(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Česká police má zajímavé kategorie obžalovaných. Jak je vidno z dokumentu na adrese http://www.pecina.cz/files/mmf/prot1.gif, výchovné prostředí jednoho ze zadržených maďarských občanů, obviněných českou policií z údajného napadení veřejného činitele při antiglobalizačních demonstracích, bylo policejním vyšetřovatelem na příslušném formuláři charakterizováno jako "prostředí pracující inteligence". Asi moc nepřeháníme, když budeme konstatovat, že z takovéto terminologie české policie je vlastně docela lehké usoudit, co je to za organizaci: žargón se moc nezměnil, jenom znaménka. Nálepku "příslušník pracující inteligence" (jsou za každého režimu nespolehliví!!) je jistě možno použít v každém případě. (JČ)
V Kocourkově mají volby. Poněkud neuvěřitelný obsah nalezne čtenář na oficiálním volebním serveru ČSÚ. Místo očekávaného seznamu kandidátů je tam pouze oznámení, že úřad starající se o ochranu osobních dat nedovolil tyto údaje zveřejnit. Obávám se, že pokud se proti této endemické pitomosti včas nezakročí, budeme mít zanedlouho tajné ministry, poslance a možná i presidenta. (TP)
Třídní justice opět na scéně? Velmi překvapivě rozhodl soudce obvodního soudu pro Prahu 4, když poslal Poláka, stíhaného v souvislosti s zářijovými nepokoji v Praze, na rok do vězení bez hlavního líčení, tzv. trestním příkazem. (Podle zprávy ČTK byl osmnáctiletý polský student před maturitou odsouzen k jednoročnímu nepodmíněnému vězeňskému trestu jen na základě vlastního svědectví při prvím policejním výslechu, kdy vypověděl, že ho kdosi zasáhl kostkou nebo tyčí do hlavy a on tu kostku zvedl a hodil ji zpět směrem k policistům. Tržná rána na hlavě mu byla sešita až po výslechu, deset hodin po zatčení-pozn. JČ) Institut trestního příkazu byl do českého práva zaveden v roce 1973 a používá se tehdy, když je důkazní situace jasná, zejména v případech nedbalostních trestných činů. Zákon umožňuje ukládat tímto způsobem i nepodmíněné tresty (v maximální sazbě jeden rok), ale tato praxe je v evropském kontextu považována za spornou a soudci k ní zpravidla nesahají: trest vězení je příliš závažný, než aby ho bylo možno uložit bez řádného projednání případu před soudem. Obhájce odsouzeného Josef Lžičař sdělil médiím, že podává proti rozhodnutí odpor, a případ nyní bude projednán normálním způsobem, v hlavním líčení. (TP)
Pozoruhodně argumentoval na námitku sobotní Mladé fronty Dnes, že snad v rámci nezávislosti policie přece nemůže sama vyšetřovat policii Mikuláš Tomin, šéf Inspekce ministerstva vnitra, těmito slovy:Odborníka podle mě musí šetřit zase jen odborník. Kdybych tu měl civily, i když velmi dobré, nedostanou se tito lidé do policejních kruhů. A to je základ naší práce. Abyste mohl šetřit trestnou činnost policistů, musíte s nimi mít kontakt.
Tomáš Pecina k tomu poznamenává: "Podle logiky pana Tomina by zločince mohli vyšetřovat zase jen zločinci, protože ti také mezi sebe nikoho jiného nepustí..." (JČ)
Od hysterie k vystřízlivění. O tom, jak český tisk postupně ustupuje od nekritického obdivu vůči české policii během antiglobalizačních demonstrací a zajímá se nyní více o vyšetřování policejní brutality, spáchané po těchto demonstracích, avšak také o některých drastických případech soudního stíhání demonstrantů a o pozoruhodném vysvětlení občanského aktivismu od sexuologa Radima Uzla, kandidujícího do Senátu, píše v angličtině v aktuálním čísle týdeníku Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě.
Zavřete oči, já odcházím. Minulý týden vypršel šestiletý mandát člence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání JUDr. Zdeňce Hůlové (zvolena na návrh ODS). Její činnost v Radě se na jedné straně vyznačovala velkou pracovitostí a určitou odbornosti, na druhé straně však byla právě Hůlová tím, kdo stál za nejkontroverznějšími rozhodnutími vysílací rady a kdo se podílel na kauzách, které ve svém důsledku nejvíc poškodily české mediální prostředí.
Vůbec nejzávažnější chybou, kterou Hůlová obhajovala a jež bude mít pro český stát zřejmě ještě soudní dohru, bylo loňské schválení majetkového přesunu ve společnosti CET 21, ačkoli Rada předtím jasně deklarovala úmysl jakékoli transakce tohoto druhu zmrazit až do vyřešení sporu mezi CETem a společností ČNTS.
Hůlová rovněž nese dvůj díl viny za nezvládnutou aplikaci novely bankovního zákona, v jejímž důsledku se vymkla zpod kontroly vlastnická struktura TV Prima. Třešničkou na dortu je pak poslední skandální rozhodnutí Rady, podle něhož veřejnosti není nic do toho, kdo vlastní české televizní a rozhlasové stanice.
Rozhodování Rady je však zákonem stanoveno jako zcela suverénní, a tak pokud se nepodaří shromáždit dostatek důkazů k některé korupční kauze, je jen velmi nepravděpodobné, že by se Hůlová musela ze svého jednání někdy zodpovídat před soudem. (TP)
Šest týdnů ostrého provozu má za sebou server Jany a Pavla Bobošíkových Interview21. Ve zkratce se dá říci, že zatímco J. Bobošíková přesvědčila o svých novinářských kvalitách, výkon zbytku týmu, který server připravuje, zůstává za očekáváním. Proto je Interview21 spíš než hotovým produktem stále jen příslibem do budoucna. Hlavní přednosti serveru: 1. velký rozsah a aktuálnost informací, 2. velmi dobrá online interview, 3. neověřené, ale zpravidla přesné zprávy od "zdrojů X"; největší nedostatky: 1. nepřehledná a nedořešená grafická struktura stránky, 2. evidentní PR-orientace (např. promo pro Microsoft, následované za několik týdnů reklamním bannerem), 3. malý počet a určitá jednostrannost komentářů. (TP)
Extrémně levicové názory Václava Havla. Prezident Václav Havel zneužil Václava Klause státního svátku 28. října a udělování státních vyznamenání k vyslovení extrémně levicových, extrémně antitržních a extrémně antikapitalistických názorů. Klaus to řekl v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo; k rozhovoru se vrátíme.
Britským listům se líbilo: sobotní zpravodajství Petra Podaného (ČT) z berlínských střetů mezi pravicovými a levicovými radikály. (TP)
Názory na konkurenci. Zeptali jsme se předsedy Rady České televize Miroslava Mareše, jaký má názor na ředitelem Chmelíčkem ustavenou alternativní "Radu". M. Mareš řekl, že ředitel má právo radit se, s kým chce, nicméně zákonné kompetence příslušejí pouze skutečné Radě České televize. Spolupráci mezi oběma orgány předseda Mareš nepředpokládá. Členka Rady Jana Dědečková uvedla, že nové těleso nechápe jako alternativu Rady České televize. Vznikem poradního sboru však není překvapena, protože generální ředitel Chmelíček podle ní není člověkem, který by dokázal nést odpovědnost za nekvalitní pořady sám. --- Carthago delenda est, dodal by Cato... (TP)
Ivan Hoffman se omlouvá všem zúčastněným, že způsobil zmatek kolem neúčasti Milana Šmída ve čtvrtečním pořadu v Radiožurnálu, když řekl J. Dědečkové, že M. Šmíd svou neúčast zdůvodnil zahraniční cestou. (Došlo zřejmě k nedorozumění: k záměně dvou Šmídů: reportéra ČRo Jana Šmída a mediálního teoretika Milana Šmída.) Jak se ukázalo, byl Ivan Hoffman mylně informován: ve skutečnosti M. Šmíd svou neúčast omluvil už v úterý 31. 10. ráno, a to věcnými důvody (mj. tím, že se nechce vyjadřovat k obsahové analýze současného zpravodajství a publicistiky ČT).
Recenze nové knihy Městopis od Michaely Černé (padesát autorů, povídek a měst) je na tomto místě.
Senátor Zeman a cizí peří. Vladimír Zeman, senátor za Unii svobody, má své voliče rád (zejména nyní, když jsou volby přede dveřmi). Proto jim do schránky nechal doručit leták nadepsaný: Nákladem S. O. S. 2000 a senátora Vladimíra Zemana, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím (zde). V něm se občanovi poněkud polopatistickým jazykem vysvětluje, jak zmíněný zákon používat a k čemu všemu je mu dobrý. Celé to má háček: předkladateli a hlavními autory zákona byli Oldřich Kužílek a Michael Žantovský (ODA) a jak Britským listům potvrdil první z nich, V. Zeman se na přípravě zákona nijak autorsky nepodílel. Inu, normální je nelhat, že, pane senátore? --- Podařilo se nám spojit i s Vladimírem Zemanem. Ten se výrokem O. Kužílka cítil dotčen: považuje se prý za spoluautora zákona, protože se, jak pan senátor vysvětlil, iniciativně účastnil jeho prosazování. Na dotaz, zda se V. Zeman nějak podílel i na textu zákona, nám bylo řečeno, že o něm se svými kolegy často diskutoval. (TP)
Jaroslav Hutka má stránky se svými texty a informacemi o CD se svými písněmi na této adrese.
Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor
důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá,
že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se
přímo podílel na správním řízení v rámci
udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra
Železného), je v Britských listech na tomto
místě.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
