 |
|||||||||
Nehodovost na českých a britských silnicíchHonza Chodec - kterak objeti oběti?Václav PinkavaJiž dříve jsem na stránkách BL 'zapsal' (http://www.britskelisty.cz/9812/19981228e.html, http://www.britskelisty.cz/9912/19991209j.html, ,http://www.britskelisty.cz/0004/20000411a.html#08 http://www.britskelisty.cz/0006/20000615l.html) své subjektivní dojmy z nehodovosti na britských a českých silnicích. Od ledna pak vstupuje v platnost novela zákona, která výrazne posouvá hranice směrem k poevropštění. Zatímco nemoc šílených krav zaujímá přední místa v našich myslích, výrazně ohroženejší na životě jsou ti, kteří jdou (nejen) hovězí nakupovat přes ulici.Na stránkách českého ministerstva vnitra je přehled nehodovosti na českých silnicích. http://www.mvcr.cz/doprava/nehody/2000/souhrn.html Ročně cca 200 000 havárií, z toho cca 38 000 úrazů, z toho cca 1300 smrtelných - škoda na majetku v řádu 5-10 miliard.
Je nehodovost v ČR srovnatelná s jinými zeměmi? Hned mne napadá spousta otázek ohledně srovnatelnosti údajů, například co je a co není úraz, který přímo souvisí s provozem na silnici... I v případě smrti, která je alespoň jednoznačná, není vždy jisté, že byla zaevidována správně jako přímý důsledek havárie, tedy dokdy poté. Názorněji: v tomto ročním období je havárií nejspíš více než v létě, ale k usmrcení nemusí dojít okamžitě, tedy ani ne ve stejném kalendářním roce jako havárie samotná. Ale smrt je nesporný typ úrazu co se jeho závažnosti týče, takže je to alespoň výchozí bod ke srovnávání. Srovnáme-li třeba rok 1998 - kdy smrtelná nehodovost poprvé klesla, snad díky zavedení evropských norem omezení rychlosti v obci, - pak ČSÚ uvádí 1204 usmrcených, zatímco mezinárodní evidence zde (http://www.bast.de/irtad/english/we32.html) jich uvádí 1360. Zvláštní rozpor, nejspíš kvůli odlišným měřítkům časových souvislostí. Pro mezinárodní srovnávání bude třeba setrvat u jednotného zdroje informací, tedy toho mezinárodního. Mezinárodní srovnávací tabulka některých poměrů je zde: http://www.bast.de/irtad/english/weng1.html
Například za rok 1998 v ČR
populace (v tisících): 10 299 a za rok 1998 v Británii
populace (v tisících): 59 236 Kdo má zájem, ať si vyzkouší přepočítat nějaké ukazatele. Ale pozor na záměnu důvodů a důsledků při následných úvahách. Například když porovnáme smrtelnou nehodovost s plochou dálnic, vychází nám ukazatel, že v Británii je 'hustota úmrtí na kilometr čtvereční dálniční sítě' jen 37% proti stavu v ČR - no, jo, ale to není divu, řeknete si - práve proto, že nemáme dost dálnic, tak jsou nebezpečnější. Zatímco celých 1,4% plochy Británie pokrývají dálnice, u nás je to jen 0,61%. Ale v poměru k délce veřejné silniční sítě je naše smrtelná nehodovost 132% britské. Přitom na jednoho občana ČR pripadá necelých 11 metrů silnic, na jednoho Brita jen necelých 7 metrů. A na každé české auto připadne 24 kilometrů silnice, zatímco na každé britské 14 km. Zvažme ovšem, že pokud je v populaci méně aut, budou třeba řidiči vozit více lidí najednou, takže když už dojde ke smrtelnému úrazu, tak ke skupinovému nárůstu obětí.(Jenže naopak je v ČR zřejmě nyní hodně aut, s nimiž majitelé v důsledku drahého benzínu jezdí jen málo, pozn. JČ.) Ve skutečnosti se tohle tak moc relevantní nejeví, neboť zatímco každých 2200 Čechů 'má společné' jedno vozidlo, v Británii se o jedno motorové vozidlo 'dělí' 2100 občanů. Ovšem zvažme, že méně aut v poměru k silnicích znamená třeba menší praxi řidičů s hustým provozem, takže když už provoz zhoustne, tak z hlediska smrtelné nehodovosti to bude pořádne znát. Navíc lze polemizovat o technickém stavu našich aut proti britským, takže to, co je u nás smrtelný úraz, by byl v Británii třeba 'jen' úraz težký. Další námitka by mohla být o tom, zda na českých silnicích jezdí spousta transitních aut, zatímco ostrovní Británie vozí po svých silnicích ve svých autech prevážně své občany - nebo také naopak, vozí se tam spousta turistů v najatých vozech, a jsou zvyklí jezdit vpravo. A takhle bychom mohli pokračovat do kolečka, ad nauseam. Jaký údaj tedy vzít jako nejvýmluvnější? Řekl bych, selským rozumem, že nejvíc zajímavý je počet nevinných obětí, tedy usmrcených chodců, v poměru k délce silniční sítě, neboť takové oběti by snad bylo bývalo možné objeti. (Trochu sice vadí skutečnost, že v Česku chodci stopují podél dálnic, v Británii je to zakázáno, ale budiž.) Jak to vypadá. Počítejte se mnou. V ČR 330 usmrcených chodcu na 112 658 km, v Británii 946 na 394 183 km. Obrazně řečeno, v ČR tedy jeden přejetý chodec každých 341km, v Británii jeden nešťastlivec ve škarpe každých 416km. Ješte výmluvnější by byl poměr usmrcených na přechodech pro pěší, ale to bohužel statistiky ČSÚ nevedou, ani ty podrobné, pro mezinárodní účely. http://www.mvcr.cz/doprava/dp_info/accid_98.htm
Keep Walking ? Na zdraví.
Poznámka JČ: Napadlo mě, že počet registrovaných automobilů v ČR a v Británii možná není srovnatelný, protože v ČR nyní hodně lidí sice automobil má, ale nejezdí s ním kvůli drahému benzínu. Podle mých zkušeností jsou okresní, ale i mnohé hlavní silnice třeba v jižních Čechách či na Českomoravské vrchovině i v létě skoro úplně prázdné. Než jsem to domyslel, Václav Pinkava promptně poslal doušku:
PShttp://www.bast.de/irtad/english/we2.htmlÚmrtnost z hlediska poměru úmrtí k frekventovanosti silnic:V roce 1998 počet úmrtí na 1 bilion najetých vozokilometrů:
|
|||||||||
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|