Zrušme armádu
Mluvit o tématech, jež působí silné emotivní vzruchy, je často velmi obtížné. Téměř každý člověk ztrácí soudnost a skutečné argumenty nahrazuje prázdnými frázemi či pocity zcela nesouvisejícími.
Historická zkušenost staví na tradici nepřátelství. Každý, kdo se nebránil, byl pohlcen svým okolím. Přežili jenom ti nejsilnější - ti, kteří se byli schopni ubránit.
Je dobré si povšimnout, že ve 21. století se mění způsob ovládání, způsob "aplikace" moci. Již ani tak nejde o to dobýt cizí území hrubou vojenskou silou (a zničit při tom celou infrastrukturu), spíše je dnes možné ovládnout zemi za pomoci kapitálu. Platí pravidlo, že moc má ten, kdo vlastní. Prostě skoupit a vlastnit vše, co vlastnit lze. Ten, kdo vlastní celou infrastrukturu dané země, ten ji fakticky může ovládat - nezávisle na demokracii a oficiální politické struktuře země. Je dobré připustit, že tento úhel pohledu není výplodem nemocného myšlení, ale právě naopak vychází z důkladné analýzy reálných faktů. Vnímejme skutečnost takovou, jaká skutečně je - bez iluzí.
Přijměme fakt, že mít moc znamená mít peníze. Plýtvat finančními zdroji na věci zbytečné znamená moc ztrácet. V tomto smyslu můžeme vnímat jako paradox, že ČR má armádu, která ve skutečnosti její moc čím dál tím víc oslabuje, oslabuje totiž její ekonomickou konkurenceschopnost. Armáda ČR tak působí zcela kontraproduktivně vůči původnímu smyslu své existence.
Žijeme svými mýty, neumíme se zbavit svých falešných představ. Uvedu příklad:
Před druhou světovou válkou jsme žili v období mýtu, že mezinárodní smlouvy mají platnost a budou se plnit. Dnes jsme bohatší o zkušenost, že košile je mnohem bližší než kabát a plní se tedy pouze ty smlouvy, které kdosi plnit chce. Etika a morálka nemá (!) na mezinárodním poli místo, zde platí reálný pragmatismus. Francie a Velká Británie porušily v období 2. světové války dohodu s ČR právě proto. Patrně existovala představa, že zachrání své obyvatele. Smlouva o vzájemné pomoci při napadení se stala rázem pouze cárem papíru.
<(Záměrně pomíjím názor, že Západ potřeboval najít obětního beránka, který zastaví hrozbu z Východu - nástup sovětského totalitního režimu, což pak vlastně za celý svět učinili Němci. Aby to mohli učinit, nebylo cílem ihned na počátku války spojeným úsilím Hitlera porazit. Je asi naivní představa, že neexistovaly dobře informované tajné služby. Zdá se, že Hitler nevědomě posloužil jako nástroj boje proti totalitnímu režimu v Rusku... Ale to je široká a komplikovaná úvaha s mnoha vysoce spekulativními rysy. Dodnes chybí mnoho informací.)
* * *
Chceme-li pohlédnout podrobněji na závažnou otázku - zda má smysl, aby měla ve 21. století ČR svou armádu, musíme důkladně zvážit všechny souvislosti.
Pokusím se na následujících řádcích alespoň o nástin, jak lze k tomuto závažnému tématu přistoupit:
1. Každý vždy prosazuje své zájmy. Zkoumejme tedy nejprve, jaké zájmové skupiny existují.
2. Určité zájmové skupiny mají větší reálnou sílu prosadit své zájmy než jiné. Zkoumejme, které jsou které.
3. Pokusme se od sebe odlišit dvě úrovně. Tou první je skutečný význam určité změny, který jsme schopni si představit, a tedy i naplánovat, a můžeme ho zcela reálně očekávat. Druhou úrovní je spekulativni očekávání ve smyslu "kdyby". Zvažme, zda nežijeme v mýtu, tedy zda některé zcela nepravděpodobné možnosti nebereme příliš vážně. Zvažme, zda nám je někdo záměrně nepodsouvá pouze proto, aby dosáhl svého soukromého záměru (zisku).
4. Ptejme se, jaký způsob myšlení z hlediska občana a celé polis lze považovat za prozíravý (moudrý, odpovědný), a který naopak za naivně (až hloupě) důvěřivý.
Všechny otázky jsou samozřejmě myšleny ve vztahu k armádě.
Nástin odpovědí na jednotlivé body:
Ad 1) Existují velké továrny na výrobu zbraní. Je-li ve světě příliš dlouho mír, ztrácejí tyto továrny zakázky a akcionáři zbrojařských firem své nemalé peníze. Přirozeným zájmem těchto akcionářů je dosáhnout zvýšení odbytu. V praxi to znamená podporovat zvyšování vojenských rozpočtů jednotlivých zemí - přes různé lobby. Lze jen spekulovat o tom, zda některé lokální vojenské konflikty nejsou přiživovány zcela cíleně (uměle) skrytým vyvoláváním (např. též přes média?) nepřátelských nálad.
Ad 2) Tisíc občanů, kteří nechtějí žádnou armádu, má nepatrný vliv ve srovnání s jedním dobře zaplaceným senátorem, jež podporuje vojenství. To platí jak v USA či Rusku, tak třeba i v ČR.
Ad 3) Zrušení armády uvolní ihned značné finanční prostředky z rozpočtu ČR. Ty je možné použít k řešení skutečných a závažných problémů, které dnes reálně existují. Oproti tomu najít praktický smysl existence armády vyžaduje značně spekulativní myšlení. Vyžaduje používat mnoho slov "kdyby".
Uvědomme si, že kvůli hrozbám hypotetickým ztrácíme den za dnem zcela fakticky.
Ad 4) Lidské myšlení vykazuje velkou setrvačnost a nepružnost. Máme představu, že když tady byly armády a vojenská obrana celé dějiny, tak tomu tak musí být stále. Žijeme tak v zajetí předsudků, které nemají žádné opodstatnění. Na následujících řádcích se pokusím naznačit, jakými důvody může někdo argumentovat pro další existenci armády.
a) Armádu potřebujeme - kdyby tu byla válka
Komentář: Napadení Slovenskem, ve kterém jsme byli donedávna ve společném státě je holý nesmysl. Napadení Rakouskem, ve kterém jsme byli ve společném státě před vznikem první republiky, je také jen velmi těžko představitelné. Napadení Polskem rovněž. A Německo je dnes v situaci, kdy si nemůže dovolit vojenskou expanzi. Myslím, že je zcela jasné, že ČR je ve zcela jedinečné politické konstelaci: Neexistuje reálná hrozba napadení sousedním státem.
b) Jsme součásti NATO, sluší se, abychom odpovídajícím způsobem participovali na jeho silách
Komentář: Srovnáme-li ekonomickou výkonnost ČR s ostatními zeměmi, je zřejmé, že naše země se chová velmi neprozíravě, platí totiž vojáky, které nepotřebuje a neplatí učitele, které potřebuje.
ČR republika učiní nejlépe, když v rámci NATO vytvoří perfektní polní nemocnice, či specializované odborné týmy na odstraňování minových polí. Není to málo. Navíc tyto služby mohou ihned pomáhat tam, kde je skutečně naléhavě potřebují.
c) Armádu potřebujeme pro případ nečekaných přírodních katastrof
Komentář: Jde o jediný faktický argument. Každá země by měla mít speciální domobranu, dobře technicky vybavenou, která ve spojení s policií bude schopna řešit krizové situace. Část vojenského rozpočtu bude nutné použít na tento účel.
d) Armáda vychová z chlapců muže
Komentář: No comment.
e) Nikdo si nemyslel, že v Evropě bude ještě válka a hle, co se děje na jihu Evropy…
Komentář: Tamní situace je zcela odlišná. Přetrvávají dlouholeté konflikty - náboženské, etnické i jiné. My žijeme již staletí v prostředí nábožensky homogenním. Nelze srovnávat ČR a Jugoslávii.
Výhody zrušení armády:
a) Dnes ztrácí zcela zbytečně mužská polovina populace 12 až 18 měsíců svého života. Mnoho mladých lidí se poprvé ve svém životě setkává s nutností podvodu, protože vyhnutí se vojenské "službě" si mohou eticky zdůvodnit. Již tento "detail" stojí za pozornost. Jistě to má nemalý vliv na ekonomické zaostávání celé společnosti.
Tento velmi dlouhý čas - z hlediska trvání lidského života - je nutné využít a ne promarnit.
b) Ušetřené peníze lze použít mnohem účelněji. Je velmi nutné např. zlepšit zcela nevyhovující a dokonce protizákonnou situaci ve věznicích. (O systémové změně vězeňství, které spíše člověka-vězně posune v jeho vývoji směrem dolů, nebyla doposud započata ani společenská diskuse v médiích…) Občany západních států zajímá především osobní bezpečnost - jistě bude pro ně zlepšení ve vězeňství velmi dobrou zprávou.
c) Hodně se mluví o Rusku a jeho obavách z rozšiřování NATO směrem na východ. Byl by to výborný signál: Z nás rozhodně strach mít nemusíte.
d) Z globálního hlediska půjde o nastartování definitivního celosvětového odzbrojení, které může skončit již okolo roku 2030. Rychlost společenských změn je dnes díky informačním technologiím mnohem vyšší než v minulosti. Na zemi je okolo 300 zemí. ČR může patřit k prvním, které najdou odvahu jít touto cestou. Někdo prostě bude první.
e) Z hlediska společenské psychologie dojde k zásadnímu zvratu - bude zřejmé, že svět se skutečně zlepšuje, že dobré trendy lze prosadit. Účinek zpětné vazby tohoto fenoménu je dnes z větší části nepředstavitelný.
f) Vojenství je velmi náročné na spotřebu neobnovitelných fosilních zdrojů. Též se velmi účastní na znečišťování životního prostředí. Ekologie je obor, který často opomíjíme.
Zavedení profesionální armády, které již politici ČR dlouho předem jako návrh ohlásili, je kompromisní řešení, které mnohé souvislosti neřeší.
* * *
Nelze samozřejmě nevnímat, jak lidské vědomí stále dokola nechce přijmout tak prostý poznatek, že ve skutečnosti neexistují žádné reálné důvody pro další existenci armády ČR.
Celá otázka se tak posouvá spíše do oblasti psychologie davu, kdy ani zcela zřejmé a jednoduché věci nelze realizovat prostě proto, že nebyl doposud nalezen způsob, jak nedefinovatelné předsudky vůči některým myšlenkám a konkrétním činům z lidského myšlení vymýtit.
Budete-li pozorně sledovat, kdo hájí jaké zájmy, brzy zjistíte, že ti lidé, kteří mají z určité situace osobní profit, budou mluvit ne o něm, ale květnatými slovy o nutnosti mít v případě nečekané potřeby k dispozici kvalitní a dobře vyzbrojenou armádu, která napomůže udržet světový mír… O morální povinnosti naší země podílet se na obraně tradičních hodnot… Atd.
* * *
Co kdybychom se jednou provždy definitivně smířili s faktem, že prostě nejsme světová vojenská velmoc a místo toho velmi jemně Západu naznačili, že nám cosi podstatného již přes 60 let dluží? Máme odvahu? Jsme nesvéprávné malé děti, které si mohou myslet a činit jen to, co nám kdosi povolí?
Nebo jsme již dospěli k vyššímu druhu poznání, že naše skutečné zájmy musíme chránit my sami? Že to za nás nikdo jiný neudělá? Prohlédneme konečně, jak funguje svět?
Ó, kéž by - myslím, že je načase.
