|
K dopisu Mary RainovéKdy kdo mluví pravdu?Jiří HodačTeprve nyní jsem se dostal k tomu, abych si přečetl dopis paní Mary Raine, manželky někdejšího šéfredaktora české redakce BBC Miloše Vávry, který Britské listy uveřejnily na přelomu roku, v němž (jako by četla tajné přání televizních vzbouřenců) horlí o mé údajné manažerské neschopnosti na základě zkušeností z dob, kdy ona a její manžel pracovali v BBC. Jak ale už tehdy Britské listy upozornila moje manželka, paní Raine přitom jaksi pozapomněla, že téměř současně poslala soukromé a vřelé blahopřání k Novému roku mně, tedy Jiřímu Hodačovi, kde naopak za horor (doslova) označuje poměry v České televizi (!) a přeje mi, aby to na mně zůstalo bez následků. Za předpokladu, že obě sdělení psal skutečně jeden člověk (já sám rukopis paní Raine znám a o pravosti novoročního přání nepochybuji - doufám jen, že si i BL ověřily pravost jim zaslaného textu!), vypadá to jako poněkud svérázný novoroční fór.Ale budiž, lidé jsou různí. Jak to tedy bylo v době, kdy paní Mary Raine a její manžel Miloš Vávra pracovali v BBC? Především: paní Mary Raine nikdy nebyla členkou managementu české redakce BBC a nikdy nebyla se mnou ve vztahu služební nadřízenosti či podřízenosti ani v rámci celého zahraničního vysílání BBC. Její oddělení pouze nabízelo jazykovým redakcím určité materiály, které já - pokud jsem zodpovídal za české vysílání - jsem mohl vzít, nechat přeložit a odvysílat. Nebo také nevzít, pokud jsem je nepovažoval za vhodné. Patřil jsem v té době k těm manažerům, kteří usilovali o obsahovou i formální modernizaci vysílání za důsledného respektování principů BBC, neboť studená válka skončila a posluchačům se otevřely i jiné zdroje informací a změnil se i způsob poslechu (vlastní frekvence VKV v českých městech a tedy dobrá kvalita příjmu a vyšší nároky na prezentaci atd.). Argument, že „se to tak dělalo vždycky“, už tak docela neplatil a jednou z oblastí, o níž se diskutovalo, byla právě nabídka tehdejšího oddělení paní Raine, což byly často několikaminutové monology, které po přeložení do češtiny a za neosobního přednesu toho, na koho to v redakci zrovna padlo, ne vždy dokázaly udržet pozornost posluchačů. Čas na to myslím odpověděl, ale v té době to bylo dost choulostivé téma. Ale to ponecháme stranou. Z hlediska toho, co o mně nyní paní Raine napsala Britským listům, je myslím podstatné, že jako někdo z jiné části BBC neměla legální přístup k žádným dokumentům, týkajícím se mojí osoby. Ani tehdy, když v BBC působila. A už vůbec ne, když z BBC odešla (ve stejnou dobu odešel i její manžel). Podívejme se tedy pro zajímavost, jak mě viděl manžel paní Raine Miloš Vávra v době, kdy byl šéfredaktorem české redakce BBC a já jeho zástupcem: V BBC existuje systém pravidelných pracovních pohovorů (jehož obdobu jsem chtěl zavést v ČT, což u části pracovníků zpravodajství vyvolalo paniku), při nichž se hodnotí výkon konkrétního člověka v konkrétním časovém úseku a je-li co zlepšovat, dohodnou se vhodné kroky. Bylo tedy povinností pana Miloše Vávry - jako mého bezprostředního nadřízeného - hodnotit moji práci kritickýma očima a identifikovat (zápis šel pak nahoru pro potřeby vyššího managementu) moje manažerské klady a zápory. Zápisy uvádím doslova, i když některé detaily nejsou zcela relevantní - chci však předejít námitce, že jsem něco úmyslně vynechal. Tak 30. června 1993 Miloš Vávra hodnotí takto manažerské schopnosti J.Hodače:
Dne 22.9.1995 - po další více než dvouleté zkušenosti s J. Hodačem - se Miloš Vávra podepsal pod následující hodnocení Hodačových manažerských schopností:
George má za sebou velmi rušný a úspěšný rok. Shrnuji to bez nějakého systému: byl předsedou pracovní skupiny, která vypracovala pro nás novou strategii pro nadcházející dva roky, více důrazu budeme dávat na kvalitu prezentace, budeme mít větší počet zpravodajských relací, podrobněji se budeme věnovat místním zprávám, atd. V dubnu zahájil George práci našeho pražského studia, kdy tam byli přesunuti dva reportéři z Londýna, využil při tom své práce reportéra v Praze v letech 1993 a 1994, Získal pro pražskou kancelář rozhovor s prezidentem Havlem. Když byl šéf středoevropské sekce na pracovní dovolené, vypracoval George podnikatelský plán spolu s návrhem rozpočtu. Za pomoci místních kontaktů realizoval George projekt Melantrich - otevřel v Brně obchod BBC a získal přístup do všech prodejen Melantrichu po celé České republice, s využitím místních styků pomohl zorganizovat reklamní kampaň pro turné BBC po České republice a zahájil rozhovory s vedením Českého rozhlasu o možnosti přebírání našeho vysílání. Realizoval veškeré reportáže při příležitosti oslav výročí ukončení druhé světové války a v Londýně interviewoval prezidenta Havla. V souvislosti se svým služebním pobytem sestavil velmi užitečnou analýzu trhu v ČR a vyjednal dohody o dalším šíření našeho vysílání se stanicemi ve středních Čechách a na severní Moravě. Zavedl nový pořad jménem Dnešní svět (srovnávají se v něm britský know-how a britské zkušenosti s konkrétními problémy v cílové oblasti) a většinu těchto pořadů dělá sám. Při různých příležitostech získal pro BBC zadarmo publicitu (pětačtyřicetiminutový rozhovor pro Český rozhlas, rozhovor na titulní stránce týdeníku Rozhlas, atd.) Ve všech 11 kategoriích, hodnocených u manažerů detailně, J. Hodač podle M. Vávry plně vyhovuje nárokům BBC nebo je převyšuje:
Tolik na okraj dopisu paní M. Raine, manželky pana Miloše Vávry, která nyní ve svém dopisu - ve chvíli, jež se vzbouřeným redaktorům ČT nepochybně velmi hodila - tvrdí pravý opak. V příkrém rozporu s tím, co její manžel podepsal vlastní rukou! Dělá tím v očích čtenářů BL nezodpovědné hazardéry ze všech mých nadřízených v BBC, kteří mne 9 let z 11, jež jsem v BBC prožil, drželi v manažerských funkcích: zástupce šéfredaktorky československé redakce a současně vedoucí redaktor české části čs. redakce, zástupce šéfredaktora české redakce, pověřený šéfredaktor české redakce a konečně ředitel operací BBC v České republice. Zlá slova a jedovaté sliny od lidí, s nimiž jsem nikdy nespolupracoval v přímé linii managementu BBC a kteří o mně z osobní zkušenosti nic nevědí (s výjimkou někdejších názorových střetů na vnitropodnikové bázi nabídky a poptávky) nebo naopak od někoho z bývalých podřízených, jenž si se mnou chce nyní vyřídit účty, bychom jako dospělí lidé měli brát s výhradou, která je nasnadě. Vy, pane Čulíku, jste v poslední době několikrát parafrázoval jakési negativní poznámky o mojí osobě, které jste prý slyšel od někoho z BBC. Pokud byl toto Váš zdroj, není myslím o čem mluvit. Máte-li to od někoho z mých bývalých skutečných nadřízených, chtěl bych to vidět písemně a s jeho podpisem, abych mohl podniknout příslušné kroky. Tak jako já mohu kdykoli doložit, pod co se podepsal pan Miloš Vávra v době, kdy byl oprávněn mne hodnotit. Toť vše. George (Jiří) HodačPoznámka TP: Nejsem si úplně jist, zda citace z výročních hodnocení jsou průkazným svědectvím o kvalitách Jiřího Hodače - takové dokumenty bývají často formální a bez hlubšího vztahu k posuzované osobě. Sám jsem v průběhu loňského roku hovořil se třemi různými pracovníky BBC a všichni si shodně stěžovali na obtíže, které při spolupráci s J. Hodačem zažívali. Jeho odchodu z organizace nelitoval nikdo. Za zmínku rovněž stojí, že Jiří Hodač nám nepřímo vyhrožuje soudem v případě, že se nezdržíme poznámek o jeho problémech a nízké efektivitě v BBC. To je samozřejmě jeho plné právo; myslím ale, že kdyby ze všech českých médií měly stanout před soudem právě Britské listy, které nejenže publikovaly v plném znění všechny texty, které od Hodačova vedení dostaly, ale byly z mnoha stran osočovány jako prohodačovské, byl by to hodně velký dějinný paradox.
|
|