(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Ředitel ČT Dušan Chmelíček byl odvolán.
Rada ČT v úterý odvolala generálního ředitele České televize Dušana Chmelíčka. Sedm členů Rady hlasovalo pro odvolání, jeden byl proti a jeden radní se zdržel. (TP)
Rada ČT včera večer vyhlásila konkurs na nového generálního ředitele. Přihlášku s přiloženým názorem na organizační strukturu ČT a stanovením základních kritérií poslání veřejnoprávní televize musejí uchazeči podat do sekretariátu rady do 19. prosince. Nový ředitel by měl být podle předsedy rady Miroslava Mareše zvolen nejpozději do konce ledna.
Členové rady současnému řediteli podle jeho slov vytýkali to, že neplní svůj původní projekt, že neprovedl "vnitřní restrukturalizaci", že se mu nepodařily změny ve zpravodajství a že navrhovaný rozpočet počítá s čerpáním rezerv. Rada vyzvala finančního ředitele ČT Ladislava Palusku, "aby se do příštího týdne pokusil najít v předloženém návrhu rozpočtu (ČT) možné rezervy, tak aby nebyla narušena kvalita vysílacího schématu a výrobního úkolu a technického rozvoje".
Člen rady Miloš Rejchrt označil v zápise ze zasedání rady podle informací Chmelíčkovo odvolání v současné chvíli "za krok ve svých důsledcích pro ČT ničivý". Členka rady Marcella Marboe-Hrabincová uvedla, že výhrady, které má rada ke stylu práce ředitele a k plnění úkolů, které si sám stanovil, jsou sice opodstatněné, ale ona nehlasovala pro.
Členové sněmovní komise pro sdělovací prostředky rozhodnutí Rady České televize odvolat generálního ředitele veřejnoprávní televize Dušana Chmelíčka radním nevyčítají. Nemají zatím dost informací. Většinou požadují od rady, aby pokud možno co nejrychleji zvolila nového šéfa ČT.
Rada opakovaně a někdy i jednohlasně kritizovala ředitele ČT, například v listopadu za to, že v říjnu bránil odvysílání kritické reportáže o Sazce, jejíž vedení mu hrozilo ukončením výhodné ekonomické spolupráce. Podle rady tím ohrozil postavení ČT jako nezávislého média veřejné služby. Chmelíček byl ve funkci pouze od 1. února 2000. Rada ho kritizovala, že neplnil projekt, s nímž přišel do funkce.
Britské listy by k tomu dodaly, že se Dušan Chmelíček nepokusil zmodernizovat a zprofesionalizovat zpravodajství ČT, které dodnes zůstává "Klepetkovou doménou" - jádro redakce je soubor přátel a příznivců dosavadního šéfa zpravodajství Bohumila Klepetka, který si je tam natahal především s cílem zakonzervovat své postavení, nikoliv zlepšit stav redakce. - Do čela České televize by měl přijít profesionál se skutečným televizním zázemím, který by dokázal rozrušit zakonzervované neformální vztahy, zprůhlednit financování (bylo by potřeba rozdělit rozpočet 5 miliard Kč a analyzovat ho po částech), vydobýt si důvěru profesionální mediální obce a dostat do televize schopné mladé novináře se západní zkušeností, kteří už v ČR existují - jen je najít a získat.
Ozvou se asi hlasy, že jistě nebyl ředitel Chmelíček výrazný ředitel, byl to podnikový právník, nikoliv televizní profesionál, ale že možná bylo chybou ho odvolávat tak brzo, že se mu měl dát čas. Potíž je, že se za více než deset měsíců od jeho jmenování v České televizi toho příliš nepohnulo, nejvýznamnější část této veřejnoprávní instituce, totiž zpravodajství, zůstává navzdory několika kataklysmatům (odchod Romana Proroka, Jiřího Hodače a Zdeňka Šámala) a zmateně protiřečícím výrokům stejně zabetonované a druhořadé jako dříve. Přitom u mnohých pracovníků ČT se Chmelíček zdiskreditoval právě pokusem zakázat Klekánici o Sazce a opakovaným vyjednáváním s šéfem Sazky Hušákem. Chmelíček neplnil termíny projektu, na jehož základě byl jmenován. Radou České televize pohrdal a pokud s ní komunikoval, tak dosti rozporným způsobem. Ať si myslíme o kvalitách některých členů Rady České televize cokoliv, je nesporné, že Rada má např. právo na finanční kontrolu neprůhledného hospodaření ČT - a co měla dělat, když jí vedení televize v této věci odepírá spolupráci? Ohledně kvality zpravodajství nebyla s Českou televizí řeč. Jako mnozí pracovníci vedení ČT však Chmelíček, jak se zdá, uměl docela dobře manévrovat a manipulovat - nikoliv nutně ku prospěchu rozvoje televize, ale především k obraně vlastní pozice. Už se proti Radě České televize rozbíhá intenzivní mediální kampaň - vypadá to, jako by od dob Charty 77 v roce 1977 neuměli už lidé v Praze ani české sdělovací prostředky reagovat na žádnou událost jinak než nějakou diskreditační kampaní. - Navzdory tomu, že pochází možná kandidátka na funkci ředitele ČT Kateřina Fričová z komerčního prostředí, má za sebou profesionální zázemí, a to je nesporný klad. Musela by však projít řádným konkursním řízením. Kdyby byla jmenována, teprve by se ukázalo, zda dokáže neutralizovat pletivo neformálních vztahů v ČT a nahradit kamarádšoft profesionalismem. Je to úkol gigantický, nad lidské síly. (JČ)
Očekávaný nedobrovolný odchod ředitele Chmelíčka vyvolal okamžitou reakci médií i politiků: proti odvolání byli téměř všichni, koho zpravodajství ČT oslovilo. Moderátor pořadu "21" Jaroslav Dědič byl zjevně předem instruován, kdo hájí "správný" názor, a v nečekaně ostré a osobní konfrontaci mezi předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem a Dušanem Chmelíčkem se pokoušel o lobbying, seč mu (chabé) síly stačily. Bohužel, selhal hlavní aktér: D. Chmelíček byl nepřesvědčivý, agresivní a očividně nemluvil pravdu, takže zanechal tentýž dojem, který čtenáři BL znají z jeho červnového rozhovoru.
Způsob, jakým Rada vyhlásila výběrové řízení, čpí ovšem improvizací a jazykem provozních porad firmy, která málo dbá na svou pověst. Nevhodný je zejména rozsah předkládaného projektu (vlastně jen jeho torza) a nedostatečná doba, kterou uchazeči dostanou na jeho přípravu - dva až tři týdny by mělo být minimum. Čas, kdy se aspiranti budou rozhodovat, spadá navíc do týdne vrcholící mediální hysterie, a tak je pravděpodobné, že se výběrového řízení nezúčastní mnozí, kteří by měli reálnou šanci ve funkci uspět. Velkým nedostatkem je i to, že v propozicích není jasně stanoven harmonogram výběrového řízení ani způsob, jak se výběr v konečné fázi vlastně uskuteční.
A o kom se v zasvěcených kruzích nejčastějí mluví jako o kandidátech na vítěze? V prvé řadě je to bývalá ředitelka TV Prima Kateřina Fričová, která by v tandemu s Petrem Schwarzem mohla vytvořit velmi silný tým, podporu politiků i některých radních má šéf brněnského studia ČT Zdeněk Drahoš (což by, vzhledem k nevalné kvalitě brněnské produkce i Drahoše jako manažera, byla zřejmě likvidační a "slovakizační" varianta) a "třetím vzadu" je současný ekonomický ředitel ČT Ladislav Paluska. Další dva potenciální kandidáti, Ivo Mathé a Petr Sládeček, již deklarovali úmysl konkursu se nezúčastnit. (TP)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Cenu za nejhloupější článek týdne dostává... aneb Hravá sonda do duše konformistovy. Neobyčejně hluboký text Jany Ciglerové, nazvaný Vánoční večírek dokáže otřást firmou, přinesly na stránce domácího zpravodajství úterní Lidové noviny. Autorka v něm s využitím všemožných stereotypů a klišé (a, bohužel, v "lehkém" a rádoby ostrovtipném stylu) radí, jak by se měl konformní zaměstnanec chovat na vánoční party pořádané jeho firmou. (TP)
Pozvánka na přednášku na University of Paisley: Co znamenaly zářijové protiglobalizační protesty pro českou občanskou společnost.
The Politics Division of the School of Social Science and the
Centre for Contemporary European Studies, High Street, Paisley, PA1 2BE, invites you to an Open
Seminar:
Restaging Seattle in Prague.
What did the IMF protests mean for Czech society?
Dr. Simon Smith, Research Lecturer,
Centre for Contemporary European Studies
Wednesday 13 December 1:30pm
Room E335
Simon is currently engaged in research on the development and
changing nature of "civil society" structures in the contemporary
Czech and Slovak Republics. Earlier this year he worked as a
volunteer with OPH ('Civic Legal Observers'), an initiative set up by
two Czech NGOs to monitor the Prague
IMF demonstrations with the aim of minimising the potential for
conflict and ensuring the legality of police actions.
(Viz též tento článek dr. Smithe v BL.)
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
