Britské listy

pátek 6. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Srbsko:

Je po obrovských demonstracích Miloševič na ústupu? Spor ČT-Sazka:

Miroslav Mareš, předseda Rady ČT: "Je naprosto nevhodné, aby ČT jednou zrušený pořad odvysílala." (Tomáš Pecina) Z dalších výpovědí českou policií zadržovaných osob:

74 hodin v moci české policie, za to, že jsem pokojně protestovala (americká občanka, jméno a adresa jsou OPH známy)

Londýnské ústředí Amnesty International: Cizinci mluví o porušování zákonů českými policisty (ČTK) Služby:

Platím Komerční bance za to, že si u ní ukládám peníze (Lubomír Ptáček) Příběh, o němž žádné noviny nechtějí psát:

Když vám gangsteři vykradou a zaberou provozovnu, policie ČR nehne prstem (Martin Stín)

Dokumenty:Procesní pochybení PČR,ÚV a ObSZ při vyšetřování vyloupení provozovny "Doňa D" v Praze1, Liliová 15

Dodatek - reakce na tento materiál a vývoj po jeho vydání Reakce:

O ženách psal zajímavě už Schopenhauer (Jiří Nezval) Reakce:

Problémy s demonstracemi? Geniální řešení: Demo-sport (Ivan Sosna) Ohlédnutí:

Olympijské imprese I (Ivan Sosna) Kritika:

Olympijské hry, BBC a Jan Čulík (Pavel Trtík)

Ikona pro Vaši stránku...

Dokumenty:

Procesní pochybení PČR,ÚV a ObSZ při vyšetřování vyloupení provozovny "Doňa D" v Praze1,Liliová 15

Případ evidován:

PČR Praha 1 - OR1-3728/MO1-TČ-96

ObÚV Praha 1-č.j. OV1-2450/FCI-96

ObSZ Praha 1-č.j. 3 Zt 2830/90, MěstSZ 1KZn 59/97,VSZ II VZn 336/97

1. Popis případu

V noci 20./21.10.1996 skupina neznámých pachatelů bez právního důvodu překonala zámky na prodejně španělských specialit a restauraci "Doňa D" v Praze 1,Liliová 15, provozované obchodní společností Denisa s.r.o.,Suchý vršek 2107,155 00 Praha 5. Po vniknutí dovnitř odcizila zásoby,veškeré vnitřní vybavení prodejny a část vybavení restaurace. V místnosti prodejny zničila nákladný osvětlovací systém a vytrhala ze zdi zásuvky a vypínače.V bezprostřední návaznosti byly instalovány nové zámky a na dveřích bylo umístěno oznámení, že novým uživatelem je firma Inorg p. Vlastimila Riedla a informace podává Ota Jech,majitel protější kavárny Café Salieri. Toto oznámení našel jednatel Mgr.Antonín Jemelík již při příchodu do provozovny asi v 9 hod. dne 21.10.1999,tedy bezprostředně po odjezdu lupičů.Přímá škoda byla větší než 1 milion Kč, nepřímé škody činí k dnešnímu dni nejméně 7 mil.Kč.Vedle škod hmotných vznikly značné škody morální.

Případ byl oznámen jednatelem společnosti Denisa s.r.o. Mgr.Antonínem Jemelíkem dne 21.10.1996 na linku 158.Protože tato složka PČR na oznámení nereagovala, učinil pak Mgr.Antonín Jemelík oznámení na MO PČR v Praze 1, Konviktské ul. Dne 22.10.1996 podal trestní oznámení ve věci u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 jednatel společnosti Ing.Zdeněk Jemelík.

PČR Praha 1 začala případ (ne)vyšetřovat až po několika týdnech.Ani po předání věci vyšetřovateli Obvodního úřadu vyšetřování pro Prahu 1 nebyl případ objasněn.

Poškození se pokusili napravit nečinnost PČR tím, že si za účelem zajištění stop najali soukromého detektiva -bývalého policistu-ředitele Úřadu pro ochranu demokracie. PČR si jeho svědectví nevyžádala vůbec, vyšetřovatel až v červenci 1998.

2. Pochybení při stanovení právní kvalifikace případu

Pachatelé neměli k proniknutí do provozovny právní důvod. Ani firma Inorg neměla 21.10.1996, kdy místnosti obsadila, uzavřenu nájemní smlouvu nebo aspoň smlouvu o smlouvě budoucí.Smluvní vztah navázala až k 15.12.1996. Místnosti obsadila a uzamkla, i když v místnosti restaurace zůstal zbytek zařízení,které jí nepatřilo. Ústní dohoda mezi majitelem domu a Denisa s.r.o. umožnila užívání místností do 31.10.1996; ve věci užívacího práva běžely dva civilněprávní spory,přičemž první ústní jednání,a to na základě žaloby majitele domu, mělo proběhnout až 13.11.1996. Došlo tedy k trestnému činu dle par. č. 249a TZ. Trestní stíhání podle tohoto paragrafu však nebylo nikdy zahájeno ani PČR,ani později vyšetřovatelem. Tuto závadu nezjistila státní zástupkyně pro Prahu 1 JUDr.Daniela Hanusová,která v dané věci postupně vydala tři usnesení. Zanedbáním tohoto trestního stíhání byli pachatelé zvýhodněni.U tohoto trestného činu dojde 21.10.1999 k promlčení.

PČR vedla trestní stíhání podle par. č. 247 odst.(1)TZ, přestože z trestního oznámení vyplývalo, že došlo ke škodě značného rozsahu, způsobené organizovanou skupinou pachatelů. Tuto chybu rovněž státní zástupkyně přehlédla.Vyšetřovatel právní kvalifikaci pozměnil a vedl vyšetřování podle par. č. 247 odst.(1) a (4).Opomenul zmínit odst.(2).

Z výpovědi svědků,výslechu podezřelého Vlastimila Riedla, sdělení podezřelého Oty Jecha poškozeným a z časových souvislostí případu jednoznačně vyplývá poznatek, že podezřelý Ota Jech byl přinejmenším svědkem aspoň části loupeže, pokud se dokonce na její organizaci nepodílel.Ani PČR, ani vyšetřovatel nevyhověli oznamovateli a nezahájili proti jmenovanému vyšetřování pro podezření z trestných činů podle par. č. 166 a §167 TZ. Také tuto závadu přehlédla státní zástupkyně JUDr.Daniela Hanusová. Ota Jech však opakovaně odmítl u výslechu vypovídat s odvoláním na ustanovení par. č. 100 odst.(2) TŘ s výslovným zdůvodněním, že by si přivodil trestního stíhání.

Pokud bychom počítali průběh promlčecí lhůty pro trestný čin dle par. č. 166 TZ od data prvního odepření výpovědi, zbývá několik týdnů,v kterých je možno podezřelému sdělit obvinění. V případě trestného činu dle par. č. 167 TZ dojde dne 21.10.1999 k promlčení .

3. Porušení povinností PČR Praha 1 - etapa od 21.10.1996 do 26.2.1997

Jak bylo výše uvedeno,případ byl oznámen PČR 21.10.1996 nejdříve telefonicky na l.158, asi o dvě hodiny později ústně na MO PČR Praha 1, Konviktská. 22.10.1996 bylo odesláno oznámení Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1.Dne 23.10.1996 byla jednatelem Ing.Zdeňkem Jemelíkem zaslána první stížnost na nečinnost PČR,a to souběžně odboru kontroly a stížností PČR-Správy hl.m.Prahy a MO PČR Praha 1 Konviktská. Přesto byl spis č.j.OR1-3728/201-TČ-96 založen až 30.10.1996 a do tédoby nebyl na oddělení veden žádný úřední záznam.

Po postoupení trestního oznámení státním zastupitelstvím následoval pak ping-pong mezi PČR a ObÚV Praha 1.MO postoupilo oznámení ihned po jeho obdržení obvodnímu úřadu vyšetřování aniž by provedlo jakékoli prvotní vyšetřovací úkony (tvrdí to vyšetřovatel kpt. Cihelka ve svých usneseních ze dne 9.6.1998 a 22.1.1999). Vyšetřovatel proto obratem záležitost předal SKP PČR se zadáním úkolů,ta ji však dále postoupila zpět na MO Konviktská,které však až do prosince 1996 žádné vyšetřovací úkony neuskutečnilo. Pak byli z jejich vlastní iniciativy vyslechnuti oba jednatelé společnosti Denisa s.r.o. a teprve po nich oba podezřelí a vedoucí provozovny Milan Fürst,z nichž podezřelý Ota Jech odmítl vypovídat. Vyšetřování bylo i dále vedeno velmi povrchně a především se snahou zpochybnit důvěryhodnost poškozených a jejich vlastnický vztah ke zcizeným věcem (pachatelé vlastnický nárok a oprávnění k obsazení místností prokazovat nemuseli). PČR nezajistila stopy pachatelů,zato do spisu zařadila znevažující zprávu o pověsti Ing.Zdeňka Jemelíka v místě bydliště, opírající se o výpověď jediného souseda - býv.příslušníka složek MV.

Bezprostředně po vyloupení provozovny podal jednatel společnosti Ing.Zdeněk Jemelík celkem tři stížnosti pro nečinnost PČR s mizivým výsledkem:

stížnost ze dne 23.10.1996 pod č.j. OR1-35/SSK-St-96 byla vyhodnocena jako oprávněná; na jejím základě byl však pouze kázeňsky potrestán pprap.Skála za to,že

s Mgr.Antonínem Jemelíkem nesepsal protokol.Oprávněnost stížnosti však nebyla pro PČR důvodem k přerušení nečinnosti.

stížnost ze dne 28.10.1996 přešetřovaná policejním prezidiem pod č.j. PPR- 1777/OKS-St-96 byla dořešena 27.11.1996;byla vyhodnocena jako oprávněná a policejnímu řediteli Prahy 1 z ní vyplýval úkol zjednat nápravu. Ani tato oprávněná stížnost však nevyrušila PČR z nečinnosti

stížnost ze dne 1.11.1996,evidovaná Odborem stížností a kontroly Správy hl.m.Prahy pod č.j.PSP-626/OSK-St-96 byla zaslána faxem,byla špatně čitelná a velmi stručná.Stěžovatel nereagoval na výzvu k odstranění vad podání,protože mezitím dostal vyrozumění o pro něj příznivém vyřízení stížnosti z 28.10.1996 a mylně se domníval,že PČR bude případu nadále věnovat patřičnou pozornost. Pouze z tohoto formálního důvodu byla tato stížnost vyhodnocena jako neoprávněná.

Tato první etapa (ne)vyšetřování byla ukončena dne 26.2.1997 odložením podle par. č. 159 odst.1 TŘ s tím,že není jisto,že se skutek stal a případ byl klasifikován jako obchodněprávní záležitost.

Je nepochybné,že v období od 21.10.1996 do začátku prosince PČR neuskutečnila žádné vyšetřovací úkony, a to přesto,že v téže době kontrolní orgány shledaly oprávněnými dvě ze tří stížností poškozených na nečinnost policie.

Oznamovatel se domnívá,že policisté z Prahy 1, kteří rozhodovali o (ne)vyšetřování tohoto případu (vč.obvodního ředitele a vedoucího MO) a popř.se jím přímo (ne)zabývali,tímto přístupem naplnili skutkovou podstatu trestných činů dle §158 odst.(1)písm.c) a/nebo §159 odst.(1)TZ.

4. Signály o podjatosti PČR ve prospěch pachatelů

Podezřelý Ota Jech označil za pachatele p.Vlastimila Riedla a JUDr. Lejska (viz např.výpovědi Mgr.Ant.Jemelíka a svědka Jiřího Lišky).V soukromých hovorech s Ing.Jemelíkem opakovaně vyjádřil názor,že trestní oznámení je bezúčelné,protože p.Riedl je před vyšetřováním chráněn přátelstvím s kancléřem Senátu p.Kněžínkem a dobrým postavením v ODS. Mimo to v téže době vykonal nějaký úředník kanceláře Senátu v jiné záležitosti návštěvu u právního poradce Ing.Jemelíka a při této příležitosti projevil nelibost nad skutečností,že Ing.Jemelík podal trestním oznámení;advokát pak Ing.Jemelíka upozornil,že proti p.Riedlovi nemá šanci,s uvedením zhruba stejných důvodů,které použil Ota Jech.Mimo výroků,pronesených podezřelým Jechem před svědkem Liškou tato sdělení nejsou svědecky prokazatelná.Je však dosti neuvěřitelné,že by nečinnost PČR v počáteční fázi vyšetřování neměla příčinu.Spojení jmen Kněžínek- Riedl se vyskytuje v jiné kauze,která rovněž skončila v zapomenutí.

5. Období od 26.2.1997 do ledna 1998

Usnesení PČR o odložení případu bylo potvrzeno také usnesením státní zástupkyně.V následujícím období se Ing.Jemelík domáhal cestou různých mimořádných prostředků obnovení vyšetřování.Výsledek se dostavil v lednu 1998,kdy obvodní státní zastupitelství

pro Prahu 1 na popud státních zastupitelství vyšších stupňů a zřejmě i po zásahu pí.ministryně Parkanové rozhodlo,že původní vyšetřování bylo nedokonalé a nařídilo jeho doplnění.Případ se vrátil na MO PČR Praha 1,Bartolomějská 14,odkud byl postoupen dne 12.1.1998 Obvodnímu úřadu vyšetřování Praha 1,kde byl založen spis č.j. OV1-2450/FCI-96.

Vyšetřovatel kpt.Cihelka v důsledku dlouhodobého zanedbání vyšetřování převzal případ ve stavu důkazní nouze a ztížené dostupnosti nových důkazů.Vyslechl znova podezřelé a doplnil výslechy svědků.Podezřelý Ota Jech opakovaně odmítl vypovídat.Vyšetřovatel nepodnikl žádné kroky k vypátrání auta,které věci odvezlo a nepřijal náměty poškozených na zveřejnění případu v pátracích relacích,na prošetření možné účasti kladenské firmy Maraton Group,na ověření informace podezřelého Oty Jecha o spálení nábytku z prodejny v dílnách firmy Inorg.Nezkoumal oprávněnost obsazení místností firmou Inorg.Dne 9.6.1998 případ odložil podle par. č. 159 odst.(4)TŘ se závěrem,že došlo k trestnému činu krádeže podle par. č. 247 odst.(1) a (4)TZ,chybí však důkazy dostačující pro obvinění konkrétní osoby.

Usnesení o odložení případu bylo opět potvrzeno obvodní státní zástupkyní.Po řadě zákroků Ing.Zdeňka Jemelíka bylo vyšetřování znova obnoveno a vyšetřovatel doplnil výslechy svědků. Zejména vyslechl svědka-soukromého detektiva Miroslava Káru, ale až poté,kdy Ing.Jemelík vyvrátil policejní lež o jeho nedosažitelnosti.Případ dne 22.1.1999 znova odložil podle par. č. 159 odst.(4)TŘ.Od té doby (ne)vyšetřování stagnuje.

Výsledky vyšetřování,prováděného kpt.Cihelkou,znamenají kvalitativní posun v případu tím,že dokazují nečinnost PČR Praha 1 od počátku (ne)vyšetřování,prokazují věcnou nesprávnost výsledků (ne)vyšetřování,vedeného PČR Praha 1 a vyvracejí závěr PČR o civilněprávním charakteru případu. Kpt.Cihelka nepochybně věnoval případu mnoho času a vyslechl nakonec - byť v případě důležitých svědků Káry a Skupina s nevysvětlitelným zpožděním -velký počet osob.Jeho situace je jistě ztížena tím,že případ začal vyšetřovat až po roce a čtvrt od jeho uskutečnění.

Poškození nicméně mají některé pochybnosti o dostatečnosti jeho postupu a to

je otázka,zda jeho formulace úkolů pro PČR Praha 1 na počátku (ne)vyšetřování nebyla zavádějící (orientace na formální záležitosti,nikoli na získání informací o pachatelích,zjišťování motivu,atd.)a nepřispěla k tristnímu stavu kauzy

dvě předvolání k výslechu za tři roky pro podezřelého Otu Jecha, který odmítá vypovídat a přitom zcela jistě ví,kdo,proč a kam věci z provozovny odvezl, hodnotíme jako zcela nedostatečný zájem o tento klíčový zdroj informací

nebyla využita výpověď Vlastimila Riedla o předání klíčů od provozovny Otou Jechem k vyvolání rozporu mezi pravděpodobnými spolupachateli

nebyla využita možnost získat usvědčující informace od dalších svědků zveřejněním případu ve sdělovacích prostředcích

nebyl proveden žádný krok směřující k nalezení vozidla a posádky,odvážející věci z provozovny

nebyly využity náměty poškozených,týkajících se Maraton Group a pálení nábytku v dílnách firmy Inorg

6. Úloha státní zástupkyně pro Prahu 1

Státní zástupkyně ObSZ pro Prahu 1 JUDr.Daniela Hanusová rozhodla o stížnosti Ing.Zdeňka Jemelíka proti usnesení PČR Praha 1 o odložení případu až 9.6.1997. Přehlédla nedostatky v činnosti PČR a neúplnou právní kvalifikaci případu.Zejména však potvrdila civilněprávní charakter případu a přidala perlu:odkázala poškozené na vymáhání škody v civilněprávním řízení, ačkoli náš právní řád vymáhání škody po neznámém původci neumožňuje. Tento její závěr významně ovlivnil posuzování případu všemi orgány,které s ním následně přišly do styku.Promítl se např. do stanoviska p.ministra Jana Rumla č.j. KM-116/PL-PS/97 ze dne 2.5.1997,do stanoviska ředitele kanceláře ministra vnitra Mgr.Karla Koláře č.j. KM-1559/POD-97 ze dne 20.12.1997, do vyjádření p.ministra Cyrila Svobody č.j. KM-1559/POD-97 ze dne 5.2.1998 (působil ze setrvačnosti ještě i poté,kdy vyšetřování bylo již obnoveno) a vymlouvaly se na ně všechny kontrolní orgány PČR a úřadů vyšetřování,které řešily opakované stížnosti Ing.Jemelíka.Státní zástupkyně ObSZ pro Prahu 1 JUDr.Daniela Hanusová rovněž nevyhověla návrhu na obnovení vyšetřování na základě nových podnětů,předloženému dne 29.10.1997.

Tyto postoje JUDr.Daniely Hanusové nepochybně přispěly k tomu,že přestávka ve vyšetřování se protáhla na dobu téměř celého roku,což samo o sobě dále ztížilo vyšetřování. Další vyšetřování případu prokázalo také věcnou nesprávnost jejího usnesení z 9.6.1997 .Přestože v tomto případě pí.státní zástupkyně rozhodla evidentně špatně,dohled nad vyšetřováním případu jí zůstal i nadále.To jí umožnilo potvrdit správnost dalších dvou usnesení vyšetřovatele o odložení případu a přispět tak ke stagnaci vyšetřování.

Objektivně vzato výsledky rozhodování pí.státní zástupkyně JUDr.Daniela Hanusové poskytují dlouhodobě - byť možná bez jejího zlého úmyslu - účinnou ochranu pachatelům trestné činnosti.

7. Marné úsilí o odnětí a přikázání věci dle par.25 a par.174 odst.f) TŘ

Nehledě na obtížně doložitelné podezření o podjatosti PČR,zmíněné v odst.4, je nepochybné,že PČR Praha 1 z počátku nepodnikla žádné účinné kroky k objasnění případu,časově náročná činnost vyšetřovatele nepřinesla rovněž žádné poznatky směřující k usvědčení pachatelů a státní zástupkyně svým rozhodováním účinně přispěla k brzdění vyšetřování. Výsledky společného úsilí všech zainteresovaných orgánů Prahy 1 činných v trestním řízení navenek působí jako dobře organizovaná sabotáž ve prospěch pachatelů . Oznamovatel se proto opakovaně domáhal,aby vyšší stupně úřadu vyšetřování nebo státní zastupitelství vyjmuly případ z působnosti orgánů Prahy 1 a svěřily jej jiné složce,která se účastí na této kauze nezkompromitovala.Žádný z orgánů,který měl tuto možnost,změnu nepřipustil,ač to zákon připouští.V (ne)vyšetřování proto s poklidem (ne)pokračuje stále stejný vyšetřovatel,který za tři roky své angažovanosti v případu nezískal usvědčující důkazy.

8. Informační blokáda případu

Protože od vyloupení provozovny uplynula dlouhá doba, klíčového svědka nelze přimět k výpovědi (ani se o to nikdo nesnaží),vidíme ve zveřejnění případu ve sdělovacích prostředcích jednu z nadějných cest k usvědčení pachatelů.Z výpovědi svědků je zřejmé,že osoby, pracující na vyklízení provozovny,byly organizátory instruovány v tom smyslu,že práci provádějí na objednávku oznamovatele. Děláme si naději,že by se někdo z účastníků po zjištění pravého stavu věci mohl přihlásit se svědectvím.

Protože nemáme finanční prostředky na zveřejnění placeného inzerátu a vyšetřovatel nevyužil pátracích relací PČR,snažili jsme se dosáhnout publikování případu některou redakcí,zabývající se investigativní publicistikou. Ze všech oslovených redakcí a novinářů nám odpověděl pouze jeden, který ve věci podnikl šetření,objemově srovnatelné s výkonem vyšetřovatele a v některých ohledech je přesahující.Po počáteční nedůvěře se nakonec ztotožnil s naším pohledem na případ.Přestože šlo o respektovaného člena redakčního kolektivu, redakce nepovolila zveřejnění jeho článku.Souběžně přestaly noviny otiskovat příspěvky oznamovatele,do té doby běžně přijímané. Realizace práva na svobodu projevu je zřejmě dostupná jen pečlivě vybraným jedincům.

Zdeněk Jemelík, jednatel Denisa s.r.o.

V Praze dne 12.10.1999