Z Fóra Britských listů
Statistická data mohou zabíjet
Edita
Jestli ma nekdo primo panicky strach z uniku osobnich info, tak je to Nizozemec. To se da historicky vysvetlit ze zkusenosti z druhe svetove valky.
Holandsko disponovalo nejduslednejsi, rozumej nejpodrobnejsi administrativou o svych obyvatelich ze vsech evropskych zemi. Po obsazeni Holandska nacistickym Nemeckem v kvetnu 1940 stacilo jen prijit, podivat se a jednat. V administrave bylo lze nalezt nejen etnicky puvod, nabozenske vyznani, ale i prislusnost k politickym stranam. A tak bylo z Holandska v pomeru k ostatnim zapadoevropskym zemim deportovano do koncetracnich taboru nejvice zidu, cikanu, svedku Jehovovych, ale i jinych "nepohodlnych" obcanu, napr. clenu politickych stran (v prosinci roku 1941 byly zakazany vsechny politicke strany krome NSB-obdoba NSDAP). Nez se zformoval odboj, ktery mimo jine likvidoval registry obyvatel, bylo uz dost pozde.
V roce 1971 bylo scitani obyvatelstva definitivne zruseno po protestu pouhych 2 % obyvatel (cca. 40 000 lidi). Ti zadali 100% zaruku anonymity. Dale pouzivali argumentu, ze byl by dotazovan jen maly vzorek obyvatelstva, doslo by se ke stejnym vysledkum a s tim souvisejici argument, ze scitani obyvatelstva tak stoji danoveho poplatnika obrovske penize.
Parlament tedy nakonec zakon o scitani obyvatelstva zrusil, v neposledni rade take proto, ze kdo odmital zadane udaje uvest, tomu hrozilo pulrocni vezeni nebo penezita pokuta.
A radne odsoudit v zakonne lhute 40 000 lidi je proste nemozne.
Zdroj:
- Geschiedenis van Nederland (Dejiny Nizozemi), Ch.de Voogd, Arena Amsterdam 2000
- Osobni svedectvi jednoho z tehdy protestujicich, jehoz jmeno zde z duvodu ochrany jeho soukromi neuvadim.
