pondělí 13. listopadu O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Společnost a šikana: Proč musíme svědectví Sylvie Yolandy Machové odmítat (Vojtěch Polák) K volební krizi v USA: Amerika - Starý kontinent (Andrew Stroehlein) Katstrofa v Alpách: Jsou v alpských lyžařských střediscích řádně dodržovány bezpečnostní předpisy? Ladronka: Fotoreportáž z happeningu proti vyklizení Ladronky Český prezident: Václav Havel, policejní brutalita a princip kolektivní viny (Jan Čulík) "Závan starých časů" v pořadu Volejte řediteli: Kdo nemá rád Novu, je sociální inženýr (Tomáš Pecina) Česká televize, Rada ČT a Lidové noviny: Neberte divákům televizi veřejné služby (Martin Vadas) Neberte divákům jitrnici ani Olovo! (Petruška Šustrová, Lidové noviny) Petrušce Šustrové: O Radě ČT, Lidových novinách a Svobodné Evropě (Jan Čulík) Smíme se zeptat? Tentýž článek od dvou různých autorů: "Neslušný" dotaz šéfredaktorovi deníku Slovo (Bohdana Marvalová) Reakce na drastické svědectví Sylvie Yolandy Machové: Sdělení obvinění (Jindřich Pařík) Obelháváte sám sebe a svým lžím osobně věříte (Martin Hrbek) Machová spáchala trestný čin - policie jí to přece oznámila (Jiří Sahula) Broekhoven: Tomáš Pecina nemá respekt k faktům (Vladimír Wagner) Nestačí pro bláboly Neviditelný pes? (Jindřich Pilař) Zpravodajství o Yolandě Machové není objektivní (Jan Lipšanský) Oznámení: Kotva stahuje z prodeje nebezpečné hračky z PVC (Miroslav Šuta) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Vojtěch Polák

Motto:

Pane Čulíku,

Chci napsat k reakcím na svědectví S.Y. Machové, které BL zveřejnily v pátek.. Dr. Kolář uvádí ve svém článku ( http://www.samuel.cz/~sikana/M_poplach_1.html) několik reakci na setkání se skupinovým násilím. Jednu z nich označuje za častou a já bych řekl - většinovou. Jde o přenesení viny na oběť (Karle, ty zase provokuješ..., Sylvie, ty jsi "agresivní, feministická harpyje", osoba nebezpečná svému okolí, extremistka, ...).

Považují za příznačné, že nejčastější je právě tato primitivní, přímočaře cílená (a tedy naprosto průhledná) reakce. Jejím smyslem je obrana iluze, že pokud budu zachovávat "pravidla" (tradici), nemůže se mi nic takového stát. Musím si "dokázat", že oběť to nerespektovala (je nepřizpůsobená, vyšinutá, choromyslná, asociální, ...) a že si tedy všechno zavinila sama. Podaří-li se, mohu se dále cítit (iluzorně) v bezpečí. Za žádnou cenu si nesmím připustit skutečný stav věci. Že společnost, v níž je tradice (seznam pravidel chování v té či oné životní situaci) vyšší hodnotou než soucit, odvaha, láska a lidskost, nikomu žádné bezpečí nezaručuje.

Jste-li v rukou lidí, kteří mají moc vás ponižovat, týrat, či dokonce zlikvidovat, nemáte ve skutečnosti na výběr. Budete-li klást odpor, ohrozíte své fyzické zdraví. Podřídíte-li se, budete zmrzačení duševně. Není to o nic lepší možnost jen proto, že při tom neteče krev. Ten vysmívaný rys české povahy - vnitřní opozice vůči těm, kdo mají moc, rozdělení na my a ti nahoře, nadávání na vrchnost u piva - je životně důležitý obranný mechanismus proti postupné ztrátě integrity vlivem častého podřizování se mocným. Podřizujete-li se s vnitřním odporem, jste na tom ještě relativně dobře. Pokud vám to už dělá radost, je to s vaším duševním zdravím velmi zlé.

Kdo můžeš, dej si do souvislosti. Podobnost případu Sylvie není čistě náhodná.