Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.
Stanovy občanského sdružení jsou zde.
Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok).
Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na
jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.
Co je nového v České republice
Jeden z příběhů, o nichž referují Britské listy, dospěl včera u Obvodního soudu pro Prahu 8 k happyendu. Kojenec, kterého soud poslal do kojeneckého ústavu s odůvodněním, že vegetariánská babička by mu v důsledku špatných stravovacích návyků nezajistila náležitou péči, smí po půl roce opustit ústav a ani jeho pětiletý bratr nebude z tohoto důvodu odebrán z pěstounské péče.
Jasnou zásluhu na tomto verdiktu měla přítomnost novinářů v jednací síni; soudkyně JUDr. Hana Nová působila velmi neautoritativním, téměř až sugestibilním dojmem, a její rozhodování bylo možno charakterizovat jako kreativní, avantgardní, nepříliš respektující zákonem stanovenou proceduru (v průběhu jednání neposkytovala účastníkům a svědkům povinné poučení a dokonce ještě před zahájením jednání požádala všechny přítomné, aby se představili, a jméno a instituci, kterou uvedli, nechala zaprotokolovat - Britské listy na ni proto podávají stížnost).
Soudkyně Nová v případu zatím nevydala definitivní rozhodnutí, pouze usnesením zastavila řízení o zrušení pěstounské péče u staršího Zbyňka a novým předběžným opatřením svěřila do péče babičky Boženy V. i kojence Pavla. Čtené dokumenty silně podpořily hypotézu, že v případu šlo od samotného počátku nikoli o blaho dítěte, ale o záměr získat je k adopci pro třetí osobu; předchozí rozhodování soudkyně tomuto záměru vycházelo maximálně vstříc. Úmysl překazila až medializace případu, na níž má velkou zásluhu spolupracovník Britských listů Jan Šťastný (viz foto).
Nešlo tedy o diskriminaci vegetariánů, jak se zpočátku zdálo: tento argument byl účelovým nástrojem ve zcela jiné hře. (TP)
"Vaše Doktorská Prosvícenosti". Servilnost je i jinde, upozorňuje Vladimír Rott:Milá a vážená paní Juliáno, milí a vážení pánové,
pobavilo mě že se bavíte servilností nejen medií českých. K tomu si
dovoluji podotknout že servilnost je i jinde, byť určitě ne v takové
otřesné míře. Výstřelky servilnosti jsem, samozřejmě, potkal i za mého
kratinkého působení kdysi v Británii.
Ale zpět do demokracie zdejší. Chechtal jsem se - tiše v hlubokém nitru
mé duše - také na jedné širší veřejné sešlosti a velmi zajímavé diskuzi,
jak - někteří - švýcarští demokraté oslovují pana knížete "Ihre
Durchlaucht", a jak mě sykavě decentně okřikují, když jsem pana S. oslovil
velmi zdvořile pane S., jak je tady v normální společnosti běžným - a
dobrým - zvykem. Překládám - ne bez záměru - až velmi přesně: Vaše
Prosvícenosti. Něco takového bych mohl prohlásit jen jako urážku, a to si
pan S. nezasloužil.
Takže na Vaši otázku, jak by v české BBC knížecího doktora oslovovali? No
přece: Vaše Prosvícená Doktorskosti / Vaše Doktorská Prosvícenosti. A
jenom v BBC české? O tom, jako skeptik, lehce pochybuji - co nám o tom
povíte, čeští Britové?
PS - Rakušané...
Poznámka TP: Je dost nefér vysmívat se německému titulu tím, že ho přeložíme směšným způsobem do češtiny. Oslovení knížete "Ihre Durchlaucht" znamená "Vaše Jasnosti", nikoli "Prosvícenosti"; to by se německy řeklo "Durchlicht".
O manipulativních praktikách. K příspěvku Petra Sládečka poznamenává Vlasta Leporská:
Proc je prave Zelezneho ilusionismus ten nejnebezpecnejsi? Proc se napriklad
nevzedme stejne zurivy odpor proti 'Hovorum z Lan', ktere
zminujete? Nema stejnou prilezitost k manipulaci kazdy
komentator, ktery ziska nejaky souvisly cas k solovemu vystoupeni
v nejakem mediu (byt i v ramci poradu, ktery mu 'nepatri')?
Stranictví v Britských listech? K rozhovoru s poslancem Kučerou argumentuje jeden pražský novinář:
Tolik jste znenávideli tu prokletou Českou televizi, že je VÁM dobrý každý, kdo na ní kálí. Nezajímá VÁS už vůbec, že Kučera je jeden z těch, kteří už celkem otevřeně hrají v tričku Vladimíra Železného, když pro něj chtějí prosadit zákon, který by mu automaticky prodloužil licenci. Přitom přece ještě předtím, než jste se začali věnovat své oblíbené České televizi, jste jeli právě po Železném.
Milý Čulíku, zcela jsi to přehnal s obhajováním jeho cenzorské minulosti. Jeho posudky nebyly zdaleka tak nevinné, jak jsi to vylíčil. Zůstávám v němém úžasu spíše nad TEBOU, čeho jsi schopen pro člověka, který se hodí pro TVŮJ záměr.
Dobře jsi ostatně popsal aktivistickou žurnalistiku, teď ji pánové Čulík a Pecina předvádějí jako vzor. To, čeho jsem si na Britskych listech opravdu cenil, bylo, že se snažily být opravdu nezávislé, padni komu padni. Najednou před sebou vidím přesně takové stranictví, jako u Leschtiny nebo Steigerwalda, jako u mnoha českých novinářů.
Postavení žen v ČR a v Británii. Na pozvání Barbory Osvaldové bude dnes od 12.30 na FSV UK v Praze hovořit Jan Čulík s jejími studenty o postavení žen v Británii a v ČR. Ať je to dobré či špatné, postavení žen ve Velké Británi se, myslím, nyní opravdu radikálně odlišuje od postavení žen v ČR. Posuďte sami: připravili jsme k tomu shrnutí tří článků s touto tematikou z aktuálního britského tisku.
Obstojnou blamáží skončila tiskovka Českého statistického úřadu (ČSÚ) k bleskovému průzkumu veřejného mínění, v němž se agentura STEM snažila zjistit, zda občané chápou otázky ve sčítání jako zásah do soukromí a zda věří, že ČSÚ dokáže ochránit jejich osobní data. Jak na tiskové konferenci upozornil Marek Jehlička z LN, aby ČSÚ dosáhl zlepšení oproti předchozímu výzkumu, změnil otázku z "Obáváte se..." na "Věříte..." ("Chtěli jsme se zeptat pozitivně!" vysvětlovala s nevinným úsměvem předsedkyně Marie Bohatá; novináři se usmívali rovněž, ale škodolibě) - výsledek se nemohl nedostavit (všechna čest, jestliže celá polovina lidí věří, že státní úřad neprodá jejich osobní údaje, je to v postkomunistické zemi obrovský úspěch - v kterékoli západoevropské zemi by to ovšem byl stejně velký skandál).
Jak známo, Úřadu příliš nevyšly ani tři posudky soudních znalců. Dva se výslovně distancovali od tvrzení ČSÚ, že vyznění posudku bylo pozitivní, a namítali, že neměli dostatečný přístup k informacím, na jejichž základě by bylo možno vypracovat kvalitní expertizu, přičemž jeden z nich, Jindřich Kodl, je zaměstnán na Úřadu vlády jako Březinův poradce a nesplňuje podmínku nestrannosti (a navíc, jak jsme v Britských listech uvedli, má pozitivní lustrační osvědčení a stěží by tedy prošel bezpečnostní prověrkou). Předsedkyně Bohatá zopakovala, že posudky sice vůbec, ale vůbec nebyly kritické, ale Úřad je pro jistotu nezveřejní (to už se mnozí novináři smáli nahlas).
ČSÚ prý chtěl pověřit bezpečnostním auditem Úřad pro ochranu osobních údajů, ale ten, zlý, odmítl (není divu: zkuste pověřit finanční úřad předběžným auditem svého účetnictví!). Experti i STEM zklamali, nastupuje auditorská firma Weinhold Andersen Legal. Jak si povede při nelehkém úkolu dosvědčit, že ČSÚ chrání osobní data dostatečně, budeme průběžně informovat. Nečekejme však zázraky: předsedkyně ČSÚ už dala jasně najevo, že nepovede-li se ani tato zpráva, její závěry poputují do trezoru - a bude se hledat další expert, nejspíš v říši pohádek pro dospělé... (TP)
Ještě jednu dobrou zprávu přinesl včerejší den: PhDr. Milan Aleš je zpět v ČSÚ. Na dotaz redaktora BL předsedkyně Bohatá uvedla, že M. Aleš vyjádřil hlubokou lítost nad svým činem (připomeňme, že M. Aleš publikoval v Neviditelném psu dopis, z nějž vyplynulo, že obecní úřady dostanou výsledky sčítání pro "vyčištění" registru obyvatel), slíbil, že už nikdy neprozradí žádné sčítací tajemství, byl omilostněn a mohl se vrátit - i když pouze ve funkci řadového demografa - do ČSÚ. Je to dobře, protože M. Aleš na nás, spolu s mluvčí Úřadu Vladimírou Pavlíčkovou a ředitelkou odboru Jiřinou Růžkovou, zapůsobil jako skutečný profesionál a muž na svém místě. (TP)
Kdo by chtěl přijít v pátek večer v 19.30 do divadla Semafor, Praha, Křižíkova ulice (v suterénu Hudebního divadla v Karlíně)kde mj. vystoupí i Jan Čulík, (viz níže), může si rezervovat lístky na tomto telefonním čísle v divadle (02/21868151) uvádí moderátorka pořadu Zuzana Stirská a podotýká: Bude tam taky Country
Radio, Ivan Mládek, Zdeněk Barták ml. a jiní
Další autogramiáda knihy V hlavních zprávách: Televize. Jan Čulík bude tuto knihu podepisovat ve čtvrtek 29. března v 16 hodin v ostravském knihkupectví Artfórum v Puchmajerově ulici. V pátek 30. března v 19.30 vystoupí v divadle Semafor (v suterénu Hudebního divadla v Karlíně, Křižíkova ulice) během večera Gospel Time Party Zuzany Stirské na téma "Průšvihy ve vaší jinak úspěšné kariéře". Ve středu 28. března v 17 hodin bude mít JČ na půdě Literární akademie v Praze 4 - Záběhlicích, Malovická 2751, přednášku na téma: "Investigativní žurnalistika a veřejnoprávní
internetové periodikum - zkušenost Britských listů".
Ústavní soud (ÚS) zamítl předběžnou stížnost Britských listů na sčítání lidu, a to s celkem očekávaným zdůvodněním, že ÚS může rozhodovat pouze o minulých, nikoli o budoucích zásazích veřejné moci do práv jednotlivce. Protože sčítání mezitím proběhlo, podáme další ústavní stížnost, v níž budeme moci argumentovat i praktickými poznatky z jeho průběhu.
Uvědomujeme si, že skartace sčítacích dotazníků, jíž se budeme domáhat, způsobí, že miliardové náklady na sčítání přijdou vniveč; riziko zneužití dat, jemuž se tak zabrání - zejména ve vztahu k menšinám, náboženským, národnostním, sexuálním a jiným, jejichž registr byl pod záminkou statistického zkoumání pořízen - však považujeme za tak vysoké, že jeho eliminace tyto náklady zcela ospravedlní. (TP)
Rozpočty pořadů veřejnoprávní televize jsou definitivně tajné. Česká televize neodpověděla na žádost Britských listů o zveřejnění rozpočtů vybraných pořadů (a platů zaměstnanců televize na vybraných pozicích) a nám nezbývá než podat na ni žalobu podle zákona o svobodném přístupu k informacím - což učiníme v průběhu příštího týdne. Je to smutné, ale svým způsobem logické: Balvínovo vedení ví, že v přímém střetu se televize ukázala být silnější než struktury českého státu a proto se může poslancům otevřeně vysmívat do tváře a ignorovat rozhodnutí Sněmovny. Stejný osud patrně postihne i další zákon, jímž by se ČT měla řídit, totiž zákon o zadávání veřejných zakázek. ČT si v zimě vybojovala obdobnou pozici, jakou mají čeští zákonodárci: ani pro ni už zákony neplatí, i její zaměstnanci mají "televizní" imunitu, pojištěnou hrozbou zaplněného Václavského náměstí. (TP)
Včera jsme publikovali v BL rozhovor s členem mediální komise PSP ČR, poslancem Miloslavem Kučerou st.
Zveřejnili jsme rozhovor Tomáše Peciny s poslancem Miloslavem Kučerou st., členem mediální komise, který se od Vánoc otevřeně postavil proti televizním vzbouřencům, a tak se nedávno pokusil pořad ČT "Fakta" o jeho "character assasination", o likvidaci jeho dobré pověsti zveřejněním tvrzení, že Kučera údajně působil za komunismu jako cenzor. - Musíme přiznat, že máme z celého rozhovoru s Miloslavem Kučerou st. dosti nepříjemný pocit. Tomáš Pecina rozhovor vede dobře, umožňuje interviewovanému, aby se otevřeně profiloval, dovídáme se tak o jeho osobě mnohem více, než co přinesla zaujatá "Fakta" České televize. Přitom si nejsem zcela jist, zda je to zrovna příliš povzbudivé a příjemné. - Je pravda, že v rozhovoru Kučera odhaluje drastické zkušenosti o své straně, ČSSD ("Celkově [ČSSD] moc důvěryhodná není (...) od posledního sjezdu ztratila sociální demokracie zhruba dva a půl tisíce členů, to je skoro 15 procent členské základny, a kolik sympatií poztrácela mezi voliči jsme velmi dobře viděli v podzimních volbách"), po kterých novinář skočí - nedovedu si představit žádného západního politika, který by si dovolil hovořit o své straně takto otevřeně kriticky.
Potíž je, že se rozhovor s Miloslavem Kučerou st. čte velmi obtížně. Původně jsme nad ním s Tomášem Pecinou uvažovali, jak ho zredigovat, aby byl alespoň trochu čtivější, rozhodli jsme se ho ale nakonec z dokumentárních důvodů publikovat tak, jak je. Rozhovor se čte obtížně, protože Miloslav Kučera st. neumí mluvit. Neumí se vyjadřovat jasně, pádně a výstižně - přitom patří spíše k těm lepším poslancům v českém parlamentě! Jeho vyjadřování je nepříliš srozumitelný, neobratně artikulovaný proud myšlenek. Kučera si často protiřečí. Kučera je facilitátor, mistr kompromisů, dovedeme si představit, že umí dobře vycházet s lidmi nejrůznějších názorů - možná právě proto, že to, co prezentuje sám za sebe, je, zdá se nám, aniž bychom chtěli být urážliví, dost mlhavé - jsou to nepříliš souvislé kavárenské řeči. Dokazuje to asi i chabost a neumělost ČSSD, hovoří-li takto jeden z jejích schopnějších politiků! Žádné západní noviny by takovýto rozhovor nepublikovaly - v důsledku rozplizlosti by skončil v koši. Zveřejňujeme ho z dokumentárních důvodů: uvědomme si, jací jsou lepší současní čeští politikové...
A jak je to s kontroverzí, kterou nedávno neeticky a jednostranně rozšířil pořad Fakta ČT (v jehož zájmu ovšem bylo Kučeru diskreditovat) - totiž že byl za komunismu údajně cenzorem? Situace je složitější, než jak ji neseriózně prezentoval pořad Fakta ČT, je daleko paradoxnější a smutná. Kučera sice v roce 1967 vystudoval divadelní režii na pražské DAMU, byl ale politicky pronásledován a svou profesi nesměl za komunismu nikdy z z politických důvodů vykonávat, živořil v ústraní mezi amatéry v "lidové škole umění". Měl z politických důvodů zakázáno pracovat s uměleckými profesionály. Tak se věnoval práci s uměleckými amatéry pomáhal jim s texty písní, a tak se dostal až do komise, kde na konec texty písní amatérských skupin (na krajské úrovni) "z uměleckých důvodů" schvaloval nebo odmítal. Zdá se, že mu nepřišlo na mysl, že už sám pojem schvalování textů písní je absolutně obscénní a že se svou cenzorskou činností paradoxně vypracoval z politicky podezřelého člověka až v pilíř totalitního režimu, aniž by si to snad řádně uvědomil. Analyzujeme-li mlhavost a neostrost Kučerova uvažování v dnešním rozhovoru, poskytnutém Britským listům, je to docela jasné: ten člověk si asi nikdy v hloubi duše neuvědomil, co špatného dělá, protože mu chybí ostrost racionálního uvažování. Nikdy ji v životě nepotřeboval - potřeboval být schopen dosahovat umění kompromisu; v tom je výrazným talentem. Celé je to dosti tragická osobní historie, jako historie mnohých lidí, na nichž se podepsal komunismus. Co k tomu říci - soudit? Možná spíš - smeknout a deprimovaně mlčet. (JČ)
Bojí se ředitel ČT Jiří Balvín rozhovoru s Britskými listy? Jiří Balvín napsal Britským listům, že na rozhovor s nimi nemá čas, zároveň však poskytl rozhovor MFD a ani ostatní média - s výjimkou Britských listů - nemají problém rozhovor s ním získat. (JČ, TP)
Zákon pro kočku. Stručná rekapitulace toho, jak státní a veřejnoprávní instituce odpovídají Britským listům podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
- Vládnímu mluvčímu Roučkovi: Jaký plat dostává Jindřich Marek, který tráví pracovní dobu psaním hulvátských e-mailů žadatelům o informace? Úřad vlády odmítl informaci poskytnout, BL se odvolaly, Úřad neodpověděl.
- Radě RTV: Kdo vlastní české komerční televize? Rada odmítla informaci poskytnout, BL se odvolaly, Rada odvolání zamítla, BL na ni podaly správní žalobu.
- České televizi: Jaké jsou podmínky sponzorování organizace Člověk v tísni při ČT? Televize odpověděla uspokojivým způsobem.
- ČSÚ: Kolik stály znalecké posudky k bezpečnosti sčítání? ČSÚ odpověděl uspokojivým způsobem.
- České televizi: Jaké jsou rozpočty pořadů a kolik berou vaši zaměstnanci? Televize v zákonné lhůtě neodpověděla, BL se odvolaly, ČT nereagovala ani na odvolání, BL na ni podají žalobu.
- ČSÚ: Pošlete nám zprávu o bezpečnosti a tři znalecké posudky. ČSÚ odpověděl, že nepošle, BL se odvolaly, lhůta pro rozhodnutí končí za dva týdny.
- ČSÚ: Berete v úvahu nepřípustný posudek Jindřicha Kodla a zaplatíte mu za něj? ČSÚ neodpověděl, BL se odvolaly, lhůta pro rozhodnutí končí příští týden.
Přispějte na investigativní práci Britských listů. Částka, vybraná na od sponzorů BL dosáhla do 14. března 350 000 Kč. Potřebujeme však na roční provoz cca 500 000 Kč a doufáme tedy, že přispěje ještě i další cca stovka čtenářů, kteří to přislíbili. Příspěvky čtenářů cítíme jako velký závazek a zároveň uznání. (JČ, TP)
Zdařilou fotoreportáž z Podkarpatské Rusi od Jiřího Kohouta jsme publikovali zde, zde a zde.
Kde je teď v Praze k dostání kniha "V hlavních zprávách: Televize" o vánočním vzbouření v České televizi. Především v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici a v Arbesově knihkupectví, Štefánikova 26, Praha 5. Kniha je k dispozici také zde v internetovém knihkupectví Kosmas za lidovou cenu 118 Kč plus poštovné (má 366 stran), kde je na prvním místě Top Ten nejprodávanějších titulů. V internetovém knihkupectví Kosmas lze platit i úvěrovou kartou, tedy objednávat knihy i ze zahraničí. Podle Lidových novin z 10. března je naše kniha druhým nejprodávanějším titulem v knihkupectví Fišer. Je také možno si ji koupit v běžné pracovní době přímo v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6,
tel. 2432 1098.
ČTK dává knize "V hlavních zprávách: Televize" osm bodů z deseti. Před dvěma týdny zveřenila ČTK o naší knize zabývající se krizí v ČT tuto recenzi. Záporná recenze obsahující nepřesné informace (recenzent neuvedl správně ani jména obou autorů knihy) z pera Jiřího Peňáse, novináře ze čtyřkoaličního Respektu, vyšla v časopise Týden.Studii Miroslava Brady o základních principech televizního
zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:Skutecne si myslim,ze by mela byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem redaktorum z 'oteenky', zejmena pak pasaze o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.
Britské listy dál trpělivě očekávají vyjádření pražského Úřadu vyšetřování ke studiu Martina Kloubka na sovětské policejní škole i k tomu, zda si policisté mají právo předvolávat občany k výslechu na druhý konec republiky. Písemné vyjádření nám policejní mluvčí Soňa Jindráková přislíbila už před několika týdny, avšak slib dosud nesplnila. (TP)
Zůstanou platy zaměstnanců veřejnoprávní televize a rozpočty pořadů tajné? Začalo to nadějně: Česká televize potvrdila naši žádost o informace a poté si vzala na odpověď dalších deset dnů. Nyní marně uplynula i prodloužená lhůta, a protože pracovníci ČT nereagovali ani na naše zdvořilé e-mailové upozornění, že mají nejvyšší čas odpovědět, podali jsme podle zákona o svobodném přístupu k informacím Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:
Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)
Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).
Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
Brno, Jánská 1/3
České Budějovice, Kanovnická 18
Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
Olomouc, K. Světlé 2
Ostrava, Dlouhá 3
Pardubice, 17. listopadu 238 (údajně není v provozu)
Plzeň, Šafaříkovy sady 5
Praha, Václavské nám. 43
Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23
(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)
