Britské listy

Co ještě horšího nás potká? To je otázka, kterou si klade mnoho podnikatelů, zatímco dále pokračuje rychlý rozklad internetových podnikatelských firem. Poslední oběť, Autonomy, softwarový podnik v Cambridgi, byl jedním z mála vysoce úspěšných britských podniků, o němž to vypadalo, jako že se mu podaří porazit americkou konkurenci na jejím vlastním bojišti. V pátek firma Autonomy přiznala, že jí poklesl počet objednávek o čtyřicet procent a hodnota jejích akcií se rozložila. Firma, která kdysi dosáhla na kapitálovém trhu hodnoty 3 miliard liber, je teď oceňována na méně než 300 milionů liber. Autonomy nicméně ještě dál existuje. Jiné firmy takové štěstí neměly. Existuje velký počet internetových firem, které udělaly bankrot, včetně čelného amerického hračkářství "e-Toys", který zbankrotoval minulý měsíc. Kdysi byl ohodnocen na neuvěřitelných 12 miliard dolarů. Jestliže nepřežije "e-Toys", může přežít Amazon, největší knihkupectví na světě? I Amazon stále ještě vydává peníze, které získalo investicemi ve šťastnějších dobách.

Není ani tak překvapivé, že tolik podniků udělalo bankrot (50 procent nových podniků do čtyř let zbankrotuje), ale to, že inteligentní lidé byli ochotni poskytnout obrovské finanční částky na financování firem, které zjevně neměly žádný způsob, jak vydělávat. Zapůsobilo tady prostě charisma, spojované s internetovými společnostmi. Hodnota jejich akcií stoupla na absurdní úroveň, poměřujeme-li to měřítky normální tradiční ekonomiky, ale investoři dál poskytoval obrovské množství peněz. V jednu chvíli vyšlo dokonce najevo, že firmy, které se ucházely o investice, skrývají skutečnost, že by mohly začít vydělávat, protože se považovalo za atraktivní, když napíšete do podnikatelského plánu, že budete hodně prodělávat. Nakonec skoro žádná internetová firma vydělávat nezačala.

Základní chybou internetových podniků bylo ignorovat základní podnikatelskou disciplínu. Firmy, které si založily vysoce atraktivní internetové stránky, si posléze uvědomily, že budou muset vydat obrovské množství peněz na to, aby si lidi uvědomili, že tyto stránky vůbec existují. A pak překvapení! musely začít dodávat zákazníkům zboží efektivním - a drahým - způsobem. Všichni se domnívali, že mají podnikatelskou výhodu průkopníků, ale ze studia historie podnikání by se bývali mohli poučit, že vítězí vždycky až druhá vlna podnikatelů.

Nyní vstupujeme do éry této druhé vlny podnikatelů. Letos dojde ke konvergenci několika jevů. Další internetové podniky udělají bankrot. Ty sežerou buď tradiční podniky, které si z nich udělají další prodejní výstup, anebo se navzájem spojí a vytvoří monopol, aby mohly účtovat vyšší ceny. Všimněme si také, že se nové internetové firmy budou snažit využívat charakteristických vlastností internetu a nikoliv prodávat zboží staré ekonomiky, o čemž se ukázalo, že je to dražší než tradiční způsob.

Všichni - od Microsoftu po Yahoo přes Napster - se nyní snaží prodávat služby, které byly dosud v důsledku intenzivní globální konkurence k dispozici zadarmo. Zda se jim to podaří, to je otázka. Obrovská moc roztroušené kupní síly internetu je tak velká, že by internet ještě dost dlouhou dobu mohl zůstat pro zákazníky rájem. Výrobci doufali, že jednou lukrativní oblastí by mohlo být vyučování na dálku. Tato představa zklamala. Minulý týden konstatoval mocný Massachussetts Institute of Technology, že zpřístupní své kursy na internetu zadarmo. Kdo by chtěl konkurovat MIT tím, že se bude snažit na internetu prodávat kursy horší kvality? Na internetu je králem zákazník, ne podnikatel, a letos král zákazník z trůnu svržen ještě nebude.