Britská tajná služba chce nahrávat všechny telefonní rozhovory a archivovat všechny e-maily občanů

Britská špionáž se snaží získat pravomoci k tomu, aby získala k dispozici nahrávky a záznamy všech telefonních rozhovorů, e-mailů a internetových připojení, které realizují všechny osoby, žijící na území Velké Británie, varoval včera týdeník Observer.

Z dokumentu, který koluje na britském ministerstvu vnitra a který má týdeník Observer k dispozici, vyplývá, že MI5, MI6 a policie požadují zavedení nových zákonů, podle nichž by měly tyto úřady právo zaznamenávat a archivovat všechny telefonní hovory, realizované ve Velké Británii v obřím vládním archívu po dobu sedmi let-

Tyto tajné přípravy, které by stály miliony liber, koncem minulého týdne odsoudila celá řada politiků i aktivistů za lidská práva jako vážný útok na základní lidská práva a na právo veřejnosti na soukromí.

"Chápeme, že policie a rozvědka potřebují nové pravomoci, aby mohly efektivněji bojovat proti novým druhům zločinnosti," konstatoval lord Cope, člen Horní sněmovny za Konzervativní stranu a čelný odborník pro otázky soukromí. "Avšak budovat rozsáhlé archívy informací o všech členech veřejnosti, to bychom se rychle dostali do světa Orwellova 1984. Budu v této věci vážně interpelovat ministry v parlamentě."

Dokument, který je klasifikován jako tajný, argumentuje, že je prý zapotřebí nových zákonů, které by umožnily rozvědce, daňovému úřadu a policii přístup k záznamům telefonátů a počítačových komunikací všech členů veřejnosti.

V dokumentu se praví, že se britské ministerstvo vnitra dívá se sympatiemi na tyto nové požadavky, které by umožnily efektivnější boj proti počítačové zločinnosti, proti využívání počítačů pedofily k provozování dětské prostituce, proti terorismu a mezinárodnímu pašování drog.

Dokument požaduje, aby se začaly zaznamenávat všechny telefonní rozhovory, všechny e-maily i přístupy na všechny internetové stránky.

Hovory z mobilních telefonů lze přesně lokalizovat,obdobně jako telefonní hovory z pevných linek,

Policie by měla právo využívat "vyhledávacích" počítačových technik při analýze mnoha milionů telefonních hovorů a e-mailů. Aktivisté za lidská práva varují, že by to znamenalo, že by měla policie přístup k vysoce soukromým informacím zcela nevinných lid.

Dokument připouští, že tyto požadavky jsou kontroverzní a že by mohlo dojít ke konfliktu se zákonem o lidských právech (Human Rights Act), který poskytuje občanům právo na soukromí, se zákony Evropské unie a se zákonem na ochranu informací (Data Protection Act), který ochraňuje občany před oficiálními zásahy do jejich soukromého života.

"Je naléhavě zapotřebí schválit jasný legislativní rámec," konstatuje se v dokumentu, datovaném 10. srpna 2000. Dokument pokračuje:

"Proč je nutno zaznamenávat všechna data? V zájmu spravedlnosti je nutno zaznamenávat všechna data, aby bylo možno určit, kdo je vinen a kdo je nevinen. Data je nutno shromažďovat pro účely rozvědky, pro sbírání důkazního materiálu, pro to, aby byla zachována efektivnost vynucování zákona a aby mohla rozvědka i bezpečnostní úřady i nadále efektivně ochraňovat společnost."

Autorem dokumentu je Roger Gaspar, náměstek generálního ředitele National Criminal Intelligence Service, vládního úřadu, který dohlíží na získávání informací o trestné činnosti ve Velké Británii. V dokumentu se uvádí, že byl napsán jménem Associace velitelů britské policie, britského daňového úřadu, bezpečnostních složek, rozvědky a monitorovacího střediska GCHQ v Cheltenhamu.

Gaspar argumentuje, že by mělo být nařízeno telekomunikačním společnostem, jako je British Telecom, aby nahrávaly všechny telefonní rozhovory a zaznamenávaly veškeré přístupy na internet. V současnosti nearchivují většinou telefonní a internetové společnosti tato data déle než 24 hodin. Dokument pokračuje: "Konaly se neformální rozhovory s telekomunikačními společnostmi. Zatímco tyto společnosti uznávají, že zaznamenávání komunikačních dat by bezpochyby pomohlo práci státních úřadů v zájmu spravedlnosti, mají vážné pochybnosti ohledně archivování těchto dat na delší dobu.

V dokumentu se praví, že by měl být nový informační archív provozován podobným způsobem jako celostátní databáze DNA, která archivuje profily DNA od známých pachatelů trestných činů. Odhaduje se, že vybudování střediska by stálo tři miliony liber a jeho provoz pak devět milionů liber ročně.

Mluvčí National Criminal Intelligence Service se odmítl k věci vyjádřit. "Nebudu se vyjadřovat k tajnému dokumentu, který se dostal do nepovolaných rukou," uvedl.