebyl Sovětský svaz a podmínky ve zdejších ústavech byly jiné. Panu Golgovi schází věcný odstup, což se mu notoricky nedaří ani v mém případě.
Jinak nebýt toho, že byl ředitel Řezníček „papírový bolševik“ pane Golgo, vůbec by nemohl udržet svůj projekt! Uvědomte si - když Vám tak záleží na těch dětech, že projekt Klíčova byl v té době pro některé z nich téměř záchranou, stejnou, jakou třeba nyní potřebuje Jiří Szuta! Pokud chcete bližší informace, rád Vám je předám aby jste zjistil, jak moc se ve svém odsudku mýlíte.
Dále píšete: „Paul se mě snaží přesvědčit, že tenhle chlapec se stal prostitutem, protože si to sám zvolil.Argumentuje, že si kluk mohl najít nějaké manuální zaměstnání, mohl prodávat noviny, mohl i žebrat. Samozřejmě. Velmi mladě vypadající chlapec bez občanky určitě dostane zaměstnání!“
Budete se divit, ale dostane. Můj syn chodil vykládat zboží do regálů a jiné pomocné práce, které mohou dělat nezletilí. Vy říkáte, že možnost stát se prostitutem, by byla pro Vás tou nejobtížnější cestou. Jistě, nemůžete srovnávat své prostředí a svoji intelektuální zkušenost s prostředím a zkušeností Jiřího Szuty, to opravdu nejde. Já myslím, že hloupý návrh na sázku, zda přežiji l4 dnů na ulici bez občanky, ani nemá cenu brát vážně, samozřejmě že přežiji.
Dále píšete: „tak jako pan Paul, většina lidí, kteří dělají něco systematicky, přišel o citlivost vůči hanebnostem, s nimiž se musejí někteří tito chlapci v životě potýkat. Naučil ho to jeho hrdina, soudruh Matouš. Neangažovat se citově na osobní úrovni. Nestarat se o předchozí utrpení těchto lidských bytostí (jako kdyby zmizelo jen proto, protože se o něm nemluví). Pošlete je na prázdné místo, ať vaří, ať myjí nádobí, atd. To je magický recept! Není nad starou dobrou disciplínu. To přesně ti kluci potřebují. Proč jim věnovat pozornost, naslouchat jejich úzkostem, slyšet, čeho se stali obětí a nechápat to pořádně. Ne, pošlete je do trestného tábora! Velmi správné“.
Nic z toho, co jsem psal, jste nepochopil. Jak si vůbec můžete troufnout, posuzovat z takového odstupu moji citlivost? Co o ní víte? Co víte o „metodické“ chybě, které se právě dopouštíte? Myslím že Vy jste pod vlivem amerických filmů a nikoliv já. Vy by jste totiž s tímto přístupem nemohl žádnému z těch kluků ve skutečnosti pomáhat, protože by Vás to spláchlo! Myslíte si že jste jediný, kdo se angažoval citově a myslíte si, že to je jediná pomoc? Jak jste Jirkovi pomohl kromě toho, že jste ho citlivě vyslechl? No vidíte, nemáte žádné zkušenosti z tohoto prostředí, ale to by Vás nemělo opravňovat k unáhleným soudům.To co jste napsal je strašně hloupé a že jsem necitlivý vůči hanebnostem páchanými na dětech, to jste přehnal. Co Vy víte o tom co všechno jsem pro děti udělal? Nic, měříte mé upřímné informace nějakou šablonou a vysvětlovat Vám, že začít někde zcela od začátku, společně si vařit, prát a žít spolu, je jeden z nejmotivovanějších zážitků, které může „svěřenec“ společně s vychovatelem mít, to prostě nepochopíte. Vy si myslíte a asi máte tu zkušenost sám, že nejlépe je všechno dostat pod nos?
Dále tvrdíte: „Nikdy jsem v instituci pro takovéto děti nepracoval. A nemyslím si, že osoba, která v ní pracovala, je nejlépe kvalifikována pro to, svědčit v jejich prospěch.
Nesvědčil jsem v prospěch těchto institucí, svědčil jsem v prospěch jednostranného POHLEDU na ně - a to je rozdíl. Podal jsem svědectví, že BYLY výjimky - to je vše.
Je opravdu dětinské, jak doslova přebíráte mé věty, aniž by jste se v nich snažil nalézt nějaké hlubší sdělení. Například, cituji: Nač ta ironie? Víte proč to dělal? Aby je byl schopen brát jako partnery, jako plnohodnotné lidi, kteří svůj život nemají prohraný. Ach jo. A víte proč Řezníčka odvolali? Protože byl jiný, vadil, prostě vyřizování osobních věcí, nic víc.
Vy jste totiž vynechal poslední větu, která odstavci dávala smysl a pointu, tady je: „Mělo snad Golgem popisované předchozí kruté týrání následky menší, že je ve škole nikdo neviděl?“ Pokud nerozumíte, chtěl jsem tím říci, že následky trestu za ukradenou žvýkačku nemuseli být nutně tím, co spustilo o Jirku vlnu zájmu. Byl přece týrán stejně viditelně i před tím, nebo ne?
I přes určitá zásadní neporozumění si myslím, že jsme oba, já i Vy, vedeni pozitivní snahou. Pravda očekával jsem od Vás místo mého zpochybnění a nasazování „psí hlavy“ - jak napsal Ondřej Čapek, třeba polemiku o tom, do jaké míry Vám Jirka lhal a nebo nelhal, či může a nemusí lhát a proč. Volil jste pouze obranu a obhajobu a o své možnosti přílišné důvěry vůči informacím Jiřího Szuty jste se zmínil až v závěru.
Jestliže naše společně nalezená řeč nemá být samoúčelná, pak je třeba, aby byl znám její důvod a tím je jedině pomoc tomu chlapci. Každopádně neměl být týrán, ale s tím nic už neuděláme. Jde o to aby to nepokračovalo a aby měl možnost, podílet se v rámci nabízených možností vlastní účastí na svém osudu. O nic jiného. Co tedy s tím?
