Cizinci mluví o porušování zákonů českými policisty
(Převzato z ČTK, České noviny, 5. října 2000, viz zde.)
BRIGHTON (Velká Británie)/GROENINGEN(Nizozemsko)/BERLÍN/PRAHA 5. října (ČTK) - Chování mnoha českých policistů vůči cizincům zadrženým v Praze během demonstrací proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance bylo nezákonné a brutální, řekli tři zadržení - Brit Tim Edwards, Američan Matt Price a Američanka Jane Dennettová-Thorpeová.
Jednatřicetiletý Edwards, jehož místopřísežné prohlášení má ČTK k dispozici, tvrdí, že jej policisté bili, kopali, odepírali mu dlouho vodu a potravu, odmítli mu poskytnout tlumočníka a umožnit telefonický hovor. Uvádí, že byl také svědkem toho, jak policisté kopli Price do obličeje tak, že mu rozbili nos. Policisté údajně také ničili majetek zadržených. Edwards své prohlášení, v němž podrobně popsal to, co zažil, předal mezinárodní organizaci pro lidská práva Amnesty International (AI) a informoval také britský konzulát v Praze.
Ivan Fišer z ústředí AI v Londýně řekl, že jeho organizace dostala stížnosti na postup české policie vůči zadrženým a nyní je vyšetřuje a snaží se zjistit, zda odpovídají skutečnosti. Potvrdil také, že AI obdržela Edwardsovo prohlášení.
Mluvčí britského velvyslanectví v Praze sdělil, že konzulární oddělení dostalo tři oficiální stížnosti britských občanů na špatné zacházení ze strany české policie, zabývá se jimi a možná je předá českému ministerstvu zahraničí.
Česká policie v souvislosti s prohlášeními zadržovaných osob, které poukazují na nezákonné jednání policistů, ve středu uvedla, že s konkrétními poznatky o nezákonném chování policistů je třeba se obracet na její kontrolní orgány, které každý takový případ prošetří.
Edwards je vědecký pracovník, který se zabývá zdravotnictvím v indickém Bhópálu a bydlí v britském Brightonu. Price (32) je badatel berlínského Ústavu Maxe Plancka pro dějiny vědy, Dennettová-Thorpeová (30) je astrofyzička a žije v nizozemském Groeningenu.
Všichni tři se zúčastnili protestů a říkají, že se při nich chovali nenásilně. Zadrženi byli 26. září zhruba ve 21:00 poblíž hotelu Renaissance u vchodu do stanice metra Náměstí Republiky. Důvodem pro zadržení bylo podle Edwardsova prohlášení to, že jeden z nich zavolal na delegáty zasedání MMF a Světové banky, kteří přijeli autobusem do hotelu, ``Hanba vám``. Policisté je na místě údajně ztloukli, mrštili jimi na zem a svázali jim ruce za zády tak těsně, že jim to narušilo krevní oběh.
``Kopli mě prudce to obličeje, čímž mi rozbili nos a na zem mi začala téct krev,`` uvedl Price.
``Požádali jsme o tlumočníka a o to, aby nám později uvolnili pouta - vysmáli se nám. Když jsem se pokusili mezi sebou mluvit, křičeli na nás, kopali nás do nohou, vyhrožovali a pevně nám přistrčili hlavy ke zdi, a tím způsobili panu Priceovi zranění čela,`` řekl Edwards.
Edwards a Dennetová-Thorpeová byli převezeni na policejní služebnu nedaleko obchodního domu Tesco na Národní třídě. ``Na policejní stanici mě odvedl policista, který mě praštil do obličeje, jakmile na nás nebylo vidět...,`` řekl Edwards. Vevnitř jej další policista údajně uhodil do břicha, zvedl ho a hodil jím o zeď, na kterou narazil hlavou.
V cele jim ten večer údajně odmítli dát vodu a potraviny a 15 lidem dali jen jednu přikrývku. Najíst podle Edwardsova prohlášení dostali až další den dopoledne a za potraviny museli platit.
``Snad nejúděsnější události, jejichž svědkem jsem byl, se staly ve středisku cizinecké policie nedaleko Vinohrad,`` napsal Edwards. Na zhruba 60 zadržených tam dohlíželo šest až osm příslušníků pořádkové policie. Zadrženým sundali pouta a vrátili jim jejich věci. ``Žena vedle mne vytáhla svůj mobilní telefon a pokusila se jej použít. Dva policisté se propletli mezi zadrženými, vzali jí telefon a rozbili ho,`` uvedl Edwards. Dodal, že policisté rozbili fotoaparát ženě, která se pokusila pořídit snímek policistů ve výhrůžném postoji.
``Navzdory neustálým žádostem nám úplně odepřeli právo si zatelefonovat. Panu Priceovi během celého zadržování odepírali lékařské ošetření poranění nosu,`` podotkl Edwards. Telefonovat rodičům podle Dennetové-Thorpeové nesměly ani dvě zadržené dívky, jimž nebylo ani 17 let.
Všichni tři - Edwards, Price i Dennettová-Thorpeová - poukazují na to, že policie se chovala mnohem mírněji ke skupině 12 až 15 zadržených skinheadů, kteří byli poměrně rychle propuštěni. Policisté jim prý také vrátili zbraně, které u nich našli - baseballové pálky, obušky a dokonce malou střelnou zbraň. Dennettová-Thorpeová prohlásila, že podle chování policistů bylo zřejmé, že nejméně dva z nich skinheady znali a byli jejich přáteli. Policisté podle ní také umožnili, aby skinheadi ponižovali zadržovanou černošku.
Price řekl, že policie zacházela brutálněji se zadrženými osobami s tmavou pokožkou.
Price, Edwards a Dennettová- Thorpeová byli propuštěni ráno 28. září. Řekli, že identifikační čísla policistů, kteří se chovali nezákonně, si nestačili, případně nemohli zapsat, protože někteří policisté je neměli. Všichni tři zvažují, zda českou policii zažalují. Předali také prohlášení, které podepsalo zhruba 40 zadržených a které poukazuje na porušování jejich lidských a občanských práv.
K čemu je mi banka
Komerční, a. s.?
Již několik let mám veden devizový účet u Komerční banky
v měně DEM se zůstatkem kolem 2000 marek, což zajisté není žádná
pozoruhodná suma. Na tyto peníze víceméně nesahám, leží tam pro strýčka příhodu
a na výpisech z účtu jsem dosud se zájmem sledoval, jak na řádku „ve
prospěch“ každý rok naskakovaly na úrocích částky s jedním platným místem
před desetinnou čárkou. Pak existuje na výpise řádek „na vrub“, kde se
objevovaly částky srovnatelné, leč prozatím vždy menší než úrok, a byly
souhrnem poplatků za vedení účtu. Rozdíl těchto částek býval až do letoška
kladný a moje konto tučnělo každý rok o pár feniků. Zkrátka žil jsem si.
Na posledním výpise se však znaménko rozdílu obrátilo. Úroky:
5,13 DEM, vedení účtu: 5,17 DEM. Tedy při úložce v přepočtu něco pod 40.000
korun hyne moje konto na úbytě. Můj úrok, který mi banka formálně přizná,
obratem ruky shrábne do své kapsy a navíc ukousne pár feniků i z uložené
částky.
Původně jsem se domníval, že banka má zájem o moje peníze
proto, že s nimi chce podnikat a podělí se se mnou o zisk. Banka však
přišla na to, jak nevyplatit úrok a ještě si ukousnout z jistiny. Je nejvyšší
čas uložit si marky do fusekle v prádelníku.
Škoda, že na tuto skvělou myšlenku nepřišly švýcarské banky
při správě válečných kont rasově pronásledovaných. Nemusely teď nic vracet,
mohly prostředky na kontech v průběhu 55 let zdravě strávit k svému
prospěchu. Pozůstalým by pak bylo stačilo místo vyplacení peněz ukázat účetní
knihy.