Britské listy


pondělí 9. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Věda:
  • Nesmrtelnost: jednoho dne - brzo - budeme mít možnost žít navždy - budeme to ale chtít? (Daily Telegraph) Restituce a Češi v zahraničí:
  • Velká vina ODS a ČSSD: Obstrukce spravedlnosti (Jiřina Fuchsová) Zákon o přístupu k informacím:
  • Česká televize: žádost BL o informace o rozpočtech pořadů zpracováváme Sdělovací prostředky v České republice:
  • Česká republika: Jak televizní konflikty odrážejí hluboká traumata v  české společnosti (Jan Čulík, pro mezinárodní konferenci BASEES, Cambridge, also in English) Odpověď Úřadu vyšetřování Praha:
  • Jak to je s podplukovníkem Kloubkem Internet a podnikání:
  • Co je příčinou spektakulárního bankrotu internetových firem: Je to typický příklad spotřebitelské moci (Guardian) Policie:
  • Bude Stanislav Gross chtít ještě používat "gumové projektily"? Nová britská studie varuje, že i nové projektily z PVC jsou nebezpečné) Ekologie a energetika:
  • Britské větrné turbíny budou vyrábět 1500 megawattů elektřiny Věda:
  • Rada pro alchymisty: jak se dá vyrobit zlato: vezměte dvě hvězdy a silně jimi zatřeste
  • Lidé by "mohli žít na Měsíci do roku 2007" (NASA)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Lidé by "mohli žít na Měsíci do roku 2007"

    Odborníci na problematiku Měsíce z organizace NASA informovali Národní astronomické zasedání v Cambridgi, že by člověk mohl začít kolonizovat Měsíc do šesti let.

    Podle dr. Paula Spudise z Lunar Planetary Institute organizace NASA v Houstonu by bylo možno využít raketové technologie a posádka čtyř astronautů by mohla v roce 2007 žít na povrchu Měsíce po dobu 45 dní, přičemž by tam postavila základy měsíční základny. Základna by byla trvalou observatoří a vesmírnou stanicí a stala by se místem, odkud by se vysílaly vesmírné lodě s posádkou pro další výzkum sluneční soustavy.

    Od posledního přistání Apolla na Měsíci v roce 1972 se NASA soustřeďovala na vesmírné lety raketoplánů a na mise automatických sond k planetám a ke Slunci. Avšak nyní sílí hlasy, aby se vědci vrátili k původnímu průzkumu vesmíru prostřednictvím lidských astronautů.

    "Je to podobné způsobu, jak byla prozkoumávána Země," konstatoval dr. Spudis. "Jsme v etapě kapitána Cooka. Pár lidí se tam dostalo, a pak se dlouho nevraceli." Nyní je podle něho načase, aby se člověk vrátil na Měsíc.

    Navzdory vědecké kritice, že mise programu Apollo přinesly jen velmi málo informací o Měsíci, konstatoval dr. Spudis, že je to přirozená laboratoř pro experimenty týkající se dopadu asteroidů, sopečné činnosti a interakce částic se Sluncem.

    Odpůrci tohoto programu argumentují, že lety s lidskou posádkou jsou příliš nákladné a nebezpečné. Za cenu jediného letu s lidskou posádkou na Měsíc či na Mars může NASA vyslat do sluneční soustavy desítky automatických sond.

    Dr. Andrew Coates z Mullard Space Sciences Laboratory na University College v Londýně konstatoval: "Bylo by daleko lepší zkoumat celou řadu planet."

    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|